Homepage

CZ0310057 - Pohoří na Šumavě

Rozloha: 156.8750 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°40'53'' v.d., 48°36'41'' s.š.
Nadmořská výška: 888 - 951 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Luční, rašeliništní a lesní porosty v širším okolí bývalé obce Pohoří na Šumavě v jižní části Novohradských hor, 12 km JV od obce Malonty (5 dílčích lokalit).  

Ekotop:

Geologie: Horninovým podkladem celého území je středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton), překrytá v terénních depresích pleistocenními a holocenními deluviálními sedimenty a v údolích drobných toků holocenními fluviálními a deluviofluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky. Hojně se vyskytují ložiska přechodové a vrchovištní rašeliny.
Geomorfologie: Území leží v mírně zvlněné Pohořské kotlině, která je ze tří stran obklopena vystupujícími nejvyššími vrcholy Žofínské hornatiny (Myslivna, Lovčí hřbet, Kamenec); obě geomorfologické jednotky jsou součástí Pohořské hornatiny, hlavní jednotky Novohradských hor.
Reliéf: Mírně zvlněný terén s oblými tvary georeliéfu, členěný výrazněji jen menšími údolími drobných potoků, zdrojnic Pohořského potoka. Jen velmi vzácně pronikají na povrch terénu drobné skalní výchozy základní horniny. Naprostá většina území leží v povodí Pohořského potoka (povodí Malše), nepatrná část na východním okraji spadá do povodí Lužnice, jež pramení nedaleko odtud a severovýchodně od lokality již protéká výrazně zaříznutým hlubokým údolím k severu.
Pedologie: Na nepodmáčených stanovištích převládá podzol kambizemní s přechody ke kambizemi dystrické na mělkých půdních horizontech. V nivách potoků a v prameništních depresích převládá glej typický a glej organozemní, na rašeliništích organozem (rašelinný anmoor, moss).
Krajinná charakteristika: Rozsáhlá bezlesá enkláva na mírně zvlněné náhorní plošině (890-960 m n. m.) s mozaikou luk, pastvin, lučních mokřadů, pramenišť, bezlesých rašelinišť a drobných smrkových lesíků, obklopená souvislým lesním komplexem s významným zastoupením lesních rašelinišť. V severní části enklávy se nacházejí ruiny bývalé výstavné (německé) obce Pohoří na Šumavě (Buchers) s charakteristickou ulicovou dispozicí.  

Biota:

Nelesní rašeliništní vegetace je reprezentována hojným výskytem společenstev nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) sv. Caricion fuscae, vzácně Caricion demissae, nejčastěji as. Willemetio-Caricetum paniceae, vzácně as. Amblystegio-Caricetum paniceae a společenstev přechodových rašelinišť (R2.3) sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis, s převažující běžnou as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, roztroušeně i Carici echinatae-Sphagnetum. Z význačnějších druhů v nelesních rašeliništích rostou pleška stopkatá (Willemetia stipitata), ostřice obecná sítinovitá (Carex nigra subsp. juncella), o. skloněná (C. demissa), o. ježatá (C. echinata), o. prosová (C. panicea), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album), velmi vzácně se vyskytuje suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum).
Z mezofilních lučních biotopů jsou v lokalitě okrajově zahrnuty horské trojštětové louky (T1.2) svazu Polygono-Trisetion, v naprosté většině však v příliš zkulturněné nebo naopak nekosením nebo nevhodným využíváním degradované podobě, druhově značně ochuzené. Z významnějších druhů se vyskytuje v podstatě jen rdesno hadí kořen (Bistorta major), vždy přítomné jsou psineček obecný (Agrostis capillaris), medyněk měkký (Holcus mollis), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum) a třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), zcela sporadicky se objevuje škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Významně jsou v nivách potoků a na prameništích zastoupené pcháčové louky podsvazu Calthenion (T1.5), a to buď velmi cennými porosty as. Chaerophyllo hirsuti-Calthetum na prameništích s výskytem starčeku potočního (Tephroseris crispa), blatouchu bahenního (Caltha palustris) a pryskyřníku omějolistého (Ranunculus aconitifolius), nebo nevyhraněnými porosty as. Angelico-Cirsietum palustris s běžnými druhy, často degradované, s přítomností facií ostřice třeslicovité (Carex brizoides). Charakteristicky jsou vyvinuté krátkostébelné smilkové trávníky bez jalovce (T2.3B) sv. Violion caninae, Nardo-Juncion, tvořené druhy smilka tuhá (Nardus stricta), psineček obecný (Agrostis capillaris), mochna nátržník (Potentilla erecta), kostřava ovčí (Festuca ovina), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), svízel hercynský (Galium saxatile) (často jako subdominanta až dominanta), roztroušeně sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), poměrně vzácně se objevuje prha arnika (Arnica montana).
Vrchovištní rašeliniště jsou zastoupena společenstvy otevřených vrchovišť (R3.1) sv. Sphagnion medii, nejčastěji as. Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, vzácně i fragmenty as. Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici) a klečových vrchovišť (R3.2) as. Pino mugo-Sphagnetum. V těchto fytocenózách rostou suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), černýš luční (Melampyrum pratense), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio) a řada vrchovištních mechorostů (Sphagnum magellanicum, S. rubellum, S. russowii, Polytrichum strictum aj.).
Z lesních biotopů jsou velmi významně zastoupeny komplexy podmáčených a rašelinných smrčin (L9.2A, L9.2B), soustředěné zejména v PP Pohořské rašeliniště, PP Stodůlecký vrch a PP U tří můstků. V zakrslých rozvolněných rašelinných smrčinách (as. Sphagno-Piceetum) se roztroušeně vyskytují kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), v podmáčených smrčinách kromě běžných indikačních druhů roste hojně dřípatka horská (Soldanella montana) a roztroušeně kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). V rámci lokality se nachází (v PP Stodůlecký vrch) kompaktní komplex ukázkově vyvinutých rašelinných brusnicových borů (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum). Porosty jsou tvořeny nízkou turfózní formou borovice lesní (Pinus sylvestris), v podrostu se roztroušeně objevuje borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio) a vzácně se zde vyskytuje několik polykormonů rojovníku bahenního (Ledum palustre) (výškové maximum výskytu v ČR).
Z bohaté hmyzí fauny je nejvýznamnější výskyt střevlíka Carabus menetriesi (kriticky ohrožený druh), z měkkýšů výskyt slimáčníka horského (Semilimax kotulae).  

Kvalita a význam:

Lokalita představuje velmi významný ucelený komplex lučních, prameništních a rašeliništních biotopů s pestrou škálou fytocenóz a význačnou druhovou diverzitou, nejcennější v rámci Novohradských hor a srovnatelný s obdobnými komplexy nižších částí Šumavy (s výjimkou centrálních partií Šumavských plání). Velmi charakteristicky je zde vyvinut a zachován komplex biotopů T2.3B, R2.2, R2.3, R3.1, R3.2, L9.2A, L9.2B, L10.2  

Zranitelnost:

Velká část bezlesé enklávy byla v minulosti odvodněna povrchovými příkopy a i když již z velké části v důsledku zazemnění ztratily svou funkci, jejich negativní vliv na okolní vegetaci přetrvává. Další část pozemků na sušších stanovištích (v lokalitě jen okrajově zastoupených) byla v minulosti zorněna a posléze ponechána samovolné sukcesi, teprve v nedávné době začaly být luční pozemky opět koseny (někdy jen mulčovány) nebo paseny ale jejich degradace je stále velmi zřetelná. V nedávné době (zejména v r. 2003) došlo na některých plochách k příliš intenzivní pastvě a porosty byly degradovány rozšlapáním a eutrofizací, na vlhčích místech i expanzí sítiny rozkladité (Juncus effusus) a pryskyřníku plazivého (Ranunculus repens). Ohrožením je i opětovné ponechání některých lučních pozemků bez využití.
Lesní porosty jsou ohrožovány běžným lesnickým obhospodařováním (menší holé seče), špatným zdravotním stavem smrkových porostů ve věku 40-60 let (škody loupáním jelení zvěří před 20-30 lety) a povrchovým odvodňováním prameništních poloh, které sice extenzivně a v menší míře, ale přesto, přetrvává.  

Management:

Nejcennější typy lesní mokřadní a rašeliništní vegetace (L9.2A, L10.2, R3.1, R3.2) ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. Ostatní zahrnuté lesní porosty obhospodařovat maloplošně, s maximálním využitím přirozené obnovy stanovištně odpovídajících dřevin. Rašelinné louky kosit podle typu 1x ročně (R2.2), případně jen občas s frekvencí 1x za 2-5 let (R2.3).  

Možné střety zájmu:

Lokalita leží v ptačí oblasti Novohradské hory, zahrnuje celé nebo podstatné části PP Stodůlecký vrch, Prameniště Pohořského potoka, Pohořské rašeliniště a U tří můstků. Významnější střety se nepředpokládají.
 

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 156.8750
Z toho prioritních naturových biotopů: 38.0559.6962
Z toho neprioritních naturových biotopů: 42.0265.9332
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.884.5308
Z toho X biotopů: 17.0226.7141
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.00030.00B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.00030.00B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.35420.22C/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.35420.22C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 9.55536.09B/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce9.55536.09B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.00140.00C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.00140.00C/B/-
6520Horské sečené louky 14.28449.10B/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky14.28449.10B/B/-
7110Aktivní vrchoviště 8.10675.16B/A/BAno
R3.1 Otevřená vrchoviště8.10675.16B/A/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 10.04786.40B/A/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště1.85121.18A/A/B
R2.3 Přechodová rašeliniště8.19665.22B/A/B
91D0Rašelinný les 42.034226.7A/A/AAno
L10.1 Rašelinné březiny0.67100.42B/A/-
L10.2 Rašelinné brusnicové bory9.04695.76A/A/B
L9.2A Rašelinné smrčiny30.245419.27A/A/A
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)2.07091.32A/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 41.245126.29B/A/BAno
L9.2B Podmáčené smrčiny41.245126.29B/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
M1.4 Říční rákosiny0.00220.00C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.00360.00B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.05520.03B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.01140.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.04050.02C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky4.41792.81B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.17390.11
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.58280.37
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.00170.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami23.424614.93
X12 Nálety pionýrských dřevin2.53111.61
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Pohoří na Šumavě  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
Chytil J. a kol. (eds.)Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit ČR. Český ramsarský výbor, Mikulov, 327 s.1999
Urban F.Chráněná území Jihočeského kraje. - KSSPPOP České Budějovice, 45 s., České Budějovice.1979
Albrechtová A.W0142 - Závěrečná zpráva podrobného mapování biotopů lokality Pohoří a kontextového mapování biotopů na listech mapy 33-31-06, 33-31-11. Ms., 26 s., depon. in AOPK ČR Praha.2003
Valeš P.Závěrečná zpráva podrobného mapování biotopů lokalit Lužnice pod Myslivnou a Myslivna a kontextového mapování biotopů na listu mapy 33-31-06 (W0103). Ms., 13 s., depon. in AOPK ČR Praha.2002
Albrechtová A.Inventarizační průzkum přírodní památky Prameniště Pohořského potoka. Vegetační kryt. Ms., 35 s., 3 mapy, depon. in AOPK ČR Praha a České Budějovice.1999
Albrechtová A., Urban F.Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Pohořské rašeliniště. Vegetační kryt. Ms., 21 s., 5 map, depon. in AOPK ČR Praha a České Budějovice.1985
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.