Homepage

CZ0310020 - Velký a Malý Kamýk

Rozloha: 447.4244 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°17'44'' v.d., 49°13'43'' s.š.
Nadmořská výška: 480 - 627 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Jihozápadní část hřebene Mehelnické vrchoviny (Píseckých hor), 2,5 km severozápadně od obce Všeteč, 6 km SV od Protivína.  

Ekotop:

Geologie: V podloží se nacházejí krystalické metamorfované horniny podolského komplexu (moldanubikum). Převažuje leukokratní migmatit, místy také biotitická a muskovit-biotitická žulorula, s poměrně hojnými drobnými žílami křemene a leukokratní žuly. V drobných údolních depresích jsou základní horniny překryty pleistocenními deluviálními a deluviálně soliflukčními písčitými hlínami s úlomky hornin, místy i holocenními fluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky.
Geomorfologie: Území je součástí poměrně členité Mehelnické vrchoviny (součást Písecké pahorkatiny, která je částí celku Táborská pahorkatina).
Reliéf: Lokalita leží na plochých vrcholech a na obou svazích výrazného hřbetu Mehelnické vrchoviny probíhajícího ve směru SSZ-JJV, v rozpětí nadmořských výšek 465-627 m. Svahy mají převážně západní nebo východní orientaci. Ve vrcholových partiích se nacházejí drobnější mrazové sruby a rozvlečené balvanové sutě.
Pedologie: Území se nachází v oblasti kambizemě typické kyselé, v plochých terénních depresích s přechody ke kambizemi pseudoglejové a pseudogleji. Na kamenitých svazích a sporadických skalních útvarech se vyskytuje ranker kambizemní (až ranker typický).
Krajinná charakteristika: Výrazný zalesněný hřbet Mehelnické vrchoviny (Písecké hory), s minimálním zastoupením nelesních ploch; představuje jeden z nejrozsáhlejších souvislých lesních komplexů ve vnitrozemí Čech. Dnešní i historické osídlení je omezeno jen na západní a východní úpatí tohoto vrchovinného pásma.  

Biota:

V území se prolínají dva základní typy vegetace. Převládají acidofilní bučiny (L5.4) asociace Luzulo-Fagetum, v jejichž podrostu se uplatňují především bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Některé segmenty pokrývají květnaté podhorské bučiny (L5.1) asociace Tilio cordatae-Fagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) s menší příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V podrostu se vyskytují třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), mařinka vonná (G. odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) a kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum). Velmi omezenou plochu zaujímají nevyhraněné porosty suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis) a pitulníkem horským (Galeobdolon montanum).  

Kvalita a význam:

Větší část území zaujímá PR Velký a Malý Kamýk. Porosty mají většinou dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a zčásti i prostorovou strukturu a představují jednu z významných ukázek podhorských bučin v jihočeském regionu.  

Zranitelnost:

Porosty v PR jsou ošetřeny stávajícím plánem péče, porosty mimo dosavadní chráněné území jsou hospodářské lesy, v nichž stále hrozí holosečný způsob hospodaření a zavádění geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin (modřín, smrk).  

Management:

Přirozené porosty bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při mírně zvýšeném obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů, při jejich obnově maximálně využívat přirozeného zmlazení všech stanovištně původních dřevin. Při obnově v území zahrnutých jehličnatých kultur zajistit dostatečné zastoupení (alespoň 30-40 %) původních listnatých dřevin v druhovém složení podle typu stanoviště.  

Možné střety zájmu:

Potenciální střet přirozeně hrozí s dosud aplikovaným hospodářským využíváním lesních porostů, kde jsou používány holé seče (i když menšího rozsahu) a pěstování smrkových kultur.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 447.4244
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.361.6473
Z toho neprioritních naturových biotopů: 75.69338.6811
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.090.44
Z toho X biotopů: 23.83106.6553
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 300.248867.10B/A/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny300.248867.10B/A/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 28.23356.31B/A/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny28.23356.31B/A/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.020.00C/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.02000.00C/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 10.19882.27C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy10.19882.27C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1.62730.36C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty1.62730.36C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.44000.09A/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.58400.13
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.13930.03
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami105.932023.67
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Nová Ves u Protivína, Těšínov u Protivína, Všeteč  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Hlásek L.Velký Kamýk (C0034). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 3 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2002
Jablonský V.Malý Kamýk (C0033). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 3 pp., ms. [depon. in: AOPK ČR Praha].2002
Moravcová-Husová M.Beitrag zur phytozönologischen Charakteristik der Wälder im südlichen Teil des mittelböhnischen Granit-Hügellandes. – Preslia, Praha, 35: 316-326.1963
Moravec J.Die submontanen Krautreichen Buchenwälder auf Silikatböden der westlichen Tschechoslowakei. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 12: 121-166.1977
Fröhlich J.Písecké hory známé i neznámé. – 85 s., Ires, Písek.1999
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.