Homepage

CZ0310019 - Zelendárky

Rozloha: 38.4527 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°15'26'' v.d., 49°12'29'' s.š.
Nadmořská výška: 397 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Soustava menších rybníků 2,5-4 km východně a severovýchodně od Protivína, nedaleko samot a osad Zelendárky, Pařezí, Podkrčí a Nová Ves u Protivína.  

Ekotop:

Geologie: V podloží zcela převažuje biotitická až muskovit-biotitická žulorula, do severní části okrajově zasahuje leukokratní migmatit; obě horniny jsou součástí tzv. podolského komplexu (moldanubikum). Podkladové základní horniny jsou prakticky v celé ploše lokality překryty pleistocenními deluviálními a deluviálně soliflukčními písčitými hlínami s úlomky hornin a holocenními fluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky.
Geomorfologie: Lokalita leží v přechodné zóně mezi okrajovou částí Putimské pánve (součást Českobudějovické pánve) a jihozápadním úpatím Mehelnické vrchoviny (součást Písecké pahorkatiny v rámci celku Táborská pahorkatina). Arbitrárně stanovená hranice mezi oběma geomorfologickými jednotkami prochází přímo jihozápadním okrajem lokality.
Reliéf: Plochý až mírně zvlněný terén s mělkými terénními depresemi, které jsou z větší části vyplněné menšími rybníky. V severní části lokality leží nízké dílčí ploché rozvodí, obě dvě části jsou však menšími potoky odvodňovány do Blanice. Nadmořská výška lokality: 385-440 m n. m.
Pedologie: V plochém terénu širšího okolí lokality převládá pseudoglej primární, v bezprostředním okolí rybníků je vyvinut glej typický.
Krajinná charakteristika: Harmonická krajina s mozaikou menších rybníků a jejich doprovodnými břehovými porosty, zemědělských ploch s aktuální převahou lučních porostů a menších lesních komplexů, s rozptýlenými menšími osadami a samotami.  

Biota:

Nejcennější typem biotopu na lokalitě Zelendárky jsou obnažená dna rybníků (M2.1). V roce 2002 byla tato společenstva charakteristicky vyvinuta na rybnících Skopec a Švarcenberský, v roce 2006 byla zastižena na rybníku Čejka, v mezidobí byla společenstva obnažených den hlášena i z některých dalších rybníků soustavy. Hojně se na zdejších rybnících vyskytuje puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), v 70. letech 20. století zde byl ještě nalezen šáchor Micheliův (Cyperus michelianus) a puštička rozprostřená (Lindernia procumbens); šáchor zde byl ověřen znovu na přelomu 20. a 21. století (rybník Čejka). Při březích rybníků jsou vyvinuta společenstva rákosin (M1.1), v nichž dominuje místy rákos obecný (Phragmites australis), jinde orobinec širolistý (Typha latifolia), o. úzkolistý (T. angustifolia) aj. Časté jsou zde také porosty vysokých ostřic (M1.7), např. ostřice štíhlé (Carex acuta). V okolí rybníků je vyvinuta vegetace střídavě vlhkých luk svazu Molinion (T1.9), v nichž rostou bezkolenec modrý (Molinia caerulea), starček vodní (Senecio aquaticus), čertkus luční (Succisa pratensis), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) aj. Část lučních porostů byla z větší části poškozena odvodněním a dosetím psárky luční (Alopecurus pratensis). Na hrázích rybníků se pomístně vyskytuje lemová vegetace svazu Trifolion medii (T4.2).  

Kvalita a význam:

Cílem ochrany na lokalitě je především zachování druhově diverzifikovaného biotopu obnažených den, který se periodicky na některých rybnících vyvíjí ve velmi dobré kvalitě. Zato společenstva vodních makrofyt jsou vyvinuta jen fragmentárně a v druhově chudé podobě. Porosty vlhkých bezkolencových luk přiléhající místy k rybníkům, jsou v typické podobě vyvinuty jen velmi maloplošně a fragmentárně.  

Zranitelnost:

Rybniční nádrže v oblasti Zelendárek mají povětšinou eutrofní vodu. Tato skutečnost, spolu s poměrně intenzivním rybničním hospodařením, je hlavní příčinou degradace vegetace vodních makrofyt. Kladem rybničního hospodářství je letnění, které zabraňuje zanášení bahnem a tím urychluje mineralizaci a zaručuje přetrvávání cenných společenstev obnažených den.
Přilehlé střídavě vlhké louky a mokřadní vegetace jsou ohroženy eutrofizací splachy z okolních intenzivně obhospodařovaných pozemků. Eutrofizace vede k převládnutí některých expanzních nitrofilních druhů, k nimž patří např. kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Při absenci pravidelného kosení dochází k převládnutí několika druhů expanzních, zejména trsnatých trav, např. metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa).  

Management:

Hospodaření na rybnících mírně modifikovat s cílem podpory vývoje společenstev vodních makrofyt, snížit poněkud rybí obsádky, výrazně omezit hnojení a přikrmování. Pro zachování nejcennějšího biotopu - vegetace obnažených den -je nezbytné, aby každoročně byl částečně letněn nejméně jeden (optimálně 2-3) z rybníků soustavy.  

Možné střety zájmu:

Potenciálně je reálný střet s dosavadním systémem hospodářského využívání rybníků.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 38.4527
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 56.2421.6275
Z toho ostatních přírodních biotopů: 39.0615.0214
Z toho X biotopů: 2.841.0944
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 3.51659.14A/A/BAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků3.51659.14A/A/B
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 16.346642.51C/C/CAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty16.346642.51C/C/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.20183.12B/A/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.20183.12B/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.2880.74C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.28800.74C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.27460.71B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.27460.71B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.97525.13C/C
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.00310.00C/C
L1 Mokřadní olšiny0.85782.23C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.47161.22C/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.68061.76D/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod6.997018.19C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.29930.77B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.00110.00B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.41341.07B/A
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.01500.03B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu3.30738.60B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.03710.09
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.47411.23
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.16450.42
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.41871.08
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Krč u Protivína, Nová Ves u Protivína  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 s.2003
Hejný S.Trojřadka Micheliova (Dichostylis micheliana), puštička rozprostřená (Lindernia procumbens), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) a rybniční soustava Podkrčí u Protivína. – Sborn. Jihočes. Muz. Čes. Budějovice – Přír. Vědy, 39: 47-52.1999
Chán V., Pavlíčko A., Vondrák J., Žíla V.Registrace biotopu vymírajících druhů. – Zlatá stezka, Prachatice, 2: 234.1995
Vondrák J.(C0037). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 12 pp., ms. [depon. In AOPK ČR Praha].2002
Chán V. (ed.)Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284, Praha.1999
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.