Homepage

CZ0310017 - Pláničský rybník-Bobovec

Rozloha: 407.2260 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°10'43'' v.d., 48°42'42'' s.š.
Nadmořská výška: 737 - 787 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Komplex rašelinišť, mokřadního lesa, potočních niv a vodních ploch v údolních systémech Lukavického a Černého potoka, v prostoru mezi osadami Plánička, Blatná a obcí Světlík, 3-7 km jihovýchodně od obce Černá v Pošumaví.  

Ekotop:

Geologie: Převažujícím horninovým podkladem je biotitická pararula překrytá deluviálními, místy kamenohlinitými sedimenty. Do severní části území zasahuje pestrá série krumlovská, tvořená zejména amfibolity. Na části plochy jsou vytvořeny humolity.
Geomorfologie: Celá lokalita se nachází v mírně zvlněné Frymburské vrchovině (součást Českokrumlovské vrchoviny, Šumavské podhůří).
Reliéf: Převážnou část lokality, která leží v nadmořské výšce 730-810 m, tvoří ploché úvalové sníženiny. Nad depresemi a mezi nimi se nacházejí pouze nižší, nepříliš výrazné ploché hřbítky. Konkávní tvary reliéfu jsou vyplněny svahovinami a fluviálními sedimenty, rozsáhlejší ploché deprese vyplňují různě velké čočky rašelin, v minulosti vesměs poškozená borkováním, např. v Novolhotském lese, východně od Velkého Kozího (Pláničského) rybníka a v okolí Bobovce. V území se nachází dvě vodní plochy, Velký Kozí (Pláničský) a Malý Kozí rybník.
Pedologie: Na konvexních tvarech jsou vesměs vyvinuty kambizemě, zpravidla kyselé, často však se znaky pseodooglejení nebo oglejení. V konkávních tvarech jsou plošně rozšířené gleje a podél potoků fluvizemě. Na humolitech jsou vyvinuty organozemě vrchovištního charakteru.
Krajinná charakteristika: Mozaika lesnaté krajiny s vlhkomilnými lesními společenstvy a nelesních ploch s různými typy lučních a mokřadních biotopů i s rybníky; krajina je velmi řídce osídlená.  

Biota:

Plošně nejrozsáhlejším typem lesní vegetace jsou podmáčené smrčiny (L9.2B) as. Equiseto-Piceetum, vzácněji Mastigobryo-Piceetum. Ve stromovém patře převažuje smrk (Picea abies), jen řídce jej doplňuje jedle (Abies alba) nebo borovice (Pinus sylvestris), v některých porostech i břízy (Betula pendula nebo B. pubescens). Tyto porosty bývají často v podmáčených místech na dně depresí, případně lemují smrkové olšiny na prameništích a podél potoků. Velmi hojným a fyziognomicky nápadným prvkem podrostu je zpravidla přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), kterou doplňují např. šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus). V mechovém patře hrají značnou roli rašeliníky (Sphagnum).
Podél vodotečí a na lesních prameništích se vyskytují porosty smrkových olšin (L2.2) as. Piceo-Alnetum. Ve stromovém patře nejčastěji dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), kterou velmi často provází smrk (Picea abies), na prosvětlených místech se často objevují břízy (Betula pendula) a osiky (Populus tremula). V bylinném patře jsou časté např. blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice srstnatá (Chaerophyllum hirsutum), violka bahenní (Viola palustris), ostřice řídkoklasá (Carex remota) a některé další indikační druhy třídy Querco-Fagetea.
Roztroušeně se v území vyskytují i rašelinné březiny (L10.1). Zpravidla jde o lesy s dominující břízou pýřitou (Betula pubescens) nebo b. bělokorou (B. pendula), které občas doprovází borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo smrk (Picea abies). V podrostu rostou vesměs nenáročné acidofyty, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa) nebo třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus) a černýš luční (Melampyrum pratense), spolu s nimi i bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a vlochyně (Vaccinium uliginosum). Porosty rašelinných březin tvoří především sukcesní stádia na dříve narušených částech komplexů rašelinných lesů.
Rašelinné bory (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) jsou charakteristické pro hlubší vrstvy humolitu, zejména v okolí Bobovce. Zpravidla v nich jako příměs vystupují bříza pýřitá (Betula pubescens), b. bělokorá (B. pendula) a smrk (Picea abies). V keřovém podrostu je typická krušina (Frangula alnus). V bylinném patře dominují nízké keříky borůvky (Vaccinium myrtillus) nebo vlochyně (V. uliginosum), dále bezkolenec modrý (Molinia caerulea), místy i suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva (Oxycoccus palustris).
V PP Rašeliniště Bobovec je rovněž plocha pokrytá blatkovým borem (L10.4) as. Vaccinio uliginosi-Pinetum rotundatae. Dominuje v něm borovice blatka (Pinus rotundata), kterou dále provází borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza pýřitá (Betula pubescens) a vzácněji i smrk (Picea abies). V bylinném podrostu dominují keříky – borůvka (Vaccinium myrtillus), vlochyně (V. uliginosum), dále metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum).
Nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) jsou nejhojněji zastoupena v maloplošných chráněných územích. Častá je asociace Willemetio-Caricetum paniceae, kde dominuje ostřice obecná (Carex nigra), provázená např. o. prosovou (C. panicea), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), zábělníkem bahenním (Potentilla palustris), pleškou stopkatou (Willemetia stipitata) aj. V druhově dosti bohatých porostech nízkých ostřic svazu Caricion demissae se objevují o. prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), místy i o. ježatá (C. echinata) nebo o. Davallova (C. davalliana), dále např. suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Bohaté mechové patro tvoří mj. i rašeliníky (Sphagnum), mechové polštáře porůstá klikva (Oxycoccus palustris). Vzácná je vegetace svazu Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion, v níž dominuje vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), dále ji provází ostřice Davallova (Carex davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus) a tolije bahenní (Parnassia palustris); v porostu byly zjištěny i prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a vzácný kruštík bahenní (Epipactis palustris). Poměrně častá jsou na rašelinných loukách a v zarostlých příkopech společenstva přechodových rašelinišť (R2.3) z rámce svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, zastoupená většinou nejhojnější asociací Carici rostratae-Sphagnetum apiculati s hojným výskytem klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium )a mochny bahenní (Potentilla palustris).
Na vyšších vrstvách kyselého humolitu byla zaznamenána degradovaná vrchovištní vegetace (R3.4). V ní nejčastěji dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea), provázený suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), ostřicí obecnou (Carex nigra) a vlochyní (Vaccinium uliginosum).
Významné plošné zastoupení v nivách vodních toků mají porosty vlhkých tužebníkových lad (T1.6) z rámce podsvazu Filipendulenion, reprezentované v naprosté většině případů běžnou asociací Lysimachio vulgaris-Filipenduletum.
Vegetace vodních makrofyt (V1F) je bohatá ve Velkém i Malém Kozím rybníku. V obou se hojně vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), r. světlý (P. lucens) a vodní mor kanadský (Elodea canadensis). Ve Velkém Kozím rybníku je dosti početná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida), a dosud zde přežívá i velmi vzácný stulík malý (Nuphar pumila). Za posledních 5 let se ovšem jeho populace omezila pouze na několik kolonií v severovýchodním cípu.
Lokalita je významná i z hlediska výskytu některých význačných druhů bezobratlých živočichů vázaných na rašeliniště nebo přirozené jehličnaté lesy. V území PP Rašeliniště Bobovec se vyskytuje např. sekáč (klepítník) Ischyropsalis hellwigi, uvedený v Červeném seznamu bezobratlých ČR, střevlík Carabus menetriesi (zájmový druh soustavy Natura 2000) a reliktní druh původních jehličnatých lesů - hladkokrovec Pytho depressus.  

Kvalita a význam:

Hodnotné území podhorských až horských poloh s různorodými přírodními podmínkami a cennými zachovalými biotopy. Proto zde také bylo v minulosti vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Jsou to PP Kotlina pod Pláničským rybníkem, PP Olšina v Novolhotském lese, PR Pláničský rybník a PP Rašeliniště Bobovec. Velmi významnou lokalitou je také slatinný komplex mezi Pláničským rybníkem a Svánkovem, který má rovněž parametry maloplošného chráněného území.  

Zranitelnost:

Území bylo v dříve extenzivně zemědělsky využíváno, později byla část území značně narušena velkoplošnými melioracemi. Několik menších ložisek rašeliny bylo v minulosti narušeno borkováním. Lesy mají z velké části charakter hospodářských lesů, s výjimkou porostů v jádrech ložisek humolitů. Vzhledem k tomu, že na části plochy dřevinná skladba odpovídá potenciálním stanovištním podmínkám, celá řada porostů má z hlediska ochrany biotopů vysokou hodnotu, může být však ohrožena běžným lesním hospodařením.  

Management:

Mokřadní lesní porosty (rašelinné březiny, rašelinné a blatkové bory a nejlepší porosty podmáčených smrčin a smrkových olšin) ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. V ostatních lesních porostech hospodařit maloplošně s preferencí přirozené obnovy stanovištně původních dřevin. Cenné plochy rašelinných luk kosit 1x ročně v pozdním létě (přelom srpna a září), ostatní podmáčené luční porosty v nivách potoků a na prameništích kosit alespoň 1x za 2-3 roky. Režim hospodaření v Pláničském rybníku (výše rybí obsádky, intenzita případného hnojení a přikrmování) zcela podřídit cíli přetrvání společenstev vodních makrofyt s leknínem bělostným a stulíkem malým; to musí řešit podrobný plán péče.  

Možné střety zájmu:

V území existuje řada potenciálních střetů, především ze strany běžného obhospodařování lesních porostů, vyšší intenzity využívání trvalých travních porostů v okrajových částech lokality a případně i záměru intenzifikace rybářského hospodaření na Pláničském rybníku.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 407.2260
Z toho prioritních naturových biotopů: 19.1477.9808
Z toho neprioritních naturových biotopů: 47.54193.6149
Z toho ostatních přírodních biotopů: 8.6435.1914
Z toho X biotopů: 23.5595.9295
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.010.00B/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.01000.00B/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 10.48822.57A/B/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty10.48822.57A/B/B
4030Evropská suchá vřesoviště 0.77840.19C/C/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.77840.19C/C/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.62150.15C/C/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.62150.15C/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.55150.38B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.55150.38B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7.00041.71B/C/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada7.00041.71B/C/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.13210.03B/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.13210.03B/C/-
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 6.89031.69C/B/CAno
R3.4 Degradovaná vrchoviště6.89031.69C/B/C
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 6.08361.49B/B/BAno
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.00270.00B/B/-
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště5.27401.29B/B/B
R2.3 Přechodová rašeliniště0.80690.19B/B/B
91D0Rašelinný les 63.756715.6C/B/CAno
L10.1 Rašelinné březiny9.35802.29C/B/C
L10.2 Rašelinné brusnicové bory50.855412.48C/B/C
L10.4 Blatkové bory3.54330.87B/A/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 13.60263.34B/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty13.60263.34B/A/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 160.680439.45C/B/CAno
L9.2B Podmáčené smrčiny160.680439.45C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny6.36961.56B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy11.78362.89C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků5.99761.47C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.44280.10B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.52630.62B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky8.04131.97C/C
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.00720.00C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.02300.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.35920.08
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.37050.09
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.82790.44
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.16790.04
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla11.22152.75
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami76.813618.86
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1.42260.34
X12 Nálety pionýrských dřevin3.74630.91
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Černá v Pošumaví, Frymburk, Světlík  

Prameny:

Řepka R., Lustyk P.Flóristické údaje vybraných druhů pro Květenu Šumavy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32/2 (1997): 161-181.1998
Vydrová A.Pláničský rybník (W0156). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – 33 pp., ms. [depon. in AOPK ČR Praha].2003
Albrecht J.Českobudějovicko. – In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, vol. 8, AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.2003
Holub J., Skalický V.Floristicko-fytogeografické poznámky ke květeně jihovýchodní části Šumavy a přilehlé části Předšumaví. – Preslia, Praha, 31: 395-412.1959
Holub J., Skalický V.Floristický příspěvek ke květeně území mezi Hořicemi na Šumavě a Horní Planou. – Preslia, Praha, 33: 45-58.1961
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.