Homepage

CZ0210153 - Zvolská homole

Rozloha: 49.6128 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°23'55'' v.d., 49°56'35'' s.š.
Nadmořská výška: 192 - 272 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Vrch Homole se strmými skalnatými srázy nad pravým nárazovým břehem Vltavy, 2 km SV od Vraného nad Vltavou.  

Ekotop:

Geologie: Horninový podklad tvoří prekambrické (proterozoické) břidlice (štěchovická skupina) s proplástky drob a nepatrnými vložkami karbonátů, které jsou proťaty žilou porfyritu a minety, jenž se vzájemně kříží a výrazně vystupují ve skalním defilé nad Vltavou. Tyto horniny tvoří i podklad plošinné části území, kde jsou však překryty mělkou, střípkovitě kamenitou zvětralinou. Vrchol skalního útvaru mezi Jarovským údolím a Vltavou korunuje nerozsáhlá závěj písčitovápnité spraše, jejíž materiál je zčásti splavován směrem k Vltavě, kde ovlivňuje stepní stráň.
Geomorfologie: Území se nachází v jižním výběžku Pražské plošiny v nadmořských výškách 194–342 m n. m.
Reliéf: Západní část území tvoří téměř 1 km dlouhá a až 130 m vysoká, velmi strmá a místy až téměř kolmá skalní stěna se sklonem k Z až k SZ, která vznikla hloubkovou erozí Vltavy na jejím pravém, nárazovém břehu. Nepatrné tektonické porušení a sklon vrstev k JV způsobily, že je stěna členěna pouze málo výraznými žebry a stržemi. V nejstarší, nejvýše proti proudu ležící, části tohoto nárazového břehu je sklon svahu mírnější a proto se zde mohlo vytvořit a udržet dosti rozsáhlé suťové pole. SV okraj území ohraničuje až 100 m hluboké údolí Jarovského potoka. Horní hrany kaňonu Vltavy a Jarovského potoka se setkaly u kóty Na Šošolce a odtud dále k severu, v místě geometrického průniku obou úbočí, vznikl přes 250 m dlouhý, ostrý a k severu se snižující hřbet, který končí u ústí Jarovského potoka do Vltavy. Střední a jižní část území s mnohem mírnějším sklonem představuje zbytek předkvartérní paroviny.
Pedologie: Na plochách s menším sklonem a hlubší zvětralinou jsou vyvinuty eutrické kambizemě, které se střídají s různě úživnými rankery na skalách. Značný rozsah mají holé sutě (kamenná moře) a skály.
Krajinná charakteristika: Lokalita se strmými srázy se severozápadní, západní až jihozápadní orientací a zarovnanou plošinou paroviny na vrcholu je jedním z nejcennějších území vltavského údolí. Srázy v různorodých horninách jsou rozčleněny na drobné terásky, zářezy, hřbety a rokle. Nápadný skalní jehlan patří k unikátním útvarům georeliéfu pražského okolí.  

Biota:

Břidlicové stěny porůstá skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1) as. Alysso saxatilis-Festucetum pallentis, na vápnitých skalních výchozech se velmi vzácně vyskytuje společenstvo s lomikámenem vždyživým (T3.2) as. Saxifrago aizoi-Seslerietum calcariae, na chudých drolinách společenstvo s chmerkem vytrvalým (T6.1B) as. Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis, na teráskách s vyvinutější půdou společenstvo trýzele škardolistého a kostřavy walliské (T3.3) as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae. Na plošině nad hranou na písčité terase je vřesoviště s teplomilnými druhy (T8.1B) sv. Euphorbio-Callunion a společenstvo s koniklecem lučním českým a ovsířem lučním (T3.5B) as. Pulsatillo pratensis-Avenochloetum pratensis. V horních částech skal a na podskalních plošinkách jsou vyvinuté fragmenty teplomilných bylinných lemů (T4.1) as. Geranio-Trifolietum alpestris. Na vhodných římsách skalního amfiteátru rostou malé skupinky nízkých xerofilních keřů (K4A) sv. Prunion spinosae. Na skalách jsou bohatě přítomny biotopy štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) sv. Asplenion septentrionalis. V lesních porostech převažují suché acidofilní doubravy (L7.1) as. Luzulo albidae-Quercetum petraeae a ochuzené hercynské dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum luzuletosum. Na osluněných skalnatých svazích roste rozvolněná acidofilní teplomilná doubrava (L6.5B) as. Sorbo torminalis-Quercetum a na převážně stinných svazích a v roklinách se vyskytují suťové lesy (L4) as. Aceri-Carpinetum.
Na skalnatých srázech se setkáme s celou řadou vzácných druhů rostlin; je to především řebříček panonský (Achillea pannonica), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), dvojštítek hladký (Biscutella laevigata), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris), kavyl Ivanův (Stipa pennata), silenka ušnice (Silene otites), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) a chudina zední (Draba muralis), z keřů se vyskytují skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis). K nejcennějším druhům patří violka skalní pravá (Viola saxatilis subsp. saxatilis) - endemit středoevropských říčních údolí a prorostlík prutnatý (Bupleurum affine) na jediné české lokalitě nacházející se na severní hranici areálu druhu.
Vyskytují se zde velmi vzácné druhy teplomilných pavouků, mravenců, brouků i dalších skupin hmyzu, mj. myrmekofilní hmatavec Claviger testaceus, mršník Hetaerius ferrugineus nebo dřepčík Longitarsus languidus. Byl zde také učiněn velmi významný nález boreomontánního bezkřídlého reliktního nosatce Otiorhynchus rugifrons (zatím jediný známý nález v České republice!). Teplomilný pavouk stepník rudý (Eresus cinnaberinus) se zde vyskytuje na nejjižnější lokalitě v Čechách. Z obratlovců zasluhují pozornost silné populace ještěrky zelené (Lacerta viridis) a užovky hladké (Coronella austriaca).  

Kvalita a význam:

Jedná se o jednu z nejcennějších lokalit vltavského údolí jižně od Prahy, kde údolí nebylo porušeno zaplavením úpatí. Na různorodých horninách se vytvářejí skalní a lesostepní společenstva vápnomilných i acidofilních druhů doprovázená jedinečným souborem hub a bezobratlých živočichů, především hmyzu (klasická lokalita pražských entomologů). Výskyt řady vzácných druhů.  

Zranitelnost:

Lesní porosty i skalní polohy jsou ohroženy invazí trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a s tím spojenou eutrofizací půdy a šířením nitrofilních rostlin. Porosty nepůvodních jehličnatých monokultur svým opadem působí na hromadění surového humusu, čímž dochází k dalšímu okyselování půdy a ještě výraznějšímu ochuzování již spíše acidofilní vegetace.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 49.6128
Z toho prioritních naturových biotopů: 22.9311.3804
Z toho neprioritních naturových biotopů: 36.0717.8987
Z toho ostatních přírodních biotopů: 35.3917.5629
Z toho X biotopů: 5.582.7702
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 0.020.04A/A/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.02000.04A/A/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.27160.54B/A/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.27160.54B/A/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 2.56485.16A/A/AAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)2.56485.16A/A/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.03820.07A/A/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.03820.07A/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 1.95523.94B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin1.95523.94B/A/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.07640.15A/A/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.07640.15A/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 13.244126.69C/B/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny13.244126.69C/B/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 11.108822.39B/B/CAno
L4 Suťové lesy11.108822.39B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)4.37138.81C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy13.028726.26A/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.16290.32B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1.63133.28
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.65581.32
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.48310.97
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Lhota u Dolních Břežan, Ohrobec, Vrané nad Vltavou, Zvole u Prahy  

Prameny:

kolektivRezervační kniha PR Zvolská homole, depon. in AOPK ČR, Praha.
Černý T.A0054 (Skochovice-Oleško) závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Černý T.A0306 (Závist) závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2003
Kubíková J., Ložek V., Špryňar P. a kol.Chráněná území ČR, sv. Střední Čechy, AOPK ČR, Praha.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.