Homepage

CZ0210114 - Radouč

Rozloha: 31.0088 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°54'7'' v.d., 50°26'0'' s.š.
Nadmořská výška: 219 - 227 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Strmý svah údolí Jizery a na něj navazující terasová plošina (tvořená štěrkopísky) na severozápadním okraji Mladé Boleslavi.  

Ekotop:

Geologie: Horninové podloží území tvoří středně turonské vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystupují v podobě přirozených výchozů i uměle odlámané stěny opuštěného lomu a často vytvářejí převislé skalní stupně. Bohaté naleziště křídových zkamenělin např. mlžů, plžů, amonitů, mechovek. Plošina je tvořena slínovcovým plochým vrškem, říční (štěrkopísčitou) pleistocénní terasou Jizery a výstupy skalních lavic vápnitých pískovců (odvápněných). Geomorfologie: Vrch Radouč patří do Skalské tabule a jde o nízký svědecký pahorek s vrcholem ve výšce 252 m n. m. Reliéf: Prudký (místy téměř kolmý) svah a výstupy skal (časté převisy) se západní expozicí v údolí Jizery a na něj navazující terasová plošina. Vápnité pískovce vystupují na povrch v podobě výchozů i jako uměle odlámané stěny bývalých lomů. Pedologie: Na vápnitých pískovcích se vytvářejí pararendziny v iniciálních stadiích na hranách skalních stupňů, jinde s hlubším humusovým horizontem. Na plošině se rychle odvápňují a mění se na oligotrofní kambizemě až kambizemní podzoly. Krajinná charakteristika: Převážně bezlesé strmé svahy s xerotermními bylinnými společenstvy na levém břehu Jizery, které směrem na východ pokračují plochou jizerskou terasou s psamofytními a vřesovištními společenstvy. Na svazích s výchozy skal bývaly v minulosti lomy. Naopak plošina byla využívána jako vojenské cvičiště, což pozitivně přispělo k udržení psamofytní vegetace. Na severním okraji navazuje menší les s nepříliš bohatou druhovou skladbou dřevin (dub, bříza, borovice; místy akát).  

Biota:

Strmé stráně nad Jizerou jsou tvořeny druhově bohatou mozaikou suchých úzkolistých trávníků (T3.3) na hlubších půdách a skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) (T3.1) na skalkách vápnitých pískovců a vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3) charakterizovanou následujícími druhy: pamětník rolní (Acinos arvensis), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), pelyněk ladní (Artemisia campestris), mařinka psí (Asperula cynanchica), hadinec obecný (Echium vulgare), kostřava sivá (Festuca pallens), svízel sivý (Galium glaucum), rozchodník ostrý (Sedum acre), r. bílý (S. album), mateřídouška časná (Thymus praecox), ostřice nízká (Carex humilis), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), koniklec luční český (Pulsatila pratensis subsp. bohemica) a řadou dalších; z křovin je častá slivoň trnka (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) nebo hlohy (Crataegus sp. div). Na exponovaných místech skal roste také devaterka poléhavá (Fumana procumbens), EVL je její jedinou lokalitou v Čechách, další lokality jsou v Pavlovských vrších na jižní Moravě.
Ve skalách je pak vyvinuta štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.2) se sleziníkem routičkou (Asplenium ruta-muraria), s. červeným (A. trichomanes), puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis), osladičem obecným (Polypodium vulgare), rozchodníkem bílým (Sedum album) a dalšími druhy.
V místě bývalého lomu (jihozápadní část EVL) lze nalézt fragment širokolistých suchých trávníků (T3.4D) se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), chrpou čekánek (Centaurea scabiosa), krvavcem menším (Sanguisorba minor) a hlaváčem žlutavým (Scabiosa ochroleuca).
Na plošině jsou vyvinuta druhově chudá psamofytní vegetace. Opět jde o mozaiku (až mikromozaiku) několika biotopů. Plošně nejrozsáhlejší jsou acidofilní suché trávníky (T3.5) s psinečkem obecným (Agrostis capillaris), trávničkou obecnou (Armeria vulgaris), pavincem horským (Jasione montana) či jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella). V kostřavových trávnících písčin (T5.3) pak můžeme nalézt druhy jako je psineček obecný (Agrostis capillaris), psineček tuhý (A. vinealis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), trávnička obecná (Armeria vulgaris), kostřava drsnolistá (Festuca brevipila), smil písečný (Helichrysum arenarium), jetel rolní (Trifolium arvense) a další. Paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) pak dominuje otevřeným trávníkům písčin (T5.2). Z dalších druhů jsou přítomny např. jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), šťovík menší (Rumex acetosella), chmerek mnohoplodý (Scleranthus polycarpos) či mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum). S výše zmíněným biotopem tvoří mozaiku suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (T8.1) s dominujícím vřesem obecným (Calluna vulgaris) a s častým výskytem výše zmíněných druhů. Jen velmi maloplošně se objevuje jednoletá vegetace písčin (T5.1) s mrvkou myším ocáskem (Vulpia myuros), pavincem horským (Jasione montana), bělolistem nejmenším (Filago minima) či rožcem pětimužným (Cerastium semidecandrum). Psamofytní společenstva jsou po okrajích ovlivněna blízkou aglomerací Mladé Boleslavi a pronikají do nich některé ruderální druhy: ostružiníky (Rubus fruticosus agg.), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), v důsledku absence hospodaření expanduje třtina křovištní (Calamagrosti epigeios).
Území je velmi cenné i z hlediska zoologického. Významná je především poměrně početná populace sysla obecného (Spermophilus citellus), který obývá plošinu v jihovýchodní části EVL, relativně blízko panelové zástavby. Populace sysla je zde v častém kontaktu s lidmi, kteří chodí sysli krmit, což má na populaci pravděpodobně zatím pozitivní dopad.
Kromě sysla zde žije také králík divoký (Oryctolagus cuniculus), původem z jižní Evropy, na nory těchto savců jsou vázáni vzácní koprofágní brouci např. Trox eversmanni, Onthophagus vitulus, Onthophagus semicornis a další, z nichž Trox eversmanni se zde vyskytuje jako na jediné lokalitě v Čechách. Dále zde žije množství psamofilních a psamobiontních druhů jako Anisoplia villosa, Diastictus vulneratus, Rhyssemus germanus, Tropinota hirta hirta a další. Bohatá je také motýlí fauna: ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus), o. černokřídlý (L. phlaeas), bělásek řepový (Pieris rapae), b. řepkový (P. napi), b. rezedkový (Pontia daplidice), babočka paví oko (Inachis io), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), m. černolemý (Plebejus argus), babočka bílé C (Polygonia c-album), babočka admirál (Vanessa atalanta), okáč zední (Lasiommata megera), otakárek fenyklový (Papilio machaon), o. ovocný (Iphiclides podalirius). Na jaře se zde vyskytují samotářské včely pískorypky r. Andrena, dále svižníci čeledi Cicindelidae. Z vyskytujících se pavouků nejvíce zaujme stepník rudý (Eresus kollari).
Ze zástupců ptáků jmenujme např. koroptev polní (Perdix perdix), červenku obecnou (Erithacus rubecula), ťuhýka obecného (Lanius collurio), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), vrabce polního (Passer montanus), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), kavku obecnou (Corvus monedula).
 

Kvalita a význam:

Botanicky je nejvýznamnější výskyt devaterky rozprostřené, která zde má jedinou lokalitu v v Čechách. Na strmém západním svahu se vyskytuje také řada dalších vzácných a ohrožených druhů rostlin. Významný je i výskyt psamofytní vegetace na horní plošině. Po ukončení vojenského využívání tato společenstva ale podléhají sukcesi a expanduje zde třtina křovištní. Jedná se rovněž o významnou zoologickou lokalitu, především kvůli rostoucí populaci sysla obecného, který společně s králíkem divokým kolonizoval zatím jen část plošiny a má zde tedy i možnost dalšího šíření. Žije zde i řada vzácných druhů bezobratlých, například majky, nosorožík kapucínek a stepník rudý.

 

Zranitelnost:

Strmé stráně nad Jizerou jsou ohroženy především nadměrnou intenzitou pohybu obyvatel blízkého sídliště. Jde zejména o místy dosti intenzivní sešlap na hraně stráně a na jednotlivých skalních terasách. Takto je ohrožena i populace devaterky. V menší míře jsou skály ohroženy zarůstáním dřevinami (především křovinami, šířícím se jasanem a akátem). Plošina s psamofytními společenstvy bývala vojenským cvičištěm. Vojenský "management" je v současnosti alespoň z části nahrazen intenzivním pohybem obyvatel blízkého cvičiště. To sice pomáhá udržovat nezapojené trávníky písčin, ale na druhou stranu to přináší některá negativa (poškození vzácných druhů sešlapem, plašení syslů, odpadky, šíření ruderálních druhů, pohyb psů a eutrofizace jejich výkaly). Na plošine se značně šíří ovsík a třtina křovištní. Na okrajích plošiny dochází k eutrofizaci (např. z polí) a šíření ruderálních druhů. Místy jsou vytvářeny drobné černé skládky, které jsou ale pravidelně likvidovány. Plošina je také ohrožena záměrem vybudovat zde na části plochy sportoviště.  

Management:

Likvidace náletu, akátu, jasanu. Na plošině je vhodné na místech s třtinou křovištní obnovit pastvu, místy zavést pravidelné kosení. Pokud trávníky budou více zapojeny, může být použit ve vhodné intenzitě i "vojenský management".
Pro sysla je vhodné trávníky kosit alespoň 4x ročně, což je vhodný management i pro potlačení třtiny.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 31.0088
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.700.2193
Z toho neprioritních naturových biotopů: 82.4225.5601
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.750.8537
Z toho X biotopů: 10.043.1151
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 4.683115.1B/B/AAno
T5.1 Jednoletá vegetace písčin0.00250.00B/B/-
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)1.86906.02A/A/A
T5.3 Kostřavové trávníky písčin2.81169.06C/C/A
4030Evropská suchá vřesoviště 2.80349.04A/A/AAno
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)2.80349.04A/A/A
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.37281.20A/A/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.37281.20A/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 17.316855.84B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.55911.80A/A/A
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.02120.06C/C/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých16.736553.97B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.01120.03B/C/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.01120.03B/C/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.37281.20A/A/CAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.37281.20A/A/C
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 0.21930.70C/C/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy0.21930.70C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.55911.80B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.29460.95C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.28850.93
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy2.32247.48
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.34791.12
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.06670.21
X12 Nálety pionýrských dřevin0.08960.28
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
sysel obecný30-180 jedinců
Spermophilus citellusBBAB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Debř, Mladá Boleslav  

Prameny:

Knížetová L., Pecina P., Pivničková M.Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982–85. – Bohemia centralis, 16: 7–262, Praha.1987
Krauskopf J.Radouč, zajímavé botanické místo u Mladé Boleslavi. – Věda přírodní 5: 88–92.1924
Mejdr Z.Historie rezervace ”Radouč”. – Ochrana přírody 21: 48.1966
Novotný Č.Lokality devaterky poléhavé (Fumana procumbens) u Mladé Boleslavi. – Zprávy Čs. botanické společnosti, 5: 42–49.1970
Novotný Č.Květena Mladoboleslavska.– Labores musei in Benátky n. Jiz., 7: 1–155.1971
Novotný Č.Květena Mladoboleslavska.– Labores musei in Benátky n. Jiz., 8: 156–325.1972
Petříček V.A0387 (Vrch Baba u Kosmonos), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.