Homepage

CZ0210109 - Chlum u Nepřevázky

Rozloha: 223.3384 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°55'24'' v.d., 50°23'7'' s.š.
Nadmořská výška: 225 - 370 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Jižní okraj Chloumeckého hřbetu, asi 2,5 km JV až 4 km JJV od centra Mladé Boleslavi.  

Ekotop:

Geologie: Území se nachází v oblasti Jizerské tabule, která je součástí České křídové tabule. Od toho se odvíjí geologická stavba, většinou se buď jedná o staré pleistocénní terasy Jizery nebo o svrchno-turonské a spodno-senonské pískovcové až jílovcovo-slínovcové usazeniny. Na jižní straně se místy vyskytují sprašové závěje.
Geomorfologie: Jižní okraj Chloumeckého hřbetu (na jižním okraji Turnovské pahorkatiny) s vrcholy Chlum (356 m n. m.) a Kněžský vrch (366 m n. m.).
Reliéf: Vzhledem k relativnímu převýšení (okolo 140 m) vůči okolní krajině působí jako krajinná dominanta. Tento masiv je zřejmě pozůstatkem neogenní paroviny. Díky přítomnosti mocných sprašových návějí na jižní straně hřbetu na slínovcích zde dochází k sesuvům půdy.
Pedologie: Na štěrkopíscích převažují arenické kambizemě, ale dominantními půdami (na převažujících vápnitých substrátech) jsou pelosoly (často oglejené) v plochých částech reliéfu až kambizemní pararendziny na prudkých svazích tvořených opukami.
Krajinná charakteristika: Výrazná krajinná dominanta Pojizeří, převážně lesnatý hřbet v jinak intenzivní zemědělské krajině. Při jižním okraji kóty Chlum pozůstatky slovanského hradiště (tzv. Švédské šance).  

Biota:

Plošně nejrozsáhlejším lesním biotopem jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), druhově poměrně bohaté s přechody k teplomilným doubravám. Ve stinnějších porostech pak bylinné a keřové patro ubývá. Běžně jsou přítomny: habr obecný (Carpinus betulus), javor mleč (Acer platanoides), j. babyka (Acer campestre), svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kopytník evropský (Asarum europaeum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík širolistý (Epipactis helleborine); vzácně pak kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), ostřice horská (Carex montana), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a další. Vedle přechodů k teplomilným typům doubrav tvoří i plynulé přechody k acidofilním doubravám.
Dalším poměrně rozšířeným typem lesních biotopů je široká škála doubrav od suchých acidofilních (L7.1), přes acidofilní teplomilné (L6.5) (jen vzácně na výchozech pískovců) až po menší plochy mochnových a šípákových teplomilných doubrav. Mochnové doubravy (L6.4) se vyskytují v menších porostech na světlejších a vlhčích místech na úpatí severních až SZ svahů Chlumu s typickou garniturou druhů - mochna bílá (Potentilla alba), srpice barvířská (Serratula tinctoria), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice chabá (Carex flacca), bukvice lékařská (Betonica officinalis), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) či smldník jelení (Peucedanum cervaria). Místy s přechody k šípákovým doubravám a k dubohabřinám. Druhově bohaté porosty šípákových doubrav (L6.1) se na Chlumu naopak vyskytují na svazích s JZ až J expozicí, vzácně i s dubem pýřitým (Quercus pubescens), a dalšími druhy: jeřáb břek (Sorbus torminalis), třemdava bílá (Dictamnus albus), dřín jarní (Cornus mas), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), plamének přímý (Clematis recta), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), růže galská (Rosa gallica) či medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).
Nejrozšířenějším nelesním biotopem jsou suché širokolisté trávníky (T3.4). Ty lze na velkých plochách nalézt na místě bývalého vojenského cvičiště (střelnice) na západním úpatí Chlumu, v menších plochách i jinde (zejména na jižním úpatí u obce Sýčina). V případě střelnice jde o druhově velmi bohaté porosty s kruštíkem širolistým (Epipactis helleborine), černohlávkem dřípeným (Prunella laciniata), ostřicí chabou (Carex flacca) a ostřicí plstnatou (C. tomentosa), bukvicí lékařskou (Betonica officinalis), prorostlíkem srpovitým (Bupleurum falcatum), smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), omanem vrbolistým (Inula salicina), bílojetelem bylinným (Dorycnium herbaceum), růží galskou (Rosa gallica), ledencem přímořským (Tetragonolobus maritimus) a plynulými přechody do střídavě vlhkých luk (T1.9) na sníženinách: ostřice chabá (Carex flacca), o. plstnatá (C. tomentosa), o. oddálená (C. distans), srpice barvířská (Serratula tinctoria), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), komoráč oleškový (Silaum silaus) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Oba biotopy jsou vzhledem k absenci vojenské činnosti místy výrazně ovlivněny expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a křovin.
Vzácně jsou vyvinuty suché bylinné lemy (T4.1), které jsou ovšem v území druhově velmi bohaté, často se zastoupení druhů střídavě vlhkých těžkých půd. Vyskytují se zde například - kruštík širolistý (Epipactis helleborine), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), č. velkokvětý (Prunella grandiflora), ostřice chabá (Carex flacca), o. plstnatá (C. tomentosa), bukvice lékařská (Betonica officinalis), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), p. srpovitý (B. falcatum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), oman vrbolistý (Inula salicina), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), ostřice Michellova (Carex michellii), růže galská (Rosa gallica), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), prvosenka vyšší (Primula veris), kakost krvavý (Geranium sanguineum), třemdava bílá (Dictamnus albus) či vzácně vstavač nachový (Orchis purpurea).
V mozaice s širokolistými suchými trávníky, suchými bylinnými lemy se jako lesní plášť hojně vyskytují vysoké křoviny s Rosa sp. div., dřišťálem obecným (Berberis vulgaris), svídou krvavou (Cornus sanguinea), slivoní trnkou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus sp. div.), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare), jilmem habrolistým (Ulmus minor), javorem babykou (Acer campestre) a dalšími.  

Kvalita a význam:

Dobře zachovalý komplex teplomilně laděných lesů (habřin, mochnových a šípákových doubrav) při okraji českého termofytika a druhově velmi bohatých suchých trávníků a luk střídavě vlhkých stanovišť na těžkých půdách.
Výskyt řady vzácných druhů např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice oddálená (Carex distans) (!), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), třemdava bílá (Dictamnus albus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), černýš rolní (Melampyrum arvense), vstavač nachový (Orchis purpurea) (vzácně), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), růže galská (Rosa gallica), jeřáb břek (Sorbus torminalis), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum). Izolovaný výskyt dubu šípáku (Quercus pubescens).  

Zranitelnost:

Lesní biotopy nejsou v současnosti příliš ohroženy nevhodným lesním hospodařením. Na místě jediného výskytu vstavače nachového (Orchis purpurea), z dalších například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kakost krvavý (Geranium sanguineum) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus) došlo ke krajně nevhodné (a velmi husté) výsadbě borovice černé (Pinus nigra), která v dlouhodobější perspektivě způsobí vymizení výše zmíněných druhů. Vzácně se vyskytuje akát, který by mohl expandovat do přírodních biotopů. Potenciálně by mohlo hrozit velkoplošnější kácení a výsadba nevhodných dřevin (zejména borovice).
U nelesních biotopů je situace spíše opačná (zejména prostor bývalého vojenského cvičiště). Zde naprosto chybí disturbance (kosení, pastva, vojenská činnost), což v současnosti vede k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), ostružiníku ježiníku (Rubus caesius), křovin a břízy. Výhledově pak může dojít k přeměně biotopů T3.4 a T1.9 na ruderální porosty, případně na husté porosty vysokých křovin.
Spíše minoritním problémem jsou pokusy o zalesnění travnatých biotopů či skládky zahrádkářského odpadu v okolí sídel.  

Management:

Lesní hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin. Přeměna porostů s borovicí černou, redukce náletu v nelesní části lokality.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 223.3384
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.089.1249
Z toho neprioritních naturových biotopů: 55.19123.2679
Z toho ostatních přírodních biotopů: 23.2852.0096
Z toho X biotopů: 17.4238.9123
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 22.759110.19B/B/BAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)22.759110.19B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)9.18144.11C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky9.18144.11C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.04570.02C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.04570.02C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2.29121.02B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky2.29121.02B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 88.419839.59B/A/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny88.419839.59B/A/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.57070.25C/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.57070.25C/C/-
91H0Panonské šípákové doubravy 5.08972.27B/A/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy5.08972.27B/A/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 4.03521.80C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy4.03521.80C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.02000.00B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny17.49277.83B/B
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.09930.04B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.01930.00C/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)1.48690.66C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy28.468812.74B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.33280.14D/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.10200.04C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.43140.19C/B
T4.1 Suché bylinné lemy2.52391.13A/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy1.03250.46B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.34620.15
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.84370.37
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.02420.01
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla11.66545.22
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.18900.08
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami12.58325.63
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami6.94493.10
X10 Paseky s podrostem původního lesa2.39961.07
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.98170.43
X12 Nálety pionýrských dřevin2.18510.97
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.42600.19
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.32330.14
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Chloumek u Mladé Boleslavi, Jemníky u Mladé Boleslavi, Nepřevázka, Sýčina  

Prameny:

Janeček Š.H0177 (Mladoboleslavsko východ), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Kolář T.H0167 (Dobrovice-Jabkenice), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Kůrková I.A0303 (Pojizeří-Mladá Boleslav), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.