Homepage

CZ0210107 - Krnčí a Voleška

Rozloha: 73.3290 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°5'6'' v.d., 50°9'24'' s.š.
Nadmořská výška: 340 - 403 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Dvě paralelní údolí (Krnčí a Voleška) spojená plošinou (Vlčinec) na SZ okraji Kladna.  

Ekotop:

Geologie: Geologické podloží je charakteristické pro Džbán. Nejsvrchnější vrstvu tvoří opuky, ve svrchních částech často odvápněné. Pod nimi leží slabá nepropustná vrstva jílů a pod jílovou vrstvou následují vrstvy pískovců.
Geomorfologie: Území leží na JV okraji Džbánu, plošina leží ve výšce okolo 390 m, dolní části svahů u Tuháně ve výšce okolo 345 m.
Reliéf: Tvoří jej dvě typická souběžná džbánská údolí (Krnčí, Voleška nebo také V olešce) s charakteristickým profilem svahů, která jsou propojena plošinou (Vlčinec). Jde o křídovou tabuli, rozčleněnou erozními údolími, místy se strmými svahy a vzácně s opukovými stěnami. Vzhledem ke strmosti svahů dochází k sesuvům, což výrazně ovlivňuje jejich morfologii (vznik různých dolíků). Místy jsou vyvinuty suťové svahy.
Pedologie: V závislosti na charakteru podloží se v půdním pokryvu střídají kambizemě a pararendziny.
Krajinná charakteristika: Součást lesního komplexu na SZ okraji Kladna. Nejjižnější (spíše JV) část Džbánu. Na dnech jednotlivých údolí bývaly v minulosti loučky s některými vzácnými slatinnými druhy, v současnosti jsou zalesněné převážně jasanem. V lesích probíhá běžné lesní hospodaření, část porostů je tvořena jehličnany (smrk, borovice, modřín).  

Biota:

Naprostou většinu území tvoří nejrůznější typy listnatých lesů (bučiny, suťové lesy, teplomilné doubravy), místy narušeny lesním hospodařením (kácení, výsadba jehličnanů). Nejcennějším typem biotopu jsou mochnové doubravy (L6.4) (na plošině Vlčinec a v lese Rovina). Jde o porosty s druhově bohatým bylinným podrostem s řadou vzácných a ohrožených druhů na mírně odvápněných opukových plošinách: hruštička prostřední (Pyrola media), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), svízel severní (Galium boreale), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), hruštička menší (Pyrola minor), tomkovice jižní (Hierochloë australis), ostřice horská (Carex montana), jetel alpínský (Trifolium alpestre), kociánek dvoudomí (Antennaria dioica) či jeřáb muk (Sorbus aria).
Na svazích je vyvinuta široká škála bučin v závislosti na strmosti svahů a geologickém podloží (acidofilní či s absencí podrostu, květnaté či okroticové), které směrem k hranám svahů tvoří plynulé přechody k suťovým lesům. V těchto porostech rostou následující druhy - jedle bělokorá (Abies alba) (vzácně zmlazuje), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), oměj vlčí mor žláznatý (Aconitum lycoctonum subsp. vulparia), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), huseník chudokvětý (Arabis brassica), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kamejka lékařská (Lithospermum officinale) a řada dalších (běžných) hájových druhů.
Vzácně a maloplošně jsou přítomny teplomilné doubravy (L6.1) s ostřicí chabou (Carex flacca), třemdavou bílou (Dictamnus albus), chrpou chlumní (Centaurea triumfettii), plaménkem přímým (Clematis recta) či kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum).  

Kvalita a význam:

Velmi dobře zachovalé mochnové doubravy na okraji Kladna s bohatou populací kriticky ohroženého druhu Pyrola media (zřejmě nejbohatší populace v České republice) a přítomností dalších vzácných druhů.
Místy dobře zachovalé typické prudké svahy džbánských údolí se zajímavou morfologií vzniklou sesuvnou činností, které jsou porostlé bučinami a suťovými lesy s výskytem některých vzácnějších druhů. Ojedinělý výskyt několika exemplářů střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus).  

Zranitelnost:

Nevhodné lesní hospodaření (holosečné kácení), náhrada listnatých dřevin jehličnany (zejména smrk a borovice). Drobnějším problémem jsou černé skládky z přilehlých zástaveb, nadměrný pohyb obyvatel z přilehlého území Kladna (typický příměstský les, místy jezdecká činnost) a také myslivecká činnost (jeden z krmelců leží v mochnové doubravě poblíž populace hruštičky prostřední (Pyrola media), kumulace zvěře způsobuje eutrofizaci). Vzácně je možné vyrýpávání ohrožených druhů - střevíčníku pantoflíčku Cypripedium calceolus), lilie zlatohlavé (Lilium martagon) atd.  

Management:

Šetrné hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin, podpora přirozeného zmlazení, ponechání výstavků na dožití. Zcela nepřípustné je velkoplošné kácení s následnou výsadbou jehličnatých dřevin (smrk, modřín, částečně přípustná je pak borovice, zejména na plošině). Obdobně negativním zásahem by bylo vysázení nepůvodních listnáčů (především dubu červeného). Vhodné je vytvoření světlého typu lesa s drobnými světlinkami. Vzhledem k výskytu vzácných druhů rostlin v podrostu je nutné při lesnických zásazích používat pouze lehkou mechanizaci a koně (což na prudkých svazích ani jinak nejde), ale je nutné takto těžbu provádět i na plošinách.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 73.3290
Z toho prioritních naturových biotopů: 26.8519.6889
Z toho neprioritních naturových biotopů: 18.9113.8699
Z toho ostatních přírodních biotopů: 15.3711.2725
Z toho X biotopů: 38.8528.4942
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.37520.51C/C/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.37520.51C/C/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.92662.62B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.92662.62B/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 2.21393.01C/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny2.21393.01C/B/-
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 6.8059.28C/B/BAno
L5.3 Vápnomilné bučiny6.80509.28C/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 2.54923.47B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny2.54923.47B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6.4268.76B/B/BAno
L4 Suťové lesy6.42608.76B/B/B
91H0Panonské šípákové doubravy 0.51310.69B/B/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.51310.69B/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 12.749817.38B/B/AAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy12.749817.38B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.00560.00C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy6.19768.45C/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy4.48896.12C/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.31040.42C/C
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.27000.36C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.13650.18
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami21.663429.54
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami5.29407.21
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1.40031.90
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Kladno, Libušín, Vinařice u Kladna  

Prameny:

Kožíšek A.Střevíčník. - Vlastivěd. Sborn. Okr. slánského a novostrašeckého 6: 181-185.1928
Roubal A.Příspěvek ke květeně okresu Kladno. - Studie ČSAV 1980/1: 203-206.1980
Šindelář J.Květena okolí Kladna v dubnu. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 15: 158-162.1937
Šindelář J.Letní květena v našem okolí. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 15: 201-205.1937
Šindelář J.Naše květena v březnu. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 15: 141-145.1937
Šindelář J.Naše rostliny v květnu. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 15: 185-189.1937
Šindelář J.Rostliny, jež kvetou v únoru v našem kraji. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 15: 117-121.1937
Šindelář J.Naše podzimní květiny. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 16: 16-20.1938
Šindelář J.Studie květeny v okolí Kladna. - Kladno.1941
Štefánek M.A0008 (Libušín), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2001
Štefánek M.A0254 (Kladensko-západ), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2003
Švejda J.Rostliny úředně chráněné. - Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 12: 191-195.1934
Wildt A.Aus der Flora von Kladno und dessen Umgebung. - Lotos 33: 45-65.1884
Wildt A.Aus der Flora von Kladno und dessen Umgebung. - Lotos 34: 65-80.1885
Wildt A.Aus der Flora von Kladno und dessen Umgebung. - Lotos 35: 1-2.1886
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.