Homepage

CZ0210101 - Dymokursko

Rozloha: 4309.2394 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°11'43'' v.d., 50°17'19'' s.š.
Nadmořská výška: 198 - 252 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlý komplex lesů, vlhkých luk a vodních ekosystémů mezi Městcem Králové a Domousnicí (Dětenicemi) na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje.  

Ekotop:

Geologie: Geologicky je území poměrně jednoduché, v podloží jsou svrchnoturonské až koniacké slínovce a vápnité jílovce, které jsou překryty štěrky (až štěrkopísky).
Geomorfologie: Území leží v Rožďalovické a Královéměstecké tabuli. Nadmořská výška se pohybuje mezi 195 a 270 metry, střední výška je okolo 210-220 metry.
Reliéf: Ploché lesnaté území, které je místy zpestřeno mělkými údolími menších potoků (např. Štítarský, Bahenský, Hasinský, Libáňský, Mrlina, Smíchovský) s řadou různě velkých rybníků (Krčský, Hasina, Pilský, Bučický, Komárovský, Pustý, Jakubský a další) a lučními a mokřadními společenstvy.
Pedologie: V lesních porostech převažují oglejené karbonátové pelozemě s ostrůvky glejů, které místy přecházejí v pararendziny kambické. V nivách potoků a v okolí rybníků se nacházejí pelické černozemě, gleje a glejové pelické černice.
Krajinná charakteristika: Ploché území Mrlinské tabule s mělkými lesními údolími a řadou větších rybníků. Menší lesní rybníčky se nacházejí i uprostřed lesních komplexů.  

Biota:

V území naprosto dominují dubohabřiny v široké škále variant a přechodů k jiným typům lesů. Nejčastěji dominují dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur); habr obecný (Carpinus betulus) jen místy (potlačován prořezávkami). Nezřídka je ve stromovém patře nahrazen lípou, vzácně pak jinými dřevinami - břízou bělokorou (Betula pendula), případně jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Místy jsou porosty pozměněny výsadbou jehličnanů a dubu červeného (Quercus rubra). Keřové patro obvykle chybí, pokud je přítomno, tvoří ho především líska obecná (Corylus avellana). Bylinný podrost je místy dosti ovlivněný lesním hospodařením a také přezvěřením. Nezřídka chybí nebo je značně mezernatý, případně s dominující netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora). Jinak se objevují především běžné druhy jako je ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), lipnice hajní (Poa nemoralis), srha laločnatá (Dactylis glomerata) či svéřep Benekenův (Bromus benekenii). Druhově pestré (květnaté) porosty jsou vyvinuty jen místy. Jak bylo výše zmíněno, habřiny tvoří v území řadu přechodů jak k vlhčím typům (např. bezkolencové a mochnové doubravy), tak i xerofilnějším typům (šípákové doubravy). Zejména v jižní části se vyskytují porosty jednotky Tilio-Betuletum s lípou a dubem a ochuzeným bylinným patrem s lipnicí hajní (Poa nemoralis), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), černýšem lučním (Melampyrum pratense) či č. hajním (M. nemorosum), budící zdání acidofilních doubrav (ale bez typických keříčkovitých acidofytů).
Vlhké acidofilní doubravy (L7.2) s dominantní bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) jsou druhým nejrozšířenějším lesním biotopem. Vedle dubu zimního (Quercus petraea) se ve stromovém patře objevuje borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), b. pýřitá (B. pubescens), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a vzácně topol osika (Populus tremula). Keřové patro (pokud je vyvinuto) tvoří především krušina olšová (Frangula alnus). V bylinném patře se vedle bezkolence objevuje konvalinka vonná (Convallaria majalis), černýš luční (Melampyrum pratense), lipnice hajní (Poa nemoralis) a místy dosti hojně oba druhy vemeníků - vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a v. zelenavý (P. chlorantha). Ve většině porostů proběhla meliorace (odvodňovací příkopy). Místy dochází k expanzi ostružiníků (Rubus sp.), netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) a některých ruderálních druhů. Vedle typické varianty tvoří nezřídka přechody k mochnovým doubravám (nehojný výskyt některých charakteristických druhů jako je svízel severní (Galium boreale), bukvice lékařská (Betonica officinalis) či hadí mord nízký (Scorzonera humilis).
Mochnové doubravy (L6.4) se vyskytují v jižní části území v terénních depresích či při okrajích rybníků. Jsou charakterizovány střídavě vlhkými (slínovitými) půdami a bylinným patrem se svízelem severním (Galium boreale), srpicí barvířskou (Serratula tinctoria), mochnou bílou (Potentilla alba), bukvicí lékařskou (Betonica officinalis) či hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis); vzácněji se objevuje hvozdík pyšný (Dianthus superbus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), prvosenka jarní (Primula veris) a další. V minulosti byly mnohem hojněji rozšířeny, čemuž nasvědčuje poměrně častý výskyt charakteristických druhů při okrajích lesa či na okrajích lesních cest, ale došlo v nich k rozsáhlým melioracím a převodům na jiné typy lesních kultur (habřiny, částečně asi i bezkolencové doubravy a hlavně kultury jehličnanů).
Perialpidské bazifilní doubravy (L6.1) se vyskytují na jižně až jihozápadně orientovaných stráních nad rybníky v jižní polovině území. Dub šípák (Quercus pubescens) zaznamenán nebyl, ale v minulosti udáván z území je. Nezřídka dub ve stromovém patře nahrazuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), a také borovice a teplomilné doubravy jsou pak ochuzeny s výskytem jen několika charakteristických druhů: medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), třemdava bílá (Dictamnus albus), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), oman vrbolistý (Inula salicina), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), smldník jelení (Peucedanum cervaria) atd. Vedle výše zmíněných druhů se vyskytují další vzácnější druhy - např. plamének přímý (Clematis recta), vstavač nachový (Orchis purpurea), violka divotvárná (Viola mirabilis), strdivka zbarvená (Melica picta), tomkovice jižní (Hierochloë australis), růže galská (Rosa gallica). Často jde o fragmenty na pomezí k xerofilnějším variantám habřin.
Podél vodních toků a při okrajích rybníků jsou poměrně vzácně vyvinuty mokřadní vrbiny (K1), případně mokřadní olšiny (L1). V prvním případě jde o porosty s vrbou popelavou (Salix cinerea) (vzácně s jinými druhy vrb) a dominantním rákosem a řadou druhů rákosin: kosatec žlutý (Iris pseudacorus), ostřice (Carex sp. div.) či na jediném místě s kapradiníkem bažinným (Thelypteris palustris). V mokřadních olšinách dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), místy je přítomen jasan a vrby. Obvykle v podrostu dominuje ostřice ostrá (Carex acutiformis), o. pobřežní (Carex riparia), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), karabinec evropský (Lycopus europaeus), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), rákos obecný (Phragmites australis), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) či děhel lesní (Angelica sylvestris) a jiné. Vzácně se pak mohou objevovat slatinné druhy - ostřice rusá (Carex flava), kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bradáček vejčitý (Listera ovata) či svízel severní (Galium boreale) - nebo jiné vzácnější druhy: oměj pestrý (Aconitum variegatum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Poměrně často se naopak vyskytují potoční a údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A). Obvykle ve stromové patře dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ale nezřídka je přítomna olše, vzácně pak dub letní (Quercus robur). U typických údolních luhů bývá bohaté bylinné patro, kde se prolínají hájové - lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka divotvárná (Viola mirabilis), bradáček vejčitý (Listera ovata), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kopytník evropský (Asarum europaeum), jarmarka větší (Astrantia major), vzácně oměj pestrý (Aconitum variegatum) a mokřadní druhy - kosatec žlutý (Iris pseudacorus), přeslička bahenní (Equisetum palustre), ocún jesenní (Colchicum autumnale), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), rákos obecný (Phragmites australis), vzácně jsou pak přítomny žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), svízel severní (Galium boreale), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) či bradáček vejčitý (Listera ovata). Degradované a potoční jaseniny jsou charakterizovány dominancí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a eutrofním bylinným patrem: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přitule (Galium aparine), kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris), kulík městský (Geum urbanum) či ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.).
Vegetace vodních makrofyt (V1) vzhledem k tomu, že se ve většině rybníků provádí intenzivní velkochov ryb, příliš vyvinuta není, ačkoliv rybníků je v území řada. Lze ji nalézt převážně v menších lesních rybníčcích. Dominanty se liší; může to být rdest světlý (Potamogeton lucens), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), orobinec sp. (Lemna sp.). Jediné "lepší" porosty jsou vyvinuty při okrajích Hasinského rybníka se stulíkem žlutým (Nuphar lutea), bublinatkou jižní (Utricularia australis) či voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae).
Při okrajích většiny rybníků se vyskytují eutrofní rákosiny stojatých vod (M1.1). Ve valné většině případu se jedná o druhově chudé porosty s dominantním rákosem. Méně často jsou zastoupeny orobince - orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) je častější než o. širokolistý (T. latifolia), místy i chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Jen ojediněle se vyskytují porosty s dominantním zblochanem vodním (Glyceria maxima). Na několika místech byly zaznamenány ostrůvky skřípinců - s. jezerní (Schoenoplectus lacustris) a s. Tabernaemontanův (S. tabernaemontani).
Vegetace vysokých ostřic (M1.7) tvoří jen místy vyvinuté a větší porosty. Obvykle jde o porosty s ostřicí ostrou (Carex acutiformis), o. pobřežní (C. riparia) či o. štíhlou (C. acuta), místy doplněné o chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a další druhy. Na kontaktu s bezkolencovými loukami se pak vyskytuje například žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), ostřice trsnatá (Carex cespitosa) či o. dvouřadá (C. disticha).
Vegetace letněných rybníků (M2.1) a eutrofních bahnitých substrátů (M1.3) se v současnosti vyskytuje jen poměrně zřídka. Je to dáno především tím, že velké rybníky se obvykle neletní, ale vypouštějí se až za hlubokého podzimu při výlovu. Tudíž se tento typ vegetace vyskytuje většinou jen na menších lesních rybnících. Místy může jít o druhově poměrně bohaté porosty s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), halucha vodní (Oenanthe aquatica), jitrocel chudokvětý (Plantago uliginosa), bahnička (Eleocharis sp. div.), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), zevar jednoduchý (Sparganium emersum), lakušník vodní (Batrachium aquatile) a další. Ojediněle se vyskytují některé vzácné druhy - ožanka čpavá (Teucrium scordium) a především prustka obecná (Hippuris vulgaris) (rozsáhlý porost v mozaice s rákosinami na Krčském rybníce).
Vlhké louky tvoří řadu typů. Mezi nejcennější patří vápnitá slatiniště (R2.1) na západním břehu rybníka Hasina. Jedná se o nesečené porosty místy s hojným bezkolencem (přechody k T1.9) a často přerůstající ostřicí dvouřadou (Carex disticha), nicméně stále hostí řadu ohrožených druhů - kostival český (Symphytum bohemicum), o. trsnatou (Carex cespitosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec pleťový (D. incarnata), ostřici Davallovu (Carex davalliana), o. Hostovu (C. hostiana), o. Hartmanovu (C. hartmanii), bahničku jednoplevou (Eleocharis uniglumis). Porosty vápnitých slatinišť na "Bahenských loučkách" se díky odvodnění sukcesně posunuly k bezkolencovým loukám.
Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) jsou hodně ovlivněny odvodňováním a také absencí kosení, což má v řadě případů za následek expanzi rákosu obecného (Phragmites australis), třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) či pcháče osetu (Cirsium arvense). Nicméně se v těchto typech luk kromě běžných druhů - bezkolenec modrý (Molinia caerulea), bukvice lékařská (Betonica officinalis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale), o. chabá (Carex flacca), o. plstnatá (Carex tomentosa), mochna bílá (Potentilla alba), oman vrbolistý (Inula salicina), srpice barvířská (Serratula tinctoria), pcháč šedý (Cirsium canum) atd., vyskytuje množství ohrožených druhů - ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (Carex umbrosa), kosatec sibiřský (Iris sibirica), kostival český (Symphytum bohemicum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia), ostřice trsnatá (Carex cespitosa), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), zeměžluč přímořská (Centaurium littorale), hořeček nahořklý (Gentianella amarella), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), česnek hranatý (Allium angulosum), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), violka slatinná (Viola stagnina), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), pryšec lesklý (Euphorbia lucida) či vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a v. zelenavý (P. chlorantha).
Vlhká tužebníková lada (T1.6) a pcháčové louky (T1.5) svazu Calthion pokrývají jen malou část území. Většinou jde o louky neobhospodařované nebo naopak obhospodařované značně intenzivně. Porosty bývají degradované s výskytem ruderálních druhů: chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris). Totéž platí i o aluviálních loukách svazu Alopecurion. Nicméně v těchto biotopech se vyskytují vzácnější druhy, především kostival český (Symphytum bohemicum). Poměrně sporadicky (a v nepříliš velké kvalitě) jsou rozšířeny mezofilní louky (T1.1) svazu Arrhenatherion. Fragmentárně se pak vyskytují suché širokolisté trávníky (T3.4) svazu Bromion.  

Kvalita a význam:

Velmi dobře zachovalý komplex listnatých lesů, vlhkých luk a vodních ekosystémů na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje.
Cenné jsou především rozsáhlé porosty dubohabřin, různé typy doubrav (mochnové, bezkolencové a šípákové), vápnitá slatiniště a bezkolencové louky s výskytem množství ohrožených druhů - hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis) (jedna ze dvou lokalit v ČR), prustka obecná (Hippuris vulgaris), hořeček nahořklý (Gentianella amarella), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a p. májový (D. majalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), pryšec lesklý (Euphorbia lucida) a p. kosmatý (E. villosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), oměj pestrý (Aconitum variegatum), žabník trávolistý (Alisma gramineum), česnek hranatý (Allium angulosum), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice stinná (Carex umbrosa), o. Davallova (Carex davalliana), o. Hostova (Carex hostiana), o. Hartmanova (Carex hartmanii), zeměžluč přímořská (Centaurium littorale), z. spanilá (Centaurium pulchellum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík růžkatý (Epipactis cf. muelleri), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), kosatec sibiřský (Iris sibirica), strdivka zbarvená (Melica picta), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kostival český (Symphytum bohemicum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), ožanka čpavá (Teucrium scordium), hadilka obecna (Ophioglossum vulgatum), violka slatinná (Viola stagnina), bublinatka jižní (Utricularia australis), rdest světlý (Potamogeton lucens), růže galská (Rosa gallica), třemdava bílá (Dictamnus albus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), vstavač nachový (Orchis purpurea), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia) a dalších.
Rákosiny a vlhké louky hostí řadu druhů vodních ptáků, mimořádně cenný je zejména pravidelný výskyt a hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) u Hasiny a Pilského rybníka. Z tohoto důvodu bylo toto území vyhlášeno jako ptačí oblast. Zaznamenány byly i další vzácnější druhy obratlovců např. rosnička zelená (Hyla arborea), zmije obecná (Vipera berus) atd.
Staré porosty dubů jsou místem výskytu roháče obecného (Lucanus cervus), vedle něj se vyskytuje i další vzácný xylofágní hmyz.  

Zranitelnost:

Převážnou část území tvoří lesy, z toho pak vyplývají možná ohrožení a zranitelnost. Jde především o převody listnatých porostů (především dubu a habru) na kultury jehličnanů (zejména smrk a modřín). Borovice (pokud je ve smíšeném porostu s duby) podrost ovlivňuje méně. Vedle převodu na jehličnany místy hrozí i výsadby dubu červeného (pod kterým pak bylinný podrost absentuje úplně) a také na kultury jasanu. Rizikem je i holosečné kácení na větších plochách a následné pronikání buřeně z pasek do okolních porostů (zejména ostružiníky a třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)). Ve většině porostů již došlo k neodvratné invazi netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora), která zde již zdomácněla. Značný vliv na tento proces mělo zřejmě výrazné přezvěření v této oblasti, což způsobuje eutrofizaci. Vedle toho způsobuje nadbytek zvěře decimaci populací některých vzácnějších druhů rostlin okusem - takto jsou decimovány zejména orchideje a lilie. Okus zvěří (vedle jiných vlivů) téměř způsobil vymizení hrachoru hrachovitého (Lathyrus pisiformis) z této oblasti. V okolí krmelců dochází také k eutrofizaci jednak díky kumulaci zvěře a pak také díky přikrmování zvěře a vysypávání obilovin. K eutrofizaci dochází i v okrajových částech lesních porostů na kontaktu se zemědělskými kulturami. Mochnové, ale i bezkolencové doubravy byly v minulosti odvodněny melioracemi.
Vodní ekosystémy jsou ohroženy intenzivním rybničním hospodařením (tj. velkochovem ryb), kdy jsou rybníky hnojeny, což způsobuje mimo jiné i eutrofizaci okolních lučních porostů. Silná rybí obsádka pak působí decimaci vodních makrofyt. Dalším problémem je plošné vyhrnování den rybníků a následná tvorba deponií (často i v cenných lučních porostech) v okolí rybníků s dominujícím rákosem, kopřivou a dalšími ruderálními druhy.
Luční společenstva jsou ohroženy nejrůznějšími způsoby. V případě mnoha porostů jde o dlouhodobou absenci kosení nebo pastvy (což se týká i nejvzácnějších porostů vápnitých slatinišť a některých bezkolencových luk v severní části území). V tomto případě pak dochází k expanzi rákosu, třtiny křovištní, bezkolence či pcháče osetu a dřevin. Opačným extrémem (byť vzácnějším) je intenzivní hospodaření (seč několikrát ročně a místy přihnojování). Vzácně pak dochází k zalesňování luk a převodu na polní kultury. Na kontaktu s poli dochází k eutrofizaci splachy z okolních polí. V minulosti došlo na řadě míst k melioracím a následnému odvodnění a změně vodního režimu.
Podél silničních komunikací dochází k zakládání maloplošných černých skládek domovního odpadu.  

Management:

V lesních porostech preferovat šetrnější způsoby hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin, podporovat přirozené zmlazení, ponechávat dočasné i trvalé výstavky. Udržovat a zvyšovat biodiverzitu lesů pěstováním smíšených lesů přirozené druhové skladby, vytvářet podmínky pro ochranu biotopů chráněných rostlin a živočichů, nezalesňovat drobné luční enklávy. Výsledkem hospodaření v tomto hodnotném území by měly být druhově pestré porosty s etážovitou strukturou s odpovídajícím bylinným patrem. Místy je vhodné udržovat rozvolněnější charakter porostů. Zcela nevhodné je pěstování monokultur geograficky nepůvodních dřevin (smrku ztepilého, modřínu evropského, douglasky tisolisté, borovice vejmutovky, dubu červeného apod.), které ve většině případů vede k zásadní destrukci bylinného i keřového patra a tím k zániku cenných biotopů.
U luk je nutné pravidelné kosení s intenzitou v závislosti na typu biotopu. Vhodný je fázový posun sečí (z roku na rok) kvůli dozrávání semen vzácnějších druhů rostlin.  

Možné střety zájmu:

Území se z velké části kryje s ptačí oblastí Rožďalovicko. Případný konflikt zájmů hrozí při kosení vlhkých luk v době hnízdění ptactva. Vzhledem k výskytu ohrožených druhů rostlin a jejich produkce diaspor (zejména v období květen až červenec, tj. v období hnízdění ptactva), ovšem konflikt není příliš pravděpodobný. U lokalit s výskytem hořcovitých - hořeček nahořklý (Gentianella amarella, hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), které je nutno kosit do první poloviny roku či až v pozdním podzimu tento problém ale hrozí.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 4309.2394
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.5567.2172
Z toho neprioritních naturových biotopů: 63.132720.7083
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.56326.0112
Z toho X biotopů: 27.671192.6447
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 1.08840.02B/B/CAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků1.08840.02B/B/C
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.00276.26C/B/-Ne
V5 Vegetace parožnatek0.00270.00C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 2.57650.05A/A/AAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.01590.00A/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty2.56060.05A/A/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 1.37580.03C/C/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.37580.03C/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)42.07490.97C/C/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky42.07490.97C/C/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.30640.12B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada5.30640.12B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 38.90180.90C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky38.90180.90C/B/C
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.00276.26C/B/-Ne
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště0.00270.00C/B/-
7230Zásaditá slatiniště 0.71010.01B/B/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště0.71010.01B/B/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.00460.00C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.00460.00C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 2311.077253.63C/B/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny2311.077253.63C/B/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 312.83677.25B/B/AAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy312.83677.25B/B/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 11.11850.25C/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty10.03730.23C/B/B
L2.4 Měkké luhy nížinných řek1.08120.02C/B/-
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 4.75320.11B/B/-Ne
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty3.31980.07A/A/-
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty1.43340.03D/C/-
91H0Panonské šípákové doubravy 42.39920.98C/B/BAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy42.39920.98C/B/B
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 13.69680.31B/B/AAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy13.69680.31B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny6.49400.15B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny7.10480.16B/B
L1 Mokřadní olšiny10.07560.23C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy46.09041.06B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy20.00470.46C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod86.48352.00B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů1.65050.03B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.92600.02C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic17.36340.40B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.03110.00C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky4.14790.09C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky9.42730.21B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.21090.00B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu116.00112.69B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území3.37330.07
X5 Intenzivně obhospodařované louky2.41550.05
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla7.34380.17
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla13.79440.32
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy3.43800.07
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami812.836418.86
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami154.98983.59
X10 Paseky s podrostem původního lesa30.58590.70
X11 Paseky s nitrofilní vegetací145.72133.38
X12 Nálety pionýrských dřevin13.63240.31
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.70740.01
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace3.80650.08
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Břístev, Činěves, Dymokury, Hasina, Chotěšice, Ledečky, Městec Králové, Nouzov u Dymokur, Nové Zámky, Podmoky u Městce Králové, Podolí u Rožďalovic, Prodašice, Rožďalovice, Svídnice u Dymokur, Tuchom, Ujkovice, Velenice, Vinice u Městce Králové, Záhornice u Městce Králové, Zámostí u Rožďalovic

Kraj Královéhradecký kraj:

Brodek, Dětenice, Dolní Rokytňany, Horní Rokytňany, Kopidlno, Křešice u Psinic, Mlýnec u Kopidlna, Psinice, Zliv u Libáně  

Prameny:

Baudyš E.Příspěvek ke "Květeně poříčí Cidliny a Mrliny". - Sborn. Kl. Přírodověd. v Brně, Brno, 6: 44-71.1924
Blažková D.Teplomilné doubravy s Buglossoides purpurocaerulea ve středních Čechách. - Preslia, 68 (1996): 289-303.1996
Církva V.K ochraně "Komárovského rybníka" a jeho okolí. - Vlast. Zprav. Polabí 1961: 29-30.1961
Ducháček M.H0183 (Pilský rybník a okolí), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Horník J.H0199, závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Hrázský Z.H0124, závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2003
Hroudová Z. a Zákravský P.Výskyt prustky obecné (Hippuris vulgaris) na rybníce Krčské u Městce Králové. - Muzeum a současnost, ser. natur., 15: 23-25.2001
Klika J.Střední Polabí. - Sborn. Čs. Společnosti zeměpisné, Praha, 29: 89-102, 134-145.1923
Klika J.Lesy v okolí Kopidlna, Rožďalovic a Chlumce nad Cidlinou. - Čas. Nár. mus., Praha, odd. přírod., 113: 63-74.1939
Mráz K.Subkontinentální doubravy ve středním Polabí. - Sborn. ČSAZV, Lesnictví, Praha 4 (31): 39-66.1958
Šafránková J.H0081 (Kamensko), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Šachl J.Floristický příspěvek ke květeně Poděbradska. - Čas. Nár. Muz., Řada Přír., 134: 220-223.1955
Šachl J.Chráněné a vzácné rostliny na Poděbradsku a Nymbursku. - Poděbrady.1965
Šachl J.Druhý floristický příspěvek ke květeně Poděbradska. - Čas. Nár. Muz., Řada Přír., 137 (1968)/ 3-4: 1-8.1970
Šachl J.Třetí floristický příspěvek ke květeně Poděbradska. - Čas. Nár. Muz., Řada Přír., 150 (1980)/: 158-162.1982
Šachl J.Čtvrtý floristický příspěvek ke květeně Poděbradska. - Čas. Nár. Muz., Řada Přír., 155 (1986): 173-180.1990
Šachl J.Pátý floristický příspěvek ke květeně Poděbradska. - Čas. Nár. Muz., Řada Přír., 164: 25-32.1995
Šachl J.Šestý příspěvek ke květeně Poděbradska. - Zprávy ČBS, 34: 85-88.1999
Štefánek M.A0009 (Dymokury), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2002
Štefánek M.A0406 (Dymokury-Městec Králové), závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, depon. in AOPK ČR.2004
Šuk V.Botanická rezervace na Královéměstecku. - Muz. Zprav. Pražs. Kraje, Praha, 2: 12-45.1958
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.