Homepage

CZ0210053 - Střední Povltaví u Drbákova

Rozloha: 268.8791 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°24'21'' v.d., 49°44'33'' s.š.
Nadmořská výška: 264 - 400 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Disjunktní území v kaňonu Vltavy skládající se z pěti částí mezi obcemi Cholín a Živohošť.  

Ekotop:

Geologie: Lokalita je proslulá geomorfologickou a geologickou pestrostí, která se nápadně odráží ve flóře a fauně. Skalnatý sráz vltavského údolí budují stlačené prekambrické (neoproterozoické) vyvřeliny jílovského pásma od metabazitů andezitového složení po kyselé ryodacitové až dacitové tufy a tonalitová intruziva. Z kyselých hornin se dále vyskytují např. paleoryolity či biotitické granity. Z vápnitých substrátů se projevují erlany nebo druhotně vysrážené sintry.
Geomorfologie: Území je součástí Benešovské pahorkatiny. Převážná část této geomorfologické jednotky je sice poměrně málo členitá až fádní, nicméně lokalita je součástí velmi dobře vyvinutého říčního fenoménu.
Reliéf: Monumentálnost zdejšího kaňonu Vltavy (zčásti zatopeného přehradou) dokládá relativně velké rozpětí nadmořské výšky pohybující se mezi 268–470 m n. m.
Pedologie: Kambizemě s rozsáhlými plochami rankerů a drobnými výskyty pararendzin.
Krajinná charakteristika: Lokalita leží v esteticky působivém úseku kaňonu Vltavy a je jednou z nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy. Vzhledem k typicky vyvinutému říčnímu (údolnímu) fenoménu je zde velmi pestrá škála různých stanovišť.  

Biota:

Vegetace je dosti odlišná podle tvaru, orientace svahů vůči světovým stranám a podle hloubky půd. Nápadně se projevuje též vliv geologického podkladu.
Výslunné svahy a skalní stěny hostí společenstva skalní stepi s kostřavou sivou a tařicí skalní (T3.1) as. Alysso saxatilis-Festucetum pallentis, často v mozaice s vegetací silikátových skal a drolin (S1.2). K hojným druhům tohoto společenstva patří pelyněk ladní (Artemisia campestris), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), svízel sivý (Galium glaucum), mochna písečná (Potentilla arenaria), sesel sivý (Seseli osseum) a z dřevin skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Z chráněných druhů zde nalezneme bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa pennata) a na několika místech i hvězdnici chlumní (Aster amellus). Na extrémně exponovaných kyselých stanovištích se vyskytují vřesoviště (T8.1) s přítomností jalovce (Juniperus communis). Přítomnost vápníkem bohatších půd dokazuje oproti tomu výskyt perialpidské trávy pěchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Mělké půdy mírnějších svahů zarůstají zakrslé teplomilné doubravy (L6.5) s tolitou lékařskou (Sorbo torminalis-Quercetum), v jejichž bylinném patru často dominuje ostřice nízká (Carex humilis). Na bočních hřbítcích jsou teplomilné doubravy nahrazeny zakrslými acidofilními doubravami (L7.1) as. Luzulo albidae-Quercetum) s běžnými dominantami – metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), kostřavou ovčí (Festuca ovina) apod. Na skalní výchozy jsou vázány reliktní bory (L8.1) as. Hieracio pallidi-Pinetum s typickým druhem jestřábníkem bledým (Hieracium schmidtii). Vlhčí pozvolnější svahy s hlubší půdou jsou porostlé hlavně dubohabřinami (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum s druhově pestrým podrostem. Na částečně suťovitých půdách přistupuje jedle s bučinným druhem věsenkou nachovou (Prenanthes purpurea). Na sušších kyselých místech zejména při horních hranách svahů dubohabřiny přecházejí do kyselých doubrav. Tyto plochy jsou zpravidla postiženy výsadbou borovice. Pro slunné svahy s mělkou půdou na přechodu k teplomilným kyselým doubravám (L6.5) as. Sorbo-Quercetum je typický výskyt druhů řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).
V nižších polohách svahu rostou suťové lipiny (L4) as. Aceri-Carpinetum aegopodietosum, v jejichž stromovém patru převládá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Hojně se vyskytuje chráněný tis červený (Taxus baccata). Z keřů zaujme rybíz alpínský (Ribes alpinum). V podrostu najdeme i druhy, které indikují květnaté bučiny, např. bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis) nebo kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos). Chladná a stinná místa jsou pozoruhodná přítomností alpského migrantu šalvěje lepkavé (Salvia glutinosa). Místy se nacházejí otevřená suťová pole (S2B) se společenstvem konopice úzkolisté (Galeopsis ladanum).
Významná je fauna bezobratlých – druhy petrofilní a xerotermní, včetně některých reliktů. Z reliktních měkkýšů se zde vyskytuje plž Vertigo alpestris a na skalních stěnách teplomilný plž Pupilla triplicata. Území je poměrně dobře prozkoumáno. Na přirozené listnaté porosty je tu vázáno více reliktních fytofágních druhů brouků, např. druh Choragus horní (jediný současný známý nález v Čechách!).
Z čeledi nosatcovitých lze uvést například bezkřídlé druhy rodu Acalles (A. hypocrita, A. commutatus a A. boehmei) dokládající kontinuální trvání lesa. Z obratlovců se vyskytují významné teplomilné druhy plazů jako ještěrka zelená (Lacerta viridis) a užovka hladká (Coronella austriaca), z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Ve skalách hnízdí výr velký (Bubo bubo) a zaznamenána byla též vydra říční (Lutra lutra).  

Kvalita a význam:

Disjunktní území v kaňonu Vltavy skládající se z pěti částí mezi obcemi Cholín a Živohošť je jednou nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy s výskytem řady chráněných rostlinných i živočišných druhů. Území je součástí významné migrační cesty teplomilných a horských druhů rostlin a živočichů.  

Zranitelnost:

Území leží v nepřístupném kaňonu a tudíž bezprostřední ohrožení v podobě tlaku na využití pozemku nejsou příliš aktuální. Určitým ohrožením by mohlo být rozšiřování rekreačního areálu Smilovice s následnou ruderalizací níže položených svahů.
Na levobřeží se také uvažovalo o těžbě zlata (lokalita Mokrsko).
Porosty byly v minulosti nepříznivě ovlivněny výsadbou borovice, v současnosti pak výsadbou smrku, nadměrným okusem lesní zvěří (patrným především na mladých jedlích; zvěř okusuje i semenáče tisu považované za jedovaté) a spontánním zarůstáním teplomilných trávníků. Závažným problémem je úhyn jedle, jehož následkem je rozpad lesních společenstev s vysokým podílem této dřeviny.
Územím NPR Drbákov-Albertovy skály je vybudována naučná stezka.  

Management:

Z managementových opatření by byla nejvíce zapotřebí likvidace akátu a boru s Pinus nigra v oblasti Cholínského meandru a následně i postupné snižování podílu borovice lesní a smrku v lesních porostech.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 268.8791
Z toho prioritních naturových biotopů: 28.7177.2096
Z toho neprioritních naturových biotopů: 32.3787.0518
Z toho ostatních přírodních biotopů: 28.1675.7341
Z toho X biotopů: 7.5620.3332
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 0.62160.23A/A/BAno
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.62160.23A/A/B
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.0290.01B/B/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.02900.01B/B/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 0.45410.16A/A/-Ne
T8.1A Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)0.45410.16A/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 4.68571.74A/A/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)4.68571.74A/A/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.07790.02C/B/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.07790.02C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 3.39971.26B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky3.39971.26B/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.39820.14A/A/CAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.39820.14A/A/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 13.69985.09A/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin13.69985.09A/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.30020.11C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.30020.11C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 8.22783.06C/A/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny8.22783.06C/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 53.160519.77B/B/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny53.160519.77B/B/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 77.180628.70B/A/AAno
L4 Suťové lesy77.180628.70B/A/A
91T0Středoevropské lišejníkové bory 2.02630.75A/A/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory2.02630.75A/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.74241.39B/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)37.043213.77A/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy33.078612.30B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků1.84730.68B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.02260.00A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami14.11925.25
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami1.10520.41
X10 Paseky s podrostem původního lesa2.46120.91
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.64760.98
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Křeničná, Nalžovické Podhájí, Prostřední Lhota, Radíč, Sejcká Lhota  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.