Homepage

CZ0210047 - Třemšín a Hřebence

Rozloha: 167.9784 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°46'47'' v.d., 49°34'36'' s.š.
Nadmořská výška: 614 - 820 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lesnatý masiv hory Třemšín, 4-7 km SSZ od Hvožďan, 7 km ZJZ od Rožmitálu pod Třemšínem.  

Ekotop:

Geologie: Pevné kambrické slepence tvoří nápadný hřbet vrcholící Třemšínem (826,7 m n. m.). V těchto extrémně oligotrofních kambrických horninách se místy nacházejí vložky porfyrů a porfyrových tufů. Skalnatá kra Nahořov jihozápadně pod vrcholem Třemšína je tvořena z tvrdých břidlic neoproterozoika.
Geomorfologie: Území leží v jižní části Brdské vrchoviny.
Reliéf: Nápadný hřbet vrcholící nejvyšší kótou jižních Brd, horou Třemšínem (826,7 m n. m.). Na svazích se vyskytuje několik výrazných nezazeměných kamenných mořích (pod vrcholem Třemšína by se mohlo jednat i o fosilní skalní ledovec). Nadmořská výška se pohybuje mezi 630-828 m.
Pedologie: Na lokalitě se vyskytují silně kyselé oligotrofní kambizemě přecházející na více exponovaných místech do rankerů. Místy se vyskytují litozemě (protorankery) a na otevřených drolinách není půda vůbec vyvinuta.
Krajinná charakteristika: Třemšín je nejvýraznějším jihobrdským vrcholem; je zdaleka dobře viditelný a rozpoznatelný. Je to enkláva přirozených lesů (kyselých bučin) v jinak silně kulturních rozsáhlých smrkových lesích. Výrazným krajinným prvkem jsou bezlesá kamenná moře.
Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v jižní části brdského oreofytika.  

Biota:

Převažujícím typem přirozené vegetace jsou kyselé bučiny s místy vtroušenou jedlí (L5.4). Květnaté bučiny (L5.1) se vyskytují na podstatně menší ploše, což je podmíněno geologickým substrátem (vyskytují se zejména na Nahořově). Na nejkamenitějších a zčásti i nejprudších svazích jsou bučiny nahrazeny suťovými lesy (L4).
Z druhů podrostu je typický výskyt zejména kostřavy lesní (Festuca altissima) a v květnatých bučinách kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos).
Na bezlesá kamenná moře (S1.2) jsou vázány četné druhy nižších rostlin, zejména lišejníků, z nichž některé patří do skupiny druhů s arkto-alpínským typem rozšíření (Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetraeum, Schaereria fuscocinerea, Umbilicaria deusta a U. hyperborea). Nad kamennými moři se vyskytují reliktní bory (L8.1) s borovicí (Pinus sylvestris) a na hranách i s břízami (Betula pendula), které jsou obrostlé ohroženými epifytickými druhy lišejníků jako je vousatec Bryoria fuscescens nebo provazovka bradavkatá (Usnea filipendula).
Na mohutné listnáče je vázán výskyt některých velmi vzácných a ohrožených druhů lišejníků (např. Calicium salicinum). Území je též významným nalezištěm bezobratlých živočichů.  

Kvalita a význam:

Jedná se o enklávu s vysokým podílem přirozených lesů na nejvyšším vrcholu jižních Brd. Za výjimečně významnou je nutno považovat zdejší lichenoflóru s řadou arkto-alpínských prvků (např. Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetraeum). Významné jsou však i ostatní složky bioty, zejména fauna bezobratlých. Území je hodnotné i geomorfologicky a sice z hlediska výskytu řady dobře vyvinutých periglaciálních jevů.
Kromě ryze přírodovědného významu je území proslulé i kulturně-historicky. Jedná se o archeologickou lokalitu, která však byla do jisté míry znehodnocena romantickými úpravami terénu. Hora Třemšín je považována za pověstmi opředený symbol okolního kraje, s čímž v minulosti souvisela a dosud souvisí i její vysoká, někdy až masová návštěvnost.  

Zranitelnost:

Okolní lesy i značná část vlastní lokality jsou silně poznamenány intenzivním lesním hospodařením v podobě smrkových kulticenóz. Tyto smrkové porosty by bylo zapotřebí postupně převádět na lesy přirozeného druhového složení. V zachovalých, avšak relativně stejnověkých starých lesních porostech je vhodné místy podpořit přirozenou obnovu (např. oplocenkami).
Ohrožení lokality představoval záměr vybudování vysílače mobilních telefonů a do budoucna představuje stále živý záměr vybudování kamenné rozhledny. Náhrada (obnova) stávající rozhledny za podobný typ s lehkou konstrukcí (dřevo, kov) se však nejeví jako závažný problém za předpokladu, že nedojde ke kácení okolních mohutných stromů (které jsou mj. lichenologicky významným stanovištěm). I přes vysokou turistickou návštěvnost je vrchol Třemšína a jeho těsné okolí mimořádně přírodovědně hodnotný a vybudování trvalých staveb a zavedení sítí by způsobilo jeho značnou degradaci.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 167.9784
Z toho prioritních naturových biotopů: 4.156.9721
Z toho neprioritních naturových biotopů: 44.4274.6295
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.462.4679
Z toho X biotopů: 49.8183.6787
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 4.98072.96A/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin4.98072.96A/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 60.651136.10C/B/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny60.651136.10C/B/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 8.99775.35B/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny8.99775.35B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6.97214.15B/B/BAno
L4 Suťové lesy6.97214.15B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků2.46791.46C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.35880.21
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami77.084045.88
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.37680.22
X10 Paseky s podrostem původního lesa4.55092.70
X11 Paseky s nitrofilní vegetací1.30820.77
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Hutě pod Třemšínem, Roželov, Voltuš  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.