Homepage

CZ0110050 - Prokopské údolí

Rozloha: 126.7728 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°22'9'' v.d., 50°2'31'' s.š.
Nadmořská výška: 213 - 329 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území se nachází v JZ části Velké Prahy v prostoru mezi obcemi Nové Butovice, Holyně, Hlubočepy a Zlíchov.  

Ekotop:

Geologie: Z geologického hlediska jde o jeden z nejdůležitějších geologických profilů dokumentujících vývoj celosvětově klasické pražské prvohorní pánve ve svrchním ordoviku, siluru, spodním a středním devonu a vývoj života v těchto obdobích. Odtud geologové poprvé popsali významné opěrné profily ke globálnímu stratotypu hranice silur–devon v Čechách a ke globálnímu stratotypu hranice spodní–střední devon v Německu. Kromě převažujících vápenců se vyskytují břidlice, v západní části území také svrchnoordovické křemence a okrajově též křídové pískovce. Novoveská sopka představuje významný doklad o silurském podmořském vulkanismu (diabasy). V území se nachází několik mezinárodně významných typických nalezišť zkamenělin.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Pražské plošiny a nalézá se v nadmořské výšce 220–326 m.
Reliéf: Území představuje nejsevernější výběžek Českého krasu s četnými jeskyněmi a dalšími typickými krasovými geomorfologickými fenomény. Pestrost tvarů krasového území vymodelovaného zařízlým tokem Dalejského potoka a jeho levostranného přítoku (Prokopský potok) se pozitivně odráží ve vysoké biodiversitě.
Pedologie: Na vápencových skalách a stráních se nachází pestrý sled půd od protorendzin po kambické rendziny, na diabasech jsou surové půdy až bazické rankery, na sprašových závějích hnědozemě až luvické černozemě, na hlinitých pokryvech místy hnědozem, kambizemě na srbských vrstvách a ordoviku, pararendziny na dalejských břidlicích. Relikty starých subtropických půd.
Krajinná charakteristika: Lokalita je krasovým územím, což souvisí s řadou jevů projevujících se v reliéfu i v biotě. Území je z části bezlesé (skály, stepi) a z části pokryté do značné míry přirozenými lesními porosty a představuje rozsáhlé refugium hodnotné přírody na stále více se urbanizující velkoměstské periferii.  

Biota:

Prokopské údolí je z botanického hlediska význačné především xerotermní skalní a stepní vegetací (T3.1, T3.2, T3.3, T3.4, S1.1, T6.2) a také přirozenými lesními porosty (dubohabrové háje L3.1, suťové lesy L4, teplomilné doubravy L6.1). Pestrosti vegetace odpovídá velká diverzita fauny, která zde byla výjimečně podrobně prozkoumána (zvláště bezobratlí živočichové, zejména plži, pavouci, brouci a motýli).

Vegetace a květena: Území je převažující částí zalesněné. Na severně orientovaných svazích roste na suti habrová javořina (L4) Aceri-Carpinetum s jarním porostem dymnivek - dymnivka plná (Corydalis solida), d. bobovitá (C. intermedia), d. dutá (C. cava) a na mírnějším svahu se na hnědozemi vyskytuje černýšová dubohabřina (L3.1) Melampyro nemorosi-Carpinetum se silenkou hajní (Silene nemoralis), medovníkem velkokvětým (Melittis melissophyllum) a jaterníkem trojlaločným (Hepatica nobilis). V okrajových partiích území se na křídových pískovcích vyskytuje biková doubrava (L7.1) Luzulo albidae-Quercetum. Na hranách vápencových skalek nad údolím najdeme fragmenty hrachorové doubravy (Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis) s dubem pýřitým (Quercus pubescens) L6.1, kde se uplatňuje kakost krvavý (Geranium sanguineum), smldník jelení (Peucedanum cervaria) a hladýš širolistý (Laserpitium latifolium). Část lesních porostů tvoří druhotné výsadby trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), borovice černé (Pinus nigra) a b. lesní (P. sylvestris), smrku ztepilého (Picea abies), javorů (Acer sp.) a dubu červeného (Quercus rubra). Jižní vápencové svahy porůstá zejména krátkostébelná kostřavová step s dominantní kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a k. žlábkatou (F. rupicola) (Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae – T3.3). Na mírnějších svazích s hlubší protorendzinou se vyskytuje společenstvo devaterníčku šedého a ostřice nízké (Helianthemo cani-Caricetum humilis) a na prudších úklonech s drobnou vápencovou drtí a ve spárách skal společenstvo seselu sivého a kostřavy sivé (Seselio glauci-Festucetum pallentis – T3.1). Společenstva sukulentů a efemérů vápencového podkladu (T6.2) se vyskytují vzácně, většinou v mozaice se společenstvy skalních stepí svazu Helianthemo cani-Festucion pallentis. V zazemněných úžlabinách nebo mírných úvalech se vyskytuje společenstvo hlaváče žlutavého a válečky prapořité (Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati – T3.4). Nezalesněné skalní úpady pod hranami svahů a nebo severně orientované skalky porůstá společenstvo prvosenky jarní a pěchavy vápnomilné (Primulo veris-Seslerietum calcariae – T3.2). Na těchto vápencových stepích se ze vzácných rostlin vyskytuje např. křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis), žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum), kozinec dánský (Astragalus danicus), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kosatec bezlistý (Iris aphylla), pcháč panonský (Cirsium pannonicum) a mnohé další. Maloplošně se ve skalních stěnách vyskytuje i štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1). Od zbytku Prokopského údolí se floristicky a vegetačně výrazně odlišují plochy na tělese diabasové sopky u Nové Vsi (zejména dva kopce v SZ části území). Vyskytují se zde plochy s pohyblivou jemnou drtí porostlou jen sporou vegetací. V místech se zapojenější vegetací se na jižních svazích vyskytuje společenstvo tařinky horské a mochny písečné (Alysso montani-Potentilletum arenariae) – T3.1 a na severním svahu společenstvo prvosenky jarní a pěchavy vápnomilné (Primulo veris-Seslerietum calcariae)- T3.2, podobně jako na zdejších vápencích. Na diabasy Prokopského údolí je vázána i bohatá populace vzácného česneku tuhého (Allium strictum).
Na valech Butovického hradiště (valy pochází z 9.–11. století) je dodnes rozpoznatelná ranně středověká eutrofizace; roste zde společenstvo šalvěje hajní a strdivky sedmihradské (Salvio nemorosae-Melicetum transsilvanicae) s některými dalšími ruderálními druhy. V lemech skal a křovin roste společenstvo kakostu krvavého a třemdavy bílé (Geranio-Dictamnetum) T4.1. Za kuriozitu lze považovat maloplošný výskyt vřesu na odvápněných plochách (T8.1B.)
Potoční niva byla v minulosti silně antropogenně ovlivněna (mlýny, těžba vápence a později zejména stavba železnice a silnice), takže se do současné doby zachovala jen v útržcích, kde probíhá zpětná sukcese k přirozeným olšinám a vrbinám (K2.1).
Prokopské údolí je bohaté naleziště mnoha druhů hub, z dlouhého seznamů vzácných druhů zmiňme alespoň na stepích rostoucí velmi vzácnou hvězdovku Pouzarovu (Geastrum pouzarii).

Fauna: Prokopské údolí je unikátním souborem stanovišť teplomilných bezobratlých. Z plžů zde žijí epilitické druhy ovsenka skalní (Chondrina avenacea) a kuželovka skalní (Pyramidula pusilla), jehož výskyt na okraji Bílých skal nebyl v novější době ověřen, dále v Čechách endemická závornatka Bulgarica nitidosa, stepní plž Chondrula tridens, na sešlapávané partie Hemrových skal je vázána vitální populace suchomilky Helicopsis striata, která se dnes již patrně jinde v České republice nevyskytuje. Na lesní porosty jsou vázáni citliví plži Sphyradium doliolum a Isognomostoma isognomostomos. Žije zde řada vzácných teplomilných pavouků včetně sklípkánka pontického (Atypus muralis) a stepníka rudého (Eresus cinnaberinus). Vzácností jsou stepní mravenci Myrmica deplanata a Lasius reginae parazitující na Lasius alienus. Podrobně byli studováni brouci, blanokřídlí a motýli, z nichž jsou někteří reliktní, z mandelinkovitých např. Labidostomis lucida nebo Cryptocephalus pusillus. Z nosatcovitých se vyskytují druhy rodu Acalles, kteří svojí bezkřídlostí dokládají kontinuální trvání lesa. Celé Prokopské údolí je hnízdištěm více než 60 druhů ptáků.  

Kvalita a význam:

Celé území je velmi významné pro studium geologických i biologických fenoménů. Jeho výzkum trvá již více jak 150 let. Mezinárodně uznávaný je stratigrafický význam území. Nacházejí se zde klíčové opěrné profily ke globálnímu stratotypu hranice silur–devon v Čechách a ke globálnímu stratotypu hranice spodní–střední devon v Německu.
Území představuje mezinárodně významné typické naleziště zkamenělin.
Z biologického hlediska se jedná o jednu z nejvýznamnějších krasových lokalit v České republice s výskytem dlouhé řady ohrožených organismů. Z hlediska přírodovědného bádání v oblasti botaniky, mykologie a studia bezobratlých živočichů se jedná o jednu z nejprozkoumanějších a nejvýznačnějších lokalit v České republice.  

Zranitelnost:

Prokopské údolí představuje rekreační zázemí Jihozápadního Města a s postupující zástavbou okolních ploch lze předpokládat nežádoucí stupňování antropogenního zatížení. Postupující urbanizace se projevuje v tlaku na zprůjezdnění Prokopského údolí pro běžnou dopravu, přeměnu zahrádkářské kolonie Nová Ves na obytnou čtvrť a na zástavbu rozsáhlé holé plošiny přiléhající ze severu k Prokopskému údolí. Všechny tyto záměry (zejména třetí uvedený) by při své realizaci měly za důsledek degradaci přírodního prostředí lokality.
Stepní porosty v minulosti sloužily jako pastviny a v souvislosti s ukončením pastvy začaly zarůstat křovinami a zčásti mezofilními druhy trav. Proto je třeba xerotermní trávníky vypásat nebo kosit a redukovat nálet dřevin. V minulých několika letech probíhala v území v rámci ochranářského managementu pastva ovcí a koz a došlo též k redukci křovin. Z lesních výsadeb je zapotřebí postupně odstranit akát a borovici černou.
V území jsou četné doklady o těžbě vápenců ve vzdálenější i nedávné minulosti. Tyto lomy již zpravidla dobře splynuly s okolní vegetací. Geologické výchozy a lomy je třeba chránit před zarůstáním dřevinami a před černými skládkami.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 126.7728
Z toho prioritních naturových biotopů: 11.8915.0852
Z toho neprioritních naturových biotopů: 45.1457.2364
Z toho ostatních přírodních biotopů: 20.9326.5444
Z toho X biotopů: 21.8527.7049
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.01590.01A/A/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.01590.01A/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 0.110.08A/A/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.11000.08A/A/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.05020.03B/B/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.05020.03B/B/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.16340.12B/A/BAno
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.16340.12B/A/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 17.370913.7A/A/AAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)16.152812.74A/A/A
T3.2 Pěchavové trávníky1.21810.96B/B/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 22.499417.7A/A/AAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých16.509313.02A/A/A
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)5.99014.72A/A/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.03790.02A/A/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.03790.02A/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6.68255.27B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky6.68255.27B/B/-
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.25550.20B/B/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.25550.20B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 10.26438.09B/A/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny10.26438.09B/A/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 14.412411.36B/A/BAno
L4 Suťové lesy14.412411.36B/A/B
91H0Panonské šípákové doubravy 0.31960.25A/A/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.31960.25A/A/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 0.13960.11B/A/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy0.13960.11B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.78930.62A/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny20.063815.82A/A
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.21350.16C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy5.33394.20A/A
T4.1 Suché bylinné lemy0.14390.11B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.56430.44
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.17990.14
X4 Trvalé zemědělské kultury0.04300.03
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.27890.21
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.64380.50
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.16670.13
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami6.23564.91
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami16.314012.86
X12 Nálety pionýrských dřevin2.21171.74
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.83240.65
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.23460.18
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Hlavní město Praha:

Hlubočepy, Jinonice, Radlice, Stodůlky  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.