Homepage

CZ0814092 - Poodří

Rozloha: 5235.0293 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Chráněná krajinná oblast
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 18°5'41'' v.d., 49°42'42'' s.š.
Nadmořská výška: 225 - 300 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolní niva řeky Odry mezi obcemi Odry a Ostrava, včetně jejích říčních teras.  

Ekotop:

Geologie: Na rozhraní dvou geologických celků - Českého masívu a Západních Karpat. Niva řeky Odry je tvořena čtvrtohorními uloženinami. Nejstarší jsou ledovcovo-jezerní písky a jíly halštrovského zalednění, v nadloží říční štěrky a pískoštěrky (konec starších čtvrtohor), zcela na povrchu mladočtvrtohorní povodňové hlíny. Pravobřežní terasa je tvořena na bázi říčními štěrky a štěrkopísky, které se ukládaly v období mezi halštrovským a sálským zaledněním. Na nich se uložily ledovcovo-jezerní písky, jíly a ledovcovo-říční štěrkopísky sálského zalednění. Povrch je tvořen sprašovými hlínami o mocnosti 1-5 m, jež se uložily ke konci starších čtvrtohor.
Geomorfologie: EVL Poodří spadá do celku Moravská brána, podcelku Oderská brána, která se člení na okrsky Oderskou nivu, Bartošovickou a Klimkovickou pahorkatinu.
Reliéf: Oderská niva má charakter roviny o maximální nadmořské výšce 271 m n. m. a minimální nadmořské výšce 212 m n. m. Šířka říční nivy se pohybuje mezi 1,5–3,0 km, směr údolí je od Oder k Jeseníku nad Odrou ZSZ-VJV a dále až do Ostravy JZ-SV. Nejvýraznějším morfologickým tvarem je koryto řeky Odry s četnými meandry zaříznutými do povodňových hlín. Z tvarů reliéfu, jež vytvořil člověk, jsou nejnápadnější rybniční a protipovodňové hráze, různé příkopky, tělesa železničních tratí a komunikací vedených na náspech. Bartošovická pahorkatina zasahuje do zájmového území částí terasové plošiny a terasovým svahem ohraničujícím JZ-SV okraj nivy. Terasový svah je převážně strmý a převyšuje nivu v průměru o 15-20 m. Vytváří pás na pravém břehu Odry mezi Jeseníkem nad Odrou přes Bartošovice ke Staré Vsi nad Ondřejnicí. Místně je modelován boční a hloubkovou erozí Odry, drobných toků, zpětnou erozí na pramenech, sesuvnými pohyby a lidskými aktivitami. Nejvýraznějšími kótami jsou Cihelňák (289 m n. m.) a Bartošovický kopec (278 m n. m.). Klimkovická pahorkatina tvoří severozápadní okraj nivy v prostoru na levém břehu Odry od Mankovic přes Suchdol nad Odrou, Studénku ke Klimkovicím.
Pedologie: Půdní poměry v oblasti EVL Poodří jsou závislé na geologické stavbě, morfologii terénu a klimatických poměrech. Z tohoto hlediska se oblast dělí do dvou celků. V Oderské nivě se vyskytují převážně gleje a fluvizemě, jejichž distribuce odpovídá míře ovlivnění podpovrchovou vodou. Zatím co na hlavní terase se vyskytují převážně luvizemě, místy pseudogleje, v jižní polovině území pak i hnědozemně.
Krajinná charakteristika: Specifický charakter lužní parkové krajiny, v níž se kolem meandrujícího toku řeky Odry střídají lužní lesy s loukami s bohatou rozptýlenou zelení remízků a solitérních stromů. Krásu této krajiny podtrhují lužní tůně a drobné meandrující přítoky řeky, stejně jako rybníky a rybniční soustavy. Rovinatá krajina, ze které jsou krásné výhledy na hřebeny Beskyd i mírné svahy Oderských vrchů. Naopak i při pohledu ze svahů jmenovaných horských celků tvoří Poodří výrazný krajinný útvar, podstatný pro krajinný ráz Moravské brány, její oderské části.  

Biota:

Vegetace: Pro krajinu Poodří je typické střídání meandrujícího toku Odry, lužních lesů, luk a rybníků s drobnými toky přítoků a množstvím trvalých i periodických tůní. Solitérní zeleň a remízky v lukách, stejně jako porosty hrází rybníků a aleje podél cest většinou odpovídají druhovým složením okolním přirozeným společenstvům.
V nivě se uplatňují společenstva lesů zaplavovaných a podmáčených poloh. Jedná se o tvrdé luhy nížinných řek (L2.3) as. Ficario vernae-Ulmetum campestris, údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) (as Pruno padi-Fraxinetum excelsioris, Stellario nemorum-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris a stromové porosty as. Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis) a měkké luhy nížinných řek (L2.4) as. Salicetum albae. V terénních sníženinách se stagnující vodou se pak vyvíjí mokřadní vrbiny (K1) svaz Salicion cinereae a v menší míře mokřadní olšiny (L1) as. Carici acutiformis-Alnetum glutinosae.
Podél vodních toků jsou vyvinuty vrbové křoviny (K2) v as. Salicetum triandrae a v křovinatých porostech as. Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis. Svahy říčních teras a částečně také staré rybniční hráze jsou porostlé polonskými dubohabřinami (L3.2) (as. Stellario holosteae-Carpinetum betuli, Carici pilosae-Carpinetum betuli). Na strmých svazích teras se velmi vzácně vyskytují suťové a roklinové listnaté lesy (sv. Tilio platyphylli-Acerion). Na vysychavých místech nivy (nad kolmými hlinitými břehy meandrů řeky), na říčních terasách v okrajích lesních porostů a na mezích se pak nacházejí mezofilní a xerofilní křoviny (K3) svaz Berberidion vulgaris.
Podél vodních toků se vyskytují bylinné lemy nížinných řek (M7) svazu Senecionion fluviatilis a říční rákosiny (M1.4) svazu Phalaridion arundinaceae.
Z vodních a mokřadních společenstvech rybníků a slepých ramen jsou významné biotopy V1C makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní (Utricularia australis), V1D s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a některé asociace společenstev svazů Potamion a Nymphaeion albae, zvláště pak vegetace s dominantní kotvicí plovoucí (Trapa natans). Společenstva s bublinatkou jižní a nepukalkou plovoucí se objevují na plochách nepřístupným rybám v prohřátých příbřežních mělčinách nebo v prohřátých ploškách mělké vody mezi litorálními porosty. Pro mnohé eutrofnější rybníky je charakteristická vegetace s kotivicí plovoucí či řečankou menší (Najas minor). V menší míře se také objevuje makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2) svaz Ranunculion aquatilis s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), hvězdošemi (Callitriche spp.) a lakušníky (Batrachium spp.) či vegetace parožnatek (V5). Před napuštěním rybníků, případně za nedostatku srážek, se na mnohých rybnících vytváří společenstva vegetací letněných rybníků (M2.1) svaz Eleocharition ovatae zastoupený as. Polygono-Eleocharitetum ovatae a Cyperetum micheliani s druhy - blatěnka vodní (Limosella aquatica), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), vzácněji úpor peprný (Elatine hydropiper) a úpor trojmužný (Elatine triandra), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), úpor kuřičkovitý (Elatine alsinastrum) či puštička pouzdernatá (Lindernia procumbens).
Luční porosty představují aluviální psárkové louky (T1.4) svaz Deschampsion cespitosae, vlhké pcháčové louky (T1.5) s vlhkou tuženíkovou ladou (T1.6) svaz Calthion palustris s přechody do vegetace vysokých ostřic (M1.7). Na vyvýšených terasách a jiných sušších místech se vyvíjejí mezofilné ovsíkové louky (T1.1) svaz Arrhenatherion elatioris.

Zoologická charakteristika: Fauna EVL Poodří je značně ovlivněna její polohou v rámci střední Evropy. Vymezené území leží na rozhraní biogeografických podprovincií západokarpatské a hercynské rozdělených nivou řeky Odry. S výjimkou malého cípu u Kunína, který spadá do karpatské podprovincie patří celé území do podprovincie polonské. Jádro tvoří Pooderský bioregion, okrajově zasahuje bioregion Ostravský a Podbeskydský. Zoogeograficky je EVL Poodří zařazena do oblasti palearktické, eurosibiřské podoblasti, provincie listnatých lesů. Území je svým charakterem v celém baltickém úmoří jedinečné, reprezentuje celou řadu ohrožených druhů živočichů a jejich společenstev náležejících především ke karpatské fauně. Mokřady Poodří poskytují živočichům refugia během jejich životního cyklu a umožňují jejich další šíření po překonání nepříznivých podmínek (odpočinková stanoviště při jarních a podzimních tazích ptactva střední Evropou, zimoviště především četných druhů obojživelníků). Mokřady Poodří leží na významné ptačí tahové cestě střední Evropou.
Jádrovou a současně jedinou stabilní lokalitou svinutce tenkého (Anisus vorticulus) je tůň u rybníka Kotvice v PR Kotvice. Druh se ojediněle vyskytuje také v periodicky vysychající sousední tůni o 200 metrů níže po toku pod hrází rybníka Kačák, kam se svinutec občas dostává z výše položené tůně pravděpodobně hlavně při povodních. Velevrub tupý (Unio crassus) se vyskytuje v celém úseku řeky Odry v rámci EVL, s jádrovou lokalitou v horním úseku řeky. Od dolního konce toku Odry v rámci EVL po hranici Chráněné krajinné oblasti Poodří v Mankovicích je rybí společenstvo Odry tvořeno druhy parmového pásma, které dále proti proudu přechází v pásmo pstruhové. Z hostitelských druhů ryb se zde vyskytují jelec tloušť (Leuciscus cephalus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranka obecná (Cottus gobio). Přirozeně meandrující koryto řeky Odry vytváří pro příznivé podmínky pro vývoj klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) v podobě dna s odpovídající strukturou dnových sedimentů, štěrkovo – písčitými náplavy a přirozenými břehy. Rychle proudící vodu střídají pomaleji proudící úseky a tišiny, které jsou vhodným místem pro vývoj larev. Řeka Odra, vodní náhony a většina stojatých vodních ploch od rybníků po slepá ramena Odry a trvalé tůně představují vhodný biotop pro vývoj hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus) včetně hostitelských mlžů. Populace modráska bahenního (Maculinea nausithous) se zdržují v příkopech podél cest, okrajích luk a pastvin a na svahu nad železniční tratí v Jeseníku nad Odrou. Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) se vyskytuje na okrajích luk s porosty šťovíků. Výskyt páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je koncentrován do oblastí s výskytem solitérně rostoucích starých vrb na loukách a pastvinách, kolem drobných vodotečí, mrtvých ramen a tůní. Čolek velký (Triturus cristatus) se vyskytuje ve střední a severní části EVL na rybnících Zimní a Velký Váček v NPR Polanská niva, v PR Bažantula na rybnících Bažantula a Velký Okluk, na rybníku Velký roh v k.ú. Jistebník, v tůních v k.ú. Pustějov a v Oboře Kunín. Jádrové populace kuňky ohnivé (Bombina bombina) se dlouhodobě udržují na plůdkových rybnících v MZCHÚ, v menší míře na ostatních rybnících s litorálními porosty nepřístupným rybám a na poříčních tůních. Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) se vyskytuje roztroušeně v tůních inundačního území a v rybnících. Hlavními jádrovými lokalitami jsou komplexy tůní v nejširší části zaplavované nivy v k.ú. Pustějov, Nová Horka, Studénka a Jistebník.
 

Kvalita a význam:

V současné vysoce civilizované a antropogenně pozměněné krajině vykazuje Poodří vysokou relativní zachovalost přírodních aluviálních ekosystémů s refugiem pro řadu vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin.
Pro vodní a mokřadní společenstva je EVL Poodří nejvýznamnější lokalitou na území Slezska. Vzácné druhy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1) zde vytváří velmi početné a stabilní populace, které poskytují rezervoár pro možné šíření do širšího okolí. Množství rybníků v obdobích bez dostatku srážek dlouhodobě a ve větších rozlohách poskytuje vhodné podmínky pro vytvoření vegetace obnažených den a to i s druhy, které jsou v okolní krajině velmi vzácné. Niva s přirozeným vodním režimem dala vzniknout mozaice různých lesních biotopů s vzácnými a ohroženými druhy rostlin s gradientem od měkkých luhů a údolních jasanovo-olšových luhů při řece Odře a jejích slepých ramenech, přes tvrdé luhy na jejích terasách až po dubohabřiny. Zvláště pak rozlohou jsou zdejší lužní porosty v rámci Moravskoslezského kraje jedinečné.
Velmi významné je území Poodří i z hlediska zoologického. Unikátní přirozený hydrologický režim řeky Odry ovlivňuje na něj vázaná mokřadní společenstva s výskytem četných druhů obratlovců i bezobratlých, z nichž mnoho z nich patří ke zvláště chráněným. Koryto řeky Odry je nejvýznamnější lokalitou velevruba tupého (Unio crassus). Díky přirozenému vývoji řeky vznikají vhodné biotopové podmínky pro klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia). Vysoce rozmanitá jsou společenstva tůní a mrtvých ramen. Na tento biotop je vázaná jedna z mála populací svinutce tenkého (Anisus vorticulus) v ČR. Dobře prosvětlené a na vodní vegetaci bohaté tůně vytvářejí příznivé podmínky pro piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). Rozmanitost zachovalých vodních prvků (řeka, slepá říční ramena, náhony a rybníky) tvoří oblast s významným výskytem hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus). EVL Poodří je kombinací tůní a řady plůdkových rybníků nejvýznamnější lokalitou kuňky obecné (Bombina bombina) v oblasti Moravskoslezského kraje. Jde rovněž o významné rozmnožiště čolka velkého (Triturus cristatus). Cenné porosty starých hlavatých vrb jsou refugiem páchníka hnědého (Osmoderma eremita). Z evropsky významných druhů se v EVL Poodří dále vyskytují modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Velmi cennými biotopy jsou bezesporu desítky rybníků o celkové výměře téměř 700 ha, které představují významné hnízdní a tahové stanoviště vodního ptactva.  

Zranitelnost:

Nejzávažnější ohrožení představují snahy o prosazení trasy kanálu Odra – Dunaj v nivě Odry a navazující pravobřežní říční terasa. Koryto kanálu ohrozí hydrologický režim mokřadů, pramenišť a drobných vodních toků v patě terasy, případně je úplně zničí.
Ohrožením pro hydrologický režim mokřadů a pramenišť v patě terasy jsou rovněž snahy o rozšíření rozvojových zón v oblasti kolem letiště Mošnov, obzvláště v katastrech Nové Horky, Albrechtiček a Petřvaldíku.
Velkým nebezpečím jsou snahy o budování nádrží na horním toku Odry nebo jejích přítocích. Ekosystémy údolní nivy jsou závislé na zachování přirozeně rozkolísaného vodního režimu, tj. kombinace minimálních průtoků a rozsáhlých plošných rozlivů jedno- až dvouletých vod (desítky km2), které zde nastávají v různou roční dobu a s různou intenzitou, v závislosti na klimatických odchylkách jednotlivých sezón. Rozkolísané průtoky jsou důležité pro zachování lužních lesů, aluviálních luk, periodických tůní a periodicky protékaných ramen, izolovaných říčních ramen s trvalou vodní hladinou, pro udržení živého procesu změn a vývoje meandrů atd..
Kvalita lučních porostů a v nich nacházejících se tůní může být dále místy negativně ovlivněna nevhodným hnojením a vůbec celkovým způsobem hospodaření na loukách. Složení a kvalita společenstev rybníků a mrtvých ramen jsou pak závislé na hospodaření rybníkářském a rybářském.
Vzhledem k blízkosti sídlišť, velké četnosti komunikací pro motorová vozidla a souběhu hranice CHKO s frekventovanou železniční tratí je zde prokazatelný antropogenní vliv, zejména kumulace migračních bariér, hlukové, světelné aj. znečištění.
Poodří zasahuje do okraje Ostravy, třetího největšího města v ČR. Enormně narůstá návštěvnost turistů, cyklistů, sportovních rybářů, apod., kapacita únosnosti chráněného území je však vzhledem k jeho rozloze a ke snadné přístupnosti většiny lokalit jen velmi malá.  

Management:

- svinutec tenký (Anisus vorticulus): budování mělkých tůní ve vhodných lokalitách
- ohniváček černočárý (Lycaena dispar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous): diverzifikace obhospodařování luk, omezení hnojení
- páchník hnědý (Osmoderma eremita): ořezy zanedbaných starých hlavatých vrb (prevence rozlamování)
- čolek velký (Triturus cristatus): prohloubení vysychajících nebo příliš mělkých tůněk, omezení hnojení v jejich okolí
- velevrub tupý (Unio crassus): snížení znečistění v Odře  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 5235.0293
Z toho prioritních naturových biotopů: 7.52393.8601
Z toho neprioritních naturových biotopů: 18.20952.8526
Z toho ostatních přírodních biotopů: 40.362112.9034
Z toho X biotopů: 29.431540.8481
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 8.41220.16B/B/BAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků7.76610.14B/B/B
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků0.64610.01C/B/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.78390.01A/B/BAno
V5 Vegetace parožnatek0.78390.01A/B/B
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 197.63323.77B/B/AAno
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)66.99351.27C/B/A
V1D Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans)9.36950.17A/A/A
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty121.27022.31B/B/A
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 2.07710.03B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt2.07710.03B/B/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 1.54410.02B/B/BNe
M6 Bahnité říční náplavy1.54410.02B/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 29.92240.57B/B/ANe
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.31530.00B/B/-
M7 Bylinné lemy nížinných řek18.08670.34B/B/B
T1.6 Vlhká tužebníková lada11.52040.22B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 205.37073.92C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky205.37073.92C/B/C
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.03050.00B/A/-Ne
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště0.03050.00B/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.17980.02C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.17980.02C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 115.83722.21B/B/BAno
L3.2 Polonské dubohabřiny107.62612.05B/B/B
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny4.53530.08B/B/-
L3.3D Polonsko-karpatské dubohabřiny3.67580.07A/A/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 4.61020.08A/A/-Ne
L4 Suťové lesy4.61020.08A/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 389.21947.43B/B/AAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty255.23404.87B/B/A
L2.4 Měkké luhy nížinných řek133.98542.55B/B/A
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 390.0927.45A/A/AAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty230.30094.39A/A/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty159.79113.05B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny28.19840.53B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů47.14820.90B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny15.98190.30B/B
L1 Mokřadní olšiny27.99240.53B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy115.68592.20B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod123.44912.35B/B
M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty0.00059.55B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů3.74620.07B/B
M1.4 Říční rákosiny58.91661.12B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků1.62040.03B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic295.25945.64B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace22.78640.43B/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.29350.00C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.08530.00B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.77900.01B/B
T1.3 Poháňkové pastviny19.30400.36B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky1050.112320.05C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky199.69443.81B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.23530.00C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu28.90770.55A/A
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)2.33850.04B/A
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)7.57320.14B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty8.96840.17B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta53.82641.02A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území35.00060.66
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole371.09147.08
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole119.49242.28
X4 Trvalé zemědělské kultury0.62860.01
X5 Intenzivně obhospodařované louky205.79273.93
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla10.25370.19
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla159.25123.04
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.63810.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami67.42591.28
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami45.22410.86
X10 Paseky s podrostem původního lesa33.46820.63
X11 Paseky s nitrofilní vegetací12.79190.24
X12 Nálety pionýrských dřevin16.80210.32
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla17.34670.33
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace445.64058.51
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velkýP
Triturus cristatusBBCB
hořavka duhováC
Rhodeus sericeus amarusCBCB
klínatka rohatáP
Ophiogomphus ceciliaCBCB
kuňka ohniváP
Bombina bombinaBACB
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousBBCA
ohniváček černočárnýP
Lycaena disparCBCB
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCB
piskoř pruhovanýP
Misgurnus fossilisCBCC
svinutec tenkýP
Anisus vorticulusBBCB
velevrub tupýP
Unio crassusBBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Moravskoslezský kraj:

Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bravantice, Butovice, Hladké Životice, Hukovice, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Košatka nad Odrou, Kunín, Mankovice, Nová Horka, Odry, Petřvaldík, Polanka nad Odrou, Proskovice, Pustějov, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Studénka nad Odrou, Suchdol nad Odrou, Svinov, Šenov u Nového Jičína, Velké Albrechtice, Vražné u Oder, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.