Homepage

CZ0724091 - Chřiby

Rozloha: 19226.4512 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°18'0'' v.d., 49°8'22'' s.š.
Nadmořská výška: 231 - 576 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území leží na pomezí jižní a východní Moravy. Jde o výraznou vrchovinu protáhlou ve směru SV - JZ mezi městy Kroměříž, Uherské Hradiště a Koryčany.  

Ekotop:

Geologie: Území je tvořeno paleogenními jílovci, pískovci a slepenci zlínských, bělověžských a soláňských vrstev račanské jednotky magurského flyše.
Geomorfologie: Chřiby patří do oblasti Středomoravské Karpaty. Jedná se o členitou vrchovinu elipsovitého tvaru protaženou od JZ k SV. Nejvyšším bodem území je Brdo (586,7 m), střední nadmořská výška 342,6 m a střední sklon svahů 7°.
Reliéf: Reliéf je svažitý, typické jsou úzké rozvodné hřbety, údolí vodních toků jsou hluboce zařezaná.
Pedologie: Z půdních typů převažují kambizemě, které na svahovinách na úpatích přecházejí do luvizemě modální. Na vlhčích místech je zpravidla vymapována kambizem oglejená. Na nejvyšších hřbetech se na zpravidla kyselých pískovcích vyvinula kambizem modální varieta mesobazická. Kolem potoků se nachází fluvizem glejová.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní fauna. Vyšší polohy nebyly prakticky nikdy osídleny.  

Biota:

Na většině území převládají květnaté bučiny asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1), méně jsou rozšířené kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmořských výškách se uplatňují karpatské dubohabřiny (as. Carici pilosae-Carpinetum, L3.3). Maloplošně se na vhodných stanovištích vyskytují suťové lesy (L4). Podél potoků jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum, L2.2). Na jižním, východním a západním okraji se místy nacházejí kyselé doubravy (as. Luzulo-Quercetum, L7.1). Velmi vzácně se na jižně orientovaných svazích v jižní části Chřibů vyskytují teplomilné doubravy (as. Sorbo torminalis-Quercetum, L6.5) a zcela výjimečně se na východním okraji Chřibů vyskytují kyselé bory (L8.1). Nelesní vegetace se vyskytuje poměrně málo. Louky patří do svazu Arrhenatherion (T1.1), vlhké typy lze řadit ke společenstvům vlhkých pcháčových luk svazu Calthion (T1.5), místy se vytvářejí i společenstva širokolistých suchých trávníků (sv. Bromion erecti, T3.4). Vyskytují se zde bezkolencové louky (T1.9) a vlhká tužebníková lada (T1.6). Pastviny náležejí ke svazu Cynosurion (T1.3). Maloplošně se vyskytují luční a lesní prameniště (R1.1 a R1.3).
Z bezobratlých na lokalitě nalezneme páskovce velkého (Cordulegaster heros), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a vrkoče útlého (Vertigo angustior).  

Kvalita a význam:

Převažují přirozená nebo přírodě blízká lesní společenstva s charakteristickou výškovou členitostí a vazbou na příslušná stanoviště L5.1, L3.3B, L2.2A, L4. Významné jsou i luční společenstva s teplomilnou květenou a s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých (T1.1, T3.4D). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V nelesní flóře se vzácně vyskytují teplomilné druhy jako bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), oman mečolistý (Inula ensifolia), jetel alpínský (Trifolium alpestre). Zajímavý je řídký výskyt druhů, které jsou v ostatních karpatských pohořích časté, jako je věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Z druhových lokalit je významný Holý kopec - jedna ze dvou recentních lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) na Moravě. V oblasti Chřibů se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior), stanoviště je stabilní s velmi dobrým vodním režimem. Z naturových druhů se zde dále vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar).  

Zranitelnost:

Hlavní vlivem působícím na společenstva přírodního komplexu představuje zejména běžné lesnické hospodaření. Lesní hospodaření probíhá v souladu se schváleným LHP, avšak často se hospodaří velmi intenzivně pasečním hospodářským způsobem s využitím rozsáhlých holých sečí a umělé obnovy s výrazným podílem (odhadem asi 50-60%) smrku ztepilého. Holosečemi vznikají výrazné porostní stěny doprovázené polomy a holoseče navíc výrazně zasahují do krajinné scenérie. Z území jsou odtěžovány poslední fragmenty dospělých dobře vyvinutých květnatých a acidofilních bučin v hřebenové části a rozčleňovány souvislé lesní komplexy. V minulosti byly větší plochy převedeny na smrkové nebo borové monokultury a v současnosti se ve zvýšené míře vysazuje také modřín. Velký vliv na porosty má i zvýšený stav spárkaté zvěře, která poškozuje jak přirozené zmlazení, tak i porosty až do věku cca 40 let. Přirozená obnova jedle je při současných stavech zvěře zcela vyloučena. Neblaze se projevuje také současná technologie těžby dřeva, kdy v probírkách nebo clonných sečích dochází k masivnímu odírání kořenových náběhů u stromů podél přibližovacích linek a následnému šíření tracheomykóz a jiných houbových chorob. Ojediněle se v území vyskytují menší sesuvy. Eroze se projevuje v rámci přirozeného působení soustředěně proudící vody v korytech (hloubková eroze vodních toků) i mimo ně (erozní rýhy běžných rozměrů), což může být primárně způsobeno nevhodně umístěnými lesními cestami nebo jejich špatnou údržbou a využíváním. Negativní vliv turistů (sešlapávání, odhozené odpadky) se projevuje pouze v místech jejich větší koncentrace. Negativně se také v některých segmentech lučních jednotek projevuje ponechání lokality bez kosení a následné zarůstání křovinami. V přírodním komplexu se také nacházejí rekreační chatové oblasti, které okolní vegetaci silně ovlivňují rekreačními a chatařskými aktivitami.  

Management:

Na celé lokalitě zavést šetrné lesní hospodaření, zmenšit plošný rozsah těžených ploch a v případě nejkvalitnějších stanovišť upřednostňovat pouze probírkovou těžbu, případně plochy ponechat bez obhospodařování. Na vykácené plochy vysazovat pouze původní druhy dřevin, stávající jehličnaté porosty postupně odtěžit a nahrazovat listnatými, snížením stavu zvěře umožnit přirozenou obnovu lesů.
V případě nelesních stanovišť je nutný pravidelný management - kosení nebo extenzivní pastva a podle potřeby odstraňování náletových dřevin.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 19226.4512
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.73141.2014
Z toho neprioritních naturových biotopů: 59.9111519.1809
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.36453.8529
Z toho X biotopů: 34.796689.8175
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1.90610.00D/C/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty1.90610.00D/C/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 40.56320.21C/B/CAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)33.30530.17C/B/C
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých7.25790.03C/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 0.84020.00B/B/-Ano
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.84020.00B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)2.90880.01C/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky2.90880.01C/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 4.70150.02C/B/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada4.70150.02C/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 414.21912.15C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky414.21912.15C/B/B
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.230.00B/B/CAno
R1.1 Luční pěnovcová prameniště0.08000.00A/B/C
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště0.15000.00B/B/C
8150Středoevropské silikátové sutě 0.030.00D/A/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.03000.00D/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 7.25830.03C/B/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin7.25830.03C/B/C
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.015.20B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1043.95695.42C/A/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1043.95695.42C/A/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 6394.355833.25B/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny6394.355833.25B/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 3609.271218.77B/B/AAno
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny3609.271218.77B/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 4.18840.02C/B/CAno
L4 Suťové lesy4.18840.02C/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 123.77320.64C/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty123.77320.64C/B/B
91G0Panonské dubohabřiny 12.16960.06C/B/-Ne
L3.3A Panonsko-karpatské dubohabřiny8.22420.04C/B/-
L3.4 Panonské dubohabřiny3.94540.02C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.12340.00B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny77.18150.40B/B
L1 Mokřadní olšiny0.61110.00B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy117.65060.61B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.42840.00B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy91.44830.47C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.71120.00B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.18450.00C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.53180.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.65750.00C/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců1.77400.00B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců8.90650.04B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd1.04430.00D/C
T1.3 Poháňkové pastviny81.91100.42B/A
T1.4 Aluviální psárkové louky12.67800.06B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky43.55440.22B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy4.68130.02C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.43450.00C/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu8.05360.04C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.28700.00C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území73.42220.38
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole31.30470.16
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole13.46820.07
X4 Trvalé zemědělské kultury0.00157.80
X5 Intenzivně obhospodařované louky107.48710.55
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla18.52020.09
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla67.37910.35
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy1.27540.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami5028.291126.15
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami58.22510.30
X10 Paseky s podrostem původního lesa456.63272.37
X11 Paseky s nitrofilní vegetací677.23223.52
X12 Nálety pionýrských dřevin78.30710.40
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla51.93050.27
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace26.34040.13
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
ohniváček černočárnýP
Lycaena disparCBCB
páskovec velký2-11 jedinců
Cordulegaster herosABAA
tesařík alpskýP
Rosalia alpinaACAA
vrkoč útlýP
Vertigo angustiorCACB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Bohuslavice u Kyjova, Čeložnice, Hýsly, Moravany u Kyjova, Vřesovice

Kraj Zlínský kraj:

Břestek, Buchlovice, Cetechovice, Cvrčovice u Zdounek, Divoky, Halenkovice, Chvalnov, Jalubí, Jankovice u Uherského Hradiště, Jestřabice, Karolín u Sulimova, Koryčany, Kostelany, Košíky, Kudlovice, Kvasice, Lhotka u Kroměříže, Lískovec, Lubná u Kroměříže, Milovice, Modrá u Velehradu, Nová Dědina, Osvětimany, Roštín, Salaš u Velehradu, Staré Hutě na Moravě, Stříbrnice u Uherského Hradiště, Střílky, Stupava, Sulimov, Traplice, Tupesy na Moravě, Újezdsko, Velehrad, Vrbka u Sulimova, Zástřizly, Zdounky, Žlutava  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.