Homepage

CZ0714086 - Rychlebské hory - Sokolský hřbet

Rozloha: 8045.7786 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 17°6'46'' v.d., 50°15'14'' s.š.
Nadmořská výška: 327 - 1125 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Navrhovaný přírodní komplex zahrnuje rozsáhlé území Sokolského hřbetu a Petříkovské hornatiny v jižní části Rychlebských hor, severozápadně od města Jeseník.  

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad Sokolského hřbetu je budován v západní části granitoidy žulovského plutonu, východní část je tvořená převážně z rul a kvarcitů obalu keprnické klenby. Oblast Petříkovské hornatiny je tvořena metamorfovanými horninami série staroměstské, velkovrbenské klenby a série Branné, převážně svory, fylity, ruly, krystalickými vápenci a grafity.
Geomorfologie: Území je součástí Rychlebských hor, severozápadní část náleží geomorfologickému podcelku Sokolský hřbet, který je údolím Vidnávky oddělen od Petříkovské hornatiny. Jde o kerné hornatiny, které jsou rozčleněné hluboce zařezanými údolími. V nejvyšších částech se vyskytují kryoplanační terasy, izolované skály, kamenná moře a mrazové sruby. V místech výskytu krystalických vápenců se vyvinuly krasové tvary (NPP Jeskyně Na Pomezí), které tvoří komplikovaný systém puklinových chodeb s bohatou krápníkovou výzdobou, nepřístupné jsou jeskyně Roušarova a Rasovna, jejichž vstupy jsou zajištěny ocelovými dveřmi s vletovými otvory.
Reliéf: Hornatina, nejvyšším vrcholem území je Smrk (1125 m n. m.), nejnižších nadmořských výšek území dosahuje v okolí Vápenné (cca 500 m n. m.).
Pedologie: Převažují kambizemě, místně podzoly.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý komplex zachovalých lesních porostů, mozaika přírodě blízkých listnatých a jehličnatých lesů montánního až submontálnního stupně. Součástí území jsou dvě zvláště chráněná území: NPP Jeskyně na Pomezí a část území PP Vodopády Stříbrného potoka.  

Biota:

Území je z velké části zalesněno. Převládajícím lesním biotopem jsou zde bučiny a smrčiny, jak přirozené v nejvyšších polohách, tak široce rozšířené nepůvodní monokultury.
V nižších polohách převládají bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum, které ve vyšších nadmořských výškách přecházejí v třtinové bučiny as. Calamagrostio arundinaceae-Fagetum a smrkové bučiny as. Calamagrostio villosae-Fagetum, které jsou velmi vzácně vystřídány fragmenty horských klenových bučin as. Aceri-Fagetum. Na minerálně bohatších půdách či na mikroklimaticky ovlivněných stanovištích v nižších polohách se vyskytují květnaté bučiny především asociace Festuco altissimae–Fagetum, kyčelnicové bučiny as. Dentario enneaphylli-Fagetum jsou vzácnější a rostou většinou v kontaktu se suťovými lesy. Velmi vzácně se v místech výskytu vápenců zachovaly zbytky vápnomilných bučin as. Cephalanthero-Fagetum.
V nejvyšších polohách především v okolí Travné hory, Smrku a Brousku přecházejí bučiny v horské třtinové smrčiny as. Calamagrostio villosae-Piceetum, vzácně též horskými papratkovými smrčinami as. Athyrio alpestris-Piceetum. Tento typ smrčin je vázán na hlubší kamenité půdy ve stržích a žlebech horských bystřin, na východních a severních úbočích Smrku sestupují až do 910 m n. m. Na náhorní plošině Smrku se v okolí vrchoviště zachovaly zbytky rašelinných smrčin as. Sphagno-Piceetum a podmáčených smrčin as. Equiseto-Piceetum, jejichž fragmenty byly zaznamenány ještě v pramenné oblasti Branné.
Na skalnatých svazích a na sutích se relativně hojně zachovaly suťové lesy sv. Tilio-Acerion. Bezesporu nejhodnotnější porost suťového lesa v území se nachází na Vápenném vrchu, kde roste i tis červený (Taxus baccata) a klokoč zpeřený (Staphylea pinnata). Na severním úpatí Sokolského hřbetu se maloplošně vyskytují fragmenty dubohabřin, jedná se většinou o smíšené lesy s dubem, habrem a lípou. Díky horskému charakteru území je jejich rozloha minimální.
Podél vodotečí se vyskytují liniové porosty potočních jasanových nebo klenových olšin. V území jsou relativně hojná lesní prameniště s typickými mokřadními společenstvy sv. Cardaminion amarae často v mozaice s prameništními olšinami.
Z lučních biotopů se v navrhovaném přírodním komplexu vyskytují pouze zbytky polokulturních ovsíkových luk, jedná se vesměs o společenstva as. Trifolio-Festucetum, na některých místech je možné mluvit o přechodech k as. Poo-Trisetetum. Ve vyšších nadmořských výškách se místně vyskytují fragmenty horských trojštětových luk sv. Polygono-Trisetion a smilkových trávníků sv. Violion caninae. V nivách potoků se ojediněle zachovaly zbytky vlhkých pcháčových luk, většina z nich je nekosená a degraduje, zarůstající typy s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) přecházejí v degradované typy tužebníkových lad. Pouze v blízkosti NPP Jeskyně Na pomezí se nachází fragment vysokostébelné prameništní louky na vápencovém podloží s výskytem vzácných druhů jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (D. fuchsii), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač mužský (Orchis mascula), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), hořec brvitý (Gentiana ciliata). Díky lesnímu charakteru navrhovaného komplexu je celková rozloha luk minimální.
Primární bezlesí je vázáno na četné skalní výchozy, balvanité sutě a kamenná moře se slabě vyvinutými společenstvy silikátových skal. V místech výstupu vápenců, např. v oblasti Vápenného a Mramorového vrchu či NPP Jeskyně Na Pomezí, jsou relativně hojná společenstva vápnitých skal a drolin. Jiným typem primárního bezlesí jsou fragmenty horských vrchovišť v nejvyšších patriích Smrku. Fenoménem oblasti jsou krasové jeskyně v oblasti NPP Jeskyně Na Pomezí, kde se bohatě vyskytují jak podzemní tak povrchové krasové útvary s typickou vegetací a faunou. Podzemní jeskynní systém s bohatou krápníkovou výzdobou čítá až 1000 m chodeb a patří k nejrozsáhlejším v ČR. Na zimovištích bylo zatím zjištěno 11 druhů letounů (Chiroptera) a běžné druhy bezobratlých v jeskyních. Na území NPP byl v roce 2005 nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).
Z ochranářského hlediska jsou zajímavé i biotopy v bývalých lomech, nejzajímavější a ochranářsky nejvýznamnější je jezírko v Arcibiskupském lomu, kde je známý výskyt raka říčního (Astacus fluviatilis) a světoznámé naleziště plovoucích garnátů.  

Kvalita a význam:

Význam území spočívá v zachovalosti unikátních lesních porostů, často pralesovitého charakteru. K nejcennějším porostům patří rozsáhlé acidofilní bučiny na nejstrmějších svazích, které zde tvoří nejzachovalejší porosty svého typu v rámci celé republiky. Velmi cenné jsou také společenstva montánního a submontánního stupně, které jsou v území poměrně hojná. Především zbytky horských smrčin s fragmenty rašelinných a podmáčených smrčin v hraničním pásmu Travná hora-Smrk, na jehož náhorní plošině se zachoval i zbytek horského vrchoviště s výskytem vzácných druhů jako bradáček srdčitý (Listera cordata), vlochyně (Vaccinium uliginosum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice mokřadní (Carex limosa) či prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii).
K dalším cenným biotopům bezesporu patří lesní a skalní společenstva na vápencích, část z nich je již chráněna v rámci NPP Jeskyně Na Pomezí, i tak ostatní často velmi cenné společenstva zůstávají bez jakékoliv územní ochrany. Tu by si zasloužila především lokalita tisa a klokoče ve vápnomilném suťovém lese nad Vápennou či malé opuštěné lomy s výskytem vápnomilných druhů jako tařice kališní (Alyssum alyssoides) či hořec brvitý (Gentiana ciliata).
Díky své zachovalosti a pestrosti abiotických podmínek je území velmi bohaté na vzácné druhy rostlin a živočichů. K nejcennějším patří tařice kališní (Alyssum alyssoides), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vratička měsíční (Botrychium lunaria), ostřice mokřadní (Carex limosa), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. červená (C. rubra), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (D. majalis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), vrbovka žabincolistá (Epilobium alsinifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vranec jedlový (Huperzia selago), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bradáček vejčitý (Listera ovata), b. srdčitý (L. cordata ), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), klokoč speřený (Staphylea pinnata), tis červený (Taxus baccata), violka dvoukvětá (Viola biflora) atd.
Výskyt orchidejovitých je soustředěn v lučních porostech v rámci navrhovaného rozšíření NPP Jeskyně Na Pomezí a na louku Pod Smrčníkem.
Z živočichů za pozornost stojí především početné zimní kolonie letounů v jeskyních Na Pomezí, celkově zde bylo zaznamenáno 11 druhů, k nejvzácnějším patří vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis). Dále zde byl zaznamenán výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx) a vydry říční (Lutra lutra).  

Zranitelnost:

Silnice, dálnice - momentálně největší ohrožení pro lokalitu představuje plánovaná silnice Jeseník - státní hranice s Polskou republikou. Jedna její varianta je navržena západně od Vápenné v těsné blízkosti momentálně opuštěných lomů.
Vzhledem k lesnímu charakteru lokality má největší vliv na území lesní hospodaření. Díky nepřístupnosti lokalit s nejkvalitnějšími porosty lze očekávat, že alespoň ty zůstanou bez výrazných negativních změn. Struktura ostatních porostů je už více méně pozměněna, často ve prospěch smrku. Oblasti horských smrčin v nejvyšších polohách území jsou potencionálně ohroženy lýkovcovými kalamitami.
Klíčová by měla být ochrana horských klimaxových lesů a vrchoviště na Smrku s kriticky ohroženým bradáčkem srdčitým (Listera cordata) a početnou populací prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), dále pak vápencových suťových lesů a bučin, stejně tak přísnou ochranu by si zasloužily i geologicky unikátní lokality, včetně kamenných žulových moří a sutí, amfibolitových a rulových skalních srubů, vrcholových skal a dalších geologických zajímavostí v území.
Horská turistika, horolezectví, speleologie - vlastní speleologická činnost prováděná s dostatečným ohledem na zimující letouny není nebezpečná. Pouze větší úpravy návštěvnické trasy a zabezpečení provozu jeskyní pro veřejnost by měly být prováděny mimo období listopad až duben.  

Management:

Ve stávající NPP Jeskyně na Pomezí hospodařit podle stávajícího plánu péče. Prvky přírodě blízkého hospodaření začít aplikovat i na okolních pozemcích evropsky významné lokality.
Zachovat, případně obnovit přirozenou dřevinou skladbu lesních porostů. Vybrané lesní celky směřovat k samovolnému vývoji. Cíleně se zaměřit na lesní porosty s vyšším podílem stanovištně nepůvodních dřevin. Zde jednotlivým až skupinovým výběrem uvolňovat zmlazení cílových dřevin, především buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jedle bělokoré (Abies alba) a stanovištně přirozeného smrku ztepilého (Picea abies). Na holinách ve vrcholových partiích lokality zcela vyloučit výsadbu nepůvodních dřevin - především smrku pichlavého (Picea pungens) a olše zelené (Alnus viridis). Snížit stavy zvěře, v nejhodnotnějších částech evropsky významné lokality odstranit všechna stávající myslivecká zařízení s výjimkou posedů a vyloučit přikrmování zvěře.
V území zamezit všem aktivitám, které by vedly ke změnám vodního režimu.
Luční porosty je nutné každoročně kosit. Frekvenci kosení přizpůsobit typu luk a konkrétnímu stavu stanovišť. Úživnější mezofilní louky je žádoucí kosit 2x ročně, chudší podhorské typy luk postačí 1x ročně. Vlhké tužebníkové lady je vhodné kosit 1x za 3-5 let. Sečení neprovádět celoplošně, ale ponechávat nepokosené plochy. Podle situace na lokalitě tyto zbylé plochy pokosit o několik týdnů později či další rok. Nekosené plochy je žádoucí každoročně obměňovat. Plochy s výskytem ruderálních druhů kosit vždy a intenzivněji (2-3x ročně).  

Možné střety zájmu:

Možné konflikty nejsou známy.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 8045.7786
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.55124.8795
Z toho neprioritních naturových biotopů: 50.004023.3394
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.0282.6561
Z toho X biotopů: 36.562941.8586
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.07040.00B/B/CNe
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.07040.00B/B/C
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.79530.00B/B/CNe
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.79530.00B/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 3.99230.04B/B/CAno
M5 Devětsilové lemy horských potoků3.27330.04B/B/C
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.71900.00B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 66.72140.82C/C/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky66.72140.82C/C/C
6520Horské sečené louky 0.1460.00C/C/CNe
T1.2 Horské trojštětové louky0.14600.00C/C/C
7110Aktivní vrchoviště 0.95190.01D/C/CAno
R3.1 Otevřená vrchoviště0.94590.01D/C/C
R3.3 Vrchovištní šlenky0.00600.00B/A/C
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 14.34560.17C/B/CAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin14.34560.17C/B/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 134.44421.67B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin134.44421.67B/B/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.01250.00C/C/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01250.00C/C/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 2423.603530.12B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny2423.603530.12B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1146.15414.24C/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny1146.154014.24C/B/B
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 0.48450.00B/B/CNe
L5.2 Horské klenové bučiny0.48450.00B/B/C
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 3.30290.04B/A/CNe
L5.3 Vápnomilné bučiny3.30290.04B/A/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.85780.01C/A/CNe
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.85780.01C/A/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 77.45490.96C/B/BAno
L4 Suťové lesy77.45490.96C/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.83920.01C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.83920.01C/B/-
91D0Rašelinný les 0.56250.00A/B/CNe
L9.2A Rašelinné smrčiny0.56250.00A/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 45.11490.56B/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty45.11490.56B/B/C
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 228.36512.83B/B/CAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny213.72152.65B/B/C
L9.2B Podmáčené smrčiny6.04290.07B/B/C
L9.3 Horské papratkové smrčiny8.60070.10C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.12550.00B/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.03000.00C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy72.33360.89B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy2.93170.03C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.23500.00A/A
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.20070.00C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců1.98750.02B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.00900.00C/B
S3A Jeskyně přístupné veřejnosti0.03000.00D/C
T1.3 Poháňkové pastviny0.42350.00C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky3.68100.04C/C
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.00303.72C/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.66560.00C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.21190.01
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.61740.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.87670.01
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla5.15280.06
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla4.75120.05
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.37960.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami2495.345031.01
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami2.18800.02
X10 Paseky s podrostem původního lesa329.71654.09
X11 Paseky s nitrofilní vegetací58.34500.72
X12 Nálety pionýrských dřevin42.61410.52
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.00011.24
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.66030.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
netopýr velký8-130
Myotis myotisCACC
vrápenec malý450-800
Rhinolophus hipposiderosAACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Olomoucký kraj:

Černá Voda, Česká Ves, Dolní Lipová, Horní Lipová, Horní Skorošice, Jeseník, Nová Červená Voda, Ostružná, Petříkov u Branné, Písečná u Jeseníka, Supíkovice, Vápenná, Velké Vrbno  

Prameny:

Anděra M., Hanzal V.Atlas rozšíření savců v České republice. II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha, 86 str.1996
Bureš L.M0160 - Sokolský hřbet - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Bureš L.M0078 - Žulová - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Hédl R.Některá rostlinná společenstva bučin v oblasti Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 32, Mater. 15: 89-107.1997
Hédl R. et Štelcl J.Přirozené lesy Rychlebských hor a jejich podhůří. SOČ Gymnázium Jeseník1995
Chlapek J.M0077 - Jelení stráň - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Chlapek J.M0059JS - Šerák - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Chlapek J.M0024JS - Horní Lipová - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Kučerová M., Roche K., Toman A.Rozšíření vydry říční (Lutra lutra) v České republice. Bulletin Vydra, Praha, 11: 37-392001
Niklová L.M0181 - Červená Voda - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2003
Šafář J. et al.Chráněná území ČR. Olomoucko, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 str.2003
Uhřík D.M0118JS - Lipová lázně - Jeseník - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Vašíček J.M0110JS - Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Zajíček P a Havlíček J.Plán péče pro chráněné území NPP Jeskyně Na Pomezí na období 2000-2007. Ms., Archiv AOPK ČR, Olomouc, 5 str.2000
Šafář J.Zimní sčítání netopýrů - ústní sdělení.
Hradílek Z.Dotazník k lokalitě druhu Buxbaumia viridis – NPP Jeskyně Na Pomezí.- Ms. 4pp. + přílohy (Depon. in. AOPK ČR, Praha).2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.