Homepage

CZ0624130 - Moravský kras

Rozloha: 6485.3704 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Chráněná krajinná oblast - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální, panonská
Souřadnice středu: 16°43'27'' v.d., 49°23'2'' s.š.
Nadmořská výška: 225 - 573 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Území lokality Moravský kras se rozkládá severně od Brna a tvoří ho čtyři disjunktní území přibližně ohraničené obcemi Brno - Maloměřice, Brno - Líšeň, Hustěnice, Ochoz, Březina, Rudice, Ostrov u Macochy, Holštejn, Sloup, Blansko, Olomoučany, Adamov, Babice nad Svitavou a Bílovice nad Svitavou.  

Ekotop:

Geologie: Jádro lokality tvoří pruh devonských vápenců. Nejrozšířenějším typem jsou vápence tzv. macošského souvrství, jsou chemicky čisté a umožňují plný rozvoj krasových fenoménů. Podkladem vápencových usazenin jsou načervenalé slepence a jílovce tzv. bazální klastika. Sedimentovaly v prvohorním moři v období před rozmachem organismů s vápennými schránkami. Na západním okraji Moravského krasu převažuje granodiorit brněnského masivu (údolí Svitavy, Arnoštovo údolí a část Josefovského údolí). Východní a severní okraj lokality je budován kulmskými horninami Drahanské vrchoviny - drobami a břidlicemi. V okolí obcí Rudice a Olomučany je poměrně členitý vápencový krasový reliéf (kokpit) překryt kyselými písky – tzv. rudickými vrstvami.
Geomorfologie: Lokalita náleží do celku Drahanská vrchovina, podcelků Moravský kras a části Adamovské vrchoviny.
Reliéf: Členitá krasová krajina s výskytem podzemních i nadzemních krasových jevů: s řadou krápníkových jeskyní, ponorů a vývěrů toků, skalními stěnami a ostrožnami, škrapovými stráněmi aj. V oblasti krasových žlebů (Vývěry Punkvy) v severní části území se vzácně vyskytují skalní mosty, unikátní je 138 m hluboká propast Macocha vzniklá zřícením jeskynního stropu. V říčních údolích budovaných v granodioritu jsou taktéž významně zastoupeny skalní svahy a skaliska.
Pedologie: Na svahovinách vápencových hornin převažují především rendziny, časté jsou kambizemě s odvápněnou jemnozemí. Na náhorních plošinách se vyskytují hnědozemě na spraších a sprašových hlínách. Vzácné jsou fragmenty typických reliktních krasových půd - terra fusca a terra rosa. Na skalnatých granodioritových svazích se vyskytuje ranker.
Klima: Hluboká údolí vykazují významné teplotní rozdíly mezi chladnými dny a teplými hranami a plošinami. Jev je označován jako teplotní inverze. Způsobují ji především radiační poměry různě orientovaných svahů a stékání chladného vzduchu do nižších poloh. Teplotní inverze je provázena zvratem vegetačních pásem.
Krajinná charakteristika: Jedná se o krasovou planinu, která je protkána pestrou často meandrující údolní sítí, která v minulosti znemožňovala intenzivnější kolonizaci. Pouze krasové plošiny mezi údolími v severní a v menší míře i střední části území jsou zemědělsky využívány. Celé území je lesnaté, lesy mají zachovalou druhovou skladbu.  

Biota:

Severní část Moravského krasu
Jádro severní části tvoří NPR Vývěry Punkvy s nejlépe vyvinutými krasovými jevy. Unikátní je propast Macocha, vývěry ponorné řeky Punkvy a celý její podzemní systém - Amatérská jeskyně - největší jeskynní systém v ČR.
V území jsou bohatě zastoupena lesní společenstva. Hrany skal hostí teplomilnou flóru a faunu, významné jsou výskyty suchých trávníků. Obě krasové údolí Pustého a Suchého žlebu patří k nejbohatším lokalitám výskytu suťových lesů v České republice. Toto bohatství spočívá především ve vysoké rozmanitosti různých typů suťového lesa na poměrně malé ploše území, v které se vyskytuje většina typů popsaných z naší republiky. K dalším pozoruhodnostem patří výskyt populace tisu červeného (Taxus baccata), čítající přibližně 3 000 jedinců rozšířených především v suťových lesích a na skalách. Suťové lesy hostí řadu významných druhů mj. měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), čarovník alpský (Circaea alpina), kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) aj.
Bučiny jsou zastoupeny několika typy, z nichž převládají květnaté bučiny. Vápnomilné bučiny podsvazu Cephalanthero-Fagenion jsou maloplošné, vázané na prudké skeletnaté vápencové svahy. V těchto mezofilních typech lesa se objevují lesní orchideje okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (C. damasonium) i okrotice dlouholistá (C. longifolia), druhy rodu Epipactis, na vápenci zvl. kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a kruštík Greuterův (E. greuteri), aj. i další zajímavé rostliny: kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), na odvápněných místech vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).
V horních partiích žlebů převažují hájové porosty. Velmi vzácně teplomilné doubravy, v Arnoštově údolí acidofilní teplomilné doubravy. Poměrně hojné jsou i dubohabřiny. Tyto lesy jsou druhově bohaté, často obsahují druhy okolních suchých trávníků. Rostou zde lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ostřice Micheliova (Carex michelii), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), oman vrbolistý (Inula salicina) a výše zmiňované orchideje.
Jedním z nejvýznamnějších biotopů v území jsou skalní stanoviště. Významně je na nich zastoupena chasmofytická vegetace kapradin a petrofytů. K významným petrofytům patří sleziník zelený (Asplenium viride), tařice skalní (Aurinia saxatilis), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata) a lomikámen trojprstý (S. tridactylites). Národní význam lokality navíc podtrhuje lokalita kruhatky Matthioliho (Cortusa matthioli) (v Macoše jediný výskyt v ČR), nedávný nález atlantického druhu mochna jahodovitá (Potentilla sterilis) a objev karpatského druhu Primula auriculata.
Na skály je také vázána travinná vegetace skalních stupňů s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a kostřavou sivou (Festuca pallens). Tyto trávníky obsahují velké množství teplomilných druhů. Patří mezi ně: strdivka brvitá (Melica ciliata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), čistec přímý (Stachys recta), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), oman vrbolistý (Inula salicina), netřeskovec výbězkatý (Jovibarba globifera), jalovec obecný (Juniperus communis) a sesel sivý (Seseli osseum). Ve vysokobylinné vegetaci (S1.4) na suťovém kuželu na dně propasti Macocha je od roku 2001 pravidelně sledována přítomná populace mechu šikoušeka zeleného (Buxbaumia viridis). V roce 2005 byl druh nalezen celkem na 2 padlých kmenech, zároveň byly nalezeny 2 nové lokality v Suchém žlebu. Z cenných mechorostů byl na dně propasti Macocha nalezen ještě druh Timmia bavarica.

Střední část Moravského krasu
Nejrozšířenějším lesním biotopem jsou květnaté bučiny. V území se vyskytují na příhodných stanovištích, na všech typech hornin. Na granodioritu brněnské vyvřeliny v údolí Svitavy a na mírných jižních svazích mezi obcemi Babice a Kanice převažují porosty asociace Melico uniflorae-Fagetum. Tyto porosty převládají i na kulmských horninách v Lučním údolí. Na živném, vápencovém podloží se v okolí Babic a v Křtinském údolí (sensu lato) vyskytují porosty blízké karpatské asociaci Carici pilosae-Fagetum. V inverzních polohách Josefského údolí lze nalézt i asociaci Dentario enneaphylli-Fagetum. Na vápenci se vzácně vyskytují bučiny podsvazu Cephalanthero-Fagenion. Porosty jsou maloplošné a hostí lesní zástupce čeledi vstavačovitých. Acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion se vyskytují roztroušeně mimo vápencový podklad, zvláště na obnažených kyselých horninách. V okolí Rudic jsou vápence překryty písčitými usazeninami (Rudické vrstvy), které zasahují až do NPR Habrůvecká bučina. Potenciální acidofilní bučiny v této části území jsou většinou přeměněny na smrkové monokultury. Lokalita zahrnuje několik posledních zbytků této lesní vegetace.
V zaříznutých údolích a žlíbcích přecházejí bučiny v maloplošné suťové lesy. Nejhojnější jsou v Josefském údolí.
Dubohabřiny rostou na skeletnatých svazích v celém území. Jsou řazeny k hercynskému typu, tvoří však nápadné přechody ke karpatským porostům. Extrazonálně, na velmi malých plochách skalních hran na vápenci je zastoupena asociace Corno-Quercetum.
V lužním údolí převažují vlhčí typy luk svazu Arrhenatherion a maloplošně i luční porosty svazu Calthion. Tyto louky jsou mimořádně kvalitní. Svaz Calthion zde má podhorský charakter, typický je výskyt Trollius altissimus. Tyto mimořádně kvalitní a pravidelně kosené louky jsou rovněž součástí návrhu lokality.
V území je rozšířena řada ohrožených a chráněných druhů. Z rostlin k nim patří: jedle bělokorá (Abies alba), oměj vlčí mor žláznatý (Aconitum vulparia), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), tařice skalní (Aurinia saxatilis), vratička měsíční (Botrychium lunaria), ostřice tlapkatá (Carex pediformis), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), o. červená (C. rubra), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), dřín jarní (Cornus mas), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), třemdava bílá (Dictamnus albus), kruštík polabský (Epipactis albensis), k. tmavočervený (E. atrorubens), k. širolistý (E. helleborine), k. růžkatý (E. muelleri), k. Greuterův (E. greuteri), Euphorbia polychroma (Euphorbia polychroma), kostřava sivá (Festuca pallens), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), strdivka brvitá (Melica ciliata), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli osseum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), tis červený (Taxus baccata), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) aj.

Jižní část Moravského krasu
Dlouhodobé využívání lesních porostů na produkci palivového dříví pro blízké Brno je hlavním důvodem dnešního dominantního rozšíření dubohabřin v jižní části území. Oblast Hádů a údolí Říčky je význačná z fytogeografického hlediska, v území dochází ke střetu flór karpatské, panonské a hercynské. Proto jsou v lesních celcích zastoupeny tři typy dubohabrových hájů. Vegetační pestrost zvyšuje přítomnost teplomilných doubrav s dubem pýřitým (Quercus pubescens), na Hádech je rozšířena populace dubu ceru (Quercus cerris). Na východ položené Údolí Říčky má po floristické stránce blíže ke karpatské oblasti, dubohabřiny zde daleko častěji obsahují druhy jako pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) či svízel Schultesův (Galium schultesii). Zaříznuté údolí hostí roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Zastoupeny jsou zde i teplomilné vápencové lipiny. V těchto lesních porostech na Šumbeře roste krtičník jarní (Scrophularia vernalis).
Vegetační pestrost zvyšují lesní světliny s teplomilnou stepní vegetací, převážně obklopenou doubravami nebo dubohabřinami. Na takovýchto místech rostou hadinec nachový (Echium russicum), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), k. Ivanův (S. pennata), sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvězdnice chlumní (Aster amellus), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec různobarvý (Iris variegata), Biscutella varia, plamének přímý (Clematis recta), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica).
Lesní celky, zvláště pak ty porosty vzniklé pařezinovým hospodařením, poskytují útočiště řadě ohrožených druhů rostlin. Patří k nim např.: sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), dřín jarní (Cornus mas), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a vemeník dvoulistý
(Platanthera bifolia).  

Kvalita a význam:

O významu lokality svědčí vyhlášení CHKO Moravský kras a četnost maloplošných rezervací, které jsou v území vyhlášeny. Jejich posláním je ochrana krasových jevů a přírodě blízkých lesních biotopů.
Pro přítomnost dvou největších jeskynních systémů v České republice: Amatérské jeskyně a systému Býčí skála – Rudické propadání je Moravský kras naším nejvýznamnějším krasovým územím.
Pro specifickou hydrologii je oblast krasových žlebů a plošin s jádrem – NPR Vývěry Punkvy zapsána v listině Ramsarských mokřadů.
K archeologickým pozoruhodnostem patří kromě naleziště halštatské kultury v Býčí skále i dvě nejdůležitější naleziště sídlišť neandrtálské kultury: jeskyně Kůlna a Pekárna. Významná je i bohatá historie železářství (huť Františka v Josefovském údolí).
Evropský význam Moravského krasu je umocněn výskytem druhů z přílohy II Směrnice o stanovištích. Jsou to dekorativní orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), teplomilné druhy koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a hadinec nachový (Echium russicum), drobný mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), který byl prozatím nalezen v propasti Macocha a na dvou místech v Suchém Žlebu, ale vzhledem k vhodným podmínkám, lze předpokládat, že se vyskytuje i na jiných místech NPR Vývěry Punkvy. Dále zde žijí netopýři: netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr čený (Barbastella barbastellus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), drobná rybka vranka obecná (Cottus gobio), zástupce lesních motýlů přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) a mokřadní motýli modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Na staré rozpadající se kmeny střední části Moravského krasu je vázán kovařík Limoniscus violaceus.  

Zranitelnost:

Severní část Moravského krasu
Zranitelnost této části území spočívá v několika antropických vlivech. Jedním z nich bylo zalesňování nevhodnými dřevinami v minulosti. Rozsáhlé plochy byly hlavně pro potřeby železářské výroby odlesněny. V první polovině dvacátého století byla řada území zalesněna, většinou smrkem. Hodně těchto porostů je přestárlých. Tlak nepůvodních genotypů kulturně pěstovaného smrku je dobře pozorovatelný i v krasových žlebech, zvl. v inverzních polohách. Obměna dřevinné skladby na přírodě blízké druhové složení by měla prioritně řešit stanoviště s teplomilnou lesní vegetací. Zarůstání křovinami je dalším vlivem, který se v území prosazuje. Přirozenou sukcesi je nutné začít monitorovat a ze sledování vývoje vegetace vyvodit praktické požadavky pro management.
Celé území je velmi atraktivní pro návštěvníky. Místa koncentrace návštěvníků jsou většinou dobře vybavena. Doposud chybí "ochranářsky" zaměřené informační centrum, které by nabízelo alternativní možnosti, informovalo návštěvnickou veřejnost a propagovalo práci orgánů ochrany přírody. Jistá regulace návštěvnosti byla dosažena stanovením přísných limitů pro vstupy do veřejnosti přístupných jeskyní.
Střední část Moravského krasu
Zranitelnost území spočívá v postupné přeměně listnatých lesů na jehličnaté monokultury mimo vyhlášené lesní rezervace. Tento trend by vedl k postupnému snižování rozlohy listnatých hospodářských lesů (hlavně bučin), k velké fragmentaci cenných porostů a jejich následné degradaci v okrajových zónách. Zdá se, že zvrat může nastat pozitivní motivací lesních hospodářů pomocí různých programů a dobrovolných finančních nástrojů. Tyto nástroje by měly podporovat přirozenou obnovu lesa a hlavně pak clonou seč. Poměrně značně problematické je i přezvěření, jehož negativní dopad na kvalitu přirozené obnovy není doposud spolehlivě vyřešen.
Významným opatřením na zvýšení biodiverzity hospodářského lesa by bylo ponechávání vybraných esteticky významných stromů tzv. na dožití. Kromě pozitivního vlivu na zvýšení hnízdních možností ptactva a zvýšení odumřelé biomasy vhodné pro existenci hub se jeví i možnost snazších obnov v semenných letech. Negativní dopad na kvalitu lučních porostů v Lučním údolí má občasné zalesňování, budování rybníků a intenzifikace luk.
Turistický ruch v území je velmi silný, ale převládá tzv. měkká turistika, lesní oblast dokáže pojmout obrovský počet návštěvníků. V území nejsou výrazná místa s koncentrací návštěvníků (nejsou zde přístupné jeskyně a brněnská aglomerace je dosti vzdálená), přesto je okolí Býčí skály turisticky nejatraktivnější. Pro usměrnění návštěvnosti existuje spolehlivý nástroj - budování naučných stezek a vedení turistických tras vhodnými směry. Na lokalitě Skalka u Ochozu je jistým nebezpečím existence lomu a tlak jeho majitele na rozšíření dobývacího prostoru.
Údolím Svitavy vede železnice Brno - Česká Třebová, která dopravně obsluhuje celý region. Využívání a podpora železniční dopravy je významné z hlediska zamezení budování silniční dopravní infrastruktury v lesních komplexech.

Jižní část Moravského krasu
Zranitelnost lokality vychází z několika základních faktorů. Prvním je výskyt na hranici brněnské aglomerace. Tlak obyvatelstva i soukromého sektoru je poměrně významný. Na druhou stranu vzhledem ke své rozloze dokáže území pojmout vysoký počet návštěvníků a plní tak nenahraditelnou funkci rekreační. Terénní informační systémy (informační tabule) hrají nezastupitelnou funkci v informování veřejnosti. Potenciální zástavbou jsou neustále ohroženy hlavně jižní svahy Hádů (hlavně opuštěné terasy vápencových lomů). Hádecká planinka je pro svoji atraktivnost (otevřený výhled na brněnskou aglomeraci a dále k jihu) nejnavštěvovanějším a nejdostupnějším místem.
Zachovalé lesní porosty, často teplomilných pařezin nemají v dnešní době výrazné ekonomické využití, které by součastně zaručilo zachování lesů pomocí jejich zpětné obnovy. Bohatá druhová diverzita je ohrožena přeměnou na vysoký hospodářský les s převahou kulturních výsadeb, nejčastěji borovice. Tento negativní trend může zvrátit pouze výrazná změna dřevařské technologie provázaná s odbytem ochranářsky významných dřevin. Velký rozdíl se projeví při srovnání biodiverzity vysokokmenného lesa a nízké pařeziny. Nalezení možnosti ekonomického uplatnění listnáčů jako je habr obecný je ústředním tématem ochrany lesních celků v jižní části Moravského krasu.
Další významnou ekonomickou aktivitou je těžba vápenců v etážových lomech. Do Přírodního komplexu byla navržena část etážového lomu Maloměřice (Hády), v kterém je v současné době ukončena těžba. Plocha lomu může být ohrožena výstavbou a rozrůstáním brněnské aglomerace. Lom tvoří výraznou jizvu v krajině. Při nevhodných rekultivacích by mohl ohrozit ekologickou stabilitu svého dosud zachovalého okolí. Výborný příklad šetrné rekultivace lze spatřit v přilehlém Růženině lomu (ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády a Rezekvítek). Metoda regulované sukcese se zdá být velmi vhodným opatřením pro znovunastolení přírodní rovnováhy.
Do návrhu komplexu byly zahrnuty i velmi kvalitní porosty teplomilných hájů a stepních ploch v těsném sousedství etážového lomu v Mokré. V tomto lomu je dlouhodobě plánována těžba a ekonomickým zájmům budou muset lesní celky ustoupit. Vytěžené území však bude nutno průběžně rekultivovat a řídit zde negativní vlivy v případě nastartování sukcese invazních druhů. Potenciálně nejbohatší části území by měly být ponechány mj. jako semenná banka vzácných druhů. Těžba musí být zaměřena na minimální plochu lomu za součastné rekultivace okolních ploch, která má několik požadavků. Jsou to: likvidace invazních druhů, případné navážky omezit na vrstvu 15 cm, nepoužívání vikvovitých rostlin při rekultivacích, zamezení eroze svahových půd a zabezpečení dostatečně vodních ploch (Tichý 2001).  

Management:

Standardní lesnické metodiky přírodě blízkého hospodaření ve většině hospodářských lesů + ponechávání esteticky významných stromů na dožití (doupné dutiny apod.). Kroky směřující ke zvýšení celkové stability lesních porostů - kromě druhové skladby hlavně celková prostorová struktura porostů. Cílem je eliminace lesních neofytů (Impatiens parviflora).
Speciální management v nejcennějších a druhově bohatých lesích (prioritní habitaty, součastné rezervace). Udržování lesních světlin a další podpora teplomilných druhů.
Tvorba bezzásahových pralesovitých porostů na suťových svazích a vybraných porostech ve stávajících rezervacích.
Úprava druhové skladby břehových porostů, jejich stabilizace vytvářením prostorové struktury.
Podpora obhospodařování lučních porostů - pravidelná seč, dosévání běžných druhů cévnatých rostlin (léčivky apod.)
Podpora pasteveckého využití suchých trávníků jako optimálního managementu.
Zabezpečení vstupů jeskyní, budování čističek odpadních vod v rámci regionu.
Speciální management na podporu jednotlivých významných druhů.  

Možné střety zájmu:

Jiný pohled lesnických odborníků na vývoj a využití prioritních lesních habitatů (pařeziny, lesní světliny) - nutnost prosazovat mimoprodukční funkce lesa.
Tlak turistického využití regionu. Specifická ochrana jeskynních systémů na orné půdě versus.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 6485.3704
Z toho prioritních naturových biotopů: 6.97452.127
Z toho neprioritních naturových biotopů: 54.683546.2508
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.63170.6521
Z toho X biotopů: 26.881743.2864
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.0023.08A/A/-Ne
V5 Vegetace parožnatek0.00200.00A/A/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 1.27830.01C/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty1.27830.01C/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 1.82560.02B/A/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt1.82560.02B/A/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 2.5440.03A/B/-Ne
T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)2.54400.03A/B/-
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)1.23230.01A/B/-Ne
T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.11060.00A/B/-
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého1.12170.01A/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 4.06930.06A/A/AAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)2.44710.03A/A/A
T3.2 Pěchavové trávníky1.62220.02B/A/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 80.18841.23B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.63820.00A/A/B
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)79.06471.21B/B/B
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.48550.00A/A/B
6240Subpanonské stepní trávníky 4.51880.06A/A/AAno
T3.3A Subpanonské stepní trávníky4.51880.06A/A/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 3.63250.05B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada3.63250.05B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 191.98722.96B/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky191.98722.96B/B/C
8150Středoevropské silikátové sutě 0.14490.00B/A/ANe
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin0.14490.00B/A/A
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 1.30660.02B/B/AAno
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin1.30660.02B/B/A
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 27.95840.43A/A/AAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin27.95840.43A/A/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 4.4510.06A/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin4.45100.06A/A/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.14990.00B/B/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.14990.00B/B/-
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.00497.55A/A/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.00490.00A/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 170.37192.62C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny170.37192.62C/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1921.14129.62B/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny1921.141029.62B/B/B
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 70.54531.08B/A/AAno
L5.3 Vápnomilné bučiny70.54531.08B/A/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 1065.956216.4B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny739.703311.40B/B/B
L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny19.87900.30B/A/B
L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny306.37394.72A/A/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 231.92673.57B/A/AAno
L4 Suťové lesy231.92673.57B/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 25.2470.38B/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty25.22100.38B/A/B
L2.4 Měkké luhy nížinných řek0.02600.00C/C/C
91G0Panonské dubohabřiny 176.30952.71A/A/AAno
L3.3A Panonsko-karpatské dubohabřiny128.45111.98A/A/A
L3.4 Panonské dubohabřiny47.85840.73A/A/A
91H0Panonské šípákové doubravy 10.51940.16B/A/CAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy10.51940.16B/A/C
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 1.06670.01A/A/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy1.06670.01A/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.01000.00B/A
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů6.09090.09B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny41.62510.64A/B
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.47590.00A/A
L1 Mokřadní olšiny0.00609.25C/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy11.29450.17B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)18.24590.28B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy67.50491.04B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.02000.00B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.02670.00A/A
M1.4 Říční rákosiny0.17200.00B/A
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.06010.00A/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic3.82570.05B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.05610.00D/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.15200.00A/A
S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin0.19290.00A/A
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.35020.00A/A
S3A Jeskyně přístupné veřejnosti0.03090.00B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky10.95920.16C/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.80570.01B/A
T4.2 Mezofilní bylinné lemy7.89850.12A/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.03550.00B/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.81340.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území54.42990.83
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole249.56573.84
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole3.79300.05
X4 Trvalé zemědělské kultury2.19180.03
X5 Intenzivně obhospodařované louky148.87742.29
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla9.00620.13
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla60.39810.93
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.17720.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami963.120914.85
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami14.45950.22
X10 Paseky s podrostem původního lesa2.50450.03
X11 Paseky s nitrofilní vegetací213.06123.28
X12 Nálety pionýrských dřevin3.85690.05
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla14.90150.22
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace2.94260.04
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hadinec červenýV
Echium maculatumBBBB
koniklec velkokvětýV
Pulsatilla grandisCBBC
střevíčník pantoflíčekV
Cypripedium calceolusCBCA
šikoušek zelenýP
Buxbaumia viridisCBCB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kovařík fialovýP
Limoniscus violaceusBBCA
netopýr brvitýPdesítky
Myotis emarginatusCBCB
netopýr černýPstovky
Barbastella barbastellusCBCB
netopýr velkouchýPstovkyjedinci
Myotis bechsteiniiBACB
netopýr velkýP> 1000
Myotis myotisCBCB
přástevník kostivalovýP
Callimorpha quadripunctariaAACB
vranka obecnástovky
Cottus gobioCBCB
vrápenec malýP> 1000
Rhinolophus hipposiderosBBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihomoravský kraj:

Adamov, Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blansko, Březina u Křtin, Habrůvka, Holštejn, Horákov, Hostěnice, Jedovnice, Kanice, Klepačov, Krasová, Křtiny, Lažánky u Blanska, Lipovec u Blanska, Líšeň, Maloměřice, Mokrá u Brna, Obřany, Ochoz u Brna, Olomučany, Ostrov u Macochy, Petrovice u Blanska, Rudice u Blanska, Sloup v Moravském krasu, Suchdol v Moravském krasu, Šošůvka, Těchov, Vavřinec na Moravě, Veselice na Moravě, Vilémovice u Macochy, Žďár u Blanska, Židenice  

Prameny:

Kubešová S.Návrh evropsky významných lokalit druhu mechu šikoušek zelený Buxbaumia viridis. - Ms., 27 pp. (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2001
Kubešová S.Buxbaumia viridis (Moug. ex Lam. et DC.) Brid. ex Moug. & Nestl. (lokality p.Macocha, Cikháj, Věžná, Trenckova rokle), dotazník AOPK ČR pro mapování lokalit ohrožených druhů rostlin soustavy NATURA 2000. - Ms., 16 pp. (Depon.in: AOPK ČR, Praha).2003
Kubešová S.Dotazník k lokalitám druhu Buxbaumia viridis – Suchý žleb + propast Macocha. – Ms. 3 pp. (Depon.in: AOPK ČR, Praha).2005
 

Fotografie:



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624130 Moravský kras



Autor: Mgr. Petr Slavík , 2005
Komentář: CZ0624130 Moravský kras

 
Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.