Homepage

CZ0524044 - Krkonoše

Rozloha: 54979.5940 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°38'2'' v.d., 50°41'49'' s.š.
Nadmořská výška: 387 - 1538 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji.
Přesná geografická poloha: Východní Čechy, 50 st. 54‘N, 15 st. 30‘E.
Pohoří spadá pod biogeografickou provincii 2.32.12 (evropské středohory).
Výškové rozpětí: 400–1602 m n. m.  

Ekotop:

Geologie: Geologicky patří Krkonoše společně s Jizerskými horami do jediného celku, zvaného krkonošsko-jizerské krystalinikum, kde převažují krystalické břidlice (svory, fylity, kvarcity) starohorního až prvohorního stáří, do kterých v karbonu pronikl mohutný žulový pluton (biotitická hrubozrnná až porfyrická žula) tvořící převážnou část hraničního hřbetu.
Geomorfologie: Největší část území náleží do celku Krkonoše, především do podcelků Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy méně do Vrchlabské vrchoviny; jižní a západní okraj leží v celku Krkonošské podhůří - v Železnobrodské vrchovině a Podkrkonošské pahorkatině.
Reliéf: Krkonoše jsou přibližně 40 km dlouhé a 20 km široké, jejich georeliéf je tvořen jednak starými zarovnanými povrchy, jednak hluboce zaříznutými údolími, které byly formovány pleistocenními ledovci a sněžníky. Nejvyšší vrchol Sněžka svou nadmořskou výškou 1602 m sice nedosahuje vysokohorské elevace, avšak vrcholová oblast Krkonoš (mezi 1300 až 1600 m n. m.) představuje krajinu s četnými subarktickými a vysokohorskými prvky jakými jsou alpínská hranice lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, sněhové a zemní laviny, skalní výchozy typu tors a široká mozaika mrazem tříděných forem reliéfu (periglaciální sutě, kryoplanační terasy, polygonální a brázděné půdy).
Pedologie: Především podzoly kambické, v nižších polohách kambizemě dystrické.
Krajinná charakteristika: Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky; součást Vysokých Sudet – řetěz geologicky starých prvohorních nevápencových středohor. Velmi rozsáhlé, rozmanité území s nadmořskou výškou 450-1602 m n. m., zahrnující jak staré zarovnané povrchy, tak vrcholové partie Krkonoš a hluboce zaříznutá údolí. Četné subarktické a vysokohorské prvky, periglaciální jevy.

Klima Krkonoš odpovídá mírnému klimatickému pásmu s výrazným vlivem Atlantického oceánu a převládajícími západními větry. Podnebí má výrazný oceánicky charakter, průměrná roční teplota ve vrcholových polohách Krkonoš se pohybuje mezi 0 oC a +1 oC a celoroční množství srážek dosahuje 1200–1600 mm. Výška sněhové pokrývky kolísá mezi 100 až 300 cm a ve vrcholových polohách se udržuje až 180 dní v roce. Takové podmínky korespondují s klimatem horských oblastí Střední Skandinávie.  

Biota:

Zvláštní biogeografická poloha Krkonoš uprostřed středoevropské krajiny učinila z tohoto pohoří významnou vývojovou křižovatku, kde se v průběhu čtvrtohorního zalednění opakovaně setkávala severská a alpínská biota. To se odráží ve vysokém počtu glaciálních reliktů, endemitů a ve výrazné rozmanitosti horských ekosystémů. Alpínské trávníky, subarktická rašeliniště, porosty kleče, ledovcové kary, květnaté horské louky, mokřady, horské smrkové a smíšené lesy, přípotoční olšiny a nivy reprezentují biodiverzitu, která nemá v českých pohořích obdoby.
Podle fytogeografického členění náleží Krkonoše do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum) a společně s Rýchorami jsou v podoblasti sudetské flóry (Sudeticum).
Velké převýšení mezi údolními a vrcholovými polohami (400 až 1602 m n. m.) společně s pestrou mozaikou různých forem reliéfu a stanovištních podmínek se projevuje ve výrazném vertikálním členění biomů v rámci 4 vegetačních výškových stupňů.
•Stupeň submontánní: mezi 400 až 800 m n. m. - listnaté a smíšené lesy.
•Stupeň montánní: mezi 800 až 1200 m n. m. - smrkové lesy a květnaté horské louky.
•Stupeň subalpínský: mezi 1200 až 1450 m n. m. - severské smilkové louky, klečové porosty a subarktická rašeliniště.
•Stupeň alpínský: mezi 1450 až 1602 m n. m. - kamenité sutě a mrazem tříděné půdy s lišejníkovou tundrou.

Z Krkonoš je popsáno přes 1250 druhů cévnatých rostlin, které se vyskytují celkem v 68 biotopech uvedených v Katalogu biotopů České republiky.
Z toho je 12 biotopů prioritních naturových: R3.1, R3.2, R3.3, S2A, A7, T2.1, T2.2, T2.3B, L2.1, L2.2A, L4, L9.2A  

Kvalita a význam:

Krkonoše jsou jediným českým pohořím, jehož biota kontinuálně pokrývají 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský vegetační stupeň. To se významně projevilo v průběhu syngeneze a synchorologie krkonošských biot a podmínilo jejich výjimečně vysokou diverzitu. Na základě výsledků multidisciplinárního vědeckého výzkumu byla hřebenová oblast Krkonoš popsána jako arkto-alpínská tundra a představuje unikátní biogeografický fenomén v kontextu celé střední Evropy. Jedná se zejména o ekosystémy nad hranicí lesa a ekosystémy interkalární zóny ledovcových karů s lavinovými svahy, kde se rozkládají populace celkem 29 endemických taxonů na úrovni druhů, poddruhů a variet a 20 taxonů, zařazených do Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky. Krkonoše jako jediné pohoří České republiky zasahují až do alpínského vegetačního stupně (upper alpine belt) a společně s Hrubým Jeseníkem představují jediná dvě česká pohoří, která mají bohatě zastoupené ekosystémy subalpínského vegetačního stupně (lower alpine belt). Přítomné naturové biotopy se vyznačují bohatých zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což z přírodního komplexu Krkonoše činí lokalitu NATURA 2000 významnou z hlediska:

1. celonárodního: jediný přírodní komplex této rozlohy a biodiverzity v rámci České republiky,
2. celoevropského: jediný přírodní komplex s výskytem endemických taxonů, zařazených do přílohy II. směrnice č. 92/43/EHS – zvonek český (Campanula bohemica), svízel sudetský (Galium sudeticum), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), hořeček český (Gentianella bohemica). Kromě těchto endemitů představují Krkonoše celosvětově jediné místo výskytu endemického jeřábu krkonošského (Sorbus sudetica) a pohoří výjimečně bohaté na glaciální relikty, dosahujících zde jižní hranici svého celosvětového rozšíření - ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis).
Druhy přílohy II. směrnice 92/43/EHS:
Zvonek český (Campanula bohemica) - celá populace druhu je vázaná na Krkonoše, kde roste roztroušeně na horských a podhorských loukách obhospodařovaných (udržovaných) člověkem a v přirozených alpínských trávnících.
Svízel sudetský (Galium sudeticum) - v ČR druh roste pouze v Krkonoších v Obřím dole na 3 mikrolokalitách a dále na několika mikrolokalitách ve Slavkovském lese. Několik lokalit je polské straně Krkonoš. Celková populace není příliš početná a roste na několika desítkách čtverečních metrů.
Všivec krkonošský (Pedicularis sudetica) - nominátní poddruh je endemitem Krkonoš, jedná se o glaciální relikt, vzdálený 2500 km od nejbližších oblastí výskytu v arktické severovýchodní Evropě. Roste vzácně na prameništích a podmáčených ekotopech v subalpínském a alpínském stupni.
Hořeček český (Gentianella bohemica) - v Krkonoších roste na dvou lokalitách. V Albeřických lomech je populace poměrně silná a perspektivní. Druhá lokalita v Černém dole má velmi slabou populaci a nalézá se v ochranném pásmu KRNAP. V České republice má druh sice několik desítek lokalit, ale je silně na ústupu.
Netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) - štoly v Herlíkovicích představují jedinou lokalitu v ČR, kde tento druh pravidelně (ale v malém počtu) zimuje.  

Zranitelnost:

Mimořádně vysoká druhová a stanovištní diverzita Krkonoš je i přes statut národního parku pod dlouhodobým intenzívním tlakem lidské činnosti. Vlivy dlouhodobé imisní zátěže z 2. poloviny 20. století se zde kumulují s dopady vysoké návštěvnosti tohoto pohoří, které patří mezi nejvyhledávanější horské masívy střední Evropy (návštěvnost Krkonoš dosahuje 5 až 7 milionů pobytových dnů za rok) se všemi přímými i vedlejšími nežádoucími dopady na krajinu a přítomné habitaty. Jedná se zejména o:
• doznívání vlivů dlouhodobé imisní zátěže (acidifikace půdního a vodního prostředí, snížená plodivost a zhoršený zdravotní stav lesních dřevin, zmenšování velikosti populací kriticky ohrožených taxonů),
• v rámci snah o nápravu odlesněných částí bylo v letech 1873–1914 zalesněno klečí 457 ha a další zalesnění klečí proběhlo v období 1952 až 1994. U výsadeb po roce 1952 není původ osiva vždy zaručen, před rokem 1952 bylo používáno osivo alpské provenience. Všechny výsadby jsou přesně evidovány, nicméně potenciální nebezpečí genetické koroze zde existuje,
• problematika geograficky nepůvodních dřevin: výsadby druhů: smrk pichlavý (Picea pungens), smrk omorika (Picea omorika), borovice pokroucená (Pinus contorta), borovice Murrayova (Pinus murrayana) a olše zelená (Alnus alnobetula) (před rokem 1992) jsou průběžně redukovány,
• nedostatečná péče o květnaté horské louky,
• vzrůstající tlak na realizaci různých stavebních a podnikatelských aktivit ve zranitelných typech prostředí,
• pronikání dopravních prostředků do stále vyšších poloh Krkonoš,
• neadekvátní rozvoj sportovních, zejména lyžařských areálů a provozování nových sportovních a turistických aktivit (cykloturistika, paragliding, rogala, horolezectví, adrenalinové sporty, sněžné skútry),
• nedodržování návštěvního řádu (zejména ve II. a I. zóně KRNAP) vedoucí k poškozování vegetace mimo značené turistické cesty, pronikání a expanze alochtonních druhů až do nejvyšších poloh Krkonoš, hromadění odpadků, eutrofizace půdního a vodního prostředí a následné nežádoucí změny vegetačního krytu.
Zranitelnost druhů uvedených v příloze II. směrnice č. 92/43/EHS:
Zvonek český (Campanula bohemica) - na loukách udržovaných člověkem rychle mizí při absenci pravidelného a tradičního obhospodařování. Nesnáší ani silné hnojení. Negativní vliv může mít také případná další výstavba rekreačních objektů a lyžařských vleků, dále může být zvonek ohrožen sukcesními změnami v okolí cest (změny pH, nástup konkurenčně silných rostlinných druhů). Populace v Rudné rokli by mohla být ohrožena zarůstáním lokality smrky a Calamagrostis arundinacea, na Labské louce rozrůstáním umělých klečových výsadeb. V přirozených typech vegetace je druh méně ohrožen než na obhospodařovaných loukách.
Svízel sudetský (Galium sudeticum) - populace svízele sudetského v Čertově zahrádce a Čertově rokli se jeví jako stabilní - jediným významným vlivem na tento druh je disturbance vegetace v důsledku občasných sesuvů půdy a pádů sněhových lavin (tyto přírodní činitele však zatím znamenají spíše pozitivní vliv na popisovaný druh, neboť narušování půdního povrchu umožňuje udržení tohoto konkurenčně slabého druhu na lokalitě). Naopak případné zvýšení sportovního využívání lokality (např. horolezci) by mohlo znamenat ohrožení druhu. Populace v Rudné rokli se jeví zatím víceméně jako stabilní, nicméně vzhledem k její velikosti a zjišťovaným sukcesním změnám ve vegetaci (zarůstání populace smrky a třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea)) zde existuje reálné riziko ohrožení, případně zániku této populace.
Všivec krkonošský (Pedicularis sudetica) - druh není bezprostředně ohrožen, pouze lokalita u Luční boudy má zvýšený turistický ruch a zvýšený sešlap by se mohl na populaci negativně projevit.
Hořeček český (Gentianella bohemica) - bude-li zachováno stávající pravidelné obhospodařování, není lokalita "Albeřické lomy" bezprostředně ohrožena.  

Management:

V celé lokalitě je nutné provést revizi sítě hřebenových turistických cest a eliminovat nebo vhodně vyřešit úseky, kde dochází k mechanickému poškozování sešlapem (např. budováním vyvýšených povalových chodníků s vyloučením koncepce pevných sypaných cest). V případě nutnosti je třeba snížit počet návštěvníků v kritických obdobích, aby nedocházelo k poškození povrchu nebo rušení fauny (zavedení vstupného, přechodné uzávěry, navedení turistů na jiné cesty apod.)
Na většině lokalit je nutno uměle rekonstruovat původní dřevinnou skladbu z autochtonních zdrojů.
U druhů přílohy II. směrnice o stanovištích je třeba stanovit management individuálně pro každou lokalitu. Rámcově lze shrnout péči o druhy následovně:
Zvonek český (Campanula bohemica) - lokality na primárním bezlesí (alpínské trávníky nad horní hranicí lesa a ledovcové kary) nevyžadují žádné managementové zásahy. Naopak na lokalitách vzniklých lidskou činností (louky v montánním stupni) je pro zachování zvonku českého a celkové druhové rozmanitosti těchto luk nutné pokračovat v tradičních způsobech hospodaření, případně je obnovit. Základní typem péče o tyto lokality je pravidelné kosení - 1x ročně (výjimečně 2x ročně při příznivých stanovištních podmínkách). Častější kosení luk je nežádoucí. Vhodná je také kombinace kosení a extenzívní pastvy (v případě pastvy je důležité ustájit zvířata mimo přírodovědně nejhodnotnější části luk). Na pozemcích dlouhodobě pouze kosených je potřebné provést občasné pohnojení louky statkovými hnojivy (v žádném případě však ne minerálními hnojivy) nebo kompostem z místní biomasy - doporučený interval hnojení 1x za 4-7 let. Mulčování (pouze jednorázově) je vhodné výhradně při obnově hospodaření na dlouhodobě opuštěných loukách; na tomto typu lokalit je rovněž nutné vyřezat náletové dřeviny, příp. provést likvidaci invazních nebo expanzivních rostlinných druhů (např. šťovíku alpského (Rumex alpinus), starčeku Fuchsova(Senecio fuchsii)). Účinná je v tomto případě aplikace chemického přípravku šetrného k životnímu prostředí, např. Roundupu.
Svízel sudetský (Galium sudeticum) - na lokalitách, které jsou ohroženy zarůstáním je možné odstraňovat konkurenční byliny (ručním vytrháváním, extenzívním kosením, místy též pastvou) a vyřezat nadměrně stínící dřeviny (smrk).
Všivec krkonošský (Pedicularis sudetica) - v současné době nevyžaduje žádný management, naopak je třeba vyloučit veškeré aktivity.
Hořeček český (Gentianella bohemica) - je třeba zachovat stávající obhospodařování. Zejména pravidelně narušovat travní drn pastvou a vláčením.  

Možné střety zájmu:

Oddělit tok Jizery a Kamenice - PP.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 54979.5940
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.272899.0775
Z toho neprioritních naturových biotopů: 44.2024303.9574
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.09602.0934
Z toho X biotopů: 49.4027160.9158
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6.81660.01B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty6.81660.01B/B/-
3220Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 0.27150.00B/A/-Ne
M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)0.27150.00B/A/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 5.3130.00B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt5.31300.00B/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 36.89480.06B/B/BAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)36.89480.06B/B/B
4060Alpínská a boreální vřesoviště 248.22750.45A/A/AAno
A2.1 Alpínská vřesoviště43.23940.07A/A/A
A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace204.98810.37A/A/A
4070Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 1194.03222.17A/A/AAno
A7 Kosodřevina1194.03222.17A/A/A
4080Subarktické vrbové křoviny 29.7930.05A/A/AAno
A8.1 Subalpínské křoviny s vrbou laponskou (Salix lapponum)3.98710.00A/A/A
A8.2 Vysoké subalpínské listnaté křoviny25.80590.04A/A/A
6150Silikátové alpínské a boreální trávníky 837.06811.52A/A/AAno
A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky95.21260.17A/A/A
A1.2 Zapojené alpínské trávníky738.70151.34A/A/A
A3 Sněhová výležiska3.15400.00A/A/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 1.0270.00C/C/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.90130.00C/C/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.12570.00C/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 0.61920.00C/B/-Ne
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.61920.00C/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 873.2091.58B/B/AAno
T2.1 Subalpínské smilkové trávníky55.84940.10B/B/A
T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy724.53241.31B/B/A
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: -provádět dlouhodobý monitoring změn prostorového a druhového uspořádání jednotlivých lokalit -pravidelně odstraňovat náletové dřeviny a acidofilní keříčky -vyloučit jakékoli přihnojování, pokud již nedochází k významnému ochuzování druhového bohatství, v případě potřeby dodání hnojiv, pouze organická hnojiva a to s respektem na citlivé reakce zemních orchidejí na změny chemismu půdy -některé vybrané lokality tohoto syntaxonu lze využít pro transfery suchomilných druhů orchideí a dalších druhů oligotrofních stanovišť
92.82720.16C/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 833.8281.51A/A/AAno
A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky547.47660.99A/A/A
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy9.90560.01A/A/A
A4.3 Subalpínské kapradinové nivy53.90350.09A/A/A
M5 Devětsilové lemy horských potoků38.89930.07B/B/A
T1.6 Vlhká tužebníková lada
Management: -důsledně oslabovat porostů Filipendula ulmaria opakovaným kosením -obnovovat a udržovat povrchové odvodňovací stružek, zamezují plošné podmáčení svahů a šíření populací nivních druhů
183.64300.33C/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2994.46755.44C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: -likvidovat invazivní druhy (např. Rumex sp.div.) provádět pouze na základě provedené expertízy vlivu na zoogenofon -provádět mulčování pouze jako přechodné náhradní řešení, s respektováním nových poznatků o vlivu této technologie na stav lučních porostů -při biologické rekultivaci drnu pokud možno nepoužívat vyšlechtěné polyploidní sorty travin, vzhledem k silnému nebezpečí koroze genofondu místních populací travin -obhospodařovat i úzké pásy vegetace při okrajích parcel, mezí, úvozů, ze kterých dochází k rychlému šíření invazivních druhů
2994.46755.44C/B/B
6520Horské sečené louky 1821.62373.31B/B/AAno
T1.2 Horské trojštětové louky
Management: -pastva je vysoce pozitivní pro udržení vnitřní stability -provádět mulčování pouze krátkodobě v kombinaci s přihnojováním -pravidelně likvidovat invazní druhy a nálet dřevin -drobná disturbance zapojeného vegetačního krytu není však na závadu, udržuje vnitřní dynamiku
1821.62373.31B/B/A
7110Aktivní vrchoviště 146.9110.26A/A/AAno
R3.1 Otevřená vrchoviště111.71480.20A/A/A
R3.3 Vrchovištní šlenky35.19620.06A/A/A
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 100.54640.18A/A/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
Management: -umožnit příležitostní regulovanou pastvu k udržení určitého stupně žádoucí disturbance a rozvolnění příliš hustého zápoje některých dominantních druhů a tak umožnění ecese ekologicky citlivějších druhů -udržovat nebo obnovit povrchový systém odvodňovacích stružek a zamezit nadměrnému plošnému podmáčení terénu -eliminovat všechny bodové zdroje eutrofizace (odpadní vody) -v případě potřeby regulovat výskyt srnčí a černé zvěře na vybraných lokalitách
65.82440.11A/A/A
R2.3 Přechodová rašeliniště34.72200.06B/A/A
7230Zásaditá slatiniště 0.22410.00A/A/-Ne
R2.1 Vápnitá slatiniště0.22410.00A/A/-
8110Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 164.44930.29A/A/AAno
A6A Acidofilní vegetace alpínských drolin164.44930.29A/A/A
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 2.04180.00C/B/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin2.04180.00C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 102.95350.18B/B/BAno
A5 Skalní vegetace sudetských karů0.92890.00A/A/A
A6B Acidofilní vegetace alpínských skal23.42110.04A/A/A
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin78.60350.14B/B/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.011.81A/A/AAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00A/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 8509.534415.47B/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny8509.534415.47B/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1524.78472.77B/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: -na většině lokalit je nutno uměle rekonstruovat původní dřevinnou skladbu z autochtonních zdrojů
1524.78472.77B/B/A
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 1099.27461.99B/B/AAno
L5.2 Horské klenové bučiny
Management: -na většině lokalit je nutno uměle rekonstruovat původní dřevinnou skladbu z autochtonních zdrojů
1099.27461.99B/B/A
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 27.54580.05B/A/-Ne
L5.3 Vápnomilné bučiny27.54580.05B/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 6.74520.01C/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny6.74520.01C/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 187.58260.34B/A/AAno
L4 Suťové lesy
Management: -v důsledku hospodářských zásahů provedených v minulosti chybí Ulmus a Tilia, je nutné uměle doplnit z autochtonních zdrojů.
187.58260.34B/A/A
91D0Rašelinný les 205.3020.37B/B/AAno
L9.2A Rašelinné smrčiny136.69590.24B/B/A
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)68.60610.12A/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 291.42150.53C/B/BAno
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)53.88590.09C/B/A
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
Management: -rekonstruovat původní druhovou skladbu
237.53560.43C/B/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 5950.516910.82B/B/AAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: - v důsledku hospodářské činnosti v minulosti byla na naprosté většině území změněna genetická struktura populací smrku ztepilého dovozem osiva z jiných částí Evropy, na části území jsou novodobé i historické výsadby geograficky nepůvodních dřevin (Picea pungens, Picea omorica, Pinus concorta, Larix decidua...), postupně odstraňovat geograficky nepůvodní dřeviny a posilovat původní genofond smrku ztepilého
4466.17658.12B/B/A
L9.2B Podmáčené smrčiny1141.13042.07B/B/A
L9.3 Horské papratkové smrčiny343.21000.62B/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny2.24580.00C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.72210.00B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny15.39500.02D/C
L1 Mokřadní olšiny4.90100.00B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy171.52360.31A/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod2.65120.00C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků6.17730.01B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.75870.00C/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace29.07190.05B/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců16.76820.03B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců12.12140.02B/B
R1.5 Subalpínská prameniště15.70310.02A/A
S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin2.17490.00C/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd8.55850.01B/B
T1.3 Poháňkové pastviny76.03520.13C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky204.24760.37C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.46170.00C/C
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.31010.00A/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.07830.00C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta32.18780.05B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2033.37643.69
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole734.64821.33
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole212.89800.38
X5 Intenzivně obhospodařované louky3852.07827.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla525.28470.95
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla307.56280.55
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy3.60540.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami16636.240130.25
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami7.32360.01
X10 Paseky s podrostem původního lesa798.75931.45
X11 Paseky s nitrofilní vegetací35.63160.06
X12 Nálety pionýrských dřevin1856.85713.37
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla121.47090.22
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace35.17950.06
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český3-136
Gentianella praecox subsp. bohemicaCBAB
svízel sudetskýV
Galium sudeticumAAAA
všivec krkonošský6500
Pedicularis sudeticaAAAA
zvonek český30000
Campanula bohemicaAAAA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vranka obecnáC
Cottus gobioCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Benecko, Bratrouchov, Buřany, Dolní Rokytnice, Dolní Štěpanice, Františkov v Krkonoších, Harrachov, Horní Branná, Horní Dušnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Horní Sytová, Horní Štěpanice, Hrabačov, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Křížlice, Mrklov, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Polubný, Poniklá, Příchovice u Kořenova, Přívlaka, Rejdice, Rokytno v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Sklenařice, Stromkovice, Tříč, Valteřice v Krkonoších, Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota, Vítkovice v Krkonoších, Vysoké nad Jizerou

Kraj Královéhradecký kraj:

Babí, Bedřichov v Krkonoších, Bobr, Bolkov, Černá Hora v Krkonoších, Černý Důl, Čistá v Krkonoších, Dolní Albeřice, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Dolní Lysečiny, Dolní Malá Úpa, Fořt, Hertvíkovice, Horní Albeřice, Horní Lánov, Horní Lysečiny, Horní Malá Úpa, Horní Maršov, Horní Staré Město, Hořejší Vrchlabí, Janské Lázně, Javorník v Krkonoších, Kalná Voda, Labská, Maršov I, Maršov II, Maršov III, Mladé Buky, Pec pod Sněžkou, Prkenný Důl, Prostřední Lánov, Přední Labská, Rudník, Rýchory, Sklenářovice, Strážné, Suchý Důl v Krkonoších, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Temný Důl, Velká Úpa I, Velká Úpa II, Vernířovice, Vrchlabí, Žacléř  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.