Homepage

CZ0514042 - Jestřebsko - Dokesko

Rozloha: 6929.6203 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°39'23'' v.d., 50°36'47'' s.š.
Nadmořská výška: 252 - 474 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území s dominantami Novozámeckého a Břehyňského rybníku, Máchova jezera a Hradčanských stěn. V jižní části ohraničené (od západu na východ) obcemi Zahrádky, Jestřebí, Staré Splavy, Doksy a zasahující nejdále na východ k vrcholu Velké Bukové (474 m n. m.). Severní hranice (směrem opačným) tvoří Hradčanské rybníky a niva Ploučnice až k Brenskému mlýnu (ta k území jen přiléhá, ale náleží do lokality Horní Ploučnice) a zahrnut je i Heřmanický rybník.  

Ekotop:

Základní charakteristika:
Území Jestřebsko-Dokeska se řadí k Severočeské tabuli se strukturně denudačním reliéfem. Charakteristickými geomorfologickými prvky jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice ojedinělý.

Geologie:
Geologický podklad je tvořen horninami svrchní křídy (tvořené křemennými, zčásti vápnitými pískovci). Tyto horniny jsou proraženy četnými tělesy třetihorních vyvřelin, které jsou odolnější proti odnosu a vystupují mimo území jako dominanty např. v podobě kuželů (Ralsko - 696 m n. m., Velký Bezděz - 603 m n. m.) a hostí druhově bohatou vegetaci. Přímo v území jsou to např. Velká a Malá Buková a Pec s květnatými bučinami, Kraví hora s dubohabřinami, Konvalinkový vrch a Provodínské kameny.

Reliéf:
Území zahrnuje Jestřebskou kotlinu (s Mlýnským potokem) a částečně Hamerskou (s řekou Ploučnicí) a Hradčanskou pahorkatinu (součást Ralské pahorkatiny) tvořenou několika vrcholy: Dlouhý vrch (402 m n. m.), Strausův vrch (376 m n. m.), Lysá skála (419 m n. m.), Michlův vrch (387 m n. m.), Puchavec (341 m n. m.), Kraví hora (378 m n. m.), Borný (446 m n. m.), Pec (451 m n. m.), Dub (458 m n. m.). Dále na východ za depresí Pustého rybníka se zdvihá dvojvrchol Malé a Velké Bukové (474 m n. m.) – nejvyšší dominanta v území. Do Máchova jezera se vlévá Břehyňský potok vytékající z rybníka Břehyně. Z Máchova jezera vytéká Robečský (Mlýnský, Starosplavský) potok s nejnižší nadmořskou výškou v území (asi 260 m n. m.).

Pedologie:
Nejrozšířenějším půdním typem je arenický podzol spolu s arenickou kambizemí na svahovinách pískovců. Na vodou ovlivněných stanovištích nalezneme primární pseudogleje a gleje přecházející často do organozemí. Maloplošně se v okolí bazických efuziv vyvinuly eutrofní kambizemě. Na vystupujících skalních útvarech se nacházejí litozemě.

Krajinná charakteristika: Krajina vyhledávaná lidmi pro svou vysokou estetickou hodnotu. Ta je daná sepětím ploch řídce osídlených (Hradčanské stěny) a relativně rušných a hojně využívaných k rekreaci (Dokesko). Jistou podobu lze nalézt s rybniční krajinou Třeboňské pánve, avšak zde je navíc doplněna přitažlivým pahorkatinným reliéfem s dominantami čedičových vrchů (Bezděz). Pro svou inspirativnost a spojitost s dílem romantického básníka se pro ní vžilo pojmenování Máchův kraj.

Klima:
Území leží v mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami od 5° do 8° C a průměrnými ročními úhrny srážek 650-900 mm. Dokesko je nejteplejší a nejsušší oblastí Českolipska. Velké rozpětí klimatických údajů je dáno členitostí reliéfu. Pro oblast Hradčanské plošiny jsou častým jevem teplotní inverze na dnech tzv. důlav, kde dochází k hromadění studeného vzduchu. Velká plocha vodní hladiny způsobuje rovněž lokální zvýšení vzdušné vlhkosti a časté mlhy, čímž klima nabývá oceanického rázu a je potlačen vliv extrémních teplot. Naproti tomu se na jižně exponovaných svazích především vulkanických výchozů udržuje teplejší klima, na něž je vázána extrazonální teplomilná vegetace.

 

Biota:

Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se v území vyskytuje i pestrá flóra a fauna.

Převážná část území spadá do fytochorionu Ralsko-Bezdězská tabule charakterizovaného přítomností (sub-)atlantického geoelementu. Významný je reliktní ráz květeny, která na několika místech přežívá zřejmě již od dob postglaciálu. Vysoká biodiverzita je daná místy značnou terénní členitostí, ale také střídáním vodních a suchozemských ploch. Z Českolipska je uváděno asi 1600 taxonů vyšších rostlin, z nichž k největším vzácnostem zdejších vlhkých luk řadíme např. endemické taxony Dactylorhiza bohemica a Pinguicula bohemica a dále Dactylorhiza maculata subsp. maculata, D. incarnata subsp. serotina, Ligularia sibirica, Tofieldia calyculata, Liparis loeselii či Lycopodiella inundata a na rašeliništích Rhynchospora fusca (asi poslední výskyt v celé ČR!) a Hammarbya paludosa. Na skalách roste Minuartia caespitosa, Carex pediformis subsp. macroura (C. rhizina) a na otevřených písčinách velmi vzácně Astragalus arenarius spolu s Armeria elongata, Aira praecox, Cerastium semidecandrum, Filago minima. Prolínají se zde teplomilné taxony (Pulsatilla patens, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) s boreomontánními dealpínskými (Biscutella laevigata, Thesium alpinum, Chimaphila umbellata, Arctostaphylos uva-ursi).

Potenciální vegetaci představovaly v postglaciálu především bučiny, kyselé doubravy a bory na skalních i na podmáčených stanovištích i výjimečné reliktní smrkové porosty na dnech inverzních údolí. S lidskou činností vzrostl podíl dubohabřin. V místech trvalého zamokření, na skalních plošinách a na otevřených písečných plochách lze předpokládat i vývoj alespoň krátkodobého bezlesí.

V současné době je velmi pestré zastoupení jednotek makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod (V1) na Břehyňském a Novozámeckém rybníce, kde se vyskytují porosty s voďankou žabí (V1A – Hydrocharitetum morsus-ranae), roztroušeně i porosty s bublinatkami (V1C) i ostatními typy vegetace (V1F). Relativně hojné je rozšíření jednotky V1G (bez ochranářsky významných vodních makrofyt) ve vodách s přirozeným charakterem dna a břehů. Vzácné jsou porosty jednotky V3 – makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sparganietum minimi) rozšířené na Břehyňském a Baronském rybníku a v uměle vytvořených tůňkách bývalé pískovny v Provodíně. Zcela ojediněle se v území vyskytuje vegetace parožnatek (V5).

Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů (M1.6) je vyvinuta velmi maloplošně a k nejcennějším patří porosty s Calla palustris. Vápnitá slatiniště (R2.1) svazu Caricion davallianae jsou místem výskytu velmi vzácných rostlinných druhů (Pinguicula bohemica, Tofieldia calyculata, Dactylorhiza bohemica, Liparis loeselii, Eleocharis quinqueflora). Rozšířena jsou zejména na Shnilých loukách a Baronském rybníku (NPP Jestřebské slatiny), dále velmi maloplošně v zarostlých odvodňovacích kanálech a malých depresích vzniklých i rytím zvěře. Na většině ploch je kromě slatinných druhů pravidelně přítomna Molinia caerulea, která má různou pokryvnost v závislosti na výšce hladiny spodní vody a dalších faktorech. Většina ploch je ohrožena sukcesí. Nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) as. Caricetum goodenowii se vyskytují podobně maloplošně, ale jsou velmi reprezentativní s řadou zvláště chráněných druhů rostlin. Oligotrofní přechodové rašeliniště (R2.3) v eulitorálu Břehyňského rybníku a Máchova jezera zaujímají spíše sekundární porosty po ústupu borů a jsou fragmentárně vyvinuté v odvodňovacích kanálech (porosty r. Sphagnum, Carex rostrata, C. canescens, C. flava, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis). Společenstva přecházejí na sušších místech v rašelinné bory. Rašeliniště často zarůstají rákosem, který se zpravidla rozšiřuje z litorálu. Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (R2.4) patří k nejcennějším v mapovaném území, i když se vyskytují jen maloplošně, rovněž na Břehyňském rybníku (NPR Břehyně-Pecopala) a Máchově jezeře (NPP Swamp).

Rozloha vlhkých pcháčových luk (T1.5) se neustále snižuje z důvodu absence kosení a dochází k přechodu k vlhkým tužebníkovým ladům (T1.6) a zejména na slatinných substrátech tvoří různé přechody a mozaiky s bezkolencovými loukami (dominantními druhy jsou především Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris a Geranium palustre). Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) s Betonica officinalis, Galium boreale a Molinia arundinacea se vyskytují na poměrně velkých plochách v Jestřebské kotlině. I přes jejich degradaci absencí seče se však jedná převážně o louky druhově pestré s velkým počtem ohrožených druhů. Kromě botanicky atraktivních, ale poměrně maloplošných území vápnitých slatin, patří bezkolencové louky k nejvýznačnějším formacím. Z ohrožených druhů se zde vyskytují: Ligularia sibirica, Dactylorhiza maculata, Phyteuma orbiculare, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris aj.

Na obnažených písčitých plochách v okolí cest a na světlinách se porůznu vyvíjí jednoletá vegetace písčin (T5.1) s psamofyty Armeria elongata, Trifolium arvense, otevřené trávníky písčin (T5.2) s paličkovcem šedavým (svaz Corynephorion canescentis), kostřavové trávníky písčin (T5.3) (svaz Plantagini-Festucion ovinae). Otevřená společenstva byla zčásti podmíněna narušováním drnu člověkem. Stejně maloplošné jsou i všechny následující jednotky, což však nijak nesnižuje jejich vysoký přírodovědný význam: suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez jalovce obecného (T8.1B) (svaz Euphorbio-Callunion), a brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) (svaz Vaccinion) osídlující mělké půdy na skalách, skalních teráskách, které odolávají nástupu dřevin kvůli extremitě prostředí.
Květnaté bučiny (L5.1) jsou z důvodu malé úživnosti převažujícího substrátu vázány jen na kambizemě vyvinuté v blízkosti čedičových vrchů a jinde jsou nahrazeny acidofilními bučinami (L5.4), reprezentovanými mnohdy starými porosty. Rašelinné smrčiny (L9.2A) a podmáčené smrčiny (L9.2B) se vyznačují rozvolněným stromovým patrem s řadou vlhkomilných bylin s vazbou na horské klima (Bazzania trilobata, Calamagrostis villosa, Lycopodium annotinum, Trientalis europaea). S podobnou druhovou skladbou se v epilitorálu rybníků vytvořily porosty rašelinných brusnicových borů (L10.2) asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum a rašelinných březin (L10.1) asociace Sphagno-Betulion pubescentis rostoucí na okrajových partiích rašeliniště s nevysoko položenou podzemní vodou. Rašelinění zde již neprobíhá a dochází k hromadění surového humusu (moru) a k podzolizaci. Borovice tvoří řídké porosty s keři Frangula alnus a Ledum palustre. Častý výskyt Molinia caerulea indikuje přechodné vysychání. Na skalních výchozech se nalézají boreokontinentální lišejníkové bory (L8.1A asociace Dicrano-Pinetum).
 

Kvalita a význam:

Jedná se o velmi rozsáhlé území (6929 ha), pro než jsou charakteristické ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice ojedinělý. Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se zde vyskytuje i pestrá flóra a fauna.
Z Českolipska je uváděno okolo 1600 taxonů vyšších rostlin. K největším vzácnostem náležejícím zároveň do kategorie kriticky ohrožených druhů dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich, 2012) řadíme např. klenoty zdejších vlhkých luk prstnatec český (Dactylorhiza bohemica), tučnice česká (Pinguicula bohemica), prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata subsp. maculata), prstnatec pleťový pozdní (D. incarnata subsp. serotina), na rašeliništích pak hrotnosemenku hnědou (Rhynchospora fusca) - pravděpodobně se jedná o poslední výskyt v celé ČR. Významný je rovněž výskyt glaciálního reliktu popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), drobné orchideje hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) nebo kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata), jejichž populace patří mezi nejsilnější v rámci celé republiky. V Hradčanských stěnách se na třech izolovaných lokalitách vyskytuje koniklec otevřený (Pulsatilla patens), jehož populace zde patří spíše k méně vitálním, dále je možno na skalách nalézt kuřičku hercynskou (Minuartia caespitosa), která se v rámci republiky vyskytuje již pouze v této oblasti.
Rovněž po zoologické stránce je území významné např. výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) především v provodínských pískovnách nebo přítomností tesaříka alpského (Rosalia alpina) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita) v porostech starých bučin na Mlýnském vrchu či na Malé a Velké bukové. Současně se jedná významnou ornitologickou lokalitu, na většině území je EVL Jestřebsko – Dokesko v překryvu s ptačí oblastí Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady.

 

Zranitelnost:

Území bylo poznamenáno již ve 13. století zakládáním rybníků na vodou ovlivněných místech. V minulosti se v okolí dobývala např. železná ruda nebo bazaltoidy, což s sebou neslo nevratné narušení cenných skalních a přilehlých lesních společenstev. Kontaminací ropnými produkty se podepsala přítomnost sovětských vojsk ve výcvikovém prostoru Ralsko (východní část) a až do poloviny 70. let 20. století probíhala těžba uranových rud v okolí Stráže pod Ralskem (již mimo území).
U vodních společenstev je zapotřebí sladit požadavky ochrany přírody a rybářského hospodaření a na některých místech potlačovat expanzi rákosu do rašelinišť kosením. Je nutné striktně omezovat hnojení a jakoukoliv činnost, která by vedla k eutrofizaci vod. Na vodní plochy vázaná akvaturistika s sebou nese znečištění území (hluk, táboření, rozdělávání ohňů a zanechávání odpadků).
Louky na Jestřebsku trpí nedostatečným obhospodařováním sečí a expanzí rákosu. Masivně zarůstají dřevinami a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Rákosiny na místech lučních porostů jsou nežádoucím prvkem a měly by být koseny. Louky jsou často značně vzdáleny od udržovaných cest a lidských sídlišť a jejich obhospodařování se nevyplácí. Jejich vznik někdy souvisí s meliorací původních slatin systémem odvodňovacích kanálků. Část luk byla zorněna a záhy opuštěna, jiné byly v minulosti zmeliorovány a jen velmi zvolna se do takto přeměněných luk vracejí původní druhy rostlin.
Nejcennější plochy bezkolencových luk se začaly v rámci managementu ochrany přírody v nedávných letech kosit, ale tyto plochy jsou však naprosto nedostatečné. Část luk kosí také myslivecká sdružení a soukromníci. Většina ploch s vápnitými slatiništi je ohrožena sukcesí, avšak např. na Baronském rybníku jsou již prováděny managementové zásahy zajišťované AOPK ČR.
Postupující rekreační činnost s sebou nese i sílící urbanizaci a rozvoj cestní sítě. Značný dopad na společenstva má také přemnožení zvěře. Tu je nutné udržovat na nízkých stavech vzhledem k intenzivnímu okusu přirozeného zmlazení ve zdejších lesích. Místy se ve vodní vegetaci rozvíjí invazní druh Elodea canadensis a ve skalních městech postupuje invaze Pinus strobus.
Další vlivy (jak na význačné biotopy, tak na druhy přílohy 2, směrnice o stanovištích) jsou komentovány v rámci následujících vybraných význačných lokalit.
Hradčanské stěny
Pro existenci efemérních společenstev terofyt paradoxně dříve přispívala destrukční činnost ruských tanků na bývalém VVP Ralsko. Dnes lze disturbanci nahradit pravidelným narušováním travního drnu na vhodných místech, kde lze rozvoj této vegetace očekávat. Samozřejmostí je vyloučení jakéhokoliv nešetrného lesního hospodaření. Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) je ohrožen zarůstáním stanoviště dřevinami, na exponovaných místech sešlapem. Může být poškozena i nelegální horolezeckou činností. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) přímo ohrožený není, ale je otázkou, jak se na gametofytu projevují holoseče a následná změna mikroklimatu.
Provodín - pískovna a okolí obce. V blízkosti obce je soustředěno několik provozů průmyslového charakteru, z nichž největší dopad na území má podnik Provodínské písky a. s. Ve středu obce je aktivní rozsáhlá pískovna a doplňkové provozy jako úpravny, doprava (železniční i silniční), drtička (znečištění vibracemi). Pozitivním dopadem je vznik odkryvů se zasakující hladinou podzemní vody k povrchu a na ně vázaný výskyt velkého počtu zvláště chráněných druhů rostlin. Část z nich však opět zanikla v důsledků rekultivací a část v důsledku zvýšení hladiny podzemní vody. Na západním okraji obce zůstaly po těžbě písku v 50. letech minulého století lesní koupaliště a tůňky se zajímavou psamofilní flórou a vegetací. Obě vodní plochy s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) jsou závislé na srážkách, v suchých letech značně vysychají.
Břehyňský rybník. Rybník a přilehlé okolí doznal oproti minulosti řadu negativních změn. Byly způsobeny zvýšením vodní hladiny při opravě hráze v období 1965 až 1983, dále se zhoršil stav neudržovaného odvodňovacích systému, rybník byl eutrofizován přikrmováním ryb, hnojením a vápněním. Důvodem vyhynutí některých společenstev (např. rašeliništních šlenků s Carex limosa) bylo zjevně šíření konkurenčně zdatných druhů Phragmites communis, Juncus acutiflorus a Molinia caerulea. Po obnově odvodňovacích kanálu po r. 1983 došlo sice ke stabilizaci lesního lemu kolem rybníku (do té doby lesní porosty v okolí rybníka odumíraly) ale meliorace byly natolik razantní, že bylo odvodněno i cenné rašeliniště Pustý rybník a mokřadní Jelení louka ležící východně od Břehyňského rybníka (odvodněním a rytím zvěře došlo k její ruderalizaci. Dnes je možné sledovat mírný posun hranice lesa k vodní hladině (především zmlazování borovice a olše). V některých místech k tomu dochází na úkor ostřicových společenstev. Částečně s tím souvisí zřejmě i šíření rákosu k periferii, což zasáhlo především porosty R2.2, R2.3, R2.4 a M1.5. Rybník je používán k produkci ryb, významně však došlo k úpravě hospodaření spočívající ve významném poklesu (až vyloučení) hnojení rybníku (v porovnání s údaji před 20–30 lety) a povinném udržování stálé vodní hladiny v období od 15.3. do 15.6. Experimentálně bylo vyzkoušeno použití amura k redukci přemnoženého stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum), ale amur poškozoval i kriticky ohrožený leknín bělostný (Nymphaea candida), proto byl sloven. K trvalému poškození ohrožených druhů nedošlo a omezování porostů stolístku je nyní řešeno zimováním rybníka podle potřeby, zpravidla po několika letech. Lesy v ochranném pásmu rezervace jsou bez hospodářského využití a po případných polomech tam dochází většinou k samovolné obnově lesa. V celé oblasti je vysoká koncentrace zvěře, což je patrné narušením povrchu rytím, které může zejména u lučních porostů přispívat k zachování populací vzácnějších rostlin, na druhé straně však zvěř nedovoluje zmlazení zvláště listnatých dřevin v lesích a působí rušivě na ptactvo. V r. 1995 v území vypukl požár, který zasáhl staré borové porosty. Ve fragmentech rašelinných borů, kontinentálních borů a dubohabrových lesů se provádí holosečná těžba. Tyto lesy by měly být uchovány a těženy výběrovým způsobem nebo ponechány vlastnímu vývoji. Lokální význam by mohlo mít porušování některých porostů (rákosiny, ostřicové porosty) pytláky, kteří si zde vybudovali hrázku při ústí přívodního kanálu do rybníku.
Novozámecký rybník.
Dříve byl rybník zanášen bahnem z Mlýnského potoka a kalem z blízké pískovny. Intenzívním chovem ryb a přísunem živin z obou přítoků došlo k jeho celkové eutrofizaci. Nyní je sice ještě značně eutrofní, v letním období je snížená průhlednost vody díky řasám a sinicím, ale je snaha eutrofizaci snižovat. Rybářské hospodaření je pod kontrolou AOPK ČR a obsádka rybníka je nyní nižší. Dále došlo ke snížení přísunu živin, neboť byla postavena čistička v Doksech. Změny oproti minulosti zaznamenaly také mokřadní louky, které byly opuštěny a na značné ploše zarostly náletem dřevin (vrba, olše, bříza) a rákosem. Náprava je postupně realizována, i když obnova všech původních luk již není možná a ani by nebyla účelná. Za finanční podpory AOPK ČR se kosí nejcennější luční porosty, při kosení se upřednostňují lokality s výskytem druhů přílohy 2, směrnice o stanovištích.
Lokality s výskytem populace srpnatky fermežové (Drepanocladus vernicosus) by v případě ponechání bez managementu (kosení) postupně zarostly porosty rákosu (Phragmites australis) a nálety dřevin. Dalšími potenciálními vlivy, které by mohly negativně ovlivnit výskyt sledovaného mechu, jsou změny vodního režimu. Biotopy hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) jsou také ohroženy zarůstáním dřevinami a expanzí rákosu, druh by mohl ustoupit i při celkové eutrofizaci stanoviště nebo snížení hladiny podzemní vody při nevhodné, příliš razantní údržbě odvodňovacích kanálů nebo prohloubení koryta Mlýnského potoka. Ohrožení by mohlo nastat i při nešetrném způsobu provádění managementu (kosení porostů) - je třeba kosit tak, aby nebyly poškozeny bulty s výskytem druhu. Na lokalitách vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis), uměle vyhloubené tůňky, je negativním jevem rozšiřování rákosu v okolí větších tůní, které začínají zvolna zarůstat.
Jestřebské slatiny a Konvalinkový vrch.
Celá oblast byla v minulosti odvodněna, dále bylo v šedesátých letech minulého století nevhodně prohloubeno koryto Mlýnského potoka. V části mokřadních luk v blízkosti potoka byla příliš snížena hladina spodní vody, ve zbylé části se naopak vodní hladina zvyšuje, neboť nejsou udržovány odvodňovací kanály. Velká část mokřadních luk byla navíc opuštěna. Louky zarůstají expanzivními druhy rostlin, třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), rákosem obecným (Phragmites australis) a náletem dřevin.
Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) je konkurenčně velmi slabý druh, který je ohrožen především uzavíráním otevřených společenstev a zarůstáním lokalit dřevinami. Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) byla v minulosti postižena snížením hladiny podzemní vody v přírodní rezervaci Sluneční dvůr, v současné době je ohrožena zarůstáním lokalit rákosem a náletem dřevin a příliš uzavřeným porostem bezkolence (Molinia caerulea). Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) žije natolik skrytým způsobem života, že mu snad ohrožení nehrozí.
Máchovo jezero.
Je značně ovlivněno rekreačním ruchem, což mělo za následek ochuzení zejména vodních a mokřadních společenstev. Biotopy hlízovce (Liparis loeselii) jsou ohroženy především zarůstáním rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem širokolistým (Typha latifolia) a náletem dřevin, zejména olše lepkavé (Alnus glutinosa), břízy bělokoré a pýřité (Betula pendula, B. pubescens) a vrb (Salix sp.). Lokality vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) leží v bezprostředním sousedství s rekreačním střediskem, resp. kempem na Klučku, který je od mokřadu oddělen drátěným plotem zatím nevyvolává žádné zásadní problémy. Menší z lokalit je zranitelná v době letního sucha (např. r. 2003), kdy mokřad téměř vysychá.
Mlýnský vrch
Pro zajištění podmínek vývoje tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nutné staré bučiny ponechat bez zásahu až do stadia přirozeného rozpadu. Na vegetaci a rozvoj mladších porostů má negativní vliv vysoká koncentrace lovné zvěře. Problematika přirozené obnovy je proto stejná jako na všech podobných lokalitách v oblasti - neprobíhá.
Velká a Malá Buková
Přestárlé lesní porosty mohou být ohroženy snahou o jejich vytěžení, i když vzhledem ke konfiguraci terénu není tato činnost příliš pravděpodobná. Pro zajištění podmínek vývoje bezobratlých je však třeba právě staré bučiny ponechat bez zásahu až do stadia přirozeného rozpadu. Na vegetaci a rozvoj mladších porostů má negativní vliv vysoká koncentrace lovné zvěře.

K uchování populací vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous) se doporučuje mozaikovité kosení luk bez použití těžší techniky, aby nedocházelo k urovnání různých mikrostanovišť vhodných pro hostitelského mravence (Beneš & Konvička et al. 2002). Kosení je vhodné provádět mimo letové období modráska (červen nebo podzim). Zamezit se musí jakémukoliv odvodňování, přehnojování a zornění zejména krvavcových luk (sv. Alopecurion).
Pro zachování životního prostoru tesaříka alpského je nezbytné neodstraňovat všechny přestárlé kmeny buků při těžbě a to i v blízkém okolí. Rovněž nevhodné je ponechávání poraženého bukového dřeva přes léto v lese s následným odvozem a likvidací (Škapec 1992).
Pro zdárný vývoj populace vydry říční je nutné zajistit existenci hlinitých břehů vyšších než 1 m s bohatými břehovými porosty a tůněmi a zabránit jakémukoliv případnému znečištění toku (viz Baruš 1989).  

Management:

V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad:
- nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
- při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
- do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
- klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře)
- preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
- při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
- neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
- při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

Mimo les provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004).

Management lokalit druhů přílohy 2, směrnice o stanovištích (zatím bez mechorostů)
Hradčanské stěny
Na lokalitách koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) je třeba občasně prořezat nálet na místech, kde dojde k přílišnému zahuštění vegetace. Doporučuje se i sběr semen a jejich zatlačení do půdy, aby nebyla semena zaváta do chladných údolí, kde semenáčky nemají vhodné ekologické podmínky a možnost růstu.
Jestřebské slatiny
Vybrané lokality hlízovce (Liparis loeselii) i popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) se pravidelně sečou v pozdně letním období, slatinné biotopy na Shnilých loukách se sečou nepravidelně, neboť jsou zatím ještě dostatečně otevřené. Při sečení se dbá na to, aby nebyly sečením nebo ušlapáváním zbytečně poškozovány oba druhy. Je třeba pokračovat ve stejné péči. Některé lokality jsou zatím ponechány samovolnému vývoji.
Novozámecký rybník
Lokalitu hlízovce (Liparis loeselii) je třeba ručně šetrně kosit v pozdním vegetačním období od konce srpna, tak aby nebyly poškozeny bulty s výskytem druhu (porosty s dominantní Carex davalliana a Carex appropinquata). U jezírek s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) je třeba každoročně sekat rákos v jejich okolí a to v období druhé poloviny června, aby sečení bylo co nejúčinnější.
Swamp, včetně navrhovaného rozšíření NPP
Nepravidelné kosení lokality hlízovce (Liparis loeselii), cca 1x za 2-3 roky, podle toho, jak rychle bude docházet k zarůstání lokality. Rákos na rašelinných substrátech není příliš vitální a není třeba každoroční kosení.
Mlýnský vrch
Pro přežití stávajících populací tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nutno zachovat lesní porosty beze změny ve stávajícím složení, ponechat vývraty, resp. padlé kmeny na místě. V době výletu brouků (červenec až srpen) je též nežádoucí velkoplošně chemicky ošetřovat lesní porosty. V případě nutných těžeb v okolí (mimo jádrovou oblast) je třeba okamžitě odvážet pokácené kmeny a i skládky dřeva umístit mimo dosah dospělých brouků.
Velká a Malá Buková
Pro přežití populací tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nutno zachovat lesní porosty beze změny ve stávajícím složení, ponechat vývraty, resp. padlé kmeny na místě. V době výletu brouků (červenec až srpen) je též nežádoucí velkoplošně chemicky ošetřovat lesní porosty. V případě nutných těžeb v okolí (mimo jádrovou oblast) je třeba okamžitě odvážet pokácené kmeny a i skládky dřeva umístit mimo dosah dospělých brouků.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 6929.6203
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.26364.858
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.781856.1808
Z toho ostatních přírodních biotopů: 40.212786.7131
Z toho X biotopů: 26.421831.1333
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 29.5630.42B/B/AAno
T5.1 Jednoletá vegetace písčin3.07450.04B/B/-
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)8.31680.12B/B/-
T5.3 Kostřavové trávníky písčin18.17170.26B/B/B
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.09760.00C/B/-Ne
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků0.09760.00C/B/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.51850.00A/B/AAno
V5 Vegetace parožnatek0.51850.00A/B/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 103.46161.49A/A/BAno
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)0.38090.00A/A/B
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.47630.00B/B/B
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: Zapotřebí sladit požadavky ochrany přírody a rybářského hospodaření a na některých místech potlačovat expanzi rákosu do rašelinišť kosením. Je nutné striktně omezovat hnojení a jakoukoliv činnost, která by vedla k eutrofizaci vod. Nutné je důkladně zvažovat vysazování násad velkých herbivorních ryb.
102.60441.48A/A/B
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.5810.00A/A/AAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.58100.00A/A/A
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.00022.88B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.00020.00B/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 6.94310.10A/A/BAno
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)2.45800.03A/A/-
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.56710.02B/B/C
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin2.91800.04A/A/B
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.06930.00A/A/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.06930.00A/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 1.42650.02B/A/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)1.42650.02B/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 5.45050.07B/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.04350.01C/B/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých4.40700.06B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 1.16020.01D/C/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce1.16020.01D/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)62.28410.89B/B/AAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: Kosit pravidelně s odvozem biomasy.
62.28410.89B/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 4.16420.06C/B/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada4.16420.06C/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 235.61653.40C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky235.61653.40C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 43.34430.62B/B/AAno
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů1.37130.01B/B/C
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
Management: Likvidovat nálety dřevin a pravidelně kosit.
24.06010.34B/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště17.91290.25C/B/B
7150Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 12.83930.18B/B/AAno
R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)12.83930.18B/B/A
7230Zásaditá slatiniště 3.30790.04B/B/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště
Management: Likvidovat nálety dřevin a pravidelně kosit.
3.30790.04B/B/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 73.37671.05B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin73.37671.05B/B/-
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.010.00B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 892.657512.88B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Management spočívá v zachování přirozené skladby dřevin a v podpoře přirozené obnovy. To znamená vyloučit holosečné zásahy a výsadbu stanovištně nevhodných dřevin (smrk ztepilý, modřín opadavý, buk červený, místy i borovice lesní) a snížení dnešních vysokých stavů zvěře. Další doporučení viz Unar (in press) a Míchal, Petříček et al. (1999).
892.657512.88B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 61.9690.89A/A/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny61.96900.89A/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 36.94950.53B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny36.94950.53B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 3.86810.05B/A/-Ne
L4 Suťové lesy3.86810.05B/A/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 19.25580.27B/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy19.25580.27B/B/-
91D0Rašelinný les 350.06145.05B/B/AAno
L10.1 Rašelinné březiny44.27850.63B/B/B
L10.2 Rašelinné brusnicové bory263.38843.80B/B/A
L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť18.50850.26B/B/B
L9.2A Rašelinné smrčiny23.88600.34C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9.2860.13C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty9.28600.13C/B/-
91H0Panonské šípákové doubravy 0.4130.00C/A/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.41300.00C/A/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 81.22581.17B/B/AAno
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory81.22581.17B/B/A
91U0Lesostepní bory 3.05190.04B/A/-Ne
L8.2 Lesostepní bory3.05190.04B/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 178.08632.56B/B/BAno
L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Zamezit jakékoliv hospodářské činnosti.
178.08632.56B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny94.82971.36C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny6.10530.08B/B
L1 Mokřadní olšiny64.91750.93B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.25910.03B/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy39.16690.56C/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy1510.120221.79C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků317.78064.58B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod188.65242.72B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.32640.00C/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků4.20970.06B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic65.53830.94A/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců1.74870.02B/A
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.75420.02B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd8.34720.12C/C
T1.3 Poháňkové pastviny39.97120.57C/C
T1.4 Aluviální psárkové louky57.35300.82B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky72.09991.04B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.34740.00C/A
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd18.60020.26B/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu290.92394.19C/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.11360.00A/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.54770.02C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území46.02560.66
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole16.49620.23
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole119.11411.71
X5 Intenzivně obhospodařované louky117.48841.69
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla8.27170.11
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla9.20740.13
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.50640.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1154.313216.65
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami106.48581.53
X10 Paseky s podrostem původního lesa143.76752.07
X11 Paseky s nitrofilní vegetací29.69570.42
X12 Nálety pionýrských dřevin42.05400.60
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla18.80630.27
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace18.90100.27
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hlízovec LoeselůvP
Liparis loeseliiAACA
koniklec otevřený123
Pulsatilla patensBBCB
popelivka sibiřská700
Ligularia sibiricaCBAB
srpnatka fermežováP
Hamatocaulis vernicosusCBCB
vláskatec tajemnýP
Trichomanes speciosumAABB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCB
tesařík alpskýP
Rosalia alpinaBBAB
vážka jasnoskvrnnáP
Leucorrhinia pectoralisCACB
vrkoč bažinnýR
Vertigo moulinsianaCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bezděz, Doksy u Máchova jezera, Heřmaničky u Dobranova, Hradčany nad Ploučnicí, Jestřebí u České Lípy, Kuřívody, Provodín, Srní u České Lípy, Veselí nad Ploučnicí, Zahrádky u České Lípy  

Prameny:

Buryová B.Návrh evropsky významných lokalit mechu srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) - Ms., 6 pp. (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2002
Kubát K., Machová I.Cévnaté rostliny národní přírodní rezervace Novozámecký rybník. - Příroda, Praha, 20: 53-73.2002
Mackovčin P. et al.Liberecko. In: Mackovčin Peter a Sedláček Miroslav (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.2002
Němcová L.Mechorosty vybraných lokalit národní přírodní rezervace Novozámecký rybník. - Příroda, Praha, 20: 75-82.2002
Pohlová R.Návrh evropsky významných lokalit výskytu druhu mechu srpnatka fermežová - Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenäs. - Ms., 14 pp.+ přílohy [Depon. in: AOPK ČR, Praha].2001
Štechová T.Monitoring druhu Hamatocaulis vernicosus rok 2005 – Ms., 151pp. + přílohy (Depon. in AOPK ČR Praha).2005
Turoňová D. , Rychtařík P.Vegetace národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a návrh péče o chráněné území. - Příroda, Praha, 20: 25-52.2002
Český geografický ústavGeologická mapa ČR. List 02 - 42 Česká Lípa. ČGÚ.1991
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.