Homepage

CZ0420165 - Velký vrch - Černodoly

Rozloha: 87.4069 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°50'0'' v.d., 50°22'52'' s.š.
Nadmořská výška: 200 - 312 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Souvrší přibližně 0,4 km severně od obce Vršovice (okr. Louny).  

Ekotop:

Geologie: V podloží polohy porcelanitů (pevných třetihorních vypálených jílů miocenního stáří).

Geomorfologie: Lokalita náleží do geomorfologického okrsku Chožovského středohoří (Milešovské středohoří).

Reliéf: Skupina nízkých vrchů nevulkanického původu (skupina vrchů Černodoly s nejvyšší kótou 306 m n. m., Velký vrch 303 m n. m.).

Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou černozemě karbonátové ze spraší.

Krajinná charakteristika: Významná lokalita z hlediska výskytu vzácných teplomilných hub a ohrožených druhů rostlin.  

Biota:

Vegetace z. až sz. svahu Velkého vrchu je tvořena řídkou středoevropskou bazifilní teplomilnou doubravou (sv. Quercion petraea) se slabě vyvinutým keřovým patrem. V dolních částech svahů se smíšenou jaseninou, kde místy pronikl akát. Vzhledem k liniovému uspořádání porostů, lze předpokládat výsadbu dřevin na bývalé pastviny. Z dřevin je zde zastoupen dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a ojediněle i dub červený (Quercus rubra). V podrostu převládá ostřice plstnatá (Carex tomentosa), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), violka srstnatá (Viola hirta), tořice japonská (Torilis japonica) apod. V dolní části sv. a jz. svahu se dochovaly umělé výsadby borovice černé (Pinus nigra). Na jz. svahu Velkého vrchu se na místech bývalého sadu a na stepních lysinách zachovala travní společenstva širokolistých teplomilných trávníků svazů Bromion erecti s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Tato vegetace se objevuje i na stanovištích s četnými narušenými svahy (poklesy, sesuvy po jílech) na z. a sz. svahu. V kontaktní zóně s polními kulturami obklopuje lesní porosty plášť vysokých xerofilních křovin (sv. Berberidion). Acidofilní teplomilné doubravy se vyskytují na kyselých porcelanitech Černodol s chudým bylinným patrem. V podrostu převládá metlička křivolaká (Avenella flexuosa), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník zední (Hieracium murorum), lipnice hajní (Poa nemoralis) apod.
Potenciální vegetace: Lokalita leží v oblasti s potenciálním přirozeným výskytem černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a mochnových doubrav (Potentillo albae-Quercetum).  

Kvalita a význam:

Území je významné výskytem vzácných a ohrožených společenstev teplomilných hub - zjištěno jich bylo nejméně 175 druhů. Jedná se o lokalitu významnou nejen z hlediska regionálního, ale i v rámci celé republiky. Mezi zdejší vzácné houby patří např.: smrž tlustonohý (Morchella crassipes), hřib satan (Boletus satanas), hřib medotrpký (Boletus radicans), hřib červenohlavý (B.luridus var. rubriceps), v r.2001 nalezen poprvé i hřib nachový (B. rhodoxanthus), dále jsou zde kriticky ohrožená náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea), muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis), muchomůrka ježatohlavá (Amanita echinocephala) a muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri), jejichž výskyt je vázán na teplomilné doubravy na vápnitém podkladu v teplých oblastech. Západní část Velkého vrchu pokrývá bazifilní teplomilná doubrava v jejíž bylinném podrostu se vyskytuje silně ohrožený a zvláště chráněný střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), dále kruštík širokolistý (Epipactis helleborine) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Jihozápadní svahy Velkého vrchu jsou více exponované, nalezneme zde stepní druhy kontinentálního rozšíření s množstvím ohrožených a zvláště chráněných druhů. Rostou zde, např.: kavyl Ivanův (Stipa pennata), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), k. dánský (A.danicus), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), máčka ladní (Eryngium campestre), dále strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), kostřava valiská (Festuca valesiaca), srpek obecný (Falcaria vulgaris), oman německý (Inula germanica), hořeček brvitý (Gentianella ciliata), hadí mord šedý (Podospermum canum), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), čičorka pestrá (Coronilla varia), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), vičenec obecný (Onobrychis viciifolia), oman vrbolistý (Inula salicina), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), jitrocel prostřední (Plantago media), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), krvavec menší (Sanguisorba minor), jehlice trnitá (Ononis spinosa), pupava obecná (Carlina vulgaris), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hadí mord šedý (Scorzonera cana), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens) a kozí brada východní (Tragopogon orientalis). V literatuře uváděná pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) nebyla již několik desetiletí potvrzena, výskyt divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) byl naposledy zaznamenán před několika lety. Ze zoologického hlediska je zajímavý výskyt dvou druhů měkkýšů, a to: suchomilky rýhované (Helicopsis striata) a suchomilky obecné (Xerolenta obvia).  

Zranitelnost:

V lesních porostech zatím nebyly stanoveny žádné managementové zásahy. Porost byl ponechán přirozenému vývoji. V nejbližších letech však doporučujeme zdravotní výběr s podporou hlubokokořenících dřevin s neporušením zápoje a likvidaci geograficky nepůvodních druhů. Podobné zásahy by měly probíhat na celém území pSCI.
Nejkvalitnější plochy stepních trávníků se nacházejí ve stávající národní přírodní památce, kde je zabezpečen management již několik let a bude pokračovat (kosení travních porostů, vyřezávání stromových a keřový náletů). Na těchto plochách lze sledovat šíření ohrožených druhů rostlin. Na ostatních místech zarůstají nálety křovin (šípek, hloh), přestože jsou vcelku kvalitní.
Určitý stupeň ohrožení představuje zarůstání teplomilných trávníků keři a náletem díky ukončení činnosti na vojenské střelnici (plocha střelnice se udržovala). V současné době byly plochy předány městu Louny a hrozí zde nebezpečí zástavby.  

Management:

V lesních partiích dbát v rámci péče těchto obecných zásad:
• nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
• při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
• do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
• klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři (např. snižování stavu vysoké zvěře)
• preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
• při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
• neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
• při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.

Mimo les provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková, Klaudisová, Sádlo, 2004) - odstraňování náletu dřevin a křovin ze stepních partií. Kosení travních porostů s odstraněním sena.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 87.4069
Z toho prioritních naturových biotopů: 26.5123.1728
Z toho neprioritních naturových biotopů: 31.3127.3728
Z toho ostatních přírodních biotopů: 35.3630.909
Z toho X biotopů: 8.037.0191
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 24.514728.04B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.03000.03B/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)24.484728.01B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 2.85813.26B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky2.85813.26B/B/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 23.172826.51B/B/CAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy
Management: Lokální prosvětlení porostu s výřezem nepůvodních dřevin (Robinia pseudoaccacia, Fraccimus excelsor).
23.172826.51B/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny13.552415.50B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)17.356619.85B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.20371.37
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.00020.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.11330.12
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.84690.96
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami3.57114.08
X12 Nálety pionýrských dřevin0.18970.21
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla1.09421.25
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Louny, Nečichy, Vršovice u Loun  

Prameny:

Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Bělohoubek J.Závěrečná zpráva z mapování biotopů, Lounské stepi – Oblík, Třtěno, Černodoly. - MS, Archiv AOPK ČR, 13 str.2001
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str, Praha.2001
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1990
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Demek J. et al.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.