Homepage

CZ0420026 - Bořeň

Rozloha: 65.3679 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°45'59'' v.d., 50°31'46'' s.š.
Nadmořská výška: 300 - 535 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Skalnatý vrch (539 m n. m.), nepřehlédnutelná dominanta kraje cca 700 m jižním směrem od města Bílina (okr. Teplice).  

Ekotop:

Geologie: Podložní dvojslídná a biotitická kataklastická ortorula proterozoického stáří překrytá křídovými turonskými slínovci, která byla v třetihorách (v miocénu) při sopečné činnosti nadzvednuta, rozlámána, přičemž do jednotlivých souvrství pronikl mohutný lakolit nefelinického fonolitu.
Geomorfologie: Nesouměrný skalnatý suk je nejvyšším bodem Bořeňského středohoří (539 m n. m.).
Reliéf: Ze všech stran nápadná neovulkanická kupa, erozními procesy vypreparovaná z okolních měkčích slínovců.
Pedologie: Svahy pokrývají kamenitohlinité sutě, na několika místech i souvislá suťová pole. Hlavními půdními typy v oblasti jsou černozemě modální a karbonátové ze spraší a kambizemě eutrofní.
Krajinná charakteristika: Mohutný vypreparovaný lakolit s příkrými erozně denudačními svahy, význačný turistický a vyhlídkový bod se vzácnými rostlinnými společenstvy reliktního charakteru a hnízdišti vzácných dravců.  

Biota:

Vlastní skalnatý suk porůstá mozaika vegetace skalních štěrbin a silikátových skal (hlavně as. Diantho gratianopolitani-Aurinietum saxatilis), nízkých xerofilních keříků (sv. Prunion spinosae), řídké skalní vegetace sv. Alysso-Festucion a vegetace vysokostébelných trávníků skalních terásek (as. Cynancho-Calamagrostietum arundinaceae, as. Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum). Některé prvky skalní vegetace si uchovaly do současnosti svůj pozdně glaciální reliktní charakter. Strmé i pozvolnější svahy s akumulací balvanů nebo jiného suťového materiálu s půdami hlubšími, optimálně vlhkými a úživnými porůstají společenstva suťových lesů (as. Aceri-Carpinetum). Na výslunných, strmých a často skalnatých svazích s kyselými mělkými půdami rostou světlá lesní společenstva acidofilních teplomilných doubrav (as. Viscario-Quercetum). Svahy místně pokrývají i pohyblivá suťová pole častěji bez rostlinného krytu, nebo s řídkou vegetací pohyblivých silikátových sutí. Věkově mozaikovitý souvislý les severně a severovýchodně od úpatí Bořeně má částečně charakter dubohabřin (sv. Carpinion, as. Melampyro nemorosi-Carpinetum), částečně se jedná o vzrostlé výsadby (např. jasanu ztepilého). Les je lemován vysokými křovinami. Bylinná společenstva pastvin se zachovala pod J a JV úpatím Bořeně a pokračují dále směrem k obci Chouč (tzv. Bořeňská step). Jedná se o společenstva mezofilních až xerotermních luk a bylinných lemů. V travinných porostech se šíří křoviny a jiné pionýrské dřeviny. Jistý podíl z vegetačního krytu Bořeně zaujímají i synantropní společenstva (společenstva sešlapávaných půd, ruderalizované a zaplevelené plochy).  

Kvalita a význam:

Bořeň se řadí oprávněně mezi nejvýznamnější a nejzajímavější botanické lokality v České republice Lokalita je významná mimořádnou rozmanitostí květeny, která je podmíněna rozmanitostí ekologicky různých, a často i extrémních, stanovišť. Flóra území čítá téměř 500 druhů vyšších rostlin. Pozoruhodná jsou např. společenstva skalkové stepi. Tato společenstva si díky extrémním ekologickým podmínkám (především nedostatek vláhy a živin) do současnosti zachovala charakter primárního bezlesí, což umožnilo nepřetržitou existenci společenstev s pozdně glaciálními prvky květeny. V těchto společenstvech roste celá řada vzácných druhů. Jsou to např.: hvězdnice alpská (Aster alpinus) - Bořeň je jednou z 5 recentních lokalit v ČR (s nejbohatší populací druhu), dále hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), mochna písečná (Potentilla arenaria), kosatec bezlodyžný (Iris aphylla), řebříček panonský (Achillea pannonica), řebříček štětinolistý (A. setacea), zvonek jemný (Campanula gentilis), ostřice drobná (Carex supina), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), mák časný (Papaver confine), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), žluťucha menší (Thalictrum minus). Významná jsou také dosud zachovalá společenstva bývalých pastvin J a JV od Bořeně. Zde roste např.: kozinec dánský (Astragalus danicus), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), ostřice nízká (Carex humilis), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), mochna písečná (Potentilla arenaria), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), hlaváček jarní (Adonis vernalis) – vysazen v roce 2005, světlík tatarský (Euphrasia tatarica), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis). Neméně významná je květena lesních stanovišť. V lesních společenstvech např. hojně roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vzácně se vyskytuje dřín jarní (Cornus mas) a zcela ojediněle lze objevit kruštík modronachový (Epipactis purpurata). Výrazný jarní květnatý podrost suťových lesů a dubohabřin S od Bořeně obohacuje vzácný orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia). Severně od Bořeně (ve světlých výsadbách jasanu ztepilého) také hojně roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Ze zoologického hlediska je lokalita významná např. pestrou avifaunou. Na lokalitě bylo v roce 2005 zjištěno 85 druhů ptáků, z nichž řada je uvedena v seznamu zvláště chráněných druhů. Lokalita je např. historickým hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Z dalších významných obratlovců zde žijí např.: ropucha zelená (Bufo viridis), užovka hladká (Coronella austriaca). Nejméně známá, i když druhově daleko nejpočetnější, je fauna bezobratlých. Měkkýšů zde bylo nalezeno celkem 12 druhů, a v tomto ohledu je pozoruhodná skutečnost, že pět z nich náleží k rodu vrkoč (Vertigo). Lokalita je dále velmi významná z hlediska motýlů, kterých se zde vyskytuje velké množství druhů. Významný je např. výskyt hnědáska černýšového (Melitaea aurelia). Entomologicky jsou velmi cenné pohyblivé sutě s výskytem reliktního střevlíka (Leistus montanus kultianus), hrobaříka (Choleva lederiana) aj.  

Zranitelnost:

Lesní hospodářství: Stávající lesní hospodaření nemá přímý vliv na předmět ochrany. Stav některých lesních porostů však není ve vztahu k ochraně území optimální. Dochází zde k šíření borovice černé (Pinus nigra) a akátu (Robinia pseudacacia) z výsadeb pod JZ úpatím Bořeně. Borovice černá (Pinus nigra) náletem diaspor úspěšně osidluje skalní stanoviště, hojně zde nalézáme menší i větší stromy, které narušují přirozené druhové složení skalní stepi. Negativní vliv na skalní fytocenózy je obdobný jako u jiných náletových dřevin ve skalních partiích, dochází k zástinu, větší spotřebě půdní vláhy a minerálních živin, změně mikroklimatických podmínek, což ovlivňuje bylinný podrost.
Akát (Robinia pseudacacia) se do skalních stanovišť nešíří, nicméně jeho monodominantní porosty při JZ úpatí Bořeně nemají nic společného s lesem přirozeného druhového složení. Porosty akátu zasahují do vlastní NPR a jejího ochranného pásma. Akáty, jako i jiné rostliny z čeledi Fabaceae obohacují půdu dusíkem získaným z ovzduší činností symbiotických nitrifikačních bakterií v kořenovém systému. V bylinném podrostu akátin tak rostou pouze rostliny náročné na výživu dusíkem, dominují kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přitula (Galium aparine), měrnice černá (Ballota nigra subsp. nigra) aj. Akát (Robinia pseudacacia) má také fytoncidní vliv na své okolí. Protože jeho kořeny vylučují do půdy toxické látky, nevydrží v jeho sousedství žádné jiné rostliny ani dřeviny. To je důvod, proč akát tvoří monokultury.
Rekreace a sport: Negativní vliv na území má turistický ruch (zelená turistická značka z Bíliny) a horolezecká činnost. Sešlap je patrný na poměrně velké ploše skalní stepi (nejvíce na jižní straně pod skalními stěnami). Turistická stezka je často v zátočinách zkracována (dřevěné zábrany jsou návštěvníky likvidovány), objevují se i vyšlapané cestičky (hlavně přístupové k horolezeckým výstupům, dále také ve vrcholové části), čímž je nejen likvidována vegetace, resp. dochází k její nežádoucí změně, ale dochází i k podmínění erozivní činnosti. S turistikou v NPR je spojeno i nepovolené táboření a znečišťování území odpadky. V poslední době se stává populárním „adrenalinovým“ sportem terénní cyklistika, ta však zatím není na Bořeni masově rozšířena.
V NPR chybějí informační tabule pro návštěvníky, které by jasně formulovaly, co je v rámci NPR dovoleno a co je zakázáno.
Škodlivý vliv na přírodní hodnoty měla především nekoordinovaná horolezecká činnost a její důsledky (sešlap, rozdělávání ohňů, táboření a zvýšený hluk a táboření). V současné době je tato činnost usměrněna výjimkou MŽP ČR z roku 2007. Výjimka platí individuálně pro členy ČHS, popř. členských organizací Union Internationale des Associations d´ Alpinisme a dále pro výcvik adeptů horolezeckého sportu, i když nejsou členy uvedených organizací, ale jsou doprovázeni a školeni členem ČHS, majícím horolezeckou kvalifikační třídu instruktor 1. nebo 2. třídy. Ve výjimce je celá skalní oblast Bořeně rozdělena na území s celoročním zákazem lezení, s celoročním povolením lezení a na území, kde je lezení povoleno pouze po určitou část roku (zimní lezení). Výjimka je platná vždy na období několika let a při každém dalším schvalovacím procesu může být podle stavu území upravována a aktualizována.  

Management:

Zcela zásadní je eliminace negativních vlivů souvisejících s nadměrnou návštěvností lokality a s provozováním horolezectví. Toto lze realizovat buď důslednou kontrolou dodržování podmínek (zejména zákazu vstupu mimo značené stezky) a nebo naprostým zákazem vstupu v jarních a letních měsících (včetně kontroly dodržování).
Ve stepních partiích je nutná redukce křovin. Tento management se v současnosti provádí pouze v rámci stávající NPR a je nutné jej aplikovat i na zarůstající xerotermní trávníky jižně a jihovýchodně od vlastního vrchu.
Zajistit občasnou pastvu a kosení travnatých strání j. a jv. od úpatí Bořeně.
Odstranění porostů geograficky nepůvodních druhů dřevin a jejich postupná náhrada vhodnějšími dřevinami. Jedná se především o smrčiny, výsadbu borovice černé (Pinus nigra) a akátiny v z. a jz. části území. Vhodná by byla také eliminace mladých porostů jasanu severně od Bořeně a dosadba vhodnějších dřevin.
Suťové lesy na severních úpatích Bořeně bez zásahu.
Z hlediska managementu druhů lze doporučit monitoring a záchranný program zaměřený na posílení populace hvězdnice alpské (Aster alpinus).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 65.3679
Z toho prioritních naturových biotopů: 22.3514.6131
Z toho neprioritních naturových biotopů: 67.5344.147
Z toho ostatních přírodních biotopů: 13.228.6437
Z toho X biotopů: 0
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 1.70492.60B/B/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)1.70492.60B/B/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 5.11487.82A/B/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)5.11487.82A/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 1.95292.98C/B/-Ne
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.81031.23B/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.14261.74C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.12450.19B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.12450.19B/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 5.11487.82B/B/CAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin5.11487.82B/B/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 5.11487.82A/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin5.11487.82A/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 26.725240.88B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny26.725240.88B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 12.908219.74C/B/BAno
L4 Suťové lesy12.908219.74C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny5.57848.53B/B
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké2.14783.28B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.91751.40B/B
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Bílina-Újezd, Chouč, Liběšice u Želenic  

Prameny:

Bejček V., Farkač J., Linhart J. et Šťastný K.Základní inventarizační zoologický průzkum a průzkum vegetačního krytu vybraných lokalit okresu Teplice v územním obvodu Moldava, kap. V5 - Bořeň. - MS, Archiv AOPK ČR, Praha, str. 75 - 96.1998
Jaroš P.Zpráva o průběhu botanického inventarizačního průzkumu NPR Bořeň. - MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 19 s.2004
Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Tyráček J., Malkovský M. et Schovánek P.Přehledná geologická mapa Severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. - Ústřední ústav geologický, 1 list, Praha.1990
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1999
Domin K.České středohoří - studie fytogeografická. - Královská česká společnost nauk, Praha, 248 str.1904
Peřinová M.Bořeň - Syslík - Štrbický vrch a okolí. Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Ústí nad Labem.2001
Sekera M.Květena Bořeně (synekologická studie). - Krajský pedagogický ústav Ústí n/L, Ústí n/L, 59 s., přílohy.1970
Sekera M. Fytocenologická charakteristika květeny Bořeně u Bíliny. Severočes. Přír., Litoměřice, 2: 1 – 15.1971
Sádlo J.Reliktní vegetace Bořeně u Bíliny a možnost její historické interpretace. – Severočes. Přír., Litoměřice, 29: 1 – 16.1996
Jaroš P.Dílčí závěrečná zpráva z botanického inventarizačního průzkumu NPR a EVL Bořeň - floristická část. - MS, Archiv AOPK ČR, Ústí nad Labem, 18 s.2006
Demek J. et al.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Jaroš P. et Novák J.Současný stav populace Aster alpinus L. v NPR Bořeň a NPR Sedlo. MS (připravovaná publikace v Severočeské přírodě).
Jaroš P., Bejček V., Tejrovský V., Holuša J. Moravec P., Volf O. et Chobot K.Lokality soustavy Natura 2000 v okresech Most a Teplice. - Zprávy a studie, Regionální muzeum v Teplicích, 26: 113-132.2006
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.