Homepage

CZ0420014 - Hora Říp

Rozloha: 90.0487 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°17'14'' v.d., 50°23'2'' s.š.
Nadmořská výška: 250 - 483 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Charakteristická dominanta východní části Dolnooharské tabule, přibližně 3,5 km jižním směrem od Roudnice nad Labem a 1,5 km severozápadně od obce Ctiněves (okr. Litoměřice).  

Ekotop:

Geologie: Hora je vybudována ze sodalitického nefelititu a nefelinického sodalitu.
Geomorfologie: Hora Říp je nejvyšším bodem Krabčické plošiny (495 m n. m.).
Reliéf: Výrazná efúzní neovulkanická kupa s četnými tvary zvětrávání a odnosu na příkrých svazích. Na rozsáhlém slínovcovém podstavci vznikl v pleistocénu mocný soliflukční suťový plášť.
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou kambizemě a černozemě.
Krajinná charakteristika: Vulkanický vrch s úpatním pláštěm soliflukčních sutí s více či méně zachovalým suťovým lesem.  

Biota:

Vegetační kryt vrchu Říp je determinován jednak geologickými a geomorfologickými podmínkami, tak i antropogenně (výsadba listnatého lesa na konci 19. století). Dominantu bioty tvoří suťový les (sv. Tilio-Acerion) v mozaice s drobnějšími stanovišti štěrbinové vegetace silikátových skal a štěrbin (sv. Asplenion septentrionalis). Lesní porost suťových svahů je obklopen prstencem hercynských dubohabřin (sv. Carpinion), které na JZ úpatí přecházejí v mozaiku s perialpidskou bazifilní doubravou (sv. Quercion pubescenti-petraeae). Skalnaté bezlesí je tvořeno mozaikami nízkých xerofilních křovin (sv. Prunion spinosae), skalní vegetací s kostřavou sivou (Festuca pallens), úzkolistých suchých trávníků a suchých bylinných lemů (sv. Bromion erecti a sv. Festucion valesiacae). Lokálně se vyskytuje i bazifilní vegetace efemér a sukulentů (Alysso alyssoidis-Sedion albi) a vegetace skalních štěrbin (sv. Asplenion septentrionalis).
JJZ svah je charakteristický širokolistými suchými trávníky (sv. Bromion erecti) s keřovými remízky a mezofilními ovsíkovými loukami (sv. Arrhenatherion elatioris).
Potenciální vegetace: Lokalita je v oblasti s potenciálním přirozeným výskytem černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum), lipových doubrav (Tilio-Betuletum) a mochnových doubrav (Potentillo albae-Quercetum).  

Kvalita a význam:

Kvalitní a cenné jsou především některé úseky suťového lesa. Velmi cenné jsou také mozaiky s vegetací nízkých xerofilních křovin na skalách.
Na vymezeném území roste velké množství vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin. Jsou to např.: řebříček panonský (Achillea pannonica), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), tařinka horská (Alyssum montanum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec australský (Astragalus austriacus), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ostřice Michelova (Carex michelii), o. drobná (Carex supina), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), dřín jarní (Cornus mas), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), kostřava sivá (Festuca pallens), k. walliská (Festuca valesiaca, křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica), kakost krvavý (Geranium sanguineum), oman vrbolistý (Inula salicina), kosatec nízký (Iris pumila), jalovec obecný (Juniperus communis), len tenkolistý (Linum tenuifolium, kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), černýš rolní (Melampyrum arvense), strdivka zbarvená (Melica picta), s. sedmihradská (M. transsilvanica), pipla osmahlá (Nonea pulla), smldník jelení (Peucedanum cervaria), mochna písečná (Potentilla arenaria), prvosenka jarní (Primula veris), černohlávek velkokvětý (Prunela grandiflora), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), růže galská (Rosa gallica), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), s. sivý (Seseli osseum), silenka ušnice (Silene otites), jeřáb břek (Sorbus torminalis), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), kavyl vláskatý (Stipa capillata), k. Ivanův (S. pennata), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), žluťucha menší (Thalictrum minus), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), m. časná (Thymus praecox), jilm habrolistý (Ulmus minor), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), rozrazil rozprostřený (V. prostrata), violka divotvárná (Viola mirabilis).  

Zranitelnost:

Pěší turistika má poměrně nevýrazný vliv. Např. masové poutě na horu Říp by bylo možné považovat za výraznější vliv, ale vzhledem k tomu, že pohyb turistů je omezen na okolí rotundy a několika vyhlídek, není tento vliv tak silný.  

Management:

Tato lokalita postrádá jakýkoliv management.
V bezlesí provádět zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková A., Klaudisová A., Sádlo J., 2004). Nutné je zejména odstraňování křovin, náletu a pravidelné kosení či občasná pastva stepních trávníků.
V lesních partiích formulovat požadavky na management těmito body:
- nešířit geograficky nepůvodní dřeviny
- při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny
- do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby
- klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři
- preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy
- při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
- neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny)
- při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 90.0487
Z toho prioritních naturových biotopů: 38.6234.7817
Z toho neprioritních naturových biotopů: 50.4545.4297
Z toho ostatních přírodních biotopů: 6.065.4572
Z toho X biotopů: 4.864.3799
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.57850.64B/B/CAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.57850.64B/B/C
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.04090.04A/A/CAno
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.04090.04A/A/C
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 2.21732.46A/A/CAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)2.21732.46A/A/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6.17756.86B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých2.11772.35B/B/B
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)4.05984.50B/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.74571.93C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.74571.93C/C/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.27810.30B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.27810.30B/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 35.011138.88C/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny35.011138.88C/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 33.400537.09C/C/CAno
L4 Suťové lesy
Management: Odstraňování akátu.
33.400537.09C/C/C
91H0Panonské šípákové doubravy 0.76180.84B/B/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy0.76180.84B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny5.19515.76C/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.26210.29B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.12120.13
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.48460.53
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.34730.38
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami3.33513.70
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.09170.10
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Ctiněves, Mnetěš, Rovné pod Řípem, Vražkov  

Prameny:

Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Demek J. et al.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 341 str., 1 mapový list, Praha.2001
Novák J.Roudnice - jih. Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2002
Háková A., Klaudisová A., Sádlo J.Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - MŽP, Planeta 8/2004, Praha.2004
Smejkal J.Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. - AOPK ČR, Praha.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.