Homepage

CZ0420012 - Želinský meandr

Rozloha: 185.7982 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°19'16'' v.d., 50°22'5'' s.š.
Nadmořská výška: 264 - 331 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přes 6 km dlouhý úsek výrazného zaříznutého údolí Ohře mezi Kadaní a ústím řeky do Nechranické přehrady. Celá lokalita leží v hranicích stejnojmenné přírodní památky.  

Ekotop:

Geologie: V podloží vystupují horniny krystalinika údolí Ohře, které je pokračováním krušnohorského krystalinika jižně od krušnohorské zlomové linie. Vystupují zde granitové ruly místy s polohami světlých granulitů svrchně proterozoického až spodně paleozoického stáří.
Geomorfologie: Podle regionálně geomorfologického členění patří navrhované území do celku Mostecké pánve (podcelek Žatecká pánev).
Reliéf: V hlubokém a strmém kaňonovitém údolí se skalnatými svahy řeka Ohře vytvořila zaklesnutý meandr. Svahy pokrývají sutě, výjimečně vznikla i souvislá suťová pole.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou fluvizemě modální.
Krajinná charakteristika: Poslední zachovalá ukázka původního charakteru střední Ohře v hluboce zaříznutém údolí meandrující řeky. Na skalnatých svazích kaňonovitého údolí žije celá řada ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.  

Biota:

Jednou z hlavních složek bioty kaňonu řeky je vlastní vodní tok s makrofytní vegetací proudící řeky (sv. Batrachion fluitantis). Z dalších přirozených biotopů se na dně údolí vyskytují břehové vrbiny (sv. Salicion triandrae a Salicion albae) s vegetací bahnitých říčních náplavů (sv. Bidention tripartitae) a fragmenty lužního lesa (podsv. Alnenion glutinoso-incanae). Skalnaté svahy s jižní expozicí porůstá vegetační mozaika nízkých xerofilních křovin (sv. Prunion spinosae), trávníků skalkových stepí (sv. Alysso-Festucion pallentis), štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin (sv. Asplenion septentrionalis), vysokých mezofilních a xerofilních křovin (sv. Berberidion), širokolistých suchých trávníků (sv. Bromion erecti) a suchých bylinných lemů (sv. Geranion sanguinei). Na návrších a teráskách nad řekou se vyskytují vřesoviště (sv. Euphorbio-Callunion a Genistion), které místy vytvářejí mozaiku s křovinami nebo kostřavovými trávníky písčin případně i s acidofilními trávníky mělkých půd. Travní porosty dále od okraje kaňonu řeky mají převážně mezofilní charakter (sv. Arrhenatherion elatioris). Na menších plochách je však doložen výskyt i suchých acidofilních trávníků (sv. Koelerio-Phleion phleoidis). Lesní porosty kaňonu mají z větší části přirozený charakter, nalézáme zde dubohabřiny (sv. Carpinion), suché acidofilní doubravy (sv. Genisto germanicae-Quercion), boreokontinentální bory (sv. Dicrano-Pinion), acidofilní teplomilné doubravy (sv. Quercion petraeae). Lokálně se vyskytují suťové lesy (sv. Tilio-Acerion).  

Kvalita a význam:

Význam území spočívá hlavně v zachovalosti celého komplexu přírodních biotopů, jejichž existence je podmíněna jedinečným geomorfologickým utvářením údolí. Vlivem výrazně rozdílného působení různých ekologických faktorů, vyniká Želinský meandr mimořádnou druhovou a ekosystémovou rozmanitostí. Na tato stanoviště je vázána celá řada vzácných druhů organizmů. Floristicky patrně nejcennější jsou partie skalnatých, mnohdy obtížně přístupných svahů, které jsou porostlé vegetací skalkových stepí a lesostepí. Ze vzácných druhů rostlin na těchto stanovištích roste např.: koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), tařice skalní (Aurinia saxatilis), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), kavyl Ivanův (Stipa pennata), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), smil písečný (Helichrysum arenarium), oměj pestrý (Aconitum variegatum), ostřice vřesovištní (Carex ericetorum), tužanka tvrdá (Sclerochloa dura), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hlaváček letní (Adonis aestivalis), kostřava sivá (Festuca pallens), kostřava valiská (Festuca valesiaca), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium). Oblast Želinského meandru a přilehlé Nechranické přehrady (viz ptačí oblast Nechranická přehrada) je také významnou oblastí z hlediska výskytu ptactva. Přímo v Želinském meandru byla zaznamenána četná pozorování těchto druhů: pisík obecný (Actitis hypoleucos), konipas luční (Motacilla flava), morčák velký (Mergus merganser), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluva hajní (Oriolus oriolus), výr velký (Bubo bubo), krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Želinský meandr je také znám výskytem vzácných druhů plazů. Hojně se zde vyskytuje užovka podplamatá (Natrix tessellata), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis). Ze vzácných savců lze upozornit na výskyt vydry říční (Lutra lutra). Význam lokality tkví přirozeně také v jedinečnosti celkového krajinného rázu.  

Zranitelnost:

Část území je velmi atraktivní pokud se týká rekreace, vodních sportů a rybolovu. Zvláště v poslední době je cítit tlak na příslušné orgány státní správy na uvolnění stávajících regulativů a právních norem a dávat k dispozici stále více ploch pro výstavbu chat a zahrádek. Ušetřena přitom nezůstávají ani vysoce cenná území. Výstavba probíhá často živelně, na černo, bez jakýchkoliv územně-stavebních omezení a dobrého vkusu. Území je také zatíženo velkou návštěvností, což je spojeno s nadměrným narušováním stanovišť, tak i s nežádoucím plašením mnohých živočichů.
Vysoký je také podíl geograficky nepůvodních dřevin v lesních celcích: borovice černá (Pinus nigra), borovice vejmutovka (Pinus strobus), dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo), smrk ztepilý (Picea abies). Přibližně na 15% lesních ploch je významně zastoupen akát (Robinia pseudacacia).
Dalším rizikem je skutečnost, že Ohře je tradiční migrační cestou invazních neofytů, jako jsou netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), Reynoutria spec. a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).  

Management:

V lesních partiích: Postupná náhrada porostů geograficky nepůvodních dřevin vhodnějšími druhy s důrazem na likvidaci akátu.
V bezlesí zásahy podle zásad péče o nelesní biotopy (Háková A., Klaudisová A., Sádlo J., 2004) s důrazem na kosení či pastvu a redukci křovin zejména na stepních stanovištích.
V zájmu zachování populace ještěrky zelené (Lacerta viridis) důsledné odstraňování keřového náletu z xerotermních strání, což není v rozporu s péčí o biotopy T3.1, T8.1, viz Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (2004). V péči o populaci této ještěrky, ale i o populaci užovky podplamaté (Natrix tessellata) ponechávat občasné hromady takto získaného klestí na stráních, které pak slouží jako úkryty hlavně pro mláďata.
Omezení vstupu pouze na značené cesty.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 185.7982
Z toho prioritních naturových biotopů: 5.9911.1365
Z toho neprioritních naturových biotopů: 53.0998.6418
Z toho ostatních přírodních biotopů: 43.4280.6831
Z toho X biotopů: 9.9618.5201
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.93440.50B/B/-Ne
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.93440.50B/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.00270.00C/C/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.00270.00C/C/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 48.767226.24B/A/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt48.767226.24B/A/A
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 3.78332.03B/B/CAno
M6 Bahnité říční náplavy3.78332.03B/B/C
4030Evropská suchá vřesoviště 10.71195.76A/B/CAno
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)10.71195.76A/B/C
40A0Kontinentální opadavé křoviny 3.77292.03B/B/CAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)3.77292.03B/B/C
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 0.14390.07B/B/CAno
T8.1A Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)0.14390.07B/B/C
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 7.95544.28B/B/BAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)7.95544.28B/B/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 11.39766.13B/B/CAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)3.44691.85B/C/C
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých7.95074.27B/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.33571.25A/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.33571.25A/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.58550.85B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.58550.85B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 2.23471.20B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin2.23471.20B/B/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.55470.29B/B/-Ano
T6.1A Acidofilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.49050.26B/B/-
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.06420.03B/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 8.23484.43B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny8.23484.43B/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.9240.49B/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.92400.49B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 6.43963.46C/B/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty6.43963.46C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.00370.00C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů2.72981.46A/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny33.564618.06B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.85780.46A/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)11.52256.20B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy5.63563.03B/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků4.62352.48B/B
M1.4 Říční rákosiny0.29780.16B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.52640.82B/B
T4.1 Suché bylinné lemy2.50191.34B/C
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd1.72940.93B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta15.69018.44B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.42400.76
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole1.48010.79
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla1.25670.67
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.83581.52
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami7.27733.91
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami4.24622.28
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Ústecký kraj:

Kadaň, Rokle, Tušimice  

Prameny:

Procházka F. [ed]Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s.2001
Fišer R.Doupovské hory sever - severovýchod. Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Fišer R.Doupovské hory - sever - Nechranice. Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, depon. in AOPK ČR, Praha.2001
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M.Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, 307 str., Praha.2001
Kolektiv autorůChráněná území ČR, sv. Ústecko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 280. str.1999
Neuhäuslová Z. et al.Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, 1 mapový list, Praha.1997
Demek J. et al.Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. - Academia, 584 str., Praha.1987
Háková A., Klaudisová A., Sádlo J.Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - MŽP, Planeta 8/2004, Praha.2004
Jaroš P., Ondráček Č., Tejrovský V., Chobot K. et Čeřovský V.Lokality soustavy NATURA 2000 v okrese Chomutov. - dosud nepublikováno
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.