Homepage

CZ0414110 - Krušnohorské plató

Rozloha: 11779.5895 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°43'17'' v.d., 50°24'5'' s.š.
Nadmořská výška: 685 - 1128 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Jedná se o rozsáhlé území převážně lesních a luční komplexů a rašelinišť ve vrcholové části pohoří Krušné hory. Vymezený přírodní komplex má dvě části, obě jsou protáhlé v rovnoběžkovém směru. Severní hranici západní části tvoří až na výjimky státní hranice od Bublavských palouků po Jelení hřbet nad Novými Hamry, jižní hranice přibližně odpovídá spojnici od Bublavských palouků k obci Přebuz a dále údolím Rolavy až ke Slatinnému potoku. Součástí území je také pramenná oblast přítoků Svatavy na úpatí Komářího vrchu východně od Kraslic. Severní hranici východní části tvoří opět státní hranice od Potůčků po Boží Dar. Jižní hranice je vedena po silnici Boží Dar - Jáchymov k Abertamské zatáčce, odtud lesy směrem k osadě Hřebečná a dále k Horní Blatné, pak se stáčí na sever k Podlesí u Potůčků.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Obě části PK jsou značně lesnaté, převažují zde jehličnaté lesy, většinou se jedná o podmáčené a rašelinné smrčiny, místy v nejvyšších polohách se uplatňují i třtinové smrčiny. Mozaiku s lesními společenstvy tvoří rozsáhlá rašeliniště většinou s dominantní borovicí bažinnou. Největší komplexy rašelinišť najdeme v oblasti Pramenů Rolavy a kolem Božídarského Špičáku, menší ložiska jsou roztroušena po celé oblasti. Mozaikovitě se v lokalitě vyskytují kvalitní až velmi kvalitní horské louky s prameništi a vřesovišti. Většina území je poměrně odlehlá, využívána je zejména lesnicky nebo turisticky, zemědělství má charakter pouhé údržby krajiny. Na mnoha místech jsou pro ráz území typická historická důlní díla, mnohde obohacující diverzitu území o vodní plochy nebo zajímavé morfologické tvary. Klíčovým faktorem pro formování vegetace území je velké množství vodních srážek, celý PK je pramennou oblastí řady vodních toků. Součástí tohoto PK jsou tři rozsáhlé NPR (Velký močál, Božídarské rašeliniště, Velké jeřábí jezero), dvě PR (Rýžovna, Malé Jeřábí jezero) a PP Vlčí jámy a Přebuzské vřesoviště. Komplex rašelinišť u pramenů Rolavy je k vyhlášení velké NPR Rolavská vrchoviště připravován.
Geologie: Západní část území je tvořena především silně kyselou biotitickou žulou Karlovarského plutonu, často autometamorfovanou, dále pak rulou s občasnými výchozy břidlice. Ve východní části převládají ruly a fylity s četnými výchozy fylitické břidlice až kvarcitů. Najdeme zde několik bazaltových elevací, čedičová kupa Božídarský Špičák (1115 m) je nejvyšší čedičový výchoz ve střední Evropě. Z čtvrtohorních pokryvů se uplatňují v území např. štěrkovité a písčito-štěrkovité sedimenty podél potoků, nebo humolity. V minulosti zde byla těžena zejména cínová ložiska se sekundárními nerosty (wolfram, kobalt, stříbro), v novější době pak do území zasahovala těžba uranu. Lokálně byl těžen i bazalt.
Geomorfologie: Jedná se o celek Krušné hory, podcelek Klínovecká hornatina, okrsky Jáchymovská hornatina a Přebuzská hornatina. Jde o zvlněný starý zarovnaný povrch převážně v nadmořské výšce 940-1000 m, zřídka výše. Na rozsáhlých plošinách a mírných svazích, vzácně i na plochých vrcholech se vyvinula vrchoviště a přechodová rašeliniště. Zejména okrajové části území jsou naopak velmi členité, často mají podobu strží a kaňonů zahloubených údolí potoků (Rájecké údolí, údolí Slatinného potoka, údolí Černé a Zlatého potoka). Nad okolní rovinný terén vystupuje několik výraznějších vrcholů, je to zejména Božídarský Špičák (1115 m), Blatenský vrch (1046 m), Rolavský vrch (950 m). V zahloubených údolích jsou občasné skalní výchozy a mrazové sruby, vzácně mají až charakter skalních měst. Čedičové výchozy se nachází na Božídarském Špičáku a na Rýžovně, kde najdeme ukázku sloupcovité odlučnosti ve starém lomu. Protože území bylo v minulosti hornicky silně využívané, jsou v něm roztroušeny četné antropogenní montánní tvary jako sejpy, vodní příkopy (Blatenský příkop, Přebuzský příkop), pinky, výsypky, propadliny a mnoho dalších. Území je na mnoha místech poddolováno, časté jsou lomy.
Pedologie: Půdy jsou hnědé podzolované nebo zrašelinělé. Na plochém terénu vznikla významná ložiska vrchovištní rašeliny, na jejíž území probíhalo v minulosti lokálně borkování, nejvíce kolem Božího Daru a Přebuze. V současnosti aktivní těžba v území neprobíhá.
Krajinná charakteristika: Území pokrývají z větší části rozsáhle lesy, často silně podmáčené a střídající se s neprostupnými vrchovišti s typickými porosty bažinné borovice. Luční enklávy, často silně zamokřené vyplňují širší údolí potoků a enklávy s historickým osídlením. Celá příhraniční oblast je nejzachovalejší částí Krušných hor s výrazně horským charakterem, vytváří dojem jen mírně narušeného a klidného prostředí, bez nežádoucích vlivů lidské činnosti. Luční enklávy mají díky zaniklému osídlení specifický ráz pošmourné sudetské krajiny s řadou solitérních dřevin.  

Biota:

Plošně nejrozšířenějším lesním společenstvem jsou podmáčené smrčiny (L9.2) různé reprezentativnosti, stáří a intenzity obhospodařování. Zastoupené jsou ve všech kategoriích reprezentativnosti, od pralesovitých zbytků na okrajích vrchovišť po téměř kulturní porosty a nálety a výsadby na pasekách. Patří do asociace Bazzanio trilobatae-Piceetum. Hlavní diagnostické druhy asociace: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), Sphagnum girgensohnii, brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) jsou přítomny skoro ve všech porostech. Vyskytuje se v nich hojně Sphagnum russowii, Sphagnum riparium, rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Často se vyskytují v mozaice s rašelinnými smrčinami nebo rašeliništi. Plošně významné výskyty mají i horské třtinové smrčiny (L9.1). Ve všech případech se jedná o druhově chudé společenstvo Calamagrostio villosae–Piceetum. Dominantami kromě smrku je dnes v keřovém patře jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), v bylinném patře třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), svízel hercynský (Galium saxatile), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), v mechovém patře ploník obecný (Polytrichum commune), dvouhrotec (Dicranum sp.), lesklec čeřitý (Plagiothecium undulatum), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), Sphagnum girgensohnii. Vzácnější jsou papratka horská (Athyrium distentifolium) a bika lesní (Luzula sylvatica). Nejasnou záležitostí je dolní výšková hranice tohoto biotopu, kde smrčiny přechází postupně do kulturních smrčin (dříve smrkových bučin). Kulturní smrčiny mají mnohem větší podíl metličky křivolaké (Avenella flexuosa), chybí v nich rašeliník Sphagnum sp. div., rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), bika lesní (Luzula sylvatica), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). V území se hranice pohybuje kolem 900 m n. m. na jižních svazích a kolem 850 m n. m. na svazích severních. V hluboce zaříznutých inverzních údolích mohou sestupovat níže. Na většině území mají třtinové smrčiny jen nízkou reprezentativnost, naopak kvalitní porosty najdeme na Zaječí hoře, Božídarském Špičáku, Nad Rýžovnou a kolem Zadního Ostružiníku. Na podmáčené smrčiny často navazují rašelinné smrčiny, často velmi kvalitní. Většinou se jedná o as. Sphagno–Piceetum indikovanou druhy: suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), černýš luční (Melampyrum pratense), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), Sphagnum russowii, šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Jedná se o častý biotop v pánvích, nivách, lemech (laggech) vrchovišť, výjimečně i na svahových pramenech a deluviích. Biotop je jednoznačně nejohroženější v celém území z hlediska odvodňování. Jedná se o klíčové území z hlediska výskytu tohoto biotopu v rámci Krušných hor. Na podmáčené lesní porosty navazují častá vrchoviště, kde dominují porosty vrchovišť s klečí (R3.2) (zde Pinus x pseudopumilio). Jedná se o as. Pino rotundatae-Sphagnetum. Často jsou vyvinuta i v nejreprezentativnější podobě společenstva otevřených vrchovišť (R3.1) a vrchovištních šlenků (R3.3). Vegetace terestrických stanovišť patří do svazů Oxycocco-Ericion, Sphagnion medii a Oxycocco-Empetrion hermaphroditi. Tvoří je porosty rašeliníků Sphagnum papillosum, Sphagnum tenellum, Sphagnum magellanicum, Sphagnum fuscum, Sphagnum rubellum, šáchorovitých a vřesovcovitých - klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) - a mnoho vzácných druhů jako rosnatka anglická (Drosera anglica), ostřice bažinná (Carex limosa), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Vegetace vrchovištních šlenků patří do svazu Leuco-Scheuchzerion palustris, jedná se o as. Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae. Dominantami jsou Drepanocladus fluitans, Sphagnum majus, Sphagnum cuspidatum. Vrchoviště se vyskytují zejména v komplexu pramenišť Rolavy, severně a jižně od Chaloupek, na hranici se SRN (Malé jeřábí jezero), pod Bludnou, na Spáleništi, kolem Božídarského Špičáku a na Tetřeví hoře. Okrajové laggy vrchovišť, terénní sníženiny a pramenné nivy potoků jsou nejčastěji vyplněny vysoce kvalitními přechodovými rašeliništi (R3.4) (značně rozsáhlými), místy v mozaice se slatiništi (kolem čedičových elevací). Najdeme v nich i Sphagnum subnitens, všivec bahenní (Pedicularis palustris), rozchodník huňatý (Sedum villosum), ostřici šlahounovitou (Carex chordorrhiza). Na nelesních plochách se vyskytují roztroušeně luční prameniště bez tvorby pěnovce (R1.2) svazu Cardamino-Montion. Jedná se o nejkvalitnější typy s kropenáčem vytrvalým (Swertia perennis), zdrojovkou potoční (Montia hallii), tučnicí obecnou (Pinguicula vulgaris). Luční společenstva představují nejčastěji kvalitní horské trojštětové louky (T1.2) svazu Polygono-Trisetion s dominantním koprníkem štětinolistým (Meum athamanticum), lipnicí širolistou (Poa chaixii), rdestem hadím kořenem (Bistorta major) a dále smilkové louky, výjimečně i s druhy běloprstka bělavá (Pseudorchis albida), vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia), vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium), vratička měsíční (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana). Na v minulosti těžbou ovlivněných plochách se vyvinula reprezentativní sekundární horská a podhorská vřesoviště (T8.2). Lokálně se vyskytují další kvalitní biotopy dokládající kvalitu území. V lesních porostech papratkové smrčiny (L9.3, rašelinné březiny (L10.1), olšiny s olší šedou (L2.1), horské klenové bučiny (L5.2) a acidofilní bučiny (L5.4). Na nelesních enklávách - loukách jsou to vlhká tužebníková lada (T1.6), porosty vysokých ostřic (M1.7) a pcháčové louky (T1.5). Bodově se v území vyskytují různé typy vegetace skalních štěrbin (S1.2), význačné je naleziště játrovky Mielichhoferia mielichhoferiana ve Vlčích jamách, jediné v ČR. V území se lokálně vyskytuje i vodní vegetace oligotrofního charakteru (Batrachospermum moniliforme, B. vagus). Na sekundárních stanovištích propadů, lomů a podél potoků v nejvyšších polohách najdeme subalpínské kapradinové a vysokobylinné nivy s mlečivcem alpským (Cicerbita alpina), papratkou horskou (Athyrium distentifolium), pryskyřníkem platanolistým (Ranunculus platanifolius), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), bikou lesní (Luzula sylvatica). Z živočichů se nehojně vyskytuje tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a čáp černý (Ciconia nigra), z hojných druhů např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), datel černý (Dryocopus martius), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), ve starých důlních dílech netopýr černý (Barbastella barbastellus), n. velký (Myotis myotis), n. severní (Eptesicus nilssonii) aj.  

Kvalita a význam:

Z hlediska výskytu vrchovištních společenstev všech typů, přechodových rašelinišť a rašelinných lesů má území mezinárodní význam. Jedná se spolu s Šumavou a Krkonošemi o nejzachovalejší, dobře vyvinutý a plošně rozsáhlý komplex ve střední Evropě. Význam v rámci ČR mají zejména kvalitní společenstva slatinišť, pramenišť a horských luk s řadou kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Řada zvláště chráněných druhů se vyskytuje rovněž na vlhkých a zrašelinělých místech vřesovišť a smilkových trávníků a v rašelinných smrčinách.
Velmi význačná je zejména reliktní entomofauna vrchovišť. Jedná se o poměrně zachovalá stanoviště, umožňující výskyt mnoha rostlinným a živočišným druhům, vázaných na rašelinné biotopy horských poloh. Důlní dílo Mauritius u Hřebečné je jedno z nejvýznamnějších zimovišť netopýra velkého (Myotis myotis) v České republice. Lokalita je intenzivně využívána i dalšími druhy netopýrů, a to jak v období zimování, tak v jiných částech roku.  

Zranitelnost:

Zásadně jako nejvýznamnější nebezpečí ohrožující kvalitu území se jeví možnost a na mnoha místech neustále prováděné meliorační zásahy převážně v rašelinných smrčinách (ty se po zásahu přeměňují v podmáčené smrčiny) a v menších přechodových rašeliništích, a to vlastníky lesů. Meliorace jsou hrozícím problémem i na dalších vlhkých stanovištích. Nutno podotknout, že odvodňovací kanály byly v dlouhé minulosti velmi často používány právě v rašelinných a podmáčených smrčinách. Dnešní lesníci na toto velice rádi navazují, zvlášť za vhodných dotačních titulů. Nepřípustný je jakýkoliv zásah do vodního režimu!
V posledních letech se pro údajné zkvalitnění smrkových porostů a jejich výživu používá dotační letecké vápnění dolomitickým vápencem, negativní vliv na kyselá rašeliniště je zřejmý. Dalším faktorem, hrajícím podstatnou roli v dalším vývoji ekosystému je vnos cizorodých látek, především dusíku z ovzduší (provedená měření zjistila i vliv automobilového provozu po komunikaci při východním okraji lokality) a vlivem vysoké návštěvnosti území turisty, kde je kromě rušení některých druhů obratlovců patrný vliv i sešlapem vegetace.
Ve vrchovištích (především v otevřeném vrchovišti Velký močál) je výrazná destrukce šlenků zvýšeným pohybem jelení zvěře. Nadměrné stavy jelení zvěře, také způsobují likvidaci některých mikrostanovišť a zamezují přirozené obnově lesních porostů.
Na několika místech se neustále pro zalesňování používá smrk ztepilý (Picea pungens).
Pro neporušenost a jakousi pannenskost krajiny se toto území stává lákadlem pro investory rozsáhlé obytné výstavby, která by velice narušila krajinný ráz a zvýšila by se její exploatace. S rozsáhlejší výstavbou souvisí i rozšiřování inženýrských sítí a komunikací.
Na některých vřesovištích může docházet k sukcesi dřevin (i když ta je omezena přemnoženou zvěří).
Transport a skladování vytěžené dřevní hmoty v květnatých štěrkových lemech cest likviduje významné populace vratičky heřmánkolisté (Botrychium matricariifolium), prhy arniky (Arnica montana), vítodu mateřídouškolistého (Polygala serpyllifolia).
Územím se každoročně přehání po malé trase velké stádo ovcí. Hrozí nejen soustředěná eutrofizace, ale i narušení vlhkých stanovišť.  

Management:

Na Božídarském rašeliništi zabránění dalšímu odvodnění rašelinných ložisek a současně některé odvodněné části zamokřit hrazením odvodňovacích příkopů. Upravit návštěvnost zavedením návštěvního řádu a kontrolou jeho dodržování. Upravit lesní hospodářství a myslivost přírodě bližším způsobem za použití finančních stimulů.
Zabránit další devastaci přirozeného prostředí živočišných druhů (tetřívek obecný, netopýři), především výstavbou objektů, dopravní sítě apod. Dále pak pokračovat v obhospodařování luk a pastvin, případně je rozšiřovat na jiné plochy. Neprovádět letecké hnojení a vápnění lesních porostů. Neumisťovat stavby v rozporu s vysokou hodnotou stávajícího krajinného rázu (větr. elektrárny, vodní nádrže). Nerozšiřovat současnou síť hraničních přechodů.  

Možné střety zájmu:

Výstavba obytných a rekreačních objektů, nadměrná turistika (pěší, cyklo-, lyžařské aktivity), intenzivní lesní hospodářství (odvodňování pozemků, vápnění a hnojení, tvorba holin, zalesňování nepůvodním materiálem), podnikatelské aktivity (větrné elektrárny, turistická centra) aj.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 11779.5895
Z toho prioritních naturových biotopů: 10.881282.4879
Z toho neprioritních naturových biotopů: 65.467711.0594
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.83216.6242
Z toho X biotopů: 19.822334.888
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.01390.00B/B/-Ne
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin0.01390.00B/B/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.1640.00B/A/-Ne
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.16400.00B/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 204.40721.73C/B/CAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)200.74921.70C/B/C
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin3.65800.03C/B/C
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 282.56252.39C/B/CAno
T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy24.94180.21B/B/C
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce257.62072.18C/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7.83290.06B/B/-Ne
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy0.12980.00B/B/-
A4.3 Subalpínské kapradinové nivy0.29510.00D/B/-
M5 Devětsilové lemy horských potoků0.52270.00C/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada6.88530.05B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.17390.00C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.17390.00C/B/-
6520Horské sečené louky 851.75367.23C/B/BAno
T1.2 Horské trojštětové louky851.75367.23C/B/B
7110Aktivní vrchoviště 99.36020.84B/A/AAno
R3.1 Otevřená vrchoviště67.73880.57B/A/A
R3.3 Vrchovištní šlenky31.62140.26B/B/A
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 160.06141.35B/B/-Ne
R3.4 Degradovaná vrchoviště160.06141.35B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 593.90735.04B/B/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště25.45050.21B/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště568.45684.82B/B/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 13.37980.11C/B/CAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin13.37980.11C/B/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 48.72260.41C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny48.72260.41C/B/-
9140Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 3.32590.02A/A/CAno
L5.2 Horské klenové bučiny3.32590.02A/A/C
91D0Rašelinný les 894.72567.59B/B/AAno
L10.1 Rašelinné březiny12.12740.10A/A/A
L9.2A Rašelinné smrčiny628.73875.33B/B/A
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)253.85952.15A/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 5.83960.04C/B/-Ne
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)2.70730.02C/C/-
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty3.13230.02C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 5826.316949.46C/B/BAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny3062.819026.00C/B/B
L9.2B Podmáčené smrčiny2714.510723.04B/B/B
L9.3 Horské papratkové smrčiny48.98720.41B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.64850.01B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy6.12690.05B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.19060.00B/B
M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty0.00806.79B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků1.18080.01B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic14.99710.12B/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.59600.00C/C
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců2.41170.02B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.53150.00B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek2.43700.02C/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd9.33170.07B/B
T1.3 Poháňkové pastviny2.60890.02C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky167.25211.41B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.26710.00C/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta7.03630.05C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území15.02380.12
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.48150.02
X5 Intenzivně obhospodařované louky12.60630.10
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla9.00320.07
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla12.26220.10
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami857.68897.28
X10 Paseky s podrostem původního lesa1315.130311.16
X11 Paseky s nitrofilní vegetací85.63860.72
X12 Nálety pionýrských dřevin18.71090.15
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.94050.00
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace5.40180.04
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
netopýr velkýPP
Myotis myotisAACA
střevlík MénétriésůvP
Carabus menetriesi pacholeiCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Abertamy, Boží Dar, Bublava, Hřebečná, Chaloupky u Přebuze, Jáchymov, Jelení u Nových Hamrů, Kraslice, Milíře u Šindelové, Nová Ves u Kraslic, Nové Hamry, Obora u Šindelové, Pernink, Potůčky, Přebuz, Ptačí, Rolava, Rudné, Ryžovna, Stříbrná  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.