Homepage

CZ0414027 - Lomnický rybník

Rozloha: 109.6451 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°57'31'' v.d., 50°9'59'' s.š.
Nadmořská výška: 556 - 615 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Lomnický rybník leží asi 1,5 km záp. od obce Dlouhá Lomnice na okraji Doupovských hor a Slavkovského lesa, asi 10 km jv. od Karlových Varů. Území tvoří Velký Lomnický rybník, jeho litorální oblast a biotopy, které tvoří nivu blízkého Lomnického potoka.  

Ekotop:

Geologie: Podloží přírodního komplexu tvoří hlavně středně zrnité porfyrické biotitické granity karlovarského žulového plutonu, místy se uplatňují i přeměněné břidlice (ruly).
Geomorfologie: Přírodní komplex náleží do celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina, okrsku Loketská vrchovina.
Reliéf: Terciérní parovina, s malými výškovými rozdíly, je pouze mělce erodována horním tokem Lomnického potoka, který zde vytváří mělkou údolní nivu. Koryto potoka přirozeně meandruje.
Pedologie: Na podloží vznikají propustné, silně skeletovité nebo písčité půdy. Na místech se sníženým odtokem nebo zvýšenou hladinou podzemní vody dochází ke vzniku drobných ložisek rašeliny půd. Nivu Lomnického potoka vyplňují hlinitopísčité sedimenty.
Krajinná charakteristika: Plochá pánev je vyplněna Velkým Lomnickým rybníkem a mělkou nivou horního toku Lomnického potoka. V území se střídají mokřady, louky, drobné lesíky a olšový luh.  

Biota:

Niva horního toku Lomnického potoka je tvořena mozaikou údolního jasanovo-olšového luhu, vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů a lučních společenstev. Údolní luh kromě Alnus glutinosa tvoří Prunus padus a Salix fragilis. Lokálně se vyskytují porosty Salix fragilis v keřové formě. Podrost vytváří Chaerophyllum hirsutum, Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Caltha palustris, Lysimachia nemorum, Valeriana procurrens, Phalaris arundinacea. Luční společenstva nivy představují vlhké pcháčové louky s přechody k tužebníkovým ladům a aluviální psárkové louky. Pcháčové louky charakterizuje výskyt Cirsium oleraceum, Angelica sylvestris, Cirsium palustre, Valeriana dioica, Cirsium heterophyllum, Bistorta major, místy je častý Trollius altissimus. Pro psárkové louky, které jsou pod vlivem každoročního zaplavení, jsou typické druhy Alopecurus pratensis, Holcus lanatus, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis, Symphytum officinalis.
Pánev Velkého Lomnického rybníka vyplňuje mimořádně (druhově i strukturálně) pestrá mozaika biotopů. Uplatňují se zde střídavě vlhké bezkolencové louky, přechodového rašeliniště, podhorské smilkové trávníky, sekundární vřesoviště, makrofytní vegetace oligotrofních tůní. Z lesních společenstev zde najdeme rašelinný brusnicový bor a mokřadní olšiny. Vlastní plocha rybníka s písčitými břehy periodicky hostí vegetaci letněných rybníků s náznaky jednoleté vegetace vlhkých písků. V mozaice biotopů roste řada zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin – Sphagnum magellanicum, Arnica montana, Carex bohemica, Menyanthes trifoliata, Pedicularis sylvestris, Trollius altissimus, Utricularia australis, Potentilla palustris, Vaccinium uliginosum, Sparganium minimum, Succisa pratensis, Dactylorhiza majalis, Iris sibirica. Z fauny zde zjištěn výskyt Colias palaeno, Melitea athalia, Polyommatus coridon, Euphydryas aurinia, Vipera berus, Zootoca vivipara, Triturus vulgaris, Picus canus, Lanius excubitor, Lanius collurio, Charadrius dubius, Gallinago gallinago. Z hlediska vodního ptactva je rybník zajímavý i v době tahu, pravidelně se zde zdržuje Egretta alba.
Stranou nivy potoka i pánve Velkého Lomnického rybníka je sublokalita Podlesí. Zde se nalézá poměrně rozsáhlá a kvalitní rašelinná březina, lemovaná střídavě vlhkými bezkolencovými loukami a vlhkými pcháčovými loukami. Přežívá populace Dianthus superbus, který sem byl repatriován. Vyskytuje se zde také Gallinago gallinago. Přechodové rašeliniště porůstající náletem břízy (Betula pendula, B. pubescens vzácně) je charakteristické bohatým výskytem mechorostů rodu Sphagnum a Polytrichum commune, ostřicemi Carex rostrata, C. canescens. Z obratlovců zde byl na lokalitě zjištěn výskyt budníčka většího (Phylloscopus trochilus), pěnice slavíkové (Sylvia borin), rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris), slepýše křehkého (Anguis fragilis).  

Kvalita a význam:

Na lokalitě se vyskytuje mimořádně pestrá mozaika biotopů a pozoruhodná druhová garnitura rostlin a živočichů. Hodnota přírodního komplexu spočívá právě v kumulaci velkého počtu nejrůznějších typů stanovišť na poměrně malé ploše. Údolní luh, rašelinná březina, podhorské vřesoviště se smilkovým trávníkem a bezkolencové louky v lokalitě patří mezi ty nejhodnotnější v regionu. Výskyt glaciálního reliktu (Colias palaeno) a naturového Euphydryas aurinia vypovídá o dlouhodobé stabilitě a zachovalosti přírodního prostředí území a vyzdvihuje lokalitu i v národním měřítku.  

Zranitelnost:

Potenciálním nebezpečím pro biotu lokality by byly snahy o intenzifikaci rybářského hospodaření na rybníce (hnojení, vápnění, zvýšení hladiny). Na střídavě vlhkých bezkolencových loukách se postupně projevuje nástup některých dominant v důsledku absence seče. Extenzivní pastviny, na nichž vznikl biotop podhorského smilkového trávníku a vřesoviště ohrožuje nálet dřevin.
Potenciálním nebezpečím pro lokalitu Podlesí mohou být snahy o změnu vodního režimu v okolí obývaných budov Podlesí.
Rovněž pokračující sukcese může lokalitu negativně ovlivnit.  

Management:

Lokalita Podlesí: Nepřipustit zapojení náletu (především břízy) na lučních stanovištích lokality.
Pozitivní vliv na biotu lokality by mělo proředění či částečné smýcení vzrostlých náletů v okrajových částech rašeliniště. V místech výskytu čertkusu provádět řízenou pastvu či kosení dle pokynů, uvedených v plánu managementu lokalit s výskytem hnědáska chrastavcového.  

Možné střety zájmu:

Intenzifikace rybářského hospodaření.
Změna vodního režimu, úpravy pozemků.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 109.6451
Z toho prioritních naturových biotopů: 19.7021.6035
Z toho neprioritních naturových biotopů: 42.5346.6385
Z toho ostatních přírodních biotopů: 31.7834.8555
Z toho X biotopů: 3.073.373
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 1.23931.13B/B/CAno
M2.1 Vegetace letněných rybníků1.23931.13B/B/C
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 5.37034.89C/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.09090.08D/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty5.27944.81C/B/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.01020.00D/B/CAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.01020.00D/B/C
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 1.22591.11C/A/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt1.22591.11C/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 0.47390.43A/A/CAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.47390.43A/A/C
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 1.94811.77B/B/BAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce1.94811.77B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)4.01513.66C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky4.01513.66C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.80260.73A/A/CNe
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.80260.73A/A/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 32.381229.53C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky32.381229.53C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.91670.83B/B/CAno
R2.3 Přechodová rašeliniště0.91670.83B/B/C
91D0Rašelinný les 2.44952.23C/B/BNe
L10.1 Rašelinné březiny1.14451.04B/A/-
L10.2 Rašelinné brusnicové bory1.30501.19C/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 17.205915.69A/A/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty17.205915.69A/A/C
91T0Středoevropské lišejníkové bory 0.20330.18C/C/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory0.20330.18C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny3.08052.80A/A
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů2.45172.23B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.00610.00C/B
L1 Mokřadní olšiny3.20072.91C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.06120.05B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.09320.08B/B
M1.4 Říční rákosiny1.18351.07A/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.76641.61B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky4.00643.65B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky18.531416.90A/A
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.47440.43A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.00019.12
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole1.42331.29
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.40190.36
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.00019.12
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1.05580.96
X12 Nálety pionýrských dřevin0.49180.44
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hnědásek chrastavcovýP
Euphydryas auriniaCACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Dlouhá Lomnice  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.