Homepage

CZ0410414 - Kladské rašeliny

Rozloha: 2672.8471 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°40'3'' v.d., 50°2'28'' s.š.
Nadmořská výška: 673 - 982 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Kladské rašeliny se rozkládá v centrální části CHKO Slavkovský les na náhorní planině mezi Lázněmi Kynžvart (1,3 km na JZ), Mariánskými Lázněmi (4 km na J) a obcí Prameny (1,7 km na V). Jádro území tvoří NPR Kladské rašeliny (části Lysina, Paterák, Tajga, Malé rašeliniště, Husí filc).  

Ekotop:

Základní charakteristika: Jedná se o centrální nejcennější část CHKO Slavkovský les s pěti velkými vrchovišti v NPR Kladské rašeliny (Tajga, Lysina, Paterák, Malé rašeliniště, Husí filc). Území mezi nimi vyplňují menší vrchoviště a přechodová rašeliniště, rašelinné a podmáčené smrčiny a na svazích Lysiny i zbytky bučin horského charakteru. Do území patří i několik mezotrofních až oligotrofních vodních nádrží. Maloplošně vyvinutá bezlesí pokrývají hodnotné mokřadní typy luk.
Geologie: Území je z geologického hlediska tvořeno především žulorulami a migmatity, oblast Lysiny obsahuje výchozy amfibolitů a směrem k Pramenům se objevují drobné výchozy serpentinitů.
Geomorfologie: Území má charakter hornatiny s nejvyšším výrazným vrcholem Lysinou (982 m n. m.). Směrem na východ od Lysiny převažuje mírně zvlněná krajina s pánvemi s převážně východní orientací. Směrem na západ a jihozápad od Lysiny je území prudce svažité. Nevýrazné vrcholy v území nebo na jeho hranici jsou Ztracená (849 m n. m.), Lovecký pahorek (843 m n. m.), Za rozcestím (877 m n. m.), Hvězdice (844 m n. m.).
Reliéf: Území je rozčleněno různě zahloubenými údolíčky severně, jižně a východně orientovaných potoků, které v území pramení. Oblast Tajgy je pramennou oblastí potoka Rota a začíná zde i umělé koryto vodního kanálu Dlouhá stoka, který byl vybudován za účelem přivedení vody do důlního revíru kolem Horního Slavkova. Na svazích Lysiny pramení na sever tekoucí Velká Libava a na jih tekoucí Lipoltovský potok a řada drobných vodotečí (např. Rašelinný potok). Územím prochází rozvodí Berounky a Ohře. Na lokalitě je zbudována řada vodních nádrží, jsou to zejména vodní díla v oblasti Kladské. Ostatní vodní nádrže jsou drobné.
Pedologie: Převládajícím půdním typem jsou zde pseudogleje modální. Kvartérního původu jsou mocná ložiska rašeliny (Tajga, Paterák, Malé rašeliniště, Husí filc, Lysina), které (mimo Lysiny) leží na význačných zlomových liniích s hlubokými vývěry podzemní vody.
Krajinná charakteristika: Jedná se o téměř zcela zalesněné kompaktní území v centrální části CHKO Slavkovský les. Určujícím znakem území je výskyt rozsáhlých vrchovišť s blatkovými porosty. Vrchoviště doprovázejí podmáčené a rašelinné lesní porosty i drobnější přechodová rašeliniště (filc). Území náleží do celku Slavkovský les, podcelku Kynžvartská vrchovina, okrsku Lysinská hornatina.
Výrazným vrcholem v území je Lysina, druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa. Krajinářsky vysoce hodnotná je soustava vodních nádrží, luk a srubové architektury osady Kladská a jejího okolí. Dalšími prvky zpestřujícími kompaktní lesní porosty jsou lesní louky a zachovalé meandrující potoky (Rota, Velká Libava). Lidské osídlení je v území sporadické (Horní Lazy, Kladská), nedaleko lokality leží Lázně Kynžvart a obec Prameny.  

Biota:

Pro území je zásadní vegetace rašelinišť. Asi nejcharakterističtější jednotkou jsou blatkové bory vyskytující se uvnitř NPR Kladské rašeliny (Husí filc, Malé rašeliniště, Tajga). Jedná se o nejcennější typy rašelinných lesů v celé oblasti. Vegetaci řadíme do poměrně široké as. Pino rotundatae-Sphagnetum. Dominantním druhem je borovice blatka (Pinus rotundata), v bylinném patře to jsou vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), šicha černá (Empetrum nigrum), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvka (V. myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýr úzkolistý (E. angustifolium), mechové patro tvoří především rašeliníky Sphagnum russowii, S. magellanicum, S. recurvum agg., vzácněji S. fuscum, S. rubellum, S. capillifolium, S. molluscum, dále dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), Polytrichum strictum, travník Schreberův (Pleurozium schreberi). Jednotka tvoří typické mozaiky s vegetací otevřených vrchovišť a vrchovištních šlenků (R3.1, R3.3), naopak přechody k rašelinným smrčinám (L9.2A) a přechodovým rašeliništím (R2.3) jsou poměrně ostré. Z hlediska kvality se jedná vesměs o vysoce reprezentativní porosty. Na výše položeném vrchovišti Lysina je vegetace tvořena porosty Pinus x pseudopumilio, jedná se o vegetaci vrchovišť s klečí. Jsou řazené též do asociace Pino rotundatae-Sphagnetum. Spolehlivé indikační druhy jsou borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), rašeliníky Sphagnum fallax, Sphagnum russowii. Všechny výskyty byly hodnoceny s nejvyšší reprezentativností. Uvnitř vrchovišť najdeme relativně vzácně vegetaci otevřených vrchovišť. V území se vyskytuje jen uprostřed vyvinutých vrchovišť (Tajga, Lysina, Malé rašeliniště a Husí filc). Jedná se o asociace: Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi. Z druhů cévnatých rostlin zde najdeme zejména suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), kýhanku sivolistou (Andromeda polifolia), šichu černou (Empetrum nigrum), brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), vzácně rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Dominující mechové patro je tvořeno rašeliníky, zejména Sphagnum magellanicum, S. russowii, S. recurvum agg., S. rubellum, místy S. fuscum, ploníkem Polytrichum strictum, Dicranum spp. a roztroušeně Splachnum ampulaceum. Vegetace se takřka vždy vyskytuje v maloplošné mozaice s vegetací vrchovištních šlenků (R3.3), která se vyskytuje jen maloplošně. Přesto je na více místech dobře vyvinuta. Z typických druhů chybí ostřice bažinná (Carex limosa), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) a vzácná je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Vegetaci tvoří as. Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae sensu lato s dominantním rašeliníkem Sphagnum majus a Sphagnum cuspidatum, srpnatkou Drepanocladus fluitans, dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), rašeliník (Sphagnum recurvum agg.). V laggových partiích na okrajích vrchovišť najdeme dobře vyvinutá přechodová rašeliniště (v území nazývané lesnickou hantýrkou filc). Všechny lokality lze zařadit do svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Společenstva laggů jsou mozaikou s nezřetelnými hranicemi mezi jednotlivými společenstvy. Nejvýrazněji se uplatňuje vývojově vyšší as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati vznikající z vývojově nižších společenstev, as. Junco filiformis-Sphagnetum recurvi s vyšší pokryvností sítiny niťovité (Juncus filiformis), violky bahenní (Viola palustris), a společenstev na přechodu k as. Polytricho communis-Molinietum caeruleae, vysoká pokryvnost bezkolence modrého (Molinia caerulea), nebo k as. Pino rotundatae-Sphagnetum, vysoká pokryvnost suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), a as. Sphagno-Piceetum, s nimiž jsou často v mozaice. Kromě toho tvoří mozaiku s R2.2, T2.3B i R3.1. V území se vyskytují v celé škále reprezentativnosti a zachovalosti. Z druhů vyšších rostlin se vyskytuje ostřice šedavá (Carex canescens), o. ježatá (C. echinata), o. obecná (C. nigra), o. zobánkatá (C. rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), sitína níťovitá (Juncus filiformis), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), violka bahenní (Viola palustris), z mechorostů dominují rašeliníky – zejména Sphagnum recurvum agg., S. palustre, S. riparium, dále Polytrichum commune. Uvnitř drobných nelesních enkláv a zejména na rašelinných ostřicových loukách se dochovala nevápnitá mechová slatiniště. Většinou se jedná o varianty široké as. Caricetum goodenowii, místy s druhy as. Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii, která se častěji vyskytuje v navazujících oblastech s vlivem hadcového podloží. Druhové spektrum je tvořené zejména druhy: ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), vzácně tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), violka bahenní (Viola palustris), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), z mechorostů Sphagnum teres, Aulacomnium palustre, Calliergon stramineum, Calliergonella cuspidata, Rhizomnium punctatum. Z T1.5 zde vyznívají prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a starček potoční (Tephroseris crispa).
Lesní obvody vrchovišť a pramenné pánve vyplňují rašelinné smrčiny. Vegetaci řadíme do as. Sphagno-Piceetum indikovanou oproti jednotce L9.2B druhy suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), černýš luční (Melampyrum pratense), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a rašeliníky ze sekcí cuspidata (Sphagnum riparium, S. recurvum agg.), palustria (S. palustre agg., vzácně S. magellanicum) a acutifolia (S. russowii). Druhové spektrum je velmi blízké ostatním jednotkám rašelinných lesů (R3.2 a L10.4) s nimiž tvoří časté přechody a mozaiky, blízkou návaznost na vrchovištní as. Pino rotundatae-Sphagnetum ukazuje především Sphagnum russowii, šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Typická je i mozaika s přechodovými rašeliništi (R2.3) a podmáčenými smrčinami (L9.2B), na které gradientově navazují. Jedná se o častý biotop, který byl v minulosti často poškozen odvodňováním a to i na území dnešní NPR Kladské rašeliny. Většinu plochy mezi vrchovišti vyplňují podmáčené smrčiny. Mají podobu od pralesovitých zbytků na okrajích vrchovišť po téměř kulturní porosty a nálety a výsadby na pasekách. Vegetace patří do dvou asociací. As. Bazzanio trilobatae-Piceetum (dtto Mastigobryo-Piceetum) má spíše oligotrofní charakter, je druhově spíše velmi chudá, v bylinném patře roste brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), bohaté a převládající je mechové patro s rašeliníky (Sphagnum palustre agg., S. recurvum agg., S. girgensohnii, S. squarrosum, S. riparium) a jinými mechorosty (Bazzania trilobata, Polytrichum spp., Dicranum scoparium, Hepaticae). Typické jsou pro ni mozaiky s přechodovými rašeliništi (R2.3) a rašelinnými smrčinami (L9.2A). As. Equiseto-Piceetum má spíše mezotrofní charakter, je druhově poměrně bohatá, pronikají do ní druhy pramenišť (R1.4), slatinišť (R2.2) a smrkových olšin (L2.2, Piceo-Alnetum), s nimiž také tvoří charakteristické mozaiky. Typické druhy jsou přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), naopak chybějí druhy Vacciniaceae. Z mechorostů dominují játrovky a druhy rodů Mnium, Plagiomnium, Rhizomnium, z rašeliníků jsou to Sphagnum girgensohnii, S. palustre agg. Nejkvalitnější porosty se vyskytují většinou v mozaice uvnitř rašelinných smrčin a tak i byly mapovány.
Na východních svazích Lysiny najdeme zbytky acidofilních bučin horského typu. Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušen je javor klen (Acer pseudoplatanus), vzácná je jedle bělokorá (Abies alba), výskyt smrku v polohách nad 850 m n. m. lze považovat za přirozený ve formě příměsi. V keřovém patře najdeme mladší jedince buku, smrku, jeřábu ptačího a javoru. Bylinné patro je chudší s výrazným výskytem acidofytů. Hojnými druhy jsou metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), bika bělavá (Luzula luzuloides), černýš luční (Melampyrum pratense), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Vzácněji najdeme kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), historicky je udáván i čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Vegetaci lze řadit do as. Calamagrostio villosae-Fagetum. Uvnitř bučin jsou častá nepěnovcová lesní prameniště (R1.4), nejkvalitnější z nich byla samostatně vymapována. Charakteristické druhy jsou mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), m. střídavolistý (Ch. alternifolium), řeřišnice hořká (Cardamine amara), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. lesní (C. sylvatica), z vzácnějších rozrazil horský (Veronica montana), čarovník alpský (Circaea alpina). Z mechorostů se vyskytuje mřížkovec kuželovitý (Conocephalum conicum), měřík tečkovaný (Rhizomnium punctatum), rašeliníky Sphagnum squarrosum, S. recurvum agg. V údolních polohách, zejména podél Velké Libavy se uplatňují údolní jasanovo-olšové luhy. Tato jednotka tvoří lesní doprovod vodních toků v území a vyplňuje mělké pánve s prameništi. Tvoří jí většinou vegetace as. Piceo-Alnetum, v nižších polohách pak as. Stellario-Alnetum. Ve stromovém patře většinou dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), často byla vysazována i o. šedá (A. incana), jenž může být na některých lokalitách i původní. V podrostu se vyskytují oba druhy mokrýšů (Chrysosplenium spp.), blatouch bahenní poléhavý (Caltha palustris subsp. procumbens), škarda bahenní (Crepis paludosa), sasanka hajní (Anemone nemorosa), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), p. poříční (E. fluviatile), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), řeřišnice hořká (Cardamine amara), časté jsou i rašeliníky, z nich zejména druhy živnějších lesních stanovišť – Sphagnum squarrosum, S. palustre agg. Ze vzácnějších druhů zde nalezneme čarovník alpský (Circaea alpina), rozrazil horský (Veronica montana).
Z luční vegetace se poměrně často uplatňují pcháčové louky. Vyskytují se v mělkých pánvích a na mírných svazích jako náhradní společenstvo smrkových olšin a podmáčených smrčin. Společenstva lze zařadit zejména do as. Polygono-Cirsietum palustris, Polygono-Cirsietum heterophylli, Scirpetum sylvatici. Jedná se o poměrně druhově pestré louky, často v nich dominuje metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), děhel lesní (Angelica sylvestris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), dále se zde vyskytují kakost lesní (Geranium sylvaticum), škarda bahenní (Crepis paludosa), psárka luční (Alopecurus pratensis), sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), blatouch bahenní (Caltha palustris). Ze vzácnějších druhů se v nich poměrně vyskytují prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mochna bahenní (Potentilla palustris), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), kozlík dvoudomí (Valeriana dioica), čertkus luční (Succisa pratensis), starček potoční (Tephroseris crispa), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus). Typické jsou mozaiky s K1, T1.6, R1.2 a R2.2 (R2.3), z lesních biotopů s L9.2B a L2.2 (ty většinou vznikají sukcesí dřevin na opuštěných loukách). Dalším nelesním biotopem jsou vlhká tužebníková lada, která nachází své optimum na dočasně nekosených podmáčených stanovištích na kontaktu s vlhkými pcháčovými loukami. Většinou se jedná o as. Lysimachio vulgaris–Filipenduletum. Najdeme v nich zejména tyto druhy – tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kuklík potoční (Geum rivale), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum). Ze vzácnějších druhů v nich lze nalézt úpolín nejvyšší (Trollius altissimus). Uvnitř mokřadních luk jsou častá nepěnovcová luční prameniště. Vždy se jedná o porosty s vysokou reprezentativností s dominantním ptačincem mokřadním (Stellaria uliginosa) nebo i zdrojovkou (Montia sp.). Dále se vyskytuje i tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), pomněnka bahenní (Myosotis palustris agg.) a játrovky a mechorosty – Philonotis fontana, Marchantia polymorpha. Prameniště nejsou odvodněna.  

Kvalita a význam:

Území je mezinárodně významné především plošně rozsáhlými blatkovými vrchovišti té nejvyšší kvality. Zachovalost vegetace je dána již historickým využitím území jako císařské obory. Vysoké reprezentativnosti dosahují i plošně rozsáhlé rašelinné a podmáčené smrčiny, místy se zachovalou pralesní dynamikou porostů. V území se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin, jmenujme druhy: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), prha arnika (Arnica montana), prstnatec Braunův (Dactylorhiza x Braunii), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), zdrojovka bahenní (Montia hallii), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), borovice blatka (Pinus rotundata), upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Nelze pominout ani vzácné druhy mechorostů a lišejníků - Bryoria fuscescens, Usnea filipendula, Sphagnum fuscum, Splachnum ampulaceum.
Ze zvláště chráněných druhů živočichů v oblasti žijí jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud velký (Dendrocopos major), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), bekasina otavní (Gallinago gallinago), rys ostrovid (Lynx lynx), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), čolek horský (Triturus alpestris).  

Zranitelnost:

Hlavním ovlivňujícím faktorem v území je lesnické obhospodařování. Oproti minulosti se lesnická činnost radikálně pozitivně změnila. Prakticky nedochází k odvodňování rašelinných biotopů, podmáčených smrčin a olšin, smrkové kulticenózy jsou zpestřovány vnášením buku a jedle jak v individuálních chráničkách tak v drobných oplocenkách. Přesto je podíl zejména bučin oproti kulturním smrčinám dosud nedostatečný. Stále dochází k přeměně starých porostů buku na směsné porosty se smrkem, holosečné těžbě v podmáčených smrčinách a preferenci smrku v prořezávkách v borech i bučinách. Místy je patrný vliv imisí (Lysina). Napadení porostů kůrovcem (Tajga) je vlivem spíše pozitivním, umožňujícím bohaté zmlazení. Z minulosti přetrvává vliv zejména hlubokých odvodnění v lesních i lučních biotopech, ta pochází až ze 16. století (Dlouhá stoka, kanály ve vrchovištích). Jen na nejcennějších lokalitách se daří stará odvodnění přehrazovat. Velmi negativním faktorem je přetrvávající vysoký stav zvěře, zejména vysoké, srnčí a siky, a to i přes osídlení území rysem a značné snaze lesníků stavy redukovat. Negativním faktorem je i absence základního obhospodařování lučních biotopů kosením (T1.1, T1.5, T1.6, R2.2) nebo pastvou (T2.3B, T8.2B). Kosení se daří zajišťovat jen na nejcennějších plochách z managementových prostředků správy CHKO Slavkovský les.  

Management:

Pralesovité porosty ponechat v přirozeném stavu, v ostatních částech nepřipustit další odvodňování, postupná přeměna na přirozenou druhovou a prostorovou skladbu lesa. Odvodněné části stabilizovat zvýšením hladiny spodní vody hrazením odvodňovacích příkopů. V lučních ekosystémech provádět kosení s následným vyklizením travní hmoty v rozsáhlejším měřítku než dosud.  

Možné střety zájmu:

Intenzifikace lesního hospodářství (zejména odvodňování, těžba kůrovcových stromů, zalesňování monokulturami smrku).
Turistika, zejména v okolí Kladské, způsobující znečišťování prostředí odpady, ruderalizaci okolí turistických stezek, erozi či přímé poškozování ekosystému a rušení živočichů.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2672.8471
Z toho prioritních naturových biotopů: 17.72473.8401
Z toho neprioritních naturových biotopů: 37.591004.7282
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.7172.5441
Z toho X biotopů: 41.931120.7689
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.0040.00C/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.00400.00C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 18.91130.70D/C/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty18.91130.70D/C/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.40720.01C/A/-Ne
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.40720.01C/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 18.41640.68B/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce18.41640.68B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.53940.02A/A/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.53940.02A/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 5.34430.19D/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky5.34430.19D/B/-
6520Horské sečené louky 0.82540.03C/B/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky0.82540.03C/B/-
7110Aktivní vrchoviště 11.56120.43A/A/BAno
R3.1 Otevřená vrchoviště10.54200.39A/A/B
R3.3 Vrchovištní šlenky1.01920.03A/A/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 46.11871.72B/B/CAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště8.42480.31B/B/C
R2.3 Přechodová rašeliniště37.69391.41B/B/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.0370.00C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.03700.00C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 86.5213.23C/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny86.52103.23C/C/-
91D0Rašelinný les 417.305615.6A/A/BAno
L10.4 Blatkové bory100.85283.77A/A/A
L9.2A Rašelinné smrčiny306.827511.47A/A/B
R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)9.62530.36A/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 26.55690.99B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty26.55690.99B/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 846.019931.65C/B/CAno
L9.2B Podmáčené smrčiny846.019931.65C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L1 Mokřadní olšiny0.45920.01B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy8.88690.33B/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.24940.00B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.01650.03B/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.56250.02D/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců2.94780.11B/B
T1.3 Poháňkové pastviny4.42280.16D/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky48.89621.82B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.01160.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta5.09120.19B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území8.06950.30
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole3.84070.14
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.52750.05
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla3.73710.13
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1052.087739.36
X10 Paseky s podrostem původního lesa48.52121.81
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.38330.08
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.60190.02
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Lázně Kynžvart, Lazy, Mariánské Lázně, Prameny, Vranov u Rovné, Žitná u Březové  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.