Homepage

CZ0410413 - Kaňon Ohře

Rozloha: 339.5168 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°47'50'' v.d., 50°11'45'' s.š.
Nadmořská výška: 344 - 600 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Kaňon Ohře tvoří řeka Ohře a strmé svahy na jejích obou březích mezí Loktem a Karlovými Vary – Doubím. Celý přírodní komplex je orientován od Z na SV, přibližně ve středu území leží NPP Svatošské skály.  

Ekotop:

Geologie: Území je tvořeno porfyrickým hrubo- až střednězrnným biotitickým granitem a středně zrnitým dvojslídným granitem. V okolí Vysokého hřbetu vystupují drobné elevace olivinického nefelinitu, u Tašovic území vstupuje do pásma miocénního vulkanodetritického souvrství. Podél Ohře se uplatňují sedimentární horniny, písky a aluviální hlíny.
Geomorfologie: Území náleží do celku Slavkovský les, podcelku Hornoslavkovská vrchovina, okrsku Loketská vrchovina.
Reliéf: Pestrá geomorfologická stavba území byla modelována erozní činností Ohře. Tok Ohře zde vytvořil průlomové údolí, hluboce se zařezává do dna kaňonu a vytváří v území dva výrazné meandry. Na prudkých svazích vodní a větrná eroze vypreparovala rozsáhlá žulová skalní města (Svatošské skály, Kovářka, Vysoký hřbet). Kromě nich v území najdeme řadu izolovaných skalních věží (Loketská věž, Muzikant, Strážce) a skal různých tvarů a velikosti. Zejména v oblasti Vysokého hřbetu se mrazovými pochody vytvořila rozsáhlá kamenné moře. Svahy jsou na mnoha místech zpestřeny roklemi prudce klesajících potoků (Cínový potok). Převýšení svahů dosahuje ode dna nivy až 270 m (na vzdálenosti 470 m). Skalní útvary (kamenná stáda) najdeme i v toku řeky Ohře. Ta se do dna údolí pomalu zařezává neregulovanými břehy. Výška území se pohybuje od 374 po 648 m n. m. Antropogenní tvary představují především cesty, najdeme zde i zbytky historických středověkých stezek. V území jsou i dvě menší štoly.
Pedologie: Z půdních typů zde převládají kambizemě dystrické a modální.
Krajinná charakteristika: Území je uceleným, krajinářsky výjimečným útvarem. Velká většina plochy je pokryta přirozenými nepřístupnými lesními porosty, místy až pralesního charakteru. Lesy jsou většinou listnaté nebo smíšené, čistě jehličnaté porosty najdeme jen ve formě reliktních borů na skalách. Spojujícím prvkem je meandrující tok Ohře s doprovodnými jasanovo-olšovými porosty. Území je turisticky intenzivně využívané, na dně údolí vedou turistické trasy pro pěší a cykloturisty. Přímo v území není osídlení, na jeho okrajích jsou samoty u Svatošských skal a Vildenavy, navazuje také na okrajové části Lokte a Karlových varů.  

Biota:

Klíčovým biotopem v území jsou suťové lesy (asociace Mercuriali-Fraxinetum a Arunco-Aceretum). Ve stromovém patře jsou dominantními druhy javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), lípa malolistá (Tilia cordata), jedle bělokorá (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica), keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana), zimolez černý (Lonicera nigra), růže převislá (Rosa pendulina), rybíz alpínský (Ribes alpinum), v bylinném patře se uplatňují udatna lesní (Aruncus vulgaris), kakost smrdutý (Geranium robertianum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Suťová stanoviště často přechází v L3.1 nebo L5.1 a dokonce i v L7.1. K této jednotce se přibližují i některé porosty křovin s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana). Na suťové lesy přímo navazují květnaté i acidofilní bučiny. Květnaté bučiny se vyskytují zejména pod masivem Koule. Ve stromovém patře roste buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), v keřovém patře se uplatňuje zimolez černý (Lonicera nigra), rybíz alpínský (Ribes alpinum), líska obecná (Corylus avellana), růže převislá (Rosa pendulina), velmi vzácný je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinné patro je bohatě rozvinuté a plné brzy na jaře kvetoucích geofytů. Ve všech porostech jsou přítomny mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), violka lesní (Viola reichenbachiana), lecha jarní (Lathyrus vernus), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel lesní (Galium sylvaticum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kostřava lesní (Festuca altissima), vzácnější je kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Květnaté bučiny se vyskytují i v pravých mozaikách s L4 a L5.4 a na přechodech k těmto jednotkám. Většina porostů je zařaditelná do as. Violo reichenbachianae-Fagetum. Acidofilní bučiny se vyskytují po celé ploše lokality. Často se v nich nacházejí drobné sutě, balvany a skalky. Hlavní dominantní dřevinou je buk, někdy i jedle, vtroušen je javor klen, borovice, dub, jasan. V keřovém patře najdeme především mladší jedince buku, javoru a jedle. Bylinné patro je chudší s výrazným výskytem acidofytů. Hojnými druhy jsou metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), bika bělavá (Luzula luzuloides), černýš luční (Melampyrum pratense), lipnice hajní (Poa nemoralis), jestřábník lesní (Hieracium sylvaticum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Vzácněji najdeme kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Jednotka se vyskytuje v mozaikách s L5.1, L4, na exponovaných stanovištích i s L7.1, L8.1B. V nejnižších polohách území na úpatích svahů najdeme hercynské dubohabřiny. Stromové patro je velmi druhově pestré a zpravidla dochází ke zmlazení dřevin. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata). V bylinném patru převládají nitrofilní a hájové druhy: dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), křivatec žlutý (Gagea lutea), jaterník podléška (Hepatica nobilis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura). V lesních porostech se často vyskytují lesní nepěnovcová prameniště s mokrýšem vstřícnolistým (Chrysosplenium oppositifolium), řeřišnicí hořkou (Cardamine amara), přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum), ostřicí řídkloklasou (Carex remota).
Na exponovaných stanovištích plošin skalních měst se vyskytují reliktní boreokontinentální bory. Na mělké půdě žulových výchozů převažuje borovice lesní (Pinus sylvestris), místy je přimíšena jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře jsou časté svízel nízký (Galium pumilum), borůvka brusnice (Vaccinium myrtillus), černýš luční (Melampyrum pratense), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris), vzácnější je vřesovec pleťový (Erica carnea), zimosrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Bohaté je mechové patro s rody dvouhrotec (Dicranum), rokyt (Hypnum), ploník (Polytrichum), travník (Pleurozium), dutohlávka (Cladonia) a pukléřka islandská (Cetraria islandica). Jedná se o vegetaci asociace Dicrano-Pinetum. Jedná se o nejkvalitnější místy nepřístupné porosty reliktních borů v regionu. Navazující vegetace skalních štěrbin je sice limitována acidofilním žulovým podložím, přesto díky značné diverzitě skalních stanovišť dosahuje vysoké reprezentativnosti. Jedná se zejména o asociaci Hypno-Polypodietum vulgaris. Z bylinných druhů jmenujme osladič obecný (Polypodium vulgare), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), violka trojbarevná skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis), papratka samičí (Athyrium filix-femina), z mechorostů a lišejníků ploník obecný (Polytrichum commune), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme), terčovka (Parmelia sp.), Rhacomitrium sp., děrkavka (Grimmia sp.). Kromě skalních měst a věží se tato vegetace v reprezentativní podobě vyskytuje i na stabilizovanějších částech kamenných moří. Na skalní štěrbiny navazují trávníky skalních terásek s třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) a brusnicová vegetace skal a drolin, která se vyskytuje především kolem Svatošských skal.
Fenomén řeky Ohře se odráží i ve vegetaci. Tok řeky je obsazen makrofytní vegetací vodních toků s lakušníkem štětičkovitým (Batrachium penicillatum) a lakušníkem vzplývavým (Batrachium fluitans). Břehové partie pokrývají jasanovo-olšové luhy různé kvality. Olšiny lze zařadit především do as. Stellario-Alnetum s typickým podrostem: ptačinec hajní (Stellaria nemorum), křivatec žlutý (Gagea lutea), blatouch bahenní (Caltha palustris), řeřišnice hořká (Cardamine amara), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), prvosenka vyšší (Primula elatior), vzácněji se vyskytuje ptačinec bahenní (Stellaria palustris) a nepůvodní sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum).
Z živočichů se v území vyskytují zmije obecná (Vipera berus), skorec vodní (Cinclus cinclus), výr velký (Bubo bubo), ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud velký (Dendrocopos major), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), čáp černý (Ciconia nigra), rys ostrovid (Lynx lynx). Na Ohři často zimuje morčák velký (Mergus merganser), vzácněji Bucephala bucephala.  

Kvalita a význam:

Území je regionálně vysoce významné jako ucelená část průlomového údolí Ohře charakteru kaňonu s odpovídající vegetací. Diverzita a množství žulových skalních stanovišť, množství kvalitních suťových lesů a navazujících bučin vyzdvihuje území na národní úroveň. V území roste řada zvláště chráněných druhů rostlin: nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), vřesovec pleťový (Erica carnea), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), rybíz alpský (Ribes alpinum), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka trojbarevná skalní (Viola tricolor ssp. saxatilis), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia).  

Zranitelnost:

Přírodní komplex může být ohrožen nevhodným lesnickým hospodařením. Území nebude výrazněji zasaženo turistickým ruchem, podaří-li se ho soustředit kolem historické stezky podél Ohře. Je nutné vyřešit dopravní obsluhu u Svatošských skal, současná situace s intenzivním motoristickým provozem je nevyhovující.  

Management:

Ponechání území v přírodním stavu, lesní hospodářství by mělo respektovat přirozenou druhovou a prostorovou skladbu a v méně přístupných místech je jej třeba zcela vyloučit. Soustředění turistického ruchu pouze po vymezených cestách.  

Možné střety zájmu:

Lesní hospodářství (těžba stromů napadených kůrovcem, zalesňování nepůvodní druhovou skladbou).
Turistické využití údolí Ohře včetně horolezeckého sportu.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 339.5168
Z toho prioritních naturových biotopů: 15.6553.1597
Z toho neprioritních naturových biotopů: 36.66124.4729
Z toho ostatních přírodních biotopů: 14.6649.782
Z toho X biotopů: 33.01112.099
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.00012.94B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.00010.00B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 29.94738.82C/B/BAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt29.94738.82C/B/B
4030Evropská suchá vřesoviště 1.35290.39C/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.35290.39C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.52760.44C/B/CNe
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.52760.44C/B/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 26.42557.78B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin26.42557.78B/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 48.068814.15B/A/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny48.068814.15B/A/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9.54512.81C/A/BAno
L5.1 Květnaté bučiny9.54512.81C/A/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 7.32822.15C/B/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny7.32822.15C/B/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 28.1248.28B/A/BAno
L4 Suťové lesy28.12408.28B/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 25.03577.37B/A/CAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty25.03577.37B/A/C
91T0Středoevropské lišejníkové bory 0.26410.07C/B/BNe
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory0.26410.07C/B/B
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 0.01330.00D/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny0.01330.00D/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.50470.44C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.98131.17B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy4.20791.23C/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy21.17706.23C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků7.66732.25C/B
M1.4 Říční rákosiny4.09131.20C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.67340.19B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců2.29250.67B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.71880.50B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.38150.11B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.25250.07C/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.83380.54C/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.15910.04
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.36350.10
X5 Intenzivně obhospodařované louky4.49111.32
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.95000.27
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.08890.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami83.047924.46
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami1.41290.41
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.46960.43
X12 Nálety pionýrských dřevin19.52575.75
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.59030.17
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Doubí u Karlových Var, Hory u Jenišova, Loket, Tašovice, Údolí u Lokte  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.