Homepage

CZ0410404 - Bečovské lesní rybníky

Rozloha: 50.8354 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°52'22'' v.d., 50°5'36'' s.š.
Nadmořská výška: 644 - 694 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Bečovské lesní rybníky leží 1,6 až 3,4 km V až SV od Bečova nad Teplou v rozsáhlém lesním komplexu. Je tvořen nivou Bečovského potoka, jeho přítoky a navazujícími biotopy až do oblasti Černého rybníka. Celý přírodní komplex má rozvětvený chobotnatý tvar kopírující reliéf potočních niv.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno středně až hrubě zrnitým biotitickým granitem. Dna niv pokrývají sedimentární horniny (písky a hlíny) a drobná rašelinná ložiska.
Geomorfologie: Reliéf je modelován zahloubeným údolím Bečovského potoka. Na jeho stráních najdeme četné vypreparované skalní bloky a balvaniště.
Reliéf: Reliéf bočních niv a okolí Černého rybník je spíše plochý, s mělkými pánvemi s tvorbou rašeliny. Výška území se pohybuje od 608 m n. m. po 691 m n. m. V území jsou celkem čtyři využívané vodní nádrže, dvě drobné nádrže zanikly zazemněním a výstavba jedné nádrže se připravuje. Koryto Bečovského potoka má přirozený meandrující charakter.
Pedologie: Území je z části tvořené rašeliništními půdami vrchovištního i slatinného původu, z části jsou zde podzolové půdy střídané hnědými lesními půdami.
Krajinná charakteristika: Jedná se o esteticky vysoce hodnotné území, jehož ráz určují odlehlé lesní nádrže lemované jehličnatými a olšovými porosty. Najdeme zde často až pohádková zákoutí s postupně zarůstajícími litorálními rašeliništi a žulovými skalkami na březích. Prudké svahy o převýšení až 50 m jsou pokryté balvaništi a velkými žulovými bloky, které mají charakter až skalních věží. Území obsahuje jen velmi drobné zarůstající luční enklávy a je úplně bez lidského osídlení.
Základní charakteristika: Přírodní komplex tvoří soustava extenzivně obhospodařovaných lesních rybníčků propojených nivními společenstvy a podmáčenými typy lesů. Do přírodního komplexu byly zahrnuty i navazující biotopy kvalitních borů a skal.  

Biota:

Nejcennější přírodní stanoviště jsou soustředěna v těsné blízkosti vodních nádrží. Rybníky pokrývá makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), vlčím morem kanadským (Elodea canadensis), stolístkem klasnatým (Myriophyllum spicatum), lakušníkem vodním (Batrachium aquatile), bublinatkou jižní (Utricularia australis). V litorálech rybníků přechází k makrofytní vegetaci oligotrofních jezírek a tůní s bublinatkou jižní (Utricularia minor), zevarem nejmenším (Sparganium minimum), srpnatkou Drepanocladus fluitans. Dále směrem k terestrickým stanovištím se vytvořila litorální přechodová rašeliniště, místy s prvky vrchovišť. V mechovém patře v nich dominuje rašeliník člunkolistý (Sphagnum palustre), Sphagnum fallax, Sphagnum russowii, dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice šedá (Carex canescens), o. zobánkatá (C. rostrata. Na rybniční vegetaci navazují jasanovo-olšové luhy různé kvality, místy s prvky mokřadních olšin: mochna bahenní (Potentilla palustris), řeřišnice bahenní (Cardamine dentata). Většinou se jedná o asociaci Piceo-Alnetum. Pramenné pánve a lemy olšin jsou pokryté podmáčenými smrčinami různých kvalit. Jedná se o porosty blízké asociaci Equiseto-Piceetum s druhy rašeliníku jako Sphagnum squarossum, Sphagnum riparium, Sphagnum palustre, dále přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), ostřice šedá (Carex canescens) a ostřice ježatá (Carex echinata).
Zajímavá je i vegetace borových lesů na svazích s vřesovcem pleťovým (Erica carnea), prhou arnikou (Arnica montana), hrušticí jednostrannou (Orthilia secunda) a především s kriticky ohroženým zběhovcem jehlancovitým (Ajuga pyramidalis). Ten se vyskytuje i v acidofilních lesních lemech, mapovaných jako acidofilní trávníky mělkých půd.
Unikátním stanovištěm je nejzápadnější část přírodního komplexu s ranými sukcesními stadii rašelinišť, podmáčených lesů a specifického typu smilkových trávníků. Vegetace se zde vytvořila na ploše připravené pro zbudování vodárenské nádrže. Roste zde prha arnika (Arnica montana), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a především 6 druhů z čeledi Lycopodiaceae – plavuň jedlová (Huperzia selago), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum), plavuník Isslerův (D. issleri), p. Zeillerův (D. zeilleri), plavuník alpínský (D. alpinum). Přesto že část této plochy bude v budoucnu využita jako vodní nádrž, nejcennější partie by měly zůstat nedotčeny.
Z hlediska fauny je území hodnotné bohatými populacemi střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a raka říčního (Astacus fluviatilis). Území je pravidelným lovištěm čápa černého (Ciconia nigra), který zde loví především v bohaté populaci skokanů zelených (komplex Rana ridibunda, Rana lessonae, R. kl. esculenta).  

Kvalita a význam:

Jedná se o vysoce hodnotný soubor vodních a mokřadních biotopů v zachovalém krajinářském celku. Zejména vodní biotopy a litorální společenstva dosahují maximální zachovalosti. Území je floristicky výjimečně bohaté v rámci regionu a množstvím druhů plavuňovitých rostlin dosahuje až celostátního významu.  

Zranitelnost:

Potencionálním rizikem je necitlivá údržba rybničních ekosystémů (nevhodné odbahňování a zpřístupňování). Nevhodná by byla změna rybí obsádky nebo dokrmování ryb a vůbec intenzivnější rybníkářské využívání. U lesních ekosystémů je třeba vyloučit holosečné těžby a meliorace porostů. Akutní nebezpečí zániku sukcesí dřevin hrozí smilkovým loukám v západní části území. Zde je třeba zajistit vyřezání dřevin a zajistit vyjmutí floristicky nejbohatší části z lesního půdního fondu.  

Management:

Přiměřená rybí obsádka s vyloučením kaprového hospodářství, odstranění náletových dřevin, převedení části porostní plochy na bezlesí.  

Možné střety zájmu:

Nevhodné odbahňování, sukcese.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 50.8354
Z toho prioritních naturových biotopů: 1.390.7094
Z toho neprioritních naturových biotopů: 58.4329.7062
Z toho ostatních přírodních biotopů: 21.3610.8603
Z toho X biotopů: 18.789.5518
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 2.35744.63C/A/CAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty2.35744.63C/A/C
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.7261.42B/A/BAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.72601.42B/A/B
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.11630.22D/B/BNe
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.11630.22D/B/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.21040.41D/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.21040.41D/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 2.33794.59B/B/CAno
R2.3 Přechodová rašeliniště2.33794.59B/B/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.61081.20B/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.61081.20B/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.0580.11D/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.05800.11D/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.59311.16C/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.59311.16C/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 23.405746.04C/B/CAno
L9.2B Podmáčené smrčiny23.405746.04C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy4.83089.50A/A
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků1.46812.88C/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.22630.44C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.40040.78C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců1.16712.29C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.78263.50C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.98501.93C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami9.551818.78
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Bečov nad Teplou, Chodov u Bečova nad Teplou, Vodná u Bečova nad Teplou  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.