Homepage

CZ0410168 - Vysoká Pec

Rozloha: 210.3183 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°41'52'' v.d., 50°19'57'' s.š.
Nadmořská výška: 620 - 858 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex se nachází severozápadně od města Nejdku, v okrajové části s roztroušenou chatovou zástavbou, asi 1-1,5 km j. až jz. od Vysoké Pece v Krušných horách. Území tvoří komplex lučních a mokřadních společenstev s podmáčenými a rašelinnými lesními porosty na svazích Krušných hor.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno autometamorfovaným biotitickým až muskoviticko-biotitickým hrubozrnným až středně zrnitým porfyrickým biotitickým granitem.
Geomorfologie: Území náleží do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina.
Reliéf: Přírodní komplex je převážně jižně exponován, se středně svažitým terénem, v nižších polohách směrem do údolí Rolavy s prudkými svahy. Mimo území se nachází několik krajinných dominant, z nichž nejvyšší je Nejdecký špičák (784 m n. m.) na jižním okraji území. Nejvyšší místo leží v nejsevernější části (854 m n. m.) a nejnižší místo je na jihu území (630 m n. m.). Ve vyšších partiích komplexu pramení několik potoků, které odtékají k jihu. Ojediněle na svazích, většinou mimo les, se nachází staré antropogenní terasy a kamenné snosy. Část povrchu pokrývají relativně mladá a mělká rašeliniště.
Pedologie: Převládajícím půdním typem zde jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické. Na několika místech se vytvořila drobná ložiska rašeliny.
Krajinná charakteristika: Území je součástí výrazně se zvedajících Krušných hor nad Nejdkem. Svahy se zvedají místy i velmi prudce, převýšení relativně maloplošného území je 224 m. Pozvolnější svahy s chatovou zástavbou byly původně obhospodařované, dnes je tvoří pestrá mozaika sekaných luk, vřesovišť, mokřadů, pramenišť, náletových lesíků různého stáří a původní zástavby přeměněné na rekreační chalupy. Nelesní část přechází postupně ve smrkové a březové podmáčené až rašelinné porosty, které jsou součástí rozlehlého lesního komplexu náhorní části Krušných hor. V těchto místech pramení řada potoků s vysokou vodnatostí.  

Biota:

Jižní část území má nelesní charakter. Dominují zde horské trojštětové louky s typickými druhy Meum athamanticum, Geranium sylvaticum, místy tvoří přechody k ovsíkovým loukám (Phyteuma nigrum). Téměř všude je dominantním druhem Poa chaixii. Na vlhkých půdách se významně uplatňuje Bistorta major, Cirsium heterophyllum, Deschampsia cespitosa, Ranunculus acris, Sanguisorba officinalis. V sušších polohách roste Festuca rubra, Agrostis capillaris, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Veronica chamaedrys. Horské trojštětové louky zde vytvářejí různě velké a kvalitní plochy. Nejčastěji tvoří mozaiku s náletovými dřevinami (Betula pendula). Zastoupení náletových dřevin a potažmo intenzita obhospodařování se promítá do kvality luk. Roztroušeně se na svazích orientovaných k jihu objevují horské a podhorské smilkové trávníky. Jsou druhově bohaté s Hieracium pilosella, Campanula rotundifolia, Dianthus deltoides, Danthonia decumbens, Festuca ovina, Thymus pulegioides, Pimpinella saxifraga. Poměrně běžně se vyskytují smilkové trávníky s Agrostis capillaris, Festuca rubra, Hypericum maculatum v různých přechodech od luk trojštětových.
Na vlhčích místech (často s absencí kosení), v okolí pramenišť na svazích a kolem malých potůčků se vyskytují vlhké pcháčové louky. Na pramenech často dominuje Scirpus sylvaticus. Na místech se stagnující vodou pcháčové louky přechází k nevápnitým mechovým slatiništím (asociace Caricetum goodenowii) a přechodovým rašeliništím. Dominují v nich ostřice (Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Carex canescens), Juncus filiformis, Eriophorum angustifolium, Viola palustris, Potentilla erecta. Ze vzácnějších druhů tato kontaktní společenstva provází velmi hojně Dactylorhiza fuchsii, Drosera rotundifolia, Pinguicula vulgaris, Oxyccocus palustris, Montia hallii. Všechny tyto druhy jsou v oblasti velmi hojné. V mechovém patře dominují rašeliníky (Sphagnum teres, Sphagnum fallax, Sphagnum palustre, vzácně sem sestupuje i Sphagnum magellanicum), z dalších mechorostů zde najdeme Aulacomnium palustre, Drepanocladus aduncus, Dicranum sp.
Asi třetina přírodního komplexu (západní a severní část přírodního komplexu) vytváří na lesní půdě tvar jakési podkovy. Převládají zde podmáčené smrčiny (asociace Mastigobryo-Piceetum) s typickým bylinným patrem (Trientalis europaea, Carex canescens, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa) a mechovým patrem (Bazzania trilobata, Sphagnum fallax, Sphagnum girgensohnii). Na nejkvalitnějších plochách s vyšší vrstvou rašeliny jsou podmáčené smrčiny vystřídány rašelinnými smrčinami. Ty vykazují místy vysokou reprezentativnost, stromové patro je věkově diferencované. Typickými druhy jejich bylinného patra jsou Eriophorum vaginatum, Eriophorum angustifolium, Molinia caerulea, Oxyccocus palustris, Carex canescens, z mechorostů Sphagnum fallax, Sphagnum palustre, Sphagnum riparium, Sphagnum magellanicum. Místy se na zrašelinělých loukách jako lemy přechodových rašelinišť sukcesně vyvinuly rašelinné březiny. Dominuje v nich Betula pubescens a Betula pendula ve stromovém patře, Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Eriophorum angustifolium a zejména Sphagnum fallax v podrostu.  

Kvalita a význam:

Význam přírodního komplexu spočívá především v zastoupení většiny typických biotopů Krušných hor ve vysoké kvalitě a zachovalosti. Rozsáhlý komplex podmáčených a rašelinných smrčin vytváří prostor pro zachování velmi kvalitních přechodových rašelinišť s pestrou druhovou skladbou. Pro toto území jsou typické horské trojštětové louky s dominantním Meum athamanticum, které zaujímají souvislé území na téměř třetině přírodního komplexu. Kvalitním biotopem jsou i nevápnitá mechová slatiniště. V území roste řada zvláště chráněných druhů rostlin, ve velkém množství to jsou například Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris a Dactylorhiza fuchsii, která v této části Krušných hor vytváří atypickou formu.  

Zranitelnost:

Velkým potencionálním ohrožením je snaha o nové odvodnění rašelinných smrčin a přechodových rašelinišť na lesní půdě. Neúdržba části luk vede k rozvinutí sukcese náletových dřevin a křovin.  

Management:

Kosení a pastva, likvidace náletových dřevin, hrazení odvodňovacích příkopů, podpora přirozené druhové skladby dřevin.  

Možné střety zájmu:

Budování a údržba odvodňovací sítě, letecké vápnění porostů, velkoplošné holoseče.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 210.3183
Z toho prioritních naturových biotopů: 11.0023.1354
Z toho neprioritních naturových biotopů: 63.98134.5773
Z toho ostatních přírodních biotopů: 7.2815.3304
Z toho X biotopů: 16.2034.0795
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 5.52472.62B/B/CAno
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce5.52472.62B/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.22710.10B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.22710.10B/B/-
6520Horské sečené louky 56.979627.09C/C/BAno
T1.2 Horské trojštětové louky56.979627.09C/C/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 6.97093.31B/A/BAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště3.47371.65B/A/B
R2.3 Přechodová rašeliniště3.49721.66B/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.44510.68C/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.44510.68C/C/-
91D0Rašelinný les 12.23135.81B/B/CAno
L10.1 Rašelinné březiny2.48191.18B/B/C
L9.2A Rašelinné smrčiny9.74944.63B/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 5.37942.55C/A/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty5.37942.55C/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 68.954632.78C/B/CAno
L9.2B Podmáčené smrčiny68.954632.78C/B/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.70360.33B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.42460.20C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy3.41831.62A/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.03000.01C/B
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců0.00400.00B/B
T1.3 Poháňkové pastviny1.19050.56C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky9.55944.54B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.14490.54
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami7.90423.75
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.00040.00
X12 Nálety pionýrských dřevin25.030011.90
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Bernov, Nejdek, Vysoká Pec u Nejdku  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.