Homepage

CZ0410023 - Blažejský rybník

Rozloha: 50.4943 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°1'3'' v.d., 49°59'59'' s.š.
Nadmořská výška: 600 - 657 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Blažejský rybník leží v Tepelských vrších na jižním úpatí Třebouňského vrchu (824 m n. m.), 6 km J od města Toužimi. Nejbližší sídelní útvar, Branišov, je vzdálen 0,6 km JV směrem. Jeden kilometr V od komplexu vede silnice I. třídy Plzeň – Karlovy Vary.  

Ekotop:

Geologie: Podloží přírodního komplexu tvoří přeměněné horniny tepelského krystalinika (převážně pararuly a dvojslídné svory), směrem k masivu Třebouňského a Branišovského vrchu se vyskytují kyselé neovulkanity – trachytbazalty. Na svahovinách dna pánve dochází k oglejení a částečnému rašelinění půd.
Geomorfologie: Území náleží do celku Toužimská vrchovina, podcelku Toužimská plošina, okrsku Útvinská plošina. Masiv Třebouňského a Branišovského vrchu je stolovou horou z trachybazaltu, jež je částí roje izolovaných vulkanických vrchů na jižním předpolí Doupovských hor. Přírodní komplex se nachází v mělké pánvi na jižním úpatí této stolové hory. Výška území se pohybuje od 596 m n. m. po 620 m n. m.
Reliéf: S rozsáhlými stupňovitě uspořádanými zarovnanými povrchy a terénními depresemi.
Pedologie: Především fluvizemě, místy zrašelinělé půdy, místy oglejené lužní půdy.
Krajinná charakteristika: V mělké pánvi pod Třebouňským (824 m n. m.) a Branišovským (813 m n. m.) vrchem se nachází Blažejský rybník (6 ha). Na vodní plochu s makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1F) navazují podmáčené i sušší plochy s travinobylinnou vegetací. Na mírně zrašelinělém substrátu převažuje vegetace vysokých ostřic (M1.7), vlhké pcháčové louky (T1.5) a vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10), která je ale doplněna zachovalým údolním jasanovo-olšovým luhem (L2.2A), vrbovými křovinami na hlinitých náplavech (K2.1) a mokřadními vrbinami (K1). Spektrum biotopů v přírodním komplexu doplňuje malé přechodové rašeliniště (R2.3). Na sušších, výše položených polohách se vyskytují ovsíkové louky (T1.1) a na menší rozloze také sekundární podhorské vřesoviště (T8.2B).
Stolová dvojhora Třebouňský vrch – Branišovský vrch je význačnou krajinnou dominantou, která se zdvihá téměř 200 m nad okolní krajinu mírně zvlněných Tepelských vrchů. Vlastní Blažejský rybník, na jeho břehu stojící zřícenina barokního kostela Sv. Blažeje a památná Blažejská lípa jsou význačné a hodnotné krajinné struktury.
Celé území přírodního komplexu je tvořenou strukturálně pestrou krajinnou mozaikou luk, mokřadů, křovin a vodních ploch, jež je v kontrastu se zemědělsky intenzivně využívanou a do značné míry degradovanou krajinou v širším okolí. Vlastní území je bez lidského osídlení.  

Biota:

Vegetace vlastní plochy rybníka nebyla dosud podrobněji studována. Hojně se vyskytuje rdest vzplývavý (Potamogeton natans) a rdest Potamogeton sp. indet., jeden z úzkolistých druhů z okruhu rdestu vláskatého (P. trichoides), a dále bublinatka jižní (Utricularia australis).
Litorální vegetace se vyznačuje bohatým rozvojem porostů vysokých ostřic: ostřice štíhlá (Carex acuta), o. zobánkatá (C. rostrata), o. měchýřkatá (C. vesicaria), ale také výskytem o. šáchorovité (Carex bohemica) a kosatce žlutého (Iris pseudacorus). Porosty litorálních makrofyt jsou tvořeny hlavně orobincem širokolistým (Typha latifolia). Malé, ale zachovalé přechodové rašeliniště je charakterizováno výskytem druhů Sphagnum fallax, Sphagnum palustre, suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) a mochnou bahenní (Potentilla palustris).
Mozaikovitě dochází v podmáčených porostech k rozvoji vegetace tužebníkových lad, s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula vulgaris), kakostu bahenního (Geranium palustre) a vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris). Bezkolencové louky, které navazující na výše uvedené biotopy jsou typické (v důsledku absence pravidelné seče) dominancí metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Lokálně se vyskytuje např. čertkus luční (Succisa pratensis). Nehojně se v tomto typu biotopu vyskytují ještě ostřice blešní (Carex pulicaris) a tolije bahenní (Parnassia palustris).
Starší údaje o výskytu druhů tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), všivce lesního (Pedicularis sylvatica), kozlíku dvojdomého (Valeriana dioica) a vrby plazivé (Salix repens) vyžadují ověření, nicméně z charakteru současné vegetace je jejich výskyt pravděpodobný.
Poměrně bohatá je avifauna území. Na Blažejském rybníce pravidelně hnízdí potápka roháč (Podiceps cristatus), p. malá (P. ruficollis), polák velký (Aythya ferina), P. chocholačka (Aythya fuligula). Z obojživelníků byl prokázán výskyt skokana hnědého (Rana temporaria), s. zeleného (Rana kl. esculenta) a ropuchy obecné (Bufo bufo).
V mokřadních biotopech hojně hnízdí linduška luční (Anthus pratensis), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), akusticky byl zjištěn rovněž chřástal Rallus aquaticus.
Sušší luční porosty s jednotlivými keři obývá poměrně hojně bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), vzácně ťuhýk šedý (Lanius excubitor).
V širším okolí rybníka létá hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), modrásek černolemý (Plebejus argus), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe). V nedávné minulosti byl v území rovněž prokázán výskyt hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).  

Kvalita a význam:

Vzhledem ke skutečnosti, že přírodní komplex představuje zachovalou mozaiku přírodních stanovišť v pramenné oblasti Úterského potoka, je jeho význam především regionální. Představuje totiž refugium flory a fauny vlhkých a podmáčených biotopů v jinak odvodněné a zemědělsky silně využívané krajině Toužimska. Důležitým argumentem pro význam území je výskyt hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).  

Zranitelnost:

Území trpí především absencí obhospodařování bezkolencových, pcháčových a tužebníkových luk. Kdysi zbudované meliorace jsou již zčásti nefunkční, nicméně by bylo žádoucí jejich úplné zaslepení. Potencionálním nebezpečím je nevhodná nebo necitlivá údržba rybníka (vyhrnování, odbahňování).  

Management:

Kosení či pastva dle pokynů pro managament hnědáska chrastavcového (nepravidelné okraje, dodržení termínu, kosení po částech v jednotlivých letech, vynechání trsů čertkusu, zamezení vstupu dobytka do podmáčených míst), revitalizace vodního režimu.  

Možné střety zájmu:

Nevhodné odbahnění, odvodňování luk.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 50.4943
Z toho prioritních naturových biotopů: 3.811.925
Z toho neprioritních naturových biotopů: 48.7224.6018
Z toho ostatních přírodních biotopů: 36.6818.5223
Z toho X biotopů: 10.785.444
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6.038211.95C/C/CAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty6.038211.95C/C/C
4030Evropská suchá vřesoviště 0.4790.94B/B/CAno
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.47900.94B/B/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.25712.48B/C/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.25712.48B/C/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 4.72939.36B/B/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada4.72939.36B/B/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 11.535522.84D/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky11.535522.84D/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.56271.11A/A/CAno
R2.3 Přechodová rašeliniště0.56271.11A/A/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1.9253.81B/A/CNe
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty1.92503.81B/A/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny2.50874.96B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.41210.81C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.17130.33C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy4.93169.76A/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.15530.30B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic6.418212.71C/B
T1.3 Poháňkové pastviny0.00030.00C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky3.92487.77C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.08570.16
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.00070.00
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.32000.63
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla3.98447.89
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.00020.00
X12 Nálety pionýrských dřevin1.05302.08
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Karlovarský kraj:

Branišov, Nežichov  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.