Homepage

CZ0323151 - Kateřinský a Nivní potok

Rozloha: 980.1947 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°40'5'' v.d., 49°40'10'' s.š.
Nadmořská výška: 498 - 708 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalitu tvoří nejvýznamnější vodní tok centrální části Českého lesa - Kateřinský potok, téměř od svých pramenů 2 km JV od obce Lesná, spolu s přítokem Žebráckého potoka od obce Žebráky, po státní hranici 3 km JZ od obce Diana, v délce cca 16 km, tekoucí ve směru S-J. Dále jsou do lokality zahrnuty přítoky Kateřinského potoka Václavský potok od obce Přimda, tekoucí západním směrem a Nivní (posléze Farský a Železný) potok od obce Železná, tekoucí SZ směrem.  

Ekotop:

Geologie: Vlastní tok a údolní niva jsou tvořeny fluviálními písčitohlinitými a deluviálními hlinitopísčitými sedimenty, v okolí toku je rovněž výskyt rašelin, ojediněle žula a pararuly.
Geomorfologie: Šumavská soustava, Českoleská oblast, celek Český les, podcelky Čerchovský les s okrskem Nemanická vrchovina (Nivní potok), Kateřinská kotlina (jižní část Kateřinského potoka) a Přimdský les s okrskem Rozvadovská pahorkatina (horní část Kateřinského potoka).
Reliéf: Všechny toky, zahrnuté do lokality, jsou původně pstruhového charakteru s tvrdým dnem, tvořeným pískem až štěrkem. V minulosti došlo v některých úsecích k jejich napřímení a regulaci, což znamená především zahloubení pod terén a zkrácení toku. Nejvíce postižen je zřejmě Nivní potok, jehož podstatná část je opevněna dlážděním, ale i samotný Kateřinský potok byl v minulosti narovnán, ale naštěstí zpevněn pouze dřevěnou kulatinou. V důsledku úprav došlo ke změně splaveninového režimu a změně charakteru v některých úsecích. V místech s klidnější vodou, především za bobřími hrázemi, dochází k ukládání sedimentu, způsobujícího zabahňování některých úseků. Nedaleko státní hranice byl na popud německé strany zřízen lapač štěrku. Vlastní niva je v horních částech toků poměrně úzká, ve spodní části však značně široká, s minimálními výškovými rozdíly, což způsobuje značné zaplavení území při nadržení vody za bobřími hrázemi. V některých (především zalesněných) částech je povrch nivy podmáčený až zrašeliňující.
Pedologie: V toku a jeho okolí se vyskytují půdy na říčních sedimentech, dále se vyskytují gleje a přechodové rašeliny, na horninách krystalinika kyselé hnědé půdy.
Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází v příhraniční části Českého lesa, v lesnaté a málo osídlené oblasti. Okolí Nivního potoka je zemědělsky využíváno, především jako pastvinys chovem hovězího dobytka, část nivy byla zalesněna, především jehličnatými dřevinami. V původně kdysi zřejmě zemědělsky využívané nivě se rozšířily některé druhy dřevin, sloužící jako potrava či stavební materiál bobra (vrby, osiky, bříza, olše), v lidmi využívaných částech je tato nabídka nižší. V horních úsecích Žebráckého a Farského potoka jsou vybudované větší rybníky, které částečně ovlivňují režim toků pod jejich hrázemi.  

Biota:

V horním úseku Kateřinského potoka je v lesních částech kulturní les (převážně smrkový), v nelesní části nivy převážně chrasticové porosty s podmáčenými olšinami, ve spodním úseku se navíc vyskytují bývalé zemědělské pozemky s převažující metlicí trsnatou, dále pak sukcesní vlhké louky, které mají dnes již charakter biotopu vlhkých tužebníkových tužebníkových lad (T1.6) a zrašelinělé plochy. U ostatních toků je přirozený stav mnohem více pozměněn, především na pastviny a kulturní lesy. Přestože se v území nachází jen málo lidských sídel, je, především v dolní části Kateřinského potoka, znatelný eutrofní vliv, projevující se m.j. růstem vodní vegetace (hvězdoš, rdest, zblochan). Na tocích je vybudováno bobry několik hrází, které ovlivňují vodní režim svým vzdutím do značné vzdálenosti proti proudu, současně ovlivňují podstatně okolní nivu. Kácením a okusy dřevin v okolí hrází dochází rovněž ke změně jejich druhového a prostorového složení, ovšem pomalejším tempem proti lidským zásahům.
Na podmáčená a vlhká stanoviště jsou vázané některé vzácné druhy rostlin, z nichž zřejmě nejvýznamnější je výskyt rosnatky prostřední (Drosera intermedia) v okolí Václavského rybníka, z dalších druhů je to např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), ďáblík bahenní (Calla palustris) či prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Z živočichů, vázaných na vodní tok a vlhká stanoviště v nivě toku jsou to především obojživelníci, z kterých zejména skokan hnědý (Rana temporaria) či ropucha obecná (Bufo bufo) využívají hojně jako rozmnožovací stanoviště území se vzdutou hladinou za bobřími hrázemi. Z ptáků nehojně hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), jako loviště slouží tok pro čápa černého (Ciconia nigra). Kromě bobra se ze savců nepravidelně vyskytuje vydra říční (Lutra lutra) a z dalších živočichů, vázaných na vodní tok či nádrže např. mihule potoční (Lampetra planeri), škeble rybničná (Anodonta cygnea), rak říční (Astacus astacus) a řada dalších druhů bezobratlých živočichů.
 

Kvalita a význam:

Nejvýznamnější lokalita z hlediska populace bobra evropského v západních Čechách. Bobří migrace probíhala proti proudu Kateřinského potoka z německého území, počátkem 90. let 20. století byl zjištěn výskyt jednotlivých rodin, především v okolí obce Kateřina, v současnosti je výskyt bobrů limitován vhodnými biotopy k jejich trvalému usídlení a jejich početnost mnohonásobně vzrostla.
Předmět ochrany (PO) 6430 Vlhkomilná vyskobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada, jsou v současnosti úzce vázána na činnost bobra evropského, který je též PO, na jedné straně spoluvytváří stanovištní podmínky pro existenci vhlkých tužebníkových lad, ale na druhé straně jejich výskyt ohrožuje zaplavováním, jehož míra je závislá na geomorfologii území EVL.  

Zranitelnost:

Z hlediska výskytu bobra (kromě havarijního znečištění vody) je konfliktní především zaplavování lidmi využívaných ploch a snaha vracet některé pozemky do podoby, kdy byly intenzivně využívány.  

Management:

Ve vhodných úsecích ponechat tok přirozenému vývoji (včetně změn způsobených bobry), v regulovaných úsecích je vhodná jejich revitalizace, včetně výsadby měkkých listnáčů a vrácení údolní nivy do její přirozené podoby.  

Možné střety zájmu:

Zaplavováním příbřežních pozemků mohou být ohroženy některé stavby (především komunikace) či dochází k omezení zemědělského a lesnického hospodaření (nutno řešit především výkupem těchto pozemků a v dalším stupni finanční náhradou. Dále může dojít (a dochází) k poškozování majetku hloubením bobřích nor, především v hrázích rybníků.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 980.1947
Z toho prioritních naturových biotopů: 3.3132.4532
Z toho neprioritních naturových biotopů: 9.3191.3487
Z toho ostatních přírodních biotopů: 35.88351.7109
Z toho X biotopů: 17.04167.0998
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.00890.00C/B/-Ne
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin0.00890.00C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.6110.06C/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.61100.06C/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.54130.05B/B/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.54130.05B/B/-
4030Evropská suchá vřesoviště 0.00140.00B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.00140.00B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.58880.06C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.58880.06C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.16090.01C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.16090.01C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 20.46672.08C/C/CAno
T1.6 Vlhká tužebníková lada20.46672.08C/C/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 29.19622.97C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky29.19622.97C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 3.45890.35B/B/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště2.97120.30B/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště0.48770.04C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1.25410.12D/C/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny1.25410.12D/C/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.65410.06B/A/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.65410.06B/A/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.59990.06C/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.59990.06C/B/-
91D0Rašelinný les 17.24331.75C/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny17.24331.75C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 14.02121.43B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty14.02121.43B/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 34.99523.57B/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny34.99523.57B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny7.78590.79C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.50470.15B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.06480.10C/C
L1 Mokřadní olšiny1.92750.19C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy37.25423.80C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod2.60040.26C/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.02670.00B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.91140.09C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic59.57966.07C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00500.00B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd3.14410.32C/B
T1.3 Poháňkové pastviny95.95679.78C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky7.23460.73C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky111.146711.33C/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu18.22101.85C/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta3.34760.34C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.15780.11
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole2.82630.28
X5 Intenzivně obhospodařované louky11.97731.22
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.49750.05
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla9.18070.93
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.05790.00
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami88.25669.00
X10 Paseky s podrostem původního lesa23.71242.41
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.14040.01
X12 Nálety pionýrských dřevin25.73352.62
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.73610.07
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace2.82330.28
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bobr evropskýP
Castor fiberBBCA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Bažantov, Hošťka, Lesná u Tachova, Nová Ves pod Přimdou, Pořejov, Přimda, Rozvadov, Svatá Kateřina u Rozvadova, Žebráky, Železná u Smolova  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.