Homepage

CZ0323142 - Berounka

Rozloha: 140.3405 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°35'53'' v.d., 49°55'51'' s.š.
Nadmořská výška: 266 - 365 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Úsek řeky Berounky od jezu u obce Zvíkovec při hranici CHKO Křivoklátsko proti proudu až k jezu Libštejnského mlýna pod obcí Robčice, v délce necelých 30 km.  

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem jsou proterozoické břidlice s vložkami buližníků a spilitů, pouze místy jsou vytvořeny nivní polohy, vzniklé z říčních teras.
Geomorfologie: Území leží v celku Třebovická plošina, která je západní částí Říčanské plošiny.
Reliéf: Tok řeky Berounky v délce 25 km. Údolí Berounky je z převážné části tvořeno prudkými svahy se skalními výchozy. Z tohoto důvodu dochází ve vybraném úseku Berounky k silnému meandrování, s hluboce zaklesnutými meandry i s mělkým údolím; je zde množství různých stanovišť.
Krajinná charakteristika: Nebýt několika jezů, které svým vzdutím mění podstatně charakter přirozeného biotopu místy až na charakter přehradní nádrže, představuje lokalita převážně parmové pásmo vodních toků s přechodem k cejnovému, se stojatou vodou. V proudných úsecích je dno převážně štěrkovité, v nadjezích a zákrutech se vyskytuje různě silná vrstva bahna, zvyšující eutrofní zátěž prostředí.  

Biota:

Řeka Berounka má poměrně pestré rybí společenstvo, tvořené nejvíce druhy parmového pásma, v horních a spodních úsecích jsou zastoupeny i druhy pstruhového a cejnového pásma. V EVL Berounka bylo zjištěno v letech 1975 – 2008 celkem 32 druhů ryb. Jedná se o následující druhy: úhoř říční (Anguilla anguilla), pstruh duhový (Onchorhynchus mykiss), pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), štika obecná (Esox lucius), plotice obecná (Rutilus rutilus), parma obecná (Barbus barbus), jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), hrouzek obecný (Gobio gobio), ouklej obecná (Alburnus alburnus), lín obecný (Tinca tinca), bolen dravý (Aspius aspius), kapr obecný (Cyprinus carpio), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), podoustev říční (Vimba vimba), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), karas stříbřitý (Carassius gibelio), karas obecný (Carassius carassius), amur bílý (Ctenopharyngodon idella), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus), slunka obecná (Leucaspius delinateus), jelec jesen (Leuciscus idus), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), střevlička východní (Pseudorasbora parva), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), sumec velký (Silurus glanis), mník jednovousý (Lota lota), okoun říční (Perca fluviatilis), candát obecný (Sander lucioperca).
Z dalších živočichů je nejvýznamnější výskyt užovky podplamaté (Natrix tesselata), kromě ní se běžně vyskytuje i užovka obojková (Natrix natrix). Z obojživelníků je přímo vázán na tok Berounky jen výskyt skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a zeleného (Rana kl. esculenta) v zarostlých bočních ramenech, v přítocích se pravidelně rozmnožuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Ze savců je nejvýznamnější výskyt nepůvodního norka amerického (Lutreola vision), méně početné vydry říční (Lutra lutra) a bobra evropského (Castor fiber). Pro bobry řeka Berounka slouží jako migrační koridor, v blízké budoucnosti je předpoklad jejich trvalého usídlení i v úseku, tvořeném EVL.
EVL je rovněž významným zimovištěm vodních ptáků, z nichž přímý vliv na předmět ochrany mají kormorán velký (Phalacrocorax carbo) a morčák velký (Mergus merganser), nepravidelně zimuje i orel mořský (Haliaeetus albicilla). Z dalších významných druhů ptáků vázaných na vodní tok je možno uvést ledňáčka říčního (Alcedo atthis), pisíka obecného (Actitis hypoleucos), čápa černého (Ciconia nigra), nepravidelně se vyskytují kopřivka obecná (Anas strepera), potápka roháč (Podiceps cristatus), moták pochop (Circus aeroginosus) či orlovec říční (Pandion haliaetus).
Z bezobratlých živočichů je významný výskyt mlžů, např. velevruba malířského (Unio pictorum), škeble říční (Anodonta anatina), velmi hojné okružanky rohovité (Sphaerium corneum) či několika druhů hrachovek (Pisidium ssp.). V přítocích se vyskytovali raci říční (Astacus astacus) a kamenáč (Austropotamobium torrentium), jejichž výskyt je limitován nepůvodním druhem raka rakem pruhovaným (Orconectes limosus), přenašečem račího moru, který se zřejmě šíří tokem Berounky.
Vzhledem k množství jezů (současně i přirozených prahů z odolnější horniny) je značná část úseku řeky s klidnou, pomalu proudící vodou, k jejímž charakteristickým rysům patří zarůstání míst mimo proudnici vodní vegetací. K typickým představitelům patří stulík žlutý (Nuphar lutea), v mělčích úsecích pomístně i další druhy, např. chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), orobinec (Typha ssp.) či rákos (Phragmites australis). V proudných úsecích je běžný zárůst lakušníkem říčním (Batrachium fluitans), který místy zcela pokrývá dno a je závislý na eutrofní zátěži z lidských sídel. Mimo úseky, ovlivněné příliš lidskými aktivitami, je přirozený břehový porost tvořený převážně vrbou křehkou (Salix fragilis), olší lepkavou (Alnus glutinosa), střemchou obecnou (Prunus padus) a křovitými vrbami s příměsí dalších dřevin např. bezu černého (Sambucus nigra).  

Kvalita a význam:

Vzhledem k malému počtu sídel je tento úsek Berounky v poměrně přirozeném stavu, větší narušení je několika jezy, u kterých je umístěna malá vodní elektrárna, a které tvoří zcela zásadní překážku pro migraci vodních živočichů. S tím je spojený další průvodní jev, a to nedostatečný průtok korytem Berounky mimo objekt MVE v suchém období, zabraňující i poproudové migraci.  

Zranitelnost:

Největším nebezpečím pro funkci ekosystému jsou lidské aktivity, směřující k využívání vodní energie, dále úpravy toků za účelem tzv. protipovodňové ochrany (především těžba štěrkových náplavů, která je prostředím pro rozmnožování některých druhů ryb a opevňování břehů, které snižuje množství úkrytů při průchodu velkých vod). Nezanedbatelným jevem je i znečišťování vody, které v posledním období spočívá především ve zvýšeném vnosu biogenních prvků a tím změně charakteru prostředí. Jako méně závažné se jeví sportovní rybolov a rekreace obyvatel (vodáctví, chatová zástavba).  

Management:

Kromě aktivního přístupu k zachování populace bolena vysazováním mladých jedinců místní populace je třeba vyřešit zajištění migrační průchodnosti přes příčné stavby oběma směry po celý rok (rybí přechody apod.), především nepovolením dalších úprav, které budou situaci zhoršovat a zkvalitnit čistotu vody dle možností v rámci platné legislativy.  

Možné střety zájmu:

Zajištěním tzv. protipovodňové ochrany ze strany správce toku může dojít k likvidaci zásadních typů ekosystémů, rovněž zajištěním plánovaného průtoku MVE může dojít k nedostatečnému průtoku zbylou částí koryta řeky, případně k přímému úhynu některých živočichů, tvořících podstatnou složku ekosystému.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 140.3405
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.831.1779
Z toho neprioritních naturových biotopů: 52.4373.589
Z toho ostatních přírodních biotopů: 92.86130.3234
Z toho X biotopů: 1.612.2652
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.09680.06B/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.09680.06B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 71.212750.74B/B/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt71.212750.74B/B/A
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.00040.00B/B/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.00040.00B/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.00750.00B/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.00750.00B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.09590.06B/B/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.09590.06B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.8041.28C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.80401.28C/C/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.18070.12B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.18070.12B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.08040.05B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.08040.05B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 0.1110.07C/C/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny0.11100.07C/C/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 1.17750.83C/B/-Ne
L4 Suťové lesy1.17750.83C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.04450.74B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.13540.09C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.35550.25C/C
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.09100.06C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.05500.03B/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.03130.02B/A
M1.4 Říční rákosiny4.71833.36C/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.63290.45C/C
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.12490.08B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky1.46671.04C/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta121.667986.69C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.00180.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla1.59311.13
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.28820.20
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.21060.15
X12 Nálety pionýrských dřevin0.12370.08
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.04780.03
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
bolen dravýC
Aspius aspiusCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Bohy, Bujesily, Hlince, Hřešihlavy, Chlum nad Berounkou, Chříč, Kozojedy u Kralovic, Liblín, Rakolusky, Robčice, Studená u Chříče, Třímany, Zvíkovec  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.