Homepage

CZ0320180 - Čerchovský les

Rozloha: 2446.0137 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 12°47'41'' v.d., 49°22'38'' s.š.
Nadmořská výška: 490 - 1030 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přírodní komplex Čerchovský les se rozkládá v jižní části Českého lesa, přibližně 12 km JZ od obce Domažlice, při státní hranici se Spolkovou republikou Německo.  

Ekotop:

Geologie: Podloží převážně tvoří cordieritické migmatitické ruly a pararuly moldanubika Čerchovského lesa.
Geomorfologie: Čerchovský les patří do okrsku Haltravská hornatina, podcelku Čerchovský les, celku Český les. Území tvoří plochá hornatina s hrásťovými a brachyantikliniální hřbety směru SSZ-JJV, oddělenými širokými podélnými údolími, strukturně podmíněnými vrcholy, které mají četné tvary zvětrávání a odnosu rul.
Reliéf: Nejvyšším vrcholem EVL, ale i celého Českého lesa je Čerchov (1042 m n. m.) - kupovitý suk v místě maximálního zdvihu výrazného denudačního hřbetu s četnými tvary a odnosy horniny (izolované skály, mrazové sruby, balvanové akumulace). Dalšími významnými kótami jsou: Jelení stánek (735 m n. m.), Sedlová jedlina (927 m n. m.), Malý Čerchov (988 m n. m.), Dlouhá skála (969 m n. m.), Smrčí (935 m n. m.), U tří znaků (907,6 m n. m.), Malinová hora (963 m n. m.) a Květná skalina (790 m n. m.).  

Biota:

V území dominují lesní společenstva, zejména pak kyselé bučiny (L5.4), podmáčené - rašelinné smrčiny (L9.2) a údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2), bohužel i kulturní smrkové porosty s modřínem.
Z nelesních společenstev zde převažují vlhká tužebníková lada (T1.6) a mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Prostory zaniklé obce Bystřice a zaniklého loveckého Zámečku u Bystřice, osídlily náletové dřeviny: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba jíva (Salix caprea), bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus) a topol osika (Populus tremula), luční a mokřadní lada.
Říční a typické údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A) - velmi cenné porosty jsou situovány především do nivy Chladné Bystřice a jejích přítoků, kde převládají prameništní olšiny asociace Carici remotae-Fraxinetum, podél toků pak asociace Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae s významnými taxony, jako např.: ostřice převislá (Carex pendula), udatna lesní (Aruncus vulgaris), zimolez černý (Lonicera nigra), rozrazil horský (Veronica montana), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa).
Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy (L2.2B) - porosty těchto kvalit jsou většinou již pomístně zasaženy odvodněním, dosadbou olšových a smrkových kultur, přesto šetrným managementem může nastat jejich brzká revitalizace v plnohodnotné porosty (L2.2A). Významnější taxony: ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. lesní (C. sylvatica), sasanka hajní (Anemone nemorosa), papratka samičí (Athyrium filix-femina), čarovník prostřední (Circaea intermedia), č. pařížský (C. lutetiana), čistec lesní (Stachys sylvatica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).
Suťové lesy (L4) se na území EVL nacházejí jen roztroušeně, spíše v nižších polohách (do 700 m n. m.), jinde jen výjimečně, i když se podstatou svého výskytu nalézají na těžko dostupných stanovištích, ani ony nebyly v minulosti ušetřeny těžby. V současnosti, zdá se dochází k jejich rehabilitaci, především expanzí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), proto i dominantní asociací je zde Mercuriali-Fraxinetum, nacházející se zejména v širokém okolí bývalé obce Bystřice. Velmi vzácnou asociaci Lunario-Aceretum můžeme nalézt jen při lesní cestě jihovýchodně od bývalé obce Bystřice a severně od bývalého Zámečku. Významné taxony: árón plamatý (Arum maculatum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), růže převislá (Rosa pendulina), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), křivatec žlutý (Gagea lutea), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), kakost smrdutý (Geranium robertianum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata). V stromovém patře se vzácně uplatňuje jilm drsný (Ulmus glabra) a v okolí JZ svahů Sedlové jedliny velmi vzácně i lípa velkolistá (Tilia platyphyllos).
Květnaté bučiny (L5.1) - převážně charakterizují asociace Festuco altissimae-Fagetum, situované především na kamenité svahy kót U tří znaků a Sedlové jedliny (Vysoká závora), tyto porosty přetrvaly i navzdory výsadbám smrkových a modřínových kultur. V území velmi vzácné fragmenty asociací Dentario enneaphylli-Fagetum byly mapovány na JZ svazích Jeleního stánku nad lesní silničkou (Bystřice - Babylon), v mozaice s L4 při prameništích se ojediněle ve vyšších polohách vyskytují i porosty s česnekem medvědím (Allium ursinum). Ve stromovém patře se, kromě buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vzácně uplatňuje jilm drsný (Ulmus glabra) a jedle bělokorá (Abies alba). Významné taxony: kostřava lesní (Festuca altissima), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), pitulník horský (Galeobdolon montanum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), mařinka vonná (Galium odoratum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), strdivka nicí (Melica nutans), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), žindava evropská (Sanicula europaea), dymnivka dutá (Corydalis cava) - vzácně, d. bobovitá (Corydalis intermedia), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) a velmi vzácně i třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum).
Kyselé bučiny (L5.4) - jsou v území plošně nejrozšířenějším habitatem, výhradně v asociacích Luzulo-Fagetum, as. Calamagrostio villosae-Fagetum, as. Dryopterido dilatatae-Fagetum. Porosty zůstaly především na strmých kamenitých svazích, které nebyly příliš lesnicky obhospodařovány, i když i v těchto porostech bylo těženo a přirozená skladba nahrazována kulturou - především smrku. Nejcennější různověké porosty se dochovaly v prostoru U tří znaků, hřebenu Čerchova, Dlouhé skály a Malinové hory. Ve stromovém patře se kromě buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) ještě poměrně hojně uplatňuje jedle bělokorá (Abies alba) - bohužel dnes již semenáčky bez ochrany neodrůstají, a na skalkách jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), naproti tomu již vzácně zde roste jilm drsný (Ulmus glabra), javor mléč (Acer platanoides), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a na jediné lokalitě i tis červený (Taxus baccata). Druhově chudé bylinné patro koresponduje s neúživným geologickým pokladem rul a pararul. Významné taxony: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), plavuň jedlová (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), p. vidlačka (L. clavatum), plavuník Isslerův (Diphasiastrum issleri) - lokalita nad Zámečkem, žebrovice různolistá (Blechnum spicant), devětsil bílý (Petasites albus), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), bukovník kapraďovitý (Phegopteris dryopteris), jestřábník zední (Hieracium murorum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), s. hercynský (S. hercynicus), bika chlupatá (Luzula pilosa), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), či rulík zlomocný (Atropa bella-donna) /vzácně.
Suché acidofilní doubravy (L7.1) - jen ojedinělý liniový porost v prostoru zaniklé obce Bystřice, fytocenologicky nezařaditelný.
Vlhké acidofilní doubravy (L7.2) - toto společenstvo zde poprvé zaznamenal v druhé polovině 90. let 20. století T. KUČERA a spol. v údolí Chladné Bystřice na nejjižnějším výběžku EVL, pravděpodobně se jedná o průnik tohoto vegetačního fenoménu z německé části fytochorionu Koubská kotlina. Biotop byl mapován v mozaice s tužebníkovými lady (T1.6), fytocenologicky se řadí do asociace Molinio arundinaceae-Quercetum. Při aktualizaci VMB v r. 2006 byl porost již hodnocen v nejnižší kvalitě a je otázkou, zda v příští aktualizaci bude ještě hodnocen jako přírodní biotop (L7.2).
Horské třtinové smrčiny (L9.1) - tento biotop je v celém území ojedinělý a svým výskytem velmi ostrůvkovitý - jen na SZ svahu Malinové hory a na SV svahu kóty Smrčí. Jedná se vždy o porosty na příkrých kamenitých svazích s dominancí brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) v bylinném patře. V EVL je tento biotop spíše určitou vegetační varietou kyselých bučin s větším zastoupením smrku s podrostem borůvky, v důsledku existence pomístního oreofytika Českého lesa. Rovněž při aktualizaci VMB v r. 2006 byl biotop mapován jako L5.4 nebo v mozaice s X9A.
Rašelinné smrčiny (L9.2A) - tato ohrožená stanoviště se ještě roztroušeně v EVL vyskytují v různém stupni reprezentativnosti a zachovalosti v terénních depresích pramenišť a niv potoků. Bohužel i zde je citelně znát lesnické obhospodařování poznamenané historickým odvodňováním podmáčených porostů, v jeho důsledku chybí v bylinném patře zastoupení druhů rodu Eriophorum, naproti tomu je zde četné zastoupení Bryophyt, především rodu Sphagnum. Nejcennější porosty jsou v nivě Černého potoka, v PR Bystřice a na přítocích Teplé Bystřice. Významné taxony: rašeliníky (Sphagnum sp.), ploník obecný (Polytrichum commune), ostřice šedavá (Carex canescens), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), či zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans).
Podmáčené smrčiny (L9.2B) - podmáčené smrčiny se vyskytují na glejových půdách, většinou v návaznosti na rašeliníkové smrčiny. Nejcennější porosty jsou v PR Bystřice, v okolí Dlouhé bažiny, na přítocích Teplé Bystřice (pod "Horizontálou") a v nivě Černého potoka. Významné taxony: rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), ostřice ježatá (Carex echinata), o. šedavá (C. canescens), o. řídkoklasá (C. remota), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), sítina rozkladitá (Juncus effusus), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), či papratka samičí (Athyrium filix-femina).
Eutrofní vegetace bahnitých substrátů (M1.3) - tuto vegetaci reprezentují většinou jen monocenózy zblochanu vzplývavého (Glyceria fluitans) na dnech vypuštěných, nebo polovypuštěných rybníčků, přesto jsou cenným biotopem pro řadu bezobratlých živočichů, například v údolí Chladné Bystřice.
Lesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.4) - jsou dosti početně zastoupena, ale velmi roztroušeně. Lze se s nimi setkat ve všech lesních biotopech v asociacích Cardamino-Chrysosplenietum oppositifolii a Veronico montanae-Caricetum remotae. Nejlépe vyvinuté jsou v sv. svazích Dlouhé skály, v prostoru Dlouhé bažiny, PR Smrčí a v PR Bystřice. I zde představuje jejich ohrožení možné odvodňování a následné zalesnění, či výstavby svážnic. Významné taxony: Brachytecium sp., Pellia sp., výrazný subatlant a charakteristický druh Českého lesa - mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), rozrazil horský (Veronica montana), čarovník prostřední (Circaea intermedia), č. pařížský (C. lutetiana), ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. lesní (C. sylvatica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), řeřišnice hořká (Cardamine amara), ř. křivolaká (C. flexuosa), přeslička lesní (Equisetum sylvatica), zblochan zoubkatý (Glyceria declinata), či kostřava obrovská (Festuca gigantea).
Přechodová rašeliniště (R2.3) - v Čerchovském hřebeni jsou potenciální stanoviště vzácná, proto bylo mapováno jen na 1 lokalitě - v terénní depresi pravého přítoku Chladné Bystřice SZ od zaniklé obce Bystřice. Stanoviště vykazuje vysokou ekologickou hodnotu s dominantními druhy rostlin: rašeliníky (Sphagnum sp.), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. ježatá (C. echinata), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), přeslička poříční (Equisetum fluviatile) a violka bahenní (Viola palustris).
Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) - tato vegetace byla mapována jen na samém vrcholovém hřbetu Čerchova, přestože v daném území je dosti vhodných stanovišť, ale pro svůj chudý geolog. podklad není vegetace vyvinuta. Obvykle jí tvoří jen porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), dále kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) a semenáčky dřevin.
Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) - jako i v jiných lokalitách, i zde ovsíkové louky trpí neobhospodařováním a postupnou sukcesí nebo naopak intenzivnějším obhospodařováním, ještě kvalitní porosty lze definovat při státní hranici pod Ovčím vrchem a v prostoru býv. obce Bystřice. Významné taxony: vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).
Vlhká tužebníková lada (T1.6) - převážně dosti kvalitní porosty podsvazů Calthenion a Filipendulenion se vyskytují v nivě Chladné Bystřice, Černého a Lískového potoka - v současnosti jsou porosty bez ohrožení a stabilní. Významné taxony: tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), škarda bahenní (Crepis paludosa), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), kozlík výběžkatý (Valeriana procurrens).
Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) - výskyt střídavě vlhkých bezkolencových luk je lokalizován při pravém břehu Chladné Bystřice, jv. od býv. obce Bystřice. Hrozí případný zánik biotopu sukcesí dřevin při neprovádění vhodného managementu. Významné taxony: vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), bukvice lékařská (Betonica officinalis), třeslice prostřední (Briza media), mochna nátržník (Potentilla erecta), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia).
Vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10) - je sekundárně zastoupena v mozaice s T2.3B na kontrolním pásu po bývalých "drátech". Dnes jsou tato stanoviště v různém stupni sukcese, z části se ale na některých úsecích udržuje bezlesí (těžba dřeva, lyžařské tratě...). Významné taxony: ostřice rusá (Carex flava), o. srstnatá (C. hirta), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), máta dlouholistá (Mentha longifolia), vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), p. obecný (A. tenuis), sítina článkovaná (Juncus articulatus), s. tenká (J. tenuis), s. kostrbatá (J. squarrosus), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula).
Podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3B) - jako u předešlého biotopu se vyskytují mapované smilkové trávníky v mozaice s vegetací vlhkých narušovaných půd (T1.10) na bývalém kontrolním pásu (ŽTZ) podél lesní silnice "Dlouhé rameno - Černá Řeka". Ohrožení i zde představuje sukcese dřevin a dominantních druhů trav. Významné taxony: vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), svízel nízký (Galium pumilum), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), psineček obecný (Agrostis tenuis), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), vítod obecný (Polygala vulgaris), či jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník oranžový (H. aurantiacum). Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1G) - biotop tvoří oligotrofní rybníčky bez vegetace vodních makrofyt. Významným floristickým nálezem pro toto území Českého lesa, bylo nalezení lokality plavuníků v areálu bývalé roty PS pod Malinovou horou (SLADKÝ, FIŠR 2009, ústní sdělení). Při exkurzi na FK ČBS v Domažlicích 2010 byly plavuníky determinovány (DVOŘÁKOVÁ, URFUS 2010) jako plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum), plavuník cypřiškovitý (D. tristachyum) a plavuník Olgaardův (D. oellgaardii). Průzkum nižších rostlin (mechorostů a lišejníků) zde probíhal v poměrně nedávné době a dá se říci, že stále ještě probíhá (O. PEKSA 2012, R. MUDROVÁ 2009, 2013). Stav této flóry je poznamenán dispozicí kyselých prvků v půdě z dálkových přenosů z imisí 90 let minulého století, přesto však lze z dílčích výsledků jmenovat významné taxony jako jsou, např.: hůlkovka (Bacidia biatorina, B. rosella), provazovka (Usnea scabrata), kápuška skvělá (Hookeria lucens) - PR Bystřice, štěkovec prstnatý (Riccardia palmata) - PR Bystřice, klaminka tupolistá (Anomodon rugelii) - PR Smrčí, křižítka vykrojená (Lophozia excisa) - Malinová hora, kroknice keříčkovitá (Metzgeria violacea) - PR Smrčí.
Z bezobratlých je pozoruhodný nález (okolí vrcholu Čerchova) nového druhu pro ČR, sekáče (Platybunus pinetorum), BEZDĚČKA 2010. Rovněž dvoukřídlý hmyz má v EVL (niva Teplé Bystřice) pozoruhodného zástupce - číhalku (Ibisia marginata), která indikuje zachovalost vodního prostředí. Z brouků bylo především v masivu Čerchova a v PR Bystřice, nalezeno (BENEDIKT 2004) několik vzácných druhů vázaných na odumírající a mrtvé dřevo, např.: Hallomenus axillaris z čeledi Melandryidae - velmi vzácný mycetophil, Ipidia binotata reliktní lesknáček z čeledi Nitidulidae, Cis dentatus z čeledi Cisidae, mycetophil, Choleva lederiana lederiana z čeledi Leiodidae - chladnomilný prvek zastíněných sutí, Gonioctena intermedia z čeledi Chrysomelidae -arborikolní mandelinka, v ČR velmi vzácná, vazba na Sorbus acuparia, Sphaerites glabratus z čeledi Sphaeritidae - horský druh.
V roce 2002 v území probíhal malakogický průzku (HLAVÁČ 2003) kdy bylo zjištěno, že se v Čerchovském lese převážně vyskytují taxony s širokým areálem rozšíření s užší vazbou na šumavské pohoří (početnější zastoupení taxonů s alpským typem rozšíření). Přestože je malakogická fauna chudší (imisní zatížení), byly nalezeny citlivé lesní druhy: vřetenka šedivá (Bulgarica cana), vřetenovka rovnoústá (Cochlodina orthostoma). Ze zástupců plazů a obojživelníků se v EVL nejčastěji setkáme s ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara), j. obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis), skokanem hnědým (Rana temporaria), ropuchou obecnou (Bufo bufo), čolkem horským (Triturus alpestris) a vzácně též mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra).
Z ptáků zde můžeme jmenovat datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), datla černého (Dryocopus martius), holuba doupňáka (Columba oenas), sluku lesní (Scolopax rusticola), puštíka obecného (Strix aluco), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum),
jeřábka lesního (Bonasia bonasia), reintrodukovaného tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), skorce vodního (Cinclus cinclus), lejska malého (Ficedula parva)aj. Ze savců (letounů) se v okolí NPR Čerchovské hvozdy bylo při průzkumu (BARTONIČKA 2012) zaznamenáno 6 resp. 8 druhů netopýrů: netopýr severní (Eptesicus nilssonii), n. rezavý (Nyctalus noctula), n. vousatý (Myotis mystacinus) nebo n. Brandtův (Myotis brandtii), n. velký (Myotis myotis), n. velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr ušatý (Plecotus auritus) nebo n. dlouhouchý (Plecotus austriacus). Z dalších druhů je to, rys ostrovid (Lynx lynx), vydra říční (Lutra lutra) a nově se zde rozšiřující bobr evropský (Castor fiber) - především v údolí Chladné Bystřice.  

Kvalita a význam:

V Českém lese největší komplex zachovalých, převážně kyselých bučin, podmáčených a rašelinných smrčin, s malými enklávami bezlesí. Porosty bučin zde tvoří kvalitní lesní ekosystém s autoregulační schopností (hojné zmlazení a odrůstání buku, zmlazení jedle). Nacházejí se zde významné druhy rostlin a živočichů : cévnaté rostliny - jedle bělokorá (Abies alba), tis červený (Taxus baccata), jilm drsný (Ulmus glabra), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), dub letní (Quercus robur), árón plamatý (Arum maculatum), ostřice převislá (Carex pendula), prstnatec Fuksův (Dactylorhiza fuchsii), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), plavuník Isslerův (Diphasiastrum issleri), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), p. vidlačka (L. clavatum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), zimolez černý (Lonicera nigra), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), p. kosmatý (R. lanuginosus), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), česnek medvědí (Allium ursinum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyla), k. cibulkonosná (D. bulbifera), udatna lesní (Aruncus vulgaris), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), kostřava lesní (Festuca altissima), rozrazil horský (Veronica montana) a mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), bezobratlí - (Coleoptera) vázané na staré lesní porosty pralesovitého typu, např. Ipidia quadrimaculata, Ischnomera cinerascens, pestrokrovečník protáhlý (Tillus elongatus), Xylophilus testaceus, drabčíci Stenus montivagus a S. nitidiusculus, mandelinka Chrysolina crassimargo a z řádu dvoukřídlých např. masařka Pierretia nemoralis, obratlovci - střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris), tetřev hlušec (Tetrao urogallus) - v posledních letech zde probíhá jeho repatriace, jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), lejsek malý (Ficedula parva), datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), holub doupňák (Columba oenas), puštík obecný (Strix aluco), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), pěnkava jikavec (pěnkava jikavec) - zimní host, skorec vodní (Cinclus cinclus), rejsek horský (Sorex alpinus), rys ostrovid (Lynx lynx).  

Zranitelnost:

Nejvýraznějším negativním faktorem je lesnické hospodaření (změny druhové skladby dřevin, zploštění věkové struktury, změny prostorové výstavby porostů, apod.), ačkoli podíl listnatých porostů vůči zastoupení smrkových kultur (zaujímají celou třetinu přírodního komplexu) je v porovnání se situací v jiných oblastech poměrně příznivý. Alarmující je též současný systém lesního hospodaření na podmáčených stanovištích, zejména odvodňování těchto velice cenných ploch, i když většina odvodňovací sítě je dřívějšího data. Zde je bezpodmínečně nutné napravit narušený vodní režim těchto biotopů. V bučinách je potřebné zastavit jejich rozčleňování smrkovými a modřínovými kulturami. Z dlouhodobého hlediska je žádoucí přeměna smrkových monokultur na lesy s přirozenou druhovou skladbou, tomu jistě napomůže v podrostu hojné zmlazení, především buku. Negativně se projevují i poměrně vysoké stavy spárkaté zvěře, především v neodrůstání semenáčků jedle bělokoré, jilmu horského, lípy velkolisté a obou druhů javorů, proto je i nadále nutná redukce stavů jelení zvěře. Škodlivý je též vysoký stav prasat divokých, především na populace tetřeva hlušce a jeřábka lesního. Problematické je budoucí využívání prostorů po zaniklých obcích (osadách), zejména na Bystřici a ve vojenských areálech (bývalé roty Pohraniční stráže, voj. hláska protivzdušné obrany) na vrcholu Čerchova a pod Malinovou horou. Využívání lyžařských běžeckých tratí, které jsou protahovány rolbou (skútrem) ze sousedního Bavorska, zatím nebylo ve vztahu k biotě území vyhodnoceno. Velice negativní by pro přírodní komplex bylo znovuobnovení sjezdové tratě na vrcholu Čerchova a pořádání závodů psích spřežení. Cykloturistika a pěší turistika zde nepředstavuje větší problém, pokud je vedena po zpevněných lesních cestách, jako dosti rizikové jsou případné trasy na hřebeni Dlouhé skály a Čerchova.  

Management:

Ponechání doupných stromů v lesních porostech do stadia rozpadu. Přechodová rašeliniště, Podmáčené a Rašelinné smrčiny ponechat bez zásahu - kromě úpravy vodního režimu (revitalizace) a občasného kosení rašeliniště. Biotopy Horských třtinových smrčin, Suťových lesů a Vlhkých acidofilních doubrav ponechat bez zásahu, kromě odstranění nepůvodních dřevin (modřín, dub červený, smrk...). Ochrana autochtonních semenáčků jedle, jilmu, javorů, lípy. Narušovat půdní povrch na bývalém pásu ŽTZ ("signálka"). Likvidace invazních druhů rostlin, především křídlatky sachalinské a lupiny mnoholisté. Zamezení vjezdu cyklistů mimo cyklostezky - závory, zábrany, cedule.  

Možné střety zájmu:

Značné úsilí ze strany místních samospráv je věnováno turistickému využití (obnova sjezdovky, údržba lyžařských běžeckých tras a cyklostezek, turistických chodníků a dalšího zázemí). Dalším konfliktem může být požadavek lesního hospodářství na značnou výnosovost mýtních porostů, tvořící podstatnou součást příjmů zde hospodařících subjektů, na úkor zachování druhového a prostorového složení lesa a ponechání části biomasy do stadia rozpadu.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2446.0137
Z toho prioritních naturových biotopů: 3.4785.0084
Z toho neprioritních naturových biotopů: 51.801267.2142
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.6215.2922
Z toho X biotopů: 37.70922.3823
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.99070.04B/B/CNe
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: narušovat půdní povrch
0.99070.04B/B/C
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)2.49820.10B/B/CAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: kosení, likvidace náletových dřevin
2.49820.10B/B/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.91250.24A/A/BNe
T1.6 Vlhká tužebníková lada5.91250.24A/A/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 10.96950.44A/B/BNe
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky10.96950.44A/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.44230.01B/A/BAno
R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: neodvodňovat, likvidace náletových dřevin
0.44230.01B/A/B
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.81690.03D/C/CNe
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.81690.03D/C/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1211.489149.52A/A/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: ponechání doupných stromů do stadia rozpadu
1211.489149.52A/A/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 12.65620.51A/A/BAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: ponechání doupných stromů do stadia rozpadu
12.65620.51A/A/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 13.09560.53B/B/BAno
L4 Suťové lesy
Management: redukce jasanu
13.09560.53B/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 10.6160.43C/B/CAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
Management: ponechat přirozenému vývoji
10.61600.43C/B/C
91D0Rašelinný les 33.55761.37C/B/CAno
L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: neodvodňovat, revitalizovat
33.55761.37C/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 37.36451.52B/B/CNe
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty37.36451.52B/B/C
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 11.81350.48B/B/BAno
L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: ponechat přirozenému vývoji
0.71900.02B/B/B
L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: neodvodňovat, revitalizovat
11.09450.45B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.02400.00C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy8.27400.33B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy1.07090.04D/C
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.44560.01B/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců1.93090.07B/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd2.31190.09B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.17940.04A/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.05550.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území3.37600.13
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole3.19250.13
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.22780.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.28610.09
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami871.309735.62
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami18.99300.77
X10 Paseky s podrostem původního lesa3.05300.12
X11 Paseky s nitrofilní vegetací9.70800.39
X12 Nálety pionýrských dřevin10.05520.41
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.18100.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Plzeňský kraj:

Babylon, Česká Kubice, Dolní Folmava, Horní Folmava, Chodov u Domažlic, Jindřichova Hora, Klenčí pod Čerchovem, Lísková u Nemanic, Pec  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.