Homepage

CZ0314109 - Ruda

Rozloha: 77.7623 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°41'16'' v.d., 49°8'54'' s.š.
Nadmořská výška: 408 - 424 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rašeliniště na jihovýchodním okraji Horusického rybníka mezi obcemi Ponědrážka a Bošilec, 4 km JJZ od Veselí nad Lužnicí.  

Ekotop:

Komplex převážně přechodového a slatinného rašeliniště s četnými rašelinnými prameništi, mokřadními vrbinami, rašelinnými loukami a náletovými porosty, ležící v nadmořské výšce 415-417 m n. m. Na rašelinných prameništích se kontinuálně zachovala velmi cenná reliktní (časně postglaciální) rostlinná společenstva s řadou silně a kriticky ohrožených rostlinných druhů. Část lokality je tvořena NPR Ruda.
Geologie: Horninové podloží tvoří převážně různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokřídového stáří o mocnosti 50-100 m náležející k svrchnímu oddílu klikovského souvrství (santon). V západní části lokality se nacházejí terciérní sedimenty mydlovarského souvrství (neogén). Svrchnokřídové a terciérní uloženiny jsou překryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny. Slatiniště je syceno především vývěry podzemní vody hlubinného oběhu na dislokacích křídových a terciérních sedimentů. Charakteristická je přítomnost rezavohnědých železitých sraženin v pomalu protékající i stagnující vodě (centrální příkop Červená stoka). S vysokým obsahem železa v pramenných vývěrech souvisí zdejší sedimentární organogenní bahenní rudy železa, vytvářející v rašelině čočkovitá tělesa o průměru až 10-20 cm. Až do poloviny 20. století se v rašeliništi různě intenzívně těžil humolit.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Třeboňské pánve (její části Lomnická pánev).
Reliéf: Terén lokality je plochý, silně zvodnělý, s četnými tůňkami a jezírky vzniklými těžbou rašeliny a zavodněnými příkopy.
Pedologie: Půdní pokryv zastupuje převážně organozem typická až glejová (převážně Hypnum-fen a Carex-fen) a glej organozemní.
Krajinná charakteristika: Plochá krajina severní části Třeboňska s četnými velkými i menšími rybníky, málo zalesněná, s převažujícím poměrně intenzivním zemědělským využitím. Tradiční osídlení je reprezentováno spíše většími vesnicemi a pomístně rozptýlenými samotami (jednotami).  

Biota:

Mělké šlenky pramenišť a neprůchodných prameništ, odpovídající nevápnitým mechovým slatiništím (R2.2), jsou pokryty krátkostébelnými porosty ostřice šedavé (Carex canescens), na několika místech se připojuje o. mokřadní (C. limosa), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), nejpočetnější populace o. šlahounovité (C. chordorrhiza) v jižních Čechách, velké populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a přesličky poříční (Equisetum fluviatile) s řídkými porosty suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Velmi cenná jsou prameniště (R2.4) v počátečních fázích rašelinění s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba), rosnatkou dlouholistou (Drosera anglica) a r. okrouhlolistou (D. rotundifolia). Na obvodech rašeliníkových bultů tu skrytě kvete i malá orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Místa zpevněná suchomilnějšími rašeliníky pokrývá dlouhými šlahouny klikva bahenní (Oxycoccus palustris), nízká vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a pouze na jednom místě i kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Sporadicky se v mechovém patře vyskytují vzácné druhy mechorostů - Helodium blandowii, Sphagnum obtusum a druh přílohy 2 Směrnice o stanovištích srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus), jenž byl recentně zjištěn ve dvou mikropopulacích ve zbytkovém porostu silně zamokřeného minerotrofního rašeliniště (R2.2). Přítomné mikropopulace tohoto mechu jsou od sebe vzdálené asi 650 m. Severní mikropopulace roste asi 300 m zsz. od hájovny Ruda na okraji vlhké slatinné louky. Celkově populace zaujímá plochu asi 0,4 m2. V řídké olšině (L2.2A) v severní části území roste v zabahněných vodách ďáblík bahenní (Calla palustris) a v zástinu vrbin vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). Těžbou nezasažené plochy mají snahu se vrátit v porosty rašelinných březin (L10.1) a bažinných vrbin (K1), sušší místa pokrývá nálet borovic a bříz s podrostem krušiny olšové (Frangula alnus) a tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Narušené plochy po těžbě humolitu tvoří pestrou mozaiku mělkých jezírek, pokrývajících se společenstvy rostlin svazu Sphagno–Utricularion (V3). Jen v několika větších nádržkách kvete leknín bělostný (Nymphaea candida), zevar nejmenší (Sparganium minimum) a pouze na jednom místě žebratka bahenní (Hottonia palustris). Na okrajích jezírek je v mělké vodě za absence mechového patra doprovází bublinatka prostřední (Utricularia intermedia), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a mochna bahenní (Potentilla palustris). Z koberců rašeliníků sem proniká ostřice šlahounovitá (Carex chordorrhiza). Na březích jezírek ve střední části území se objevuje, kromě suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), ostřice dvoudomá (Carex dioica) a dvoumužná (C. diandra) a suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum). Jinde jsou drobné nádržky bez vegetace uzavřeny v porostech třtiny šedavé (Calamagrostis canescens) a vzácnější třtiny nachové (C. purpurea).
Cenná jsou společenstva bezobratlých s řadou tyrfobiontů a tyrfofilů, na sítinách byl zjištěn vzácný krasec Aphanisticus pusillus. Rozsáhlé porosty tavolníku v širším okolí jsou stanovištěm velice početné populace bělopáska tavolníkového (Neptis rivularis).
Nejvýznamnějšími obratlovci jsou skokan ostronosý (Rana arvalis), bekasina otavní (Gallinago gallinago), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a linduška luční (Anthus pratensis).  

Kvalita a význam:

Z důvodu výskytu cenných rašeliništních společenstev a mnoha velmi vzácných a ohrožených rostlinných druhů se jedná o jednu z nejcennějších rašeliništních lokalit v celém jihočeském regionu.
Dále jde o jedinou lokalitu hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) v jižních Čechách.  

Zranitelnost:

Biotop s hlízovcem Liparis loeselii je značně ohrožen invazí náletových druhů dřevin - krušiny olšové (Frangula alnus), borovicí lesní (Pinus sylvestris), vrbami Salix sp. div, které rovněž přispívají k vysušování stanoviště. V případě ručního kosení lokality je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou. Celé rašeliniště je v důsledku suchých let koncem 20. století pod silným tlakem sukcese dřevin. Tomuto tlaku odolávají jen prameniště a jámy po těžbě, které jsou dnes zality vodou, nebo pokryty nezpevněnou vrstvou rašeliníků. Část území byla v minulosti využívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci řízené péče je část luk udržována kosením. Je nutné monitorovat případný nálet dřevin. V případě ručního kosení lokality je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou.
Srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) - v současné době nebyly, kromě zarůstání náletovými dřevinami, na lokalitě pozorovány žádné vlivy, jež by nějakým způsobem ovlivňovaly přítomnou populaci tohoto mechu. Náletové dřeviny je třeba pravidelně vyřezávat.  

Management:

Část území byla v minulosti využívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci řízené péče je část luk udržována kosením. Je nutné monitorovat případný nálet dřevin, zejména na lokalitách srpnatky fermežové a hlízovce Loeselova. V případě ručního kosení těchto lokalit je třeba zachovat původní charakter biotopu - střídavě plošky bultů a jezírek se stagnující vodou.
Vyřezávání náletových dřevin je nutné provádět ručně, zejména v průběhu zimního období, kdy bude lokalita zpevněná ledem, aby nedošlo k přílišnému "rozdupání" lokality. Je žádoucí rovněž občasné ruční kosení travin a ostřic za současného odstraňování pokosené biomasy. Jednoznačným imperativem je zachovat hydrologický režim lokality, zamezit vysušování a drénování lokality.  

Možné střety zájmu:

Nejsou pravděpodobné.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 77.7623
Z toho prioritních naturových biotopů: 29.7623.1481
Z toho neprioritních naturových biotopů: 23.4218.2179
Z toho ostatních přírodních biotopů: 22.8717.7857
Z toho X biotopů: 23.0017.8894
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.07730.09A/A/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.01720.02A/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.06010.07A/A/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.81561.04A/A/AAno
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.81561.04A/A/A
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)5.30466.82C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky5.30466.82C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.17320.22B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.17320.22B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 11.546114.84A/B/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.39680.51A/B/A
R2.3 Přechodová rašeliniště11.149314.33A/B/A
7150Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 0.02290.02A/B/BAno
R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)0.02290.02A/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.27820.35D/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.27820.35D/C/-
91D0Rašelinný les 23.148129.76B/B/AAno
L10.1 Rašelinné březiny12.050415.49B/B/A
L10.2 Rašelinné brusnicové bory11.097714.27C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny11.930415.34B/B
L1 Mokřadní olšiny1.36431.75B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.24990.32C/C
M1.7 Vegetace vysokých ostřic3.80994.89A/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.30370.39C/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.00250.00C/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.12500.16D/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.08210.10
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.09180.11
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.76743.55
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami8.510710.94
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.39400.50
X12 Nálety pionýrských dřevin3.40604.38
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.63743.39
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hlízovec Loeselův20-30
Liparis loeseliiBACA
srpnatka fermežováP
Hamatocaulis vernicosusCACB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bošilec, Horusice, Ponědrážka  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Albrecht J.Inventarizační průzkum SPR Ruda - Vegetační kryt. - Ms. 77 pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).1985
Kučera J.Návrh evropsky významných lokalit mechu Hamatocaulis vernicosus.- Ms., 48 pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2002
Kučera J.Návrh evropsky významných lokalit mechu Hamatocaulis vernicosus.- Ms., 32 pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2001
Štechová T.Monitoring druhu Hamatocaulis vernicosus rok 2005. – Ms., 151pp. + přílohy (Depon. in: AOPK ČR, Praha).2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.