Homepage

CZ0314022 - Horní Malše

Rozloha: 1890.8338 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°28'32'' v.d., 48°40'10'' s.š.
Nadmořská výška: 539 - 1000 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Asi čtyřicetikilometrový úsek horního toku Malše od místa, kde přitéká na české území jihojihovýchodně od bývalé obce Dolní Příbraní až po Kaplici, včetně celého hraničního česko-rakouského úseku Malše s drobnými přítoky na české straně v úseku od Dolního Dvořiště po Cetviny. Součástí lokality je také celá česká část povodí horní Malše východně od bývalé obce Cetviny, vytvářející až 2 km široký pás území při česko-rakouské hranici.  

Ekotop:

Geologie: Geologické podloží tvoří granity nebo granodiority weinsberského typu, západně od Cetvin pak granodiority freistadtského typu. V nivě Malše se nacházejí kvartérní sedimenty. Ojediněle se v území nacházejí nevelké čočky humolitů (Úval Dolní Příbraní a jižně Ulrichova).
Geomorfologie: Celé povodí horního toku Malše nad Cetvinami leží v Novohradských horách (v Žofínské hornatině a Leopoldovské vrchovině), Malše od Cetvin ke Kaplici protéká Novohradským podhůřím (Kaplickou brázdou).
Pedologie: Z půdních typů převažují kambizemní podzoly, resp. pseudoglejové kambizemě. V nivě Malše a v kotlině Příbraní se vyskytují typické gleje. Velmi malé plochy na humolitech pokrývají organozemně.
Reliéf: Členité území s nejvyššími vrcholy dosahujícími výšky kolem 1000 m n. m. Nad bývalou obcí Dolní Příbraní meandruje řeka Malše v mírně zvlněném terénu. Dále mezi Dolním Příbraním a Cetvinami se hlouběji zařezává do horniny a vytváří úzkou soutěsku se strmými svahy, kde se také vyskytují skalní výchozy a balvanité sutě. Pod Cetvinami až k Rychnovu nad Malší protéká Malše širokou, periodicky zaplavovanou nivou, pod Rychnovem opět vytváří sevřenější, hlouběji zaříznuté údolí.
Krajinná charakteristika: Horní část povodí má charakter lesnaté hornatiny s několika lučními enklávami na bezlesí (největší z nich v oblasti Horního a Dolního Příbraní). V dolní části protéká meandrující tok řeky kulturní krajinou Novohradského podhůří, místy je vyvinuta širší říční niva.  

Biota:

V území jsou hojné acidofilní bučiny (L5.4, Luzulo-Fagetum, Callamagrostio villosae-Fagetum, Dryopterido dilatatae-Fagetum) s větším zastoupením smrku a ojediněle s jedlí. Bylinné patro je velmi chudé. Roztroušeně jsou zde zastoupeny i květnaté bučiny (L5.1, Dentario enneaphylli-Fagetum) se svízelem vonným (Galium odoratum), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kostřavou nejvyšší (Festuca altissima), pitulníkem horským (Galeobdolon montanum) a řeřišnicí trojlistou (Cardamine trifolia). V depresích a sníženinách se roztroušeně vyskytují podmáčené smrčiny (L9.2B, Mastigobryo-Piceetum, Equiseto-Piceetum) s bohatě vyvinutým mechovým patrem - rašeliník (Sphagnum sp.), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Velmi významné a charakteristické jsou horské olšiny (L2.1, Alnetum incanae) s olší šedou (Alnus incana) podél řeky Malše. Kromě olše šedé je zde přimíšen i smrk (Picea abies), ojediněle javor klen (Acer pseudoplatanus). V bylinném patře jsou zastoupeny např. kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), lýkovec vonný (Daphne mezereum). Typické jsou i horské prvky, např. kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia). Z nelesní vegetace jsou zde trojštětové louky (T1.2, Polygono-Trisetion), jejichž druhová skladba byla pozměněna pravděpodobně přiséváním a eutrofizací. V potoční nivě, která byla dlouhou dobu nekosena, dominují vlhká tužebníková lada (T1.6, Filipendulenion). Roztroušeně jsou zde zastoupeny i ovsíkové louky (T1.1, Arrhenatherion), střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9, Molinion), podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3B, Violion caninae) a sekundární podhorská a horská vřesoviště (T8.2B, Genistion). V enklávě Dolní Příbraní se vyskytují na malých plochách přechodová rašeliniště (R2.3, Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Na lokalitě je význmná bentická vegetace parožnatek (V5). Na lokalitě byla zaznamenána i skalní vegetace (S1.2) a v řece Malši makrofytní vegetace vodních toků (V4A) s hvězdošem háčkovitým (Callitriche hamulata). Většinu plochy povodí horní Malše nad Cetvinami však pokrývají kulturní hospodářské lesní porosty s převahou smrku (84%) a se zastoupením borovice (6%), buku (6%), břízy, olše, vrby, osiky a jasanu (souhrnně 2%). Podíl jedle bělokoré dosahuje asi 0,5%. Značná část bývalých extenzivně obhospodařovaných luk a pastvin byla zalesněna smrkovými monokulturami po druhé světové válce v souvislosti s vysídlením pohraničních obcí.
V horní části toku Malše (zhruba po Cetviny) je vyvinut ekosystém oligotrofního vodního toku s výskytem celého společenstva oligotrofních vodních organismů a s potenciálem pro rozmnožování perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Rybí společenstvo v horní části toku tvoří pstruh potoční (Salmo trutta morpha fario) a vranka obecná (Cottus gobio), v níže položených úsecích toku druhově pestřejší rybí společenstvo s početným výskytem a pravidelným rozmnožováním některých ubývajících druhů kruhoústých a ryb, např. mihule potoční (Lampetra planeri), mníka jednovousého (Lota lota) a lipana podhorního (Thymallus thymallus). Hojný výskyt vážky - páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii).  

Kvalita a význam:

Velmi kvalitní je střední část údolí Malše, pod enklávou Dolní Příbraní až ke starému mostu 1,6 km jihovýchodně od Cetvin, které má charakter horského zaříznutého údolí s vyvinutou vegetací Alnetum incanae. Významné jsou zde i horské druhy vysokobylinných niv. Z floristického hlediska k pozoruhodným druhům patří např. kýchavice bílá (Veratrum album), tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) a ostružiník skalní (Rubus saxatilis). Vegetace podmáčených smrčin se v lepším stavu zachovala jen v PP Úval Dolní Příbraní, ostatní plochy byly z větší či menší části ovlivněny lesním hospodařením, zejména výsadbou smrku. Horské a květnaté bučiny jsou jen lépe zachovány v PP Ulrichov a v přilehlých lesních porostech. Významnou roli hraje i pestrá mozaika biotopů nelesní vegetace s nejzachovalejším komplexem rašelinných luk v enklávě Dolního Příbraní. Kvalitní je vodní vegetace v řece Malši, a to v celém úseku. Území Natura 2000 a ptačí území bylo navrženo na rakouské straně řeky Malše od Sandlu téměř až k obci Wulowitz. Pro perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) jedna z nejvýznamnějších lokalit v České republice (dle Záchranného programu pro perlorodku říční v ČR). Po drobných úpravách toku Malše bylo na jaře 2005 reintrodukováno asi 430 juvenilních (sedmiletých) perlorodek z polopřirozeného chovu (přičemž rodičovskou generací byly perlorodky původem z Malše, jde tedy o zachována autochtonní populace). Pro vydru říční (Lutra lutra) jde o středně významnou lokalitu. Její význam však spočívá také v predačním tlaku na populaci pstruha potočního (Salmo trutta morpha fario), který je hostitelskou rybou larev perlorodky říční. Vydra tak působí plynulou obměnu rybí obsádky a zabraňuje převládnutí "imunních" pstruhů v populaci (pstruzi, kteří již byli invadováni glochidiemi perlorodek, jsou vůči další invadaci "imunní" a nemohou být znovu jejich hostiteli).  

Zranitelnost:

Území prošlo v 2. polovině 20. století velmi podstatnými změnami. Zásadní změnou byla likvidace osídlení po odsunu německého obyvatelstva. Od té doby bylo území špatně dostupné a intenzita ovlivňování biotopů poklesla. V 70. letech proběhla v enklávě Dolní Příbraní rozsáhlá plošná meliorace, která změnila vodní režim a zlikvidovala velmi kvalitní vlhké a rašelinné louky.
V současné době zde v enklávě Dolní Příbraní probíhá středně intenzivní pastva, zbytek luk je využíván pícninářsky. Travinobylinné plochy podél Malše jsou částečně poškozeny eutrofizací, což se projevuje šířením chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea).
Lesní plochy byly přeměněny na větších plochách na smrkové monokultury, v menší míře se vysazovala borovice. V současnosti jsou lesní porosty ohroženy hlavně vysokým stavem zvěře, a proto zde neodrůstá jedle, pokud není individuálně chráněna.
Populace perlorodky říční citlivě reaguje na znečištění vody (zhoršení chemických parametrů), zhoršení potravní situace v toku (změna kvality a kvantity detritu, který je potravou perlorodky, což je způsobeno nežádoucími změnami lesního a zemědělského hospodaření v povodí) a na antropogenně podmíněnou erozi v povodí, která způsobuje zanášení toku jemnými splaveninami.  

Management:

Z hlediska ochrany populace perlorodky říční je prioritní zabránit antropogenně podmíněné erozi, tj. asanovat existující erozní strže, neobnovovat a nevytvářet nové systémy otevřených odvodňovacích stok v lesích. Podél vodotečí a na prameništích v lesích zachování nebo obnova přirozené stromové vegetace s převahou olše šedé, zabránit změnám hydrologického režimu pramenišť. Zabránit rozšlapávání břehů vodotečí na pastvinách dobytkem. Zabránit znečištění vody živinami (eutrofizaci) a rezidui biocidů.  

Možné střety zájmu:

Z hlediska ochrany perlorodky říční především nevhodné lesnické a zemědělské hospodaření, spojené s erozí v povodí a znečištěním vody, příp. nová nevhodná zástavba v povodí, spojená se znečištěním povrchových vod.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1890.8338
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.7714.5918
Z toho neprioritních naturových biotopů: 16.71316.09
Z toho ostatních přírodních biotopů: 2.8153.2245
Z toho X biotopů: 28.78544.2854
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.07130.00A/A/AAno
V5 Vegetace parožnatek0.07130.00A/A/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.04950.00A/A/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.04950.00A/A/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 15.69760.83B/A/AAno
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt15.69760.83B/A/A
4030Evropská suchá vřesoviště 0.040.00C/A/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.01000.00B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin0.03000.00C/A/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.77420.04C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.77420.04C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)3.26080.17C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky3.26080.17C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 24.87161.31C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada24.87161.31C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 4.58950.24D/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky4.58950.24D/C/-
6520Horské sečené louky 11.29950.59D/C/-Ne
T1.2 Horské trojštětové louky11.29950.59D/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 2.64270.13B/B/-Ne
R2.3 Přechodová rašeliniště2.64270.13B/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.92870.04C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.92870.04C/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 176.36729.32C/B/AAno
L5.4 Acidofilní bučiny176.36729.32C/B/A
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 47.07492.48C/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny47.07492.48C/B/C
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.08240.00A/A/-Ne
L4 Suťové lesy0.08240.00A/A/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 13.73520.72C/B/AAno
L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)12.82860.67C/B/A
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.90660.04B/A/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 29.19671.54C/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny29.19671.54C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny5.65210.29C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů11.94600.63C/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.16550.00B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.64460.13B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy1.69810.08D/C
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.00910.00B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.06450.00B/B
M1.4 Říční rákosiny0.58650.03B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic9.82200.51B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.36120.01B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.01750.00C/A
T1.4 Aluviální psárkové louky1.23510.06B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky13.57140.71C/C
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.01000.00B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.02220.00A/A
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.39790.02B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta5.02080.26B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území3.62820.19
X5 Intenzivně obhospodařované louky158.59338.38
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla13.55130.71
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami328.691517.38
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami3.92950.20
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.27650.06
X11 Paseky s nitrofilní vegetací8.04350.42
X12 Nálety pionýrských dřevin22.01851.16
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.38840.12
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace2.16470.11
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
perlorodka říčníP
Margaritifera margaritiferaCCCB
vydra říčníP
Lutra lutraCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bělá u Malont, Cetviny, Dolní Dvořiště, Dolní Příbraní, Mikulov, Mostky, Pohoří na Šumavě, Rapotice u Malont, Rychnov nad Malší, Suchdol u Bujanova, Štědrkov, Tichá, Všeměřice, Zdíky  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Siligato S., Gumpinger C.Fish assemblages in the Austrian part of the Malše stream system and stream management suggestions with special concern to the freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera). In: Papáček M. (ed.): Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.