Homepage

CZ0314019 - Velký a Malý Tisý

Rozloha: 677.6577 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°43'32'' v.d., 49°3'37'' s.š.
Nadmořská výška: 415 - 428 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita se nachází cca 2,5 km jižně od Lomnice nad Lužnicí. Zahrnuje NPR Velký a Malý Tisý a východní hráze rybníků Koclířov a Služebný.  

Ekotop:

Rybniční soustava v NPR Velký a Malý Tisý s rákosinami, mokřadními olšinami a vrbinami a hrázemi sousedních rybníků se starými dubovými porosty.
Geologie: Podloží lokality je velmi pestré. V jihovýchodní části se vyskytují pískovce, slepence a prachovce svrchnokřídového stáří tvořící svrchní oddíl klikovského souvrství. Ve východní části vystupují třetihorní jíly a diatomity domanínského souvrství (neogén). Poloostrov Lůsy tvoří neogenní sedimenty zlivského souvrství. Kvartér je zastoupen pleistocenními sprašemi, sprašovými hlínami a mozaikou holocenních hlinitých písků, písčitých hlín a sedimentů vodních nádrží.
Geomorfologie: Území je součástí Třeboňské pánve (její části Lomnická pánev).
Reliéf: Lokalita se vyznačuje převážně plochým, mírně zvlněným reliéfem typickým pro tuto část Třeboňské pánve. Významným jevem jsou antropogenní tvary - převýšené hráze středověkých rybníků, napájecí a vypouštěcí stoky, náspy dopravních staveb. Nadmořská výška 422-435 m.
Pedologie: Lokalita se nachází v širokém pásmu pseudogleje na pánevních sedimentech, na většině nezatopené plochy rozsáhlé terénní deprese s rybníky je však vyvinut glej typický, místy s přechody ke gleji organozemnímu a organozemi (přechodová rašelina, slatina).
Krajinná charakteristika: Lokalita je tvořena pestrou mozaikou hospodářsky využívaných rybníků s členitými břehy a bohatými litorálními porosty, dalších mokřadních ploch, menších hospodářských lesů, extenzívních luk, polí a rozptýlené zeleně, ve které dominuje rybník Velký Tisý. Významnými krajinnými prvky jsou rybniční hráze s hrázovými porosty.  

Biota:

Základní charakteristika: Rybníky eutrofního charakteru se vyznačují stále poměrně bohatými litorálními porosty vysokých rákosin (M1.1) a navazujícími porosty mokřadních olšin (L1) a vrbin (K1). Při rybničních okrajích se vyskytují extenzivní vlhké louky (většinou T1.9) s výskytem řady cenných druhů rostlin i malá přechodová rašeliniště (R2.3). Smíšené lesní porosty jsou zčásti hospodářsky využívány. Významným fenoménem jsou hrázové porosty se zastoupením starších věkových kategorií dubů letních a dalších dřevin (lípa srdčitá) .
Charakteristika ve vztahu k chráněnému fenoménu: Pro ochranu páchníka hnědého (Osmoderma eremita) mají zásadní význam hrázové porosty s významným zastoupením jedinců vyšších věkových kategorií včetně stromů odumírajících a stromů ve stádiu přirozeného zániku. Tyto porosty se nacházejí zejména na hrázích rybníků Velký Tisý, Koclířov, Služebný a rybníků Dubovce a Panenské (L7.1, suché acidofilní doubravy).
Pro ochranu vydry říční (Lutra lutra) má lokalita dobré podmínky z hlediska souvislé rozlohy a zastoupení vhodných biotopů (rybníky různého typu, velikosti a intenzity, stoky), přirozených úkrytů, omezeného rušení (režim NPR) a potravní nabídky (intenzivní rybářství, hojnost bezobratlých atd.).
Populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) je soustředěna na rybnících Dubovcích. Jde o mělké plůdkové rybníky s občasným chovem generačních ryb v poměrně otevřené a rozvolněné krajině. Litorální porosty vysokých rákosin (M1.1) s dominancí rákosu obecného (Phragmites australis), zblochanu vodního (Glyceria maxima), okřehku menšího (Lemna minor), kosatce žlutého (Iris pseudacorus) jsou ve větší míře rozšířeny jen při jižních okrajích obou rybníků. Litorál částečně navazuje na společenstvo slatinných olšin (L1), kde dominují kromě olše lepkavá (Alnus glutinosa) a střemcha obecná (Prunus padus) i druhy karbinec evropský (Lycopus europaeus), rákos obecný (Phragmites australis), ostřice prodloužená (Carex elongata), violka bahenní (Viola palustris) a zástupci rodu Sphagnum. Po obvodu rybníka jsou hojně rozšířené mokřadní vrbiny (K1) s vrbou popelavou (Salix cinerea), vrbou jívou (Salix caprea) a rákosem obecným (Phragmites australis), ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria), kyprejí vrbicí (Lythrum salicaria), skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Vlastní plochu obou rybníků lze charakterizovat jako vodní společenstva makrofytní vegetace stojatých vod (V1G) s hojným zastoupením rdestů. Při letnění se na dně vyvíjejí společenstva obnažených den rybníků (M2.1) s hojným až masovým zastoupením puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) a ostatních průvodních druhů společenstva - úpor peprný (Elatine hydropiper), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), šťovík přípořský (Rumex maritimus), protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum), kalužník šruchový (Peplis portula).
Okrajově lokalita sousedí s intenzivně obhospodařovanými loukami.  

Kvalita a význam:

Vysoce diversifikovaná lokalita, významná mj. z ornitologického a entomologického hlediska. Populace zájmových druhů (vydra, páchník hnědý, puchýřka útlá) jsou početné a stabilní a tvoří poměrně významnou část jejich populací v rámci ČR.  

Zranitelnost:

Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je druh prioritního významu na této lokalitě a pro jeho zachování a úspěšné přežívání je nutné, aby byla zabezpečena stálá hladina vody s občasnými (1x za 2-3 roky) poklesy hladiny rybníků v době letnění. Coleanthus subtilis citlivě reaguje na výraznější výkyvy rybniční hladiny v průběhu vegetační sezóny. Přílišné zaklesnutí či zaplavení zkracuje vegetační sezónu a následně ztěžuje dokončení sezónního vývoje druhu a dozrávání semen. Při intenzivnější aplikaci hnojiv rybáři může dojít k eutrofizaci rybníka a k expanzi nitrofilních druhů, které potlačí výskyt puchýřky. V zájmu udržení populace druhu by měl být na lokalitě zachován současný stav hospodaření, bez zvýšení intenzity chovu ryb a hnojení. Pro vydru říční (Lutra lutra) je největším rizikem nelegální lov a pronásledování.  

Management:

Dle stávajícího plánu péče NPR Velký a Malý Tisý budou Dubovce využívány pouze jako plůdkové nebo jako výtažníky s občasným chovem generačních ryb. Na jaře smí být loven nebo vypuštěn pouze jeden z rybníků V. a M. Dubovec. Rybník, který nebude v daném roce loven, musí být v období od 1.3 do 31.7 alespoň částečně napuštěn. Menší plochy obnovených luk mezi rybníky V. a M. Dubovec budou minimálně 1x ročně koseny s odvozem biomasy.
Vlastníkem rybníků je Rybářství Třeboň a.s.  

Možné střety zájmu:

Vzhledem k výskytu páchníka hnědého (Osmoderma eremita) možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími možnost existence a obnovy stromových porostů na hrázích a silničních komunikací.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 677.6577
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.302.0747
Z toho neprioritních naturových biotopů: 2.8219.1217
Z toho ostatních přírodních biotopů: 22.97155.6618
Z toho X biotopů: 71.71486.0007
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 2.3770.35B/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.38520.05A/B/-
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků1.99180.29B/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 4.69830.69B/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.00250.00B/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty4.69580.69B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)3.30350.48B/A/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky3.30350.48B/A/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.77590.11B/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.77590.11B/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.93730.13B/A/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.63700.09B/A/-
R2.3 Přechodová rašeliniště0.30030.04B/A/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 6.50230.95B/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny6.50230.95B/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.52740.07B/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.52740.07B/B/-
91D0Rašelinný les 2.07470.30B/A/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny2.07470.30B/A/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny51.90887.66B/B
L1 Mokřadní olšiny13.43561.98B/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.62060.09A/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy10.45851.54B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod48.00167.08B/B
M1.4 Říční rákosiny0.18620.02B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.91590.13C/C
M1.7 Vegetace vysokých ostřic13.86802.04B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky16.24162.39C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.02500.00B/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole30.51624.50
X5 Intenzivně obhospodařované louky106.934415.78
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami75.649311.16
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami10.33981.52
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.23060.03
X12 Nálety pionýrských dřevin2.87920.42
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace259.451238.28
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
puchýřka útlá>2000
Coleanthus subtilisCBCB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCC
vydra říčníP
Lutra lutraCACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Přeseka, Smržov u Lomnice nad Lužnicí  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.