Homepage

CZ0313140 - Závišínský potok

Rozloha: 30.7426 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°49'21'' v.d., 49°32'11'' s.š.
Nadmořská výška: 493 - 729 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Asi desetikilometrový úsek horního toku Závišínského potoka (asi 20 km JZ od Příbrami) od pramene na východním úbočí Třemšína po rybník Luh u Újezdce. Součástí EVL je zároveň rozsáhlejší příbřežní území nivy potoka v jeho dolním úseku cca 1 km nad svým ústím včetně rybníka Luh.  

Ekotop:

Geologie: Horninovým podkladem jsou v horní části úseku slepence holšínské a pískovce hořické, ve střední a spodní části pak biotitický až amfibolicko-biotitický granodiorit středně zrnitý blatenského typu. Horninový podklad je v nivě potoka překryt fluviálními sedimenty.
Geomorfologie: Závišínský potok se nachází v Brdech a v jejich podhůří (Brdská vrchovina, Blatenská pahorkatina).
Reliéf: Jedná se o přirozený potok se silně meandrujícím korytem. Střídají se zde proudné úseky s kamenito-písčitým dnem a tůně s mnoha hlinito-písčitými náplavy. Biotop se vytvářel i v souvislosti s bývalou těžbou zlata, kdy se tok rozdělil do několika periodických ramen. V horní části toku protéká potok výrazně strukturovaným údolím, ve spodní části meandruje v ploché široké nivě.
Pedologie: Horní část toku se nachází v oblasti kambizemě dystrické, spodní úsek v oblasti kambizemě typické kyselé s častými přechody k pseudogleji. Na nivních sedimentech je vyvinut glej typický.
Krajinná charakteristika: Harmonicky utvářená krajina jižního okraje Brd a severního Blatenska s mozaikou lesních komplexů, luk, pastvin a polí a ve spodním úseku s početnými menšími až středně velkými rybníky.  

Biota:

Potok protéká, zejména ve spodním úseku, širokou a často zaplavovanou nivou a je obýván charakteristickou vodní faunou pstruhového pásma, která využívá za úkryty kořenový systém přilehlých břehových porostů (smrků, olší). Potok je v horní části lemován smrkovými porosty, ve spodní části poměrně širokým pásmem vrbo-olšového luhu (L2.2) s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa) a s příměsí smrku (Picea abies) a vrby křehké (Salix fragilis), s vtroušeným dubem letním (Quercus robur) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). V keřovém patru je vtroušena střemcha (Prunus padus), líska (Corylus avellana) a bez černý (Sambucus nigra), ve spodním úseku přistupuje i vrba popelavá (Salix cinerea). Z významnějších druhů bylinného patra zde rostou lipnice oddálená (Poa remota), čistec lesní (Stachys sylvatica), kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa), karbinec evropský (Lycopus europaeus), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana). Nivní obhospodařované louky patří do svazu Calthion (T1.5): tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), děhel lesní (Angelica sylvestris), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), starček vodní (Senecio aquaticus) aj. Koryto potoka je bez významnějších porostů vodních makrofyt, na náplavech rostou rozrazil potoční (Veronica beccabunga), řeřišnice hořká (Cardamine amara), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine).
Ichtyofaunu EVL kromě vranky obecné (Cottus gobio) tvoří pstruh obecný (Salmo trutta), hrouzek obecný (Gobio gobio), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), okoun říční (Perca fluviatilis), plotice obecná (Rutilus rutilus) či invazivní střevlička východní (Pseudorasbora parva) - dle stavu rybí obsádky je zcela jistá kontaminace rybničními druhy uniklými do toku z okolních rybníků. V toku byla zaznamenána vitální populace raka říčního (Astacus astacus). V potoční nivě a litorálním pásmu rybníka Luh se vyskytují obojživelníci ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria) a skokan zelený (Rana kl. esculenta). V prostředí vodní nádrže bývají pravidelně pozorovány ptačí druhy kopřivka obecná (Anas strepera), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) nebo chřástal vodní (Rallus aquaticus). Podél celého toku se běžně vyskytuje ledňáček říční (Alcedo atthis) a vydra říční (Lutra lutra).  

Kvalita a význam:

Předmětem ochrany je vranka obecná (Cottus gobio), která využívá Závišínský potok od nádrže Luh (ř. km 10,7) k pramenům jako ideální lokalitu pro existenci stabilní populace. Rozsáhlé příbřežní území v okolí potoční nivy v dolním úseku toku nabízí vhodné podmínky pro zachování druhově pestrého mokřadního společenstva rostlin a živočichů. Rybník Luh pravidelně využívá k hnízdění nebo jako loviště ke sběru potravy několik chráněných druhů vodního ptactva.  

Zranitelnost:

Na lokalitě je zapotřebí zabránit zásahům do údolní nivy a samotného koryta potoka, dále hrozí komunální znečištění, rybářské obhospodařování (složení a početnost obsádky) a potenciální výstavba rybníků.  

Management:

Je třeba vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryta, a také těžby substrátu. Vhodné je do toku v průběhu března až dubna nevstupovat, protože dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek. Nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků. Z rybářského pohledu je možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb tak, aby nevyvíjely na vranky příliš silný predační tlak.  

Možné střety zájmu:

Lze očekávat diskusi se správcem toku (omezení úprav toku), projednáno musí být také rybářské hospodaření.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 30.7426
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 0.100.0338
Z toho ostatních přírodních biotopů: 21.676.6634
Z toho X biotopů: 0.480.1484
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.03380.10C/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.03380.10C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.12936.92B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod4.465714.52C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.04700.15D/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.02140.06A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.00650.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.14190.46
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vranka obecnáP
Cottus gobioCACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Hvožďany, Leletice, Roželov, Vacíkov, Voltuš

Kraj Jihočeský kraj:

Újezdec u Bělčic, Záhrobí  

Prameny:

Fischer D.Přehled lokalit na území okresu Příbram, zjištěných v letech 1998-2000. Msc., depon. in AOPK ČR.2000
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.