Homepage

CZ0313106 - Lužnice a Nežárka

Rozloha: 859.5027 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°42'18'' v.d., 49°14'46'' s.š.
Nadmořská výška: 351 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Ve své jižní části zasahuje do CHKO Třeboňsko. Zahrnuje PR Dráchovské tůně (39,57 ha) a hraničí s několika dalšími maloplošnými chráněnými územími (PP Doubí u Žíšova, PP Vlásenický potok a PP Židova strouha).  

Ekotop:

Geologie: Podloží lokality je tvořeno převážně pleistocénními fluviálními štěrky a písky risského stáří, které tvoří dno říčního údolí Nežárky a Lužnice. Z okrajů do lokality místně zasahují žuly moldanubického plutonu, pararuly moldanubika, svrchnokřídové sedimenty klikovského souvrství a terciérní sedimenty. Z holocénních sedimentů jsou zde zastoupeny fluviální písčité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží, rašelina a slatina.
Geomorfologie: Území zasahuje do geomorfologických jednotek Veselská pahorkatina, Sezimoústecká pahorkatina, Malšická pahorkatina a Bechyňská pahorkatina.
Reliéf: Lokalita má liniový charakter a je tvořena toky Nežárkou a navazující Lužnicí a jejich říční nivou, která je vymezena svahy říční terasy. Reliéf širšího území, kterým řeky protékají je mírně zvlněný až rovinatý, v severozápadní části území je údolí Lužnice užší, místy se strmými svahy (Přiběnická skála). Toky byly v minulosti regulovány, místy jsou zachovány zbytky meandrů, odstavená říční ramena a tůně v inundaci řeky. Na Nežárce se objevují místy skalní prahy a peřeje, časté jsou břehové nátrže a písečné výspy. Dno je smíšené - písčito-bahnité až kamenité. Nadmořská výška 440-355 m n. m.
Krajinná charakteristika: Nežárka a úsek Lužnice nad Táborem: Jedná se o převážně ploché říční údolí, s vodním tokem nížinného charakteru, s dobře vymezenou nivou, na kterou jsou vázána pestrá mokřadní stanoviště. Vodní tok má bohatou břehovou zeleň a prochází z větší části lesnatou krajinou s lučními, méně často polními enklávami. Záplavové území Lužnice vyniká velmi cennými lučními porosty s občasným výskytem dřevin a s množstvím různě rozlehlých stálých i periodických tůní a slepých říčních ramen. Tůně jsou hluboké s poměrně velkou vrstvou bahna bez výraznější vegetace i mělké zarůstající po celé ploše vodní a litorální vegetací. Údolí Lužnice pod Táborem je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů, na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací.  

Biota:

Základní charakteristika: Polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny, doubravy). Zastoupena stanoviště V1, V2, V4, M1.1, M1.3, M1.4, M1.7, M6, L2.2B, L2.3A+B, L4, L7.1, L7.2, L9.2B). V rubrice Typy přírodních stanovišť jsou uvedena jen stanoviště významná z hlediska ochrany přírody.
Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků: čolek obecný (Triturus vulgaris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička zelená (Hyla arborea) a ptáků: např. hohol severní (Bucephala clangula). Ze zvlášť chráněných bezobratlých se zde vyskytuje zejména číhalka pospolná (Atherix ibis), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi) a zlatohlávek Oxythyrea funesta. Údolí Lužnice pod Táborem má velmi pestrou entomofaunu - zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí (např. strumičník Osmylus fulvicephalus), méně běžné fytofágní druhy vázané na některé složky porostu (např. na zimolezu nosatec Rhynchaenus lonicerae a vrtule Philophylla caesio), mnoho mycetofágních druhů (např. stlačenka Calomyia elegans, v červeném seznamu bezobratlých uvedená mezi kriticky ohroženými druhy). Nález štíhlonožky Micropeza lateralis ze skalnatého břehu Lužnice mezi Stádlecem a Dobronicemi je dosud jediný v České republice.
Charakteristika ve vztahu k předmětům ochrany:
Velevrub tupý (Unio crassus) - polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s poměrně nízkým znečištěním vody a vhodným substrátem dna, kde se střídají regulované úseky s úseky relativně přirozeného charakteru. Na toku je několik jezů. Lokalita je obývána také populací škeble ploché (Pseudanodonta complanata), velevruba nadmutého (Unio tumidus) a raka říčního (Astacus astacus).
Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) - mokřadní stanoviště v říční nivě (tůně, odstavená ramena) - V1, V2, V4.
Vydra říční (Lutra lutra) -polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s rozsáhlou mokřadní nivou a bohatým vegetačním doprovodem (stanoviště - viz výše) a hojným zarybněním obklopený krajinou s rybníky s intenzivním chovem ryb a hustou sítí stok.
Páchník hnědý (Osmoderma eremita) - dubové porosty ve fragmentech lužních lesů s převahou dubu letního (L7.2 vlhké acidofilní doubravy) a hrázové aleje dubů letních (L7.1 suché acidofilní doubravy).  

Kvalita a význam:

Pro velevruba tupého (Unio crassus) jde o jednu z nejvýznamnějších populací v ČR a jednu z nejrozsáhlejších lokalit v ČR. Populace je životaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, což svědčí o rozmnožování. Populace je rozptýlená po toku, nikde nebyly zjištěny lokální vysoké koncentrace. V současnosti spíše se zlepšující stav populace.
Páchník hnědý (Osmoderma eremita) zde má stabilní, ale ne příliš početnou populaci. Výskyt je lokální v několika solitérních stromech a v alejích.
Pro vydru říční (Lutra lutra) se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování. Je vysoce důležitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího rozšiřování.
Tůně poblíž PR Dráchovské tůně představují biotop velice významné a početné populace piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) se stěžejním významem pro ochranu druhu na našem území.  

Zranitelnost:

Pro vydru říční (Lutra lutra) je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a křížení vodních toků s komunikacemi, která ohrožují migrující jedince. Mokřadní ekosystém může místy ohrozit výstavba dálnice.

Pro velevruba tupého (Unio crassus) je rizikem znečistění vody a příčné objekty neprůchodné pro rybí hostitele.

Pro piskoře pruhového (Misgurnus fossilis) zazemňování či naopak odbahňování tůní a jejich znečištění.

Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je rizikem odstraňování nemocných a padlých stromů.  

Management:

Pro velevruba tupého (Unio crassus) je vhodné postupně zprůchodnit migrační překážky na toku (výstavba rybích přechodů - bypassů) a dokončit soustavu funkčních čistíren odpadních vod v povodí obou toků. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je třeba ponechávat torza odumírajících starých stromů (zejména dubů) k dokončení vývoje brouků. V bezprostřední blízkosti tůní s výskytem piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) je třeba vyloučit použití všech biocidů a ponechat zde erozní a ukládací činnost řeky Lužnice bez korekcí.  

Možné střety zájmu:

Mimo území CHKO Třeboňsko - stavba dálnice Praha - České Budějovice. Zde také větší riziko znečištění vod.
Ochrana druhů, jež jsou zde předmětem zvláštní ochrany, je bez významnějších vzájemných střetů.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 859.5027
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.776.6528
Z toho neprioritních naturových biotopů: 8.9677.0776
Z toho ostatních přírodních biotopů: 32.76281.5773
Z toho X biotopů: 18.26156.9895
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 1.20350.14C/B/-Ne
T5.3 Kostřavové trávníky písčin1.20350.14C/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 4.57810.53B/A/-Ne
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)2.74150.31B/A/-
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.00390.00A/B/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty1.83270.21B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 1.5170.17C/C/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt1.51700.17C/C/-
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.22990.02D/C/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.22990.02D/C/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.00055.81B/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.00050.00B/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.00890.00C/B/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce0.00890.00C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)33.80493.93B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky33.80493.93B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.28150.14C/C/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.06840.00B/B/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada1.21310.14C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7.84770.91C/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky7.84770.91C/C/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.68880.08B/A/-Ne
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.02740.00C/B/-
R2.3 Přechodová rašeliniště0.66140.07B/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.52320.06B/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.52320.06B/B/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.00022.32B/B/-Ne
T6.1A Acidofilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)0.00020.00B/B/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.14460.01B/A/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.14460.01B/A/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.10480.01C/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny0.10480.01C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 1.43890.16C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny1.43890.16C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 0.72220.08B/B/-Ne
L4 Suťové lesy0.72220.08B/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 1.45360.16D/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy1.45360.16D/C/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 5.92170.68C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty5.92170.68C/B/-
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 22.26042.58C/C/-Ne
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty22.26042.58C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny5.10450.59B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů26.80683.11B/C
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.08700.01C/B
L1 Mokřadní olšiny2.32470.27C/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy11.60901.35B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.00300.00D/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy1.76270.20C/C
L7.3 Subkontinentální borové doubravy5.83330.67C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.26490.03C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod15.10751.75B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.35810.04B/B
M1.4 Říční rákosiny14.56991.69C/C
M1.7 Vegetace vysokých ostřic30.96823.60C/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.00090.00B/B
T1.3 Poháňkové pastviny26.47713.08C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky119.064613.85B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.85350.21B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.02280.00D/C
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu2.88200.33B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.00190.00B/C
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.78900.09A/A
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.15660.01D/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta15.52931.80B/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2.77400.32
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole7.34370.85
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole5.96970.69
X5 Intenzivně obhospodařované louky29.82043.46
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla17.37382.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami15.99201.86
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.67670.07
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.02420.00
X12 Nálety pionýrských dřevin7.00830.81
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla7.88240.91
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace62.12437.22
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCC
piskoř pruhovanýP
Misgurnus fossilisBBCA
velevrub tupýP
Unio crassusBBCB
vydra říčníP
Lutra lutraBACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bečice nad Lužnicí, Bechyně, Bežerovice, Čelkovice, Čeraz, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dobřejice, Doubí nad Lužnicí, Drahov, Dráchov, Dražice u Tábora, Dražičky, Hamr nad Nežárkou, Hatín, Hnojná Lhotka, Hodonice u Bechyně, Horky u Tábora, Hosty, Hvožďany u Bechyně, Kardašova Řečice, Klenovice u Soběslavi, Klokoty, Koloděje nad Lužnicí, Křída u Stádlce, Malšice, Nítovice, Novosedly nad Nežárkou, Nuzice, Planá nad Lužnicí, Roudná nad Lužnicí, Rybova Lhota, Řepeč, Řípec, Senožaty u Bechyně, Sezimovo Ústí, Skalice nad Lužnicí, Slavňovice, Soběslav, Stádlec, Stráž nad Nežárkou, Tábor, Třebiště, Týn nad Vltavou, Ústrašice, Val u Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí, Žíšov u Veselí nad Lužnicí  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Máca J.Výsledky záchranného průzkumu bezobratlých živočichů na trase plánované dálnice D 3 v úseku Soběslav-Veselí nad Lužnicí. Rkp. Vypracováno pro Ageris, s.r.o, Jeřábkova 5, Brno.2003
Beran L.Vodní měkkýši Lužnice, Nežárky a Nové řeky. Freshwater molluscs of the Lužnice, Nežárka and Nová řeka rivers. Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy 37: 35 - 49.1997
Hnízdo A. Z., Král V. (eds.)Vlastivěda Táborska, 3. 140 stran. Okresní pedagogické středisko odboru školství, Tábor.1974
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.