Homepage

CZ0313103 - Lom Skalka u Sepekova

Rozloha: 20.7119 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°26'40'' v.d., 49°26'13'' s.š.
Nadmořská výška: 436 - 450 m n. m.

Mapa:

Poloha:

EVL zahrnuje rozsáhlý opuštěný stěnový lom v zalesněném svahu mezi mlýnem Kvěchov a železniční tratí asi 2 km severovýchodně od Sepekova včetně potoční nivy toku Smutná od mlýna Kvěchov po jeho ústí do rybníka Chobot.  

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem jsou leukokratní ortoruly, které se též v lomu těžily od roku 1935. V širším okolí dominují metamorfity typu ortorul a pararul, lokálně se objevují kvarcit, migmatit, amfibolit nebo erlan.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v severní části Táborské pahorkatiny, na rozhraní Písecké a Soběslavské pahorkatiny.
Reliéf: Rozsáhlý stěnový lom s plochým jednoetážovým dnem byl vyrubán v příkrých západně orientovaných svazích nad levým břehem potoka Smutný. Stěny lomu dosahují výšky 10-30 m. Celá oblast v EVL má terén rovinatý až mírně svažitý, ojediněle se vyskytují svahy se středním sklonem.
Pedologie: Lokalita leží v oblasti kambizemě typické kyselé (místy s přechody k pseudogleji - nachází se i v mělkých terénních depresích na plošině nad lomem). V lomu se nacházejí jen nevyvinuté surové půdy.
Krajinná charakteristika: Lom leží při severozápadním okraji rozsáhlejšího lesního komplexu Chlum, otevírá se k západu do údolí potoka Smutný. Dno lomu je částečně zaplaveno. Přes značnou rozsáhlost lokality a výšku některých stěn lomu (jihovýchodní stěna přes 20 metrů) se pohledově v krajině prakticky neuplatňuje. Nejbližší okolí lomu je zalesněno, trvalejší travní porosty se nachází kolem toku Smutné, na kterých se dochovala mozaika mokřadních, mezofilních, ovsíkových a hospodářsky obhospodařovaných luk s roztroušenou zelení.  

Biota:

Nejcennější část EVL představuje ploché dno rozsáhlého stěnového lomu s mělkými, částečně vysychajícími (periodickými) tůněmi, které zarůstají vodními makrofytními porosty (V1C) i rákosinami (M1.1); s hojnou bublinatkou jižní (Utricularia australis), dále s karbincem evropským (Lycopus europaeus), orobincem širokolistým (Typha latifolia), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), kyprejem vrbicí (Lythrum salicaria), přesličkou poříční (Equisetum fluviatile), sítinou rozkladitou (Juncus effusus), svízelem bahenním (Galium palustre) aj. Suchá stanoviště s neuzavřenou vegetací zarůstají společenstvy svazů Thero-Airion (T5.1) a Hyperico perforati-Scleranthion perennis (T5.5): psineček obecný (Agrostis capillaris), bělolist rolní (Filago arvensis), b. nejmenší (F. minima), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), pavinec horský (Jasione montana), lipnice smáčknutá (Poa compressa), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea). Velká část dna lomu (50 %) a zčásti i stěny zarůstají náletovými dřevinami (bříza bradavičnatá (Betula pendula), vrba křehká (Salix fragilis), vrba popelavá (Salix cinerea), borovice lesní (Pinus sylvestris), dále roztroušeně vrba nachová (Salix purpurea), v. trojmužná (S. triandra), v. pětimužná (S. pentandra) aj.). Koryto toku Smutná lemují vrbové křoviny svazu Salicion triandre (K2.1), jež se v některých úsecích střídají s údolními jasanovo-olšovými luhy (L2.2) s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa).
V tůňkách žijí početné populace některých druhů obojživelníků - kromě čolka velkého (Triturus cristatus) také čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a kuňka ohnivá (Bombina bombina). V celé lokalitě je rovněž zaznamenána silná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis) a hojně se zde vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix). Podél toku je běžný ledňáček říční (Alcedo atthis). Skalní výchozy lomu dlouhodobě využívá k hnízdění výr velký (Bubo bubo).
 

Kvalita a význam:

V rámci regionu se jedná o středně významnou lokalitu. Populace čolka velkého (Triturus cristatus) na lokalitě je poměrně početná a zřejmě i stabilní, díky víceméně stabilním podmínkám v tůních, které nejsou ovlivňovány např. rybářským hospodařením tak jako na lokalitách na rybnících. Tok říčky Smutná a její příbřežní okolí představuje zejména pro obojživelníky důležitou migrační spojnici mezi reprodukčními stanovišti v prostorách lomu a rybníkem Chobot.  

Zranitelnost:

Ukládání odpadů na dně lomu.
Zazemňování tůní a zarůstání dna lomu dřevinami.  

Management:

Zabránit zazemňování tůní na dně lomu, ve kterých se rozmnožuje Triturus cristatus, případně prohloubit některé z nich. Zabránit souvislejšímu zarůstání dna lomu dřevinami, které tůně zastiňují, jejich opad zároveň urychluje zazemňování tůní. Zabránit ukládání odpadů a zřizování skládek v lomu.  

Možné střety zájmu:

Možný konflikt s obcí Sepekov, která údajně zakoupila pozemek lomu pro zřízení skládky.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 20.7119
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 0
Z toho ostatních přírodních biotopů: 4.841.0036
Z toho X biotopů: 1.610.3345
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.20070.96A/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.20070.96B/A
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.40151.93C/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.20070.96A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.33451.61
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velký> 10
Triturus cristatusCBCC
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Božetice, Sepekov  

Prameny:

Pecl K.Výzkum výskytu obojživelníků na dvaceti vybraných lokalitách okresu Písek v roce 1998. Msc. Depon. in Prácheňské muzeum Písek a AOPK ČR.1998
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.