Homepage

CZ0312034 - Jaroškov

Rozloha: 2.1087 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°40'29'' v.d., 49°6'43'' s.š.
Nadmořská výška: 732 - 777 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Stachy, Jaroškov, 84 m severně od kapličky v obci Jaroškov v okolí bývalého vápencového lomu  

Ekotop:

Lesíky vzniklé náletem pionýrských dřevin a luční biotopy.
Geologie: V podloží je nevytěžený zbytek vložky krystalického vápence, uložené v okolních injikovaných pararulách.
Geomorfologie: Lokalita leží na jihozápadním okraji Vimperské vrchoviny (její části Vacovická vrchovina), již na přechodu k severnímu výběžku Kvildských plání.
Reliéf: Ze severovýchodní, východní a jižní strany ohraničují lokalitu stěny vytěženého lomu, vlastní plocha leží nad hranou lomu a je mírně ukloněná (5-10 stupňů) k V až VSV.
Pedologie: Půdním pokryvem je rendzina kambizemní až kambizem dystrická.
Krajinná charakteristika: Středně členitá vrchovina s mozaikou lesů a zemědělských pozemků, v současné době převážně využívaných jako louky a pastviny. Rozptýlené podhorské osídlení s menšími obcemi a četnými samotami.  

Biota:

Nejcennější částí je bezlesá enkláva severně od vstupu do bývalého lomu. Společenstvo by se dalo zařadit do svazu Arrhenatherion (T1.1 - Mezofilní ovsíkové louky) s přechody k Bromion erecti (T3.4 - Širokolisté suché trávníky) a Molinion (T1.9 - Střídavě vlhké bezkolencové louky). Dominují zde ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), hojně pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana). Silně zde expanduje jetel prostřední (Trifolium medium). Na této ploše se vyskytuje populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica), hořečku nahořklého (G. marella) a jejich křížence G. × austroamarella. Lesní porosty jsou dvojího typu, kdy jeden typ tvoří porosty břízy bělokoré (Betula pendula) a vrby jívy (Salix caprea), jejichž bylinné patro je nevyvinuté a nebo na části vyvinuté s druhy ze svazu Carpinion betuli (L3.1 - Hercynské dubohabřiny) s přechody do potočních luhů (L2.2 - Údolní jasanovo-olšové luhy). Druhý typ jsou sukcesně mladé porosty s bohatším dřevinným patrem, kdy část inklinuje ke svazu Tilio platyphyli-Acerion (L4 - Suťové lesy) a část ke svazu Carpinion betuli (L3.1 - Hercynské dubohabřiny).  

Kvalita a význam:

Menší populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) se nachází v severní části lokality nad severní stěnou lomu, ve střední části malé bezlesé enklávy. Taxon se na lokalitě nachází společně s roztroušeným výskytem hořečku nahořklého (Gentianella amarella). V některých letech je též nalézán kříženec obou taxonů Gentianella × austroamarella.  

Zranitelnost:

V současné době lokalita opět výrazně zarůstá. Dochází k zapojování drnu vlivem nedostatečného kosení, expanzi jetel prostřední (Trifolium medium) a nárůstu náletu (zejména v okrajích). Nepříznivě též působí výrazné zastínění vegetace vzrostlými břízami.  

Management:

Okolí lomu sloužilo v minulosti pravděpodobně jako pastvina, která však byla již před mnoha lety opuštěna a zarostla náletem dřevin. Na vlastní lokalitě byl počátkem 90. let 20. století odstraněn vzrostlý nálet a bylo započato s pravidelnou sečí (jedenkrát do roka). V roce 1999 byla lokalita navíc extenzivně přepasena skotem. V následujících letech docházelo postupně ke zmenšování kosené plochy, v roce 2003 nebyla seč provedena, v roce 2004 však byla plocha opět jedenkrát pokosena.

Návrh managementu:
Je nutné navrátit se k managementu z poloviny 90. let, tj. seč celé plochy, tj. včetně okrajů v jarním termínu (nejpozději koncem června). V prvních letech po obnovení seče je žádoucí ještě druhá seč v sezóně (po vysemenění hořečků – přelom říjen/listopad) spojená s pečlivým výhrabem (převláčením branami). Podzimní obhospodařování pak opakovat jedenkrát za cca 2 až 3 roky. Pro stabilizaci lokality bude též nutné vyřezat nejméně 2 až 3 m široký pás narůstajícího náletu v části od lomu a převést tyto plochy na pravidelně sečenou louku. Ze vzrostlých stromů na lokalitě je potřebné odstranit 3 modříny v horní části. Břízu a modřín ve střední části lze ještě několik let ponechat. Dále je nutné vyřezat nízký nálet ve spodní části lokality a odstranit cca 1 břízu v hájku ve spodní části lokality. Veškeré plochy s vyřezaným náletem (včetně březového hájku) je nutné pravidelně kosit (stejný harmonogram jako centrum lokality).  

Možné střety zájmu:

Případné znovuotevření lomu (není příliš pravděpodobné).  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2.1087
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 10.920.2303
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0
Z toho X biotopů: 0
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.230310.92C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.230310.92C/B/-
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
hořeček mnohotvarý český1-40
Gentianella praecox subsp. bohemicaCBCC
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Jaroškov  

Prameny:

Reitschläger J.Výskyt hořečku českého (Gentianella bohemica) v Českých zemích a jeho ekologické limity. – Ms. [Bakal. práce; depon. in Biologická fakulta JU České Budějovice].1998
Pavlíčko A.Gentianaceae - hořcovité na Prachaticku. Aktuální rozšíření některých druhů s důrazem na rod Gentianella (hořeček). – Zlatá stezka 5 (1998): 229-318.1999
Brabec J.Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR – Ms., p. 78, depon. in MŽP ČR, Vršovická 65, Praha.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.