Homepage

CZ0310610 - Červené blato

Rozloha: 395.3683 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°48'27'' v.d., 48°52'11'' s.š.
Nadmořská výška: 459 - 479 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rašeliniště s blatkovým borem 1,5 km JV od obce Šalmanovice, cca 5 km Z od Suchdola nad Lužnicí.  

Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří bělošedé kaolinické pískovce a slepence, rudočervené a bělošedé jílovce, jílovité pískovce a prachovce svrchnokřídového stáří o mocnosti 150-300 m reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (turon - campan). Ty jsou lokálně překryté šedými a šedozelenými třetihorními jíly mydlovarského souvrství (neogén). Na křídové a neogenní vrstvy nasedá rozsáhlé holocenní ložisko oligotrofní rašeliny.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v mělké terénní depresi při jižním okraji Třeboňské pánve, v místě předpokládaného tektonického zlomu.
Reliéf: Rašeliniště má mírně klenutý tvar a svažuje se od jihozápadu k severovýchodu. Maximální mocnost rašeliny dosahuje 7,6 m, průměrná mocnost 3 m. Celé území je protknuto množstvím kanálů, které rašeliniště odvodňují jihozápadním směrem Borskou stokou a severovýchodním směrem Podřezanskou stokou.
Pedologie: Organozemě vrchovištních rašelinišť.
Krajinná charakteristika: Jedno z nejrozsáhlejších submontánních vrchovišť na českém území s porosty blatkového a rašelinného boru a podrostem rojovníku bahenního, situované v nadmořské výšce 465-475 m. Je součástí rozlehlého a téměř souvislého lesního komplexu jižního Třeboňska mezi Jílovicemi, Suchdolem n. Lužnicí a Hranicemi u Nových Hradů.  

Biota:

Přirozenými společenstvy submontánního blatkového vrchoviště (L10.4) jsou reliktní pralesovité porosty borovice blatky (Pinus rotundata). Vtroušena je krušina olšová (Frangula alnus) a bříza bělokorá (Betula pendula). Vícepatrové společenstvo je nápadné bohatými porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) a vřesovcovitých rostlin. Převládá borůvka černá (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Sukcesně jsou blatkové porosty nahrazovány na sušších stanovištích s hlouběji zakleslou hladinou podzemní vody společenstvy brusnicových rašelinných borů (L10.2). Roste zde i kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), ostřice šedavá (Carex canescens) nebo ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). V mechovém patře dominují suchomilnější mechorosty - rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), rokytník skvělý (Hylocomium splendens), na rozloženém trusu zvěře vzácně roste volatka baňatá (Splachnum ampullaceum). Vyskytuje se tu játrovka rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), řada lišejníků - borku blatek pokrývá místy citrónově zbarvený pachouleček žlutý (Chaenotheca chrysocephala) nebo světle zelená terčovka rozestřená (Parmeliopsis ambigua). Druhotnými společenstvy jsou sukcesní stádia po vypíchané rašelině (R3.4), z vyšších rostlin je hojně zastoupen suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácněji rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro rašeliniště se skládá hlavně z rašeliníků s velkou vodní jímavostí - Sphagnum fallax, S. flexuosum a S. cuspidatum. Na suchá narušená místa proniká z obvodových částí rašeliniště bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Na rašeliništi roste řada hub, byl zaznamenán výskyt vzácných chorošů - Antrodia flavescens, zubatečku zavěšeného (Irpicodon pendulus), lupenité houby kožnatky Dermocybe sphagnogena nebo šafránky ozdobné (Tricholomopsis decora). Na okrajích rašeliniště se ve fragmentech vyskytují společenstva rašelinných smrčin (L2.2A).
Rozsáhlý blatkový bor Červeného blata je významný především faunou bezobratlých. Z vážek byl prokázán výskyt šídla rašelinného (Aeshna subarctica) či vážky tmavoskvrnné (Leucorrhinia rubicunda). Detailně je prozkoumána fauna motýlů. Z téměř 600 zjištěných druhů motýlů je nejnápadnější bohatý výskyt velkých píďalek borůvkových (Arichanna melanaria), ale nejcennější jsou populace chladnomilných druhů. Na rojovník je vázaný podkopníček Lyonetia ledi, pouzdrovníček Coleophora ledi, píďalička rojovníková (Eupithecia gelidata) nebo obaleč Olethreutes ledianus či řada dalších vázaných na vřesovcovité rostliny. Pozoruhodný je rovněž výskyt populace drobnušky Nola aerugula nebo bourovce cesmínového (Phyllodesma ilicifolium). Borovice blatka je hostitelskou dřevinou řady druhů brouků, například vzácného krasce Phaenops formaneki bohemica. Ze střevlíkovitých zjištěn vzácný druh severského původu Leistus terminatus a tyrfobiont Agonum ericeti. Z pavouků jsou mimo jiné významné nálezy plachetnatky Lepthyphantes nodifer a skálovky Haplodrassus soerenseni.
Celkem byl zjištěn výskyt 67 druhů obratlovců, z toho 5 druhů obojživelníků, 3 druhy plazů, 51 druhů ptáků a 12 druhů savců. Hojná je ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), v blízkosti zaplavených vytěžených ploch vodouš kropenatý (Tringa ochropus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) a další.  

Kvalita a význam:

Lokalita představuje jedny z nejzachovalejších a geneticky nejkvalitnějších tundrových porostů blatkových borů a jejich průvodní vegetace v rámci celé ČR, na něž je vázáno množství ohrožených a chráněných tyrfofilních organismů, zejména bezobratlých a nižších rostlin.  

Zranitelnost:

Recentní vývoj vrchoviště je poznamenaný melioračními zásahy z let 1810-1812, které měly přispět ke zvýšení produkce lesních porostů na rašelinách. Po odvodnění byla část území ponechána píchané těžbě (borkování) rašeliny, která ustala až po roce 1910, kdy byla zrušena sklárna v Jiříkově údolí.
Území rezervace je přístupné jen po naučné stezce, která byla zřízena v roce 1983.
V souvislosti se značně rozdílnými hydrologickými podmínkami na lokalitě jsou blatkové porosty náchylné ke genetické korozi a dochází k negativnímu ovlivnění introgresivní hybridizací s borovicí lesní.  

Management:

Nejcennější části blatkových pralesů a porostů brusnicových rašelinných borů jsou ponechány přirozenému vývoji.
V okrajových částech lokality ovlivněných lidskou činností probíhá šetrné lesní obhospodařování, mající za cíl postupné vytváření přirozených lesních porostů.
V rámci řízené péče o rezervaci dochází ke zpomalování odtoku a zaslepování starých odvodňovacích stok, které byly zřízeny před vyhlášením rezervace a dosud ovlivňují vodní režim. Lokalita je dlouhodobě monitorována z hlediska vodního režimu a jeho narušení.
Návštěvnost lokality je regulována provozováním naučné stezky.  

Možné střety zájmu:

Zvýšení intenzity lesního hospodaření a odvodňovací zásahy v okolních přiléhajících lesních porostech.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 395.3683
Z toho prioritních naturových biotopů: 92.34365.1036
Z toho neprioritních naturových biotopů: 5.8323.0738
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.020.111
Z toho X biotopů: 1.495.8953
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 1.48330.37B/B/-Ne
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)1.48330.37B/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)0.18550.04C/C/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky0.18550.04C/C/-
7110Aktivní vrchoviště 0.06610.01B/B/-Ne
R3.1 Otevřená vrchoviště0.06610.01B/B/-
7120Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 11.11952.81B/C/BAno
R3.4 Degradovaná vrchoviště11.11952.81B/C/B
91D0Rašelinný les 365.037592.3A/A/AAno
L10.1 Rašelinné březiny25.83566.53B/B/B
L10.2 Rašelinné brusnicové bory
Management: podle typu stanoviště a jeho lokalizace se přizpůsobit platnému plánu péče o NPR.
170.686343.17A/A/A
L10.4 Blatkové bory
Management: ponechat přirozenému vývoji
167.806842.44A/A/A
L9.2A Rašelinné smrčiny0.70880.17A/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 10.28552.60B/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny10.28552.60B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
M1.4 Říční rákosiny0.11100.02B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami5.87691.48
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.01840.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Bor, Byňov, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Těšínov  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
Kotlaba F., Kubička J.Die Mykoflora des Moores "Rotes Moos" bei Schalmanowitz in ihrer Beziehung zur Mykoflora der südböhmischen Torfgebiete. Česká mykologie,14: 90-1001960
Spitzer K., Bezděk A., Jaroš J.Ecological succession of a relict Central european peat bog and variability of its insect biodiversity. Journal of insect conservation, 3: 97- 106.1999
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.