Homepage

CZ0310001 - Fabián - Homolka

Rozloha: 265.6360 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°59'21'' v.d., 49°1'53'' s.š.
Nadmořská výška: 476 - 609 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Jádro lesního komplexu v masivu vrchu Homolka, zhruba 3,5 km jihovýchodně od Příbrazi a 3,5 km východně až severovýchodně od Libořez, asi 13 km J až JZ od Jindřichova Hradce.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Soubor přírodě blízkých smíšených porostů acidofilních a květnatých bučin s druhově početnou avifaunou a charakteristickou entomofaunou, vázanou na vývojově starší stadia lesa. Geologie: Území je součástí moldanubického plutonu, budovaného zde slabě porfyrickou muskovit-biotitickou žulou s výraznými žílami pegmatitu.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v geomorfologickém okrsku Homolka, který je jihozápadním výběžkem Novobystřické vrchoviny.
Reliéf: Mohutný hřbet vrchu Homolka (615 m n. m.), protáhlý zhruba ve směru S-J, s plochými nevýraznými vrcholy a hřbety a s ojedinělými zaříznutými údolími v okrajových částech masivu. Na vrcholech jsou periglaciální modelací vypreparované mohutné mrazové sruby, skalní hradby a tory s lavicovitým rozpadem horniny a s rozvlečenými balvanitými sutěmi v podvrcholových partiích. Celkové výškové rozpětí lokality: 495-615 m n. m.
Pedologie: Území se nachází v oblasti kambizemě dystrické, s přechody k podzolu kambizemnímu, na skalnatém terénu je vyvinut ranker kambizemní (až ranker).
Krajinná charakteristika: Mohutný zalesněný hřbet, jihozápadní výběžek Novobystřické vrchoviny, se relativně strmě zdvíhá nad východním okrajem Třeboňské pánve a tvoří tak v pohledu od západu významnou krajinnou dominantu. Směrem k východu se poněkud pozvolněji svažuje do Číměřské kotliny. K západní části lokality v horní části potočního údolí těsně přiléhá malá bezlesá enkláva samoty Lesovny v Dubovici.  

Biota:

Ve vegetačním krytu plošně dominují acidofilní bučiny (L5.4), které lze rámcově zařadit do svazu Luzulo-Fagion. Pouze maloplošně jsou vyvinuty fragmenty ochuzených květnatých bučin (L5.1) sv. Fagion sylvaticae vázané zejména na kamenitá stanoviště ve vrcholových a hřebenových partiích. Tyto porosty většinou tvoří prostorově pestrou mozaiku s navazujícími acidofilními bučinami. Nejcennější přírodě blízké porosty (ve smyslu vyhlášky č. 64/2011 Sb.) obou typů bučin se zachovaly v přírodní rezervaci Fabián a jsou dlouhodobě ponechávány samovolnému vývoji. Hlavní porostotvornou dřevinou je zde buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba), smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Ve zbytku EVL je reprezentativnost bučin poněkud snížena v důsledku hospodářské činnosti, což se projevuje částečně pozměněnou druhovou skladbou porostů a zjednodušenou prostorovou strukturou. Zvláště nápadné je místy poměrně vysoké zastoupení dubů (zejména dubu zimního Quercus petraea, méně d. letního Q. robur), maloplošně se objevují také smrkové monokultury nebo vtroušené geograficky nepůvodní dřeviny (modřín opadavý Larix decidua, borovice vejmutovka Pinus strobus, douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii, dub červený Q. rubra). Zajímavostí je existence v minulosti vysázené skupinky tisu červeného (Taxus baccata) v podrostu acidofilní bučiny v jihovýchodní části lokality na hřbetu kóty Bublavá skála.
Bylinné patro bučin je poměrně chudé, v hojně zastoupených nahých bučinách prakticky chybí nebo je zde přítomno jen minimum druhů. Nejčastější jsou běžné acidofyty: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bika bělavá (Luzula luzuloides), borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), t. chlupkatá (C. villosa), pomístně ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) aj. V přechodných typech porostů a v navazujících fragmentech květnatých bučin se v druhové skladbě objevují troficky náročnější druhy: strdivka nící (Melica nutans), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mařinka vonná (Galium odoratum), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kostřava lesní (Festuca altissima), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Z kapradin jde zejména o k. rozloženou (Dryopteris dilatata), k. osténkatou (D. carthusiana) a k. samec (Dryopteris filix-mas). Z chráněných druhů byla v EVL zaznamenána ohrožená plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), z dalších význačnějších taxonů lze zmínit výskyt např. jmelí bílého jedlového (Viscum album subsp. abietis) nebo čarovníku alpského (Circaea alpina).
Na vrcholových skalkách (mrazových srubech) a nezazemněných sutích je významně a charakteristicky vyvinuta vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) s hojným osladičem obecným (Polypodium vulgare) a dalšími kapradinami (k. samcem, k. osténkatou, bukovníkem kapraďovitým Gymnocarpium dryopteris). Z dalších přírodních biotopů je významný jen maloplošný výskyt několika lesních sciofilních pramenišť (R1.4) s vegetací z rámce sv. Caricion remotae. V převážně řídkém zápoji zde rostou např. řeřišnice hořká (Cardamine amara), ostřice řídkoklasá (Carex remota), krabilice chlupatá (Chaerophylum hirsutum), ostřice třeslicovitá. Plochy silně stíněné stromovým patrem (např. ve smrkových skupinách) zůstávají téměř bez vegetace.
V přírodě blízkých lesních porostech se vyskytuje množství dřevokazných a saprofytických hub. Během mykologického průzkumu prováděného v období červenec – říjen 2001 (Papoušek a kol., 2001) bylo na 22 ha plochy přírodní rezervace zaznamenáno a determinováno 208 druhů makromycetů. Mezi nejvýznačnější taxony patří: mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), liška Friesova (Cantharellus friesii), plaménka šikmá (Flammulaster limulatus), korálovec jedlový (Hericium flegellum), štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii), helmovka (Mycena fagetorum), kalichovka leptoniová (Omphalina epichysium) a korálovec bukový (Hericium ramosum).
Na rozkládající se dřevo, mízu stromů poškozených dřevokazným hmyzem a stromové houby je zde vázán výskyt některých stenotopních motýlů, mimo jiné mola chorošového (Scardia boletella) a řady dvoukřídlých, například octomilek Chymomyza fuscimana a Ch. caudatula, sýrohlodky Mycetaulus bipunctatus, ve vlhčím prostředí je charakteristický výskyt číhalky Rhagio maculatus a bráněnky Nemotelus pantherinus. Významný je výskyt některých brouků, například tesaříka Oxymirus cursor a květiníka Anidorus nigrinus. Žije tu také nápadný křís, kornatka Issus coleoptratus.
Kromě běžných lesních druhů ptáků se širokou ekologickou valencí žijí v rezervaci významné druhy vázané na staré listnaté a smíšené porosty, především holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), žluna šedá (Picus canus), sýkora babka (Parus palustris) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes). Hnízdí zde také výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), čáp černý (Ciconia nigra) a orel mořský (Haliaeetus albicilla).  

Kvalita a význam:

Porosty acidofilních a květnatých bučin jsou nejlépe vyvinuté v rámci přírodní rezervace Fabián a na svazích kóty Bublavá skála. Porosty mimo chráněné území jsou znatelně fragmentované, na části plochy s výrazně sníženou reprezentativností a zachovalostí. Reprezentativnost bučin je na části plochy snížena i poměrně hojným zastoupením dubu letního (Quercus robur), převážně uměle vysazovaným; místy však jeho výskyt působí dojmem výskytu přirozeného. Přesto se v rámci jižních Čech (kromě Šumavy, Blanského lesa a Novohradských hor) jedná o jeden z nejvýznamnějších komplexů přirozených smíšených lesů ve stupni podhorských bučin.  

Zranitelnost:

Nejvýznamnějším negativním jevem je relativně silná fragmentace přirozených lesních porostů (zejména mimo současné chráněné území), která má za následek vznik poměrně maloplošné porostní mozaiky tvořené zachovalými smíšenými porosty, čistými jehličnatými monokulturami (smrk, v nižších částech i borovice) a kulturními porosty s větší či menší příměsí buku, případně jedle a místy s poměrně silným zastoupením vysazovaného dubu letního. Na většině plochy vymezené lokality je však dosud zachován potenciál přirozené obnovy porostů a je jen žádoucí jej při jejich obnově racionálně a v co nejvyšší míře využít. Při nevhodné aplikaci obnovních clonných sečí může dojít k další nežádoucí fragmentaci zbylých přirozenějších porostů.  

Management:

Při obnově preferovat maloplošnou clonnou seč s maximálním využitím přirozené obnovy buku (případně jedle). Při obnově zachovat určitý minimální podíl vybraných starých stromů, významných z hlediska entomologického a ornitologického až do stadia úplného rozpadu. Přirozenou obnovu doplňovat dle potřeby dosadbou jedle a minimálním podílem javoru klenu. Obmýtí 130-140 let, obnovní doba 30-40 let. Porosty v současné přírodní rezervaci a některé přirozené a věkově diferencované porosty i mimo ni (např. na svazích kóty Bublavá skála) ponechat dlouhodobě přirozenému vývoji.  

Možné střety zájmu:

Tendence ke zvyšování intenzity lesního hospodaření, snižování doby obmýtí a doby obnovní.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 265.6360
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 82.06217.9877
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0.030.1
Z toho X biotopů: 16.7444.4883
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.19270.07A/A/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.19270.07A/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 189.192871.22C/B/CAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Při obnově preferovat maloplošnou clonnou seč s maximálním využitím přirozené obnovy buku (případně jedle). Při obnově zachovat určitý minimální podíl vybraných starých stromů, významných z hlediska entomologického a ornitologického až do stadia úplného rozpadu. Přirozenou obnovu doplňovat dle potřeby dosadbou jedle a minimálním podílem javoru klenu. Obmýtí 130-140 let, obnovní doba 30-40 let. Porosty v současné přírodní rezervaci a některé přirozené a věkově diferencované porosty i mimo ni (např. na svazích kóty Bublavá skála) ponechat dlouhodobě přirozenému vývoji.
189.192871.22C/B/C
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 28.602210.76C/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Při obnově preferovat maloplošnou clonnou seč s maximálním využitím přirozené obnovy buku (případně jedle). Při obnově zachovat určitý minimální podíl vybraných starých stromů, významných z hlediska entomologického a ornitologického až do stadia úplného rozpadu dřevní hmoty. Přirozenou obnovu doplňovat dle potřeby dosadbou jedle, javoru klenu a jilmu horského. Obmýtí 130-140 let, obnovní doba 30-40 let. Porosty v současné přírodní rezervaci a některé přirozené a věkově diferencované porosty i mimo ni (porosty na kótě 523 m v severozápadní částilokality) ponechat dlouhodobě přirozenému vývoji.
28.602210.76C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.10000.03C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.03730.01
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami43.735216.46
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.71580.26
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou  

Prameny:

Albrecht J. a kol.Českobudějovicko. - In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.2003
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.