Homepage

CZ0214015 - Vůznice

Rozloha: 397.2324 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°59'39'' v.d., 50°1'32'' s.š.
Nadmořská výška: 250 - 429 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolí Vůznice v zalesněné oblasti mezi obcemi Nižbor a Běleč až k ústí toku do řeky Berounky. Zahrnuje NPR Vůznice (231 ha).  

Ekotop:

Geologie: Převažují proterozoické břidlice a jemně až střednězrnné droby. Místy se vyskytují hrubozrnné droby (Janův vrch), výchozy buližníků, žilné ryolity a spodnopleistocenní říční písčité štěrky. V údolí potoční, převážně písčitohlinité uloženiny.
Geomorfologie: Území se nachází v Lánské pahorkatině. Hluboce zaříznuté údolí potoka Vůznice s přítoky podobného charakteru. Na svazích se projevuje teplotní inverze. VA 3B b – Lánská pahorkatina, okrsek Loděnická pahorkatina.
Reliéf: Nadmořská výška 230–380 m. Hluboké údolí Vůznice s úzkým dnem je orientováno od severu k jihu. Jeho svahy jsou strmé, místy se skalními výchozy se sutěmi na úpatí.
Pedologie: V nivách se vyskytují gleje; na svazích typické kambizemě.
Krajinná charakteristika: Zachovalá společenstva dubohabřin, suťových lesů i teplomilných doubrav, údolních luhů, štěrbinové vegetace skal, pohyblivých sutí i dalších biotopů. Zalesněné údolí potoka a jeho přítoků, na potoce je vytvořena soustava rybníků, v nivě potoka se nacházejí obhospodařované louky.  

Biota:

Zachovalá společenstva dubohabřin, suťových lesů i teplomilných doubrav, údolních luhů, štěrbinové vegetace skal, pohyblivých sutí i dalších biotopů.
V území jednoznačně převládají zachovalé dubohabřiny. Druhým nejčastějším biotopem jsou jak reprezentativní, tak zachovalé suťové lesy na prudkých svazích údolí Vůznice a zčásti i jejích přítoků. Na místech s vyšší vlhkostí se objevují květnaté bučiny, naopak na teplejších se sporadicky vyskytují středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, např. j. orientované, horní části svahů údolí Pinvičky. Fragmentace zachovalých biotopů zakládáním stanovištně nevhodných kultur lesních dřevin je minimální, většinou jde o porosty do výměry několika hektarů. Území je protkáno luhy zachovalými i reprezentativními, ale v samotném údolí Vůznice fragmentovanými díky sádkám.
Potok Vůznice patří mezi pstruhové vody. V údolí potoka se rozkládají vlhké květnaté louky.
Teplomilné doubravy na vrcholech a jižních stráních, přecházející do dubohabřin, které poskytují vhodné stanoviště roháči obecnému.
Vlhké, jen částečně zastíněné louky v nivě potoka, v loukách se vyskytují četné tůně, důležité pro vývoj kuňky žlutobřiché. Významným stanovištěm pro kuňku jsou na této lokalitě zejména rybníčky či sádky, ve kterých se vyskytuje s velmi různou intenzitou.
V roce 2005 byl na lokalitě nalezen evropsky významný mech z přílohy II Směrnice o stanovištích dvouhrotec zelený (Dicranum viride).  

Kvalita a význam:

Ve vlastním údolí Vůznice a jejích přítoků (Benešův luh, Pinvička) se nalézají lužní lesy, které náležejí vedle mokřadů a luk k nejohroženějším rostlinným společenstvům, ustupující v důsledku lidské činnosti. Vyskytují se zde v těchto 3 subasociacích: Stellario-Alnetum glutinosae crepidetosum, S.-A. g. chrysosplenietosum alternifolii a S.-A. g. lunarietosum s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva). Rovněž zde bylo v r. 2003 zjištěno přibližně 5070 jedinců bledule jarní (Leucojum vernum), dále česnek podivný (Allium paradoxum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), která je vzácně ve stř. Čechách – jen Křivoklátsko a Karlštejnsko. V otevřených částech se objevují vlhké pcháčové louky a vlhká tužebníková lada.
Na nivu Vůznice navazují velmi zachovalé suťové lesy Aceri- Carpinetum aegopodietosum, A.-C. festucetosum altissimae, A.-C. abietetosum a přechody k A.-C. aconitetosum vulpariae. Rovněž tu jsou jedinečné roklinové lesy nižších poloh Lunario-Aceretum lunarietosum i typické roklinové lesy Arunco-Aceretum abietetosum s udatnou lesní (Aruncus vulgaris). Na skalnatých hranách nad údolím pak nalézáme Viscario-Quercetum spolu se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin a pohyblivými sutěmi silikátových hornin. Zbytek území pokrývají černýšové dubohabřiny Melampyro nemorosi-Carpinetum, místy s lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), květnaté bučiny a řídce suché acidofilní doubravy.
Hodnota území spočívá především v pestrosti zachovalých společenstev.
Významná lokalita výskytu roháče velkého (Lucanus cervus) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) v regionu.  

Zranitelnost:

Většinu území PK tvoří pro veřejnost částečně uzavřená NPR Vůznice. Turismus je v území omezen pouze na značenou cestu na zříceninu hradu Jinčov. Nad soustavou sádek v údolí Vůznice je vybudovaná retenční vodní nádrž zajišťující zadržování vody pro provoz sádek v období jejího nedostatku. Ta v letním období vykazuje takové zaklesnutí hladiny, že se zde vytváří příhodné podmínky pro rozvoj vegetace letněných rybníků.
Způsob pasečného hospodaření a vysoké stavy spárkaté zvěře v minulých letech způsobily současnou absenci jedle v suťových lesích a v květnatých bučinách, kde v přirozených podmínkách vytváří důležitou příměs.
Oblast Vůznice je lokalitou s prosperujícím habrem. Zvláště živnější stanoviště pod tlakem zvěře mění charakter dřevinného a bylinného patra vlivem expandujícího habru. V umělých obnovách dubu a buku je často vyřezáván jako nežádoucí dřevina. Zajímavostí je také to, že v mladých porostech poškozených loupáním vysoké zvěře a siky prosperuje habr díky schopnosti regenerovat kůru i po totálním sloupání kmínků.
Ohroženy mohou být také stanoviště dubohabřin a doubrav „přirozenou“ obnovou vitálního buku a všudypřítomného habru. Podstatou přeměny porostů je preference dubu při okusu zvěří, snížení plodivosti dubu, malá klíčivost žaludů, vysoké stavy černé zvěře jistě i celá řada dalších vlivů.
Lokalita je především ohrožena absencí managementu (nekosení luk, zarůstání a vysychání tůní), ale zároveň potencionálně ohrožena případnou intenzifikací chovu ryb v nádržích.  

Management:

Zvýšení podílu dubu na vhodných stanovištích (z hlediska roháče zejména na osluněných stanovištích s rozvolněným charakterem porostu). Podpoření věkové rozrůzněnosti dubových porostů a ponechávání mrtvého dřeva na místě.
Vytipování vhodných míst a vytvoření nových vodních ploch pro kuňku a případná obnova stávajících již nevyhovujících stanovišť. Nové plochy by měly být osluněné a svými parametry nevyhovující zejména pro intenzivní chov jakýchkoliv ryb.
Květnaté bučiny - většina vymapovaných jednotek je v rámci porostů bučin, které vznikly dlouhodobou pěstební činností člověka. Udržení těchto porostů v dochovaném stavu je tedy závislé na péči o porosty. Přírodě blízký způsob podrostního hospodářství na principech trvale udržitelného hospodaření může zachování a rozvoj těchto porostů zajišťovat v dostatečném rozsahu.
Hercynské dubohabřiny - porosty jsou často předržené pařeziny. Dřevinná skladba byla upravena výchovou a v současné době jsou porosty těžko obnovitelné. Vzhledem k suchým polohám, malé plodivosti matečných porostů a často také pro vysoký tlak spárkaté zvěře. Pro zachování těchto stanovišť bude nutné v některých případech přistoupit k řízeným obnovám částí porostů.
Suťové lesy - lokality jsou, a především byly pro Křivoklátsko typickým stanovištěm pro jedli. V rámci přírodních komplexů bude pěstování jedle podpořeno a současně také vytvářen prostor pro celou škálu původních dřevin, včetně keřového patra, které je technologiemi pěstování hospodářského lesa potlačováno.
Říční a typické údolní jasanovo-olšové luhy - vzhledem k tomu, že lokality jsou vhodné i pro pěstování smrku, je nutná snaha o zachování jeho genetické vhodnosti. Na Křivoklátsku je vylišen regionálně odlišný genotyp chlumního typu smrku (na základě porovnání genových markerů – Mánek 2001). Smrk na dnech údolí je vhodné pěstovat ve směsích jednotlivých dřevin jako jedince s hlubokými, volnými korunami, nikoli v zapojených porostech. V údolích jsou i na malých tocích s velkým spádem umístněny četné příčné objekty hrazení bystřin. V rámci biotopu nezpůsobují závažné změny v zachovalosti prostředí a proto je jejich existence a údržba v souladu s ochranou území. Vytváření nových objektů se vzhledem k dostatečné síti stávajících staveb a vysoké nákladovosti nepředpokládá, není však zcela vyloučeno. Většinou údolí jsou vedeny cesty. Lokality mohou být případně ohroženy provozem a nebo další výstavbou komunikací.
Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy - oproti hospodářským porostům doubrav je nutné v přírodních komplexech respektovat nižší zakmenění. V případě obnov je nutné zachovávat dlouhou dobu obnovní a delší dobu zajištěnosti kultur. Důraz je třeba také klást na genetickou vhodnost případných umělých obnov, především pak na vylišení autochtonních druhů dubu.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 397.2324
Z toho prioritních naturových biotopů: 20.3981.009
Z toho neprioritních naturových biotopů: 50.84201.9729
Z toho ostatních přírodních biotopů: 14.9059.1966
Z toho X biotopů: 13.8555.0537
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3130Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0.03040.00D/B/-Ne
M2.1 Vegetace letněných rybníků0.03040.00D/B/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.00180.00D/C/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.00180.00D/C/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.00180.00B/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.00180.00B/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 5.21181.31A/A/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky5.21181.31A/A/-
8150Středoevropské silikátové sutě 0.10640.02B/A/CAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin
Management: Bez managementu.
0.10640.02B/A/C
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 1.95390.49B/A/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Bez managementu.
1.95390.49B/A/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.0150.00B/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.01500.00B/B/-
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 29.50577.42C/B/CAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Většina vymapovaných jednotek je v rámci porostů bučin které vznikly dlouhodobou pěstební činností člověka. Udržení těchto porostů v dochovaném stavu je tedy závislé na péči o porosty. Přírodě blízký způsob podrostního hospodářství na principech trvale udržitelného hospodaření může zachování a rozvoj těchto porostů zajišťovat v dostatečném rozsahu.
29.50577.42C/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 165.146141.57B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny
Management: Porosty jsou často předržené pařeziny. Dřevinná skladba byla upravena výchovou a v současné době jsou porosty těžko obnovitelné. Vzhledem k suchým polohám , malé plodivosti matečných porostů a často také pro vysoký tlak spárkaté zvěře. Pro zachování těchto stanovišť bude nutné v některých případech přistoupit k řízeným obnovám částí porostů.
165.146141.57B/B/B
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 56.365214.18A/A/AAno
L4 Suťové lesy
Management: Lokality jsou, a především byly pro Křivoklátsko typickým stanovištěm pro jedli. V rámci přírodních komplexů bude pěstování jedle podpořeno a současně také vytvářen prostor pro celou škálu původních dřevin, včetně keřového patra, které je technologiemi pěstování hospodářského lesa potlačováno.
56.365214.18A/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 15.93394.01B/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
Management: Vzhledem k tomu, že lokality jsou vhodné i pro pěstování smrku, je nutná snaha o zachování jeho genetické vhodnosti. Na Křivoklátsku je vylišen regionálně odlišný genotyp chlumního typu smrku ( na základě porovnání genových markerů – Mánek 2001). Smrk na dnech údolí je vhodné pěstovat ve směsích jednotlivých dřevin jako jedince s hlubokými, volnými korunami, nikoli v zapojených porostech. V údolích jsou i na malých tocích s velkým spádem umístněny četné příčné objekty hrazení bystřin. V rámci biotopu nezpůsobují závažné změny v zachovalosti prostředí a proto je jejich existence a údržba v souladu s ochranou území. Vytváření nových objektů se vzhledem k dostatečné síti stávajících staveb a vysoké nákladovosti nepředpokládá, není však zcela vyloučeno. Většinou údolí jsou vedeny cesty . Lokality mohou být případně ohroženy provozem a nebo další výstavbou komunikací.
15.93394.01B/A/B
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 8.70992.19B/A/AAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy
Management: Oproti hospodářským porostům doubrav je nutné v přírodních komplexech respektovat nižší zakmenění. V případě obnov je nutné zachovávat dlouhou dobu obnovní a delší dobu zajištěnosti kultur. Důraz je třeba také klást na genetickou vhodnost případných umělých obnov, především pak na vylišení autochtonních druhů dubu.
8.70992.19B/A/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy2.85770.71B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)19.10634.80A/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy31.79428.00A/A
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků2.49090.62B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.25510.06A/A
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)1.93090.48A/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.67080.16B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.09070.02B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.48750.12
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.05390.01
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.18860.04
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.58560.65
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami43.981811.07
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.37470.09
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.05770.01
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.83720.71
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla1.98240.49
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace2.50430.63
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kuňka žlutobřicháP
Bombina variegataCBCB
roháč obecnýC
Lucanus cervusCBCA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Běleč, Nižbor, Sýkořice  

Prameny:

Kučera J., Müller F. & Plášek V.Mechorosty zaznamenané v průběhu 12. jarního setkání Bryologicko-lichenologické Sekce v CHKO Křivoklátsko. – Bryonora 35 (2005): 21-31.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/
(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.