Homepage

CZ0214013 - Kokořínsko

Rozloha: 9679.7813 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°34'46'' v.d., 50°26'21'' s.š.
Nadmořská výška: 177 - 508 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlá oblast ležící v. a sv. od Mělníka, většina plochy se nalézá v lesnaté části CHKO Kokořínsko a pokryty jsou také dva potoky, Liběchovka a Pšovka, protékající Kokořínskem. Pšovka zasahuje až do Polabí k Velkému Borku. Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu Nebužely a Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever téměř až k Dubé.  

Ekotop:

Geologie: Rozsahem největší část tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední – zčásti svrchní turon). Lze v něm rozlišit tři litologické jednotky převážně charakteru inverzních, do nadloží hrubnoucích cyklů. V nejspodnějším z nich přecházejí slínovce v prachovce (pouze ve vrtech), a tyto v jemnozrnné vápnitojílovité, vápnité a posléze v křemenné, nahoru hrubnoucí pískovce. Následující sedimentační cyklus má naspodu jemnozrnné, místy vápnitojílovité až vápnité pískovce, a v nejvyšších polohách nahoru postupně hrubnoucí křemenné pískovce a štěrčíkovité slepence. Nejvyšší sekvence začíná zpravidla jemnozrnnými prachovitými pískovci přecházejícími do nadloží rychle v křemenné, v nejvyšších polohách až v hrubozrnné štěrčíkovité pískovce. Z kvartérních sedimentů jsou rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocenních spraší a sprašových hlín a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální (svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí. V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod vznikem mokřadů a zamokřených luk.
U "Polabské černavy" jsou horninovým podložím turonské slínité prachovce a pískovce České křídové pánve, na nich jsou v jz. části území uloženy zbytky pleistocénní labské terasy. Pleistocénní štěrkopísky a křídové horniny byly během kvartéru kompletně pokryty potočními nivními sedimenty a vápnitými slatinami o průměrné mocnosti 5 metrů. Vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka.
Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch, dochází k vytváření mokřin.
Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Sklon svahu v místech výskytu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) je okolo 30 stupňů. Místy jsou patrné uměle vytvořené kamenné zídky, které jsou pozůstatkem původního způsobu hospodaření (pravděpodobně se zde páslo). Podloží lokality je tvořeno pískovci České křídové tabule.

Geomorfologie: Lokalita se nachází v jižní části celku Ralská pahorkatina.

Reliéf: Georeliéf lokality lze označit za erozně denudační a jeho vznik je z velké části podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí.

Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované kambizemě a podzoly. Na jílovitovápnitých a vápnitých pískovcích vznikají pararendziny, kyselé hnědé půdy a podzoly. Na vápnitých jílovcích a některých typech svahovin se vytvořily pelozemě a hnědé půdy. V údolních nivách jsou přítomny nivní půdy a gleje, ojediněle slatiny, na deluviofluviálních sedimentech jsou vyvinuty černice a gleje.
U "Polabské černavy" vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka. Na povrchu se vyvinuly tmavé nivní a slatinné půdy.
Oba toky Liběchovka a Pšovka jsou mokřady vytvořené na zvodnělých nivních uloženinách na dnech zpravidla hlubokých kaňonovitých údolí, lemovaných pískovcovými stěnami.

Krajinná charakteristika: Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu leží Nebužely a Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i NPP Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever prakticky až k Dubé. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy (z větší části v CHKO Kokořínsko) s výskytem kapradiny vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Lesy se v této části uchovaly zejména v kaňonovitých údolích s charakteristickými pískovcovými skalními útvary. Pouze vzácně Kokořínskem protékají trvalé vodní toky. Oba největší, Liběchovka a Pšovka, které dosud přirozeně meandrují, byly do lokality také zahrnuty. Zčásti protékají hlubokými kaňonovitými údolími a zčásti plochou nivou. Polabská černava v nejjižnějším výběžku území leží již v plochém reliéfu Mělnického úvalu. Zachovalý zbytek kdysi rozsáhlých polabských vápnitých slatin se zde uchoval pouze díky mohutným a stálým pramenům a poloze v úzké zaplavované nivě, kterou nebylo možno snadno meliorovat a přeměnit na ornou půdu.
 

Biota:

Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí na Kokořínsku převážně acidofilní bučiny (asociace Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), a částečně dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum). Lesní porosty spadají převážně do borové lesní oblasti. V přirozené skladbě převažují bory a borové doubravy, které se vyskytují zejména na pískovcových plošinách a skalních hranách. Tyto lesy jsou charakteristické vysokým zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a kolísavým zastoupením dubu zimního (Quercus petraea), místy i se smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu dominuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Vedle borů by v přirozených lesích měly vysoké zastoupení dubohabrové háje s dubem zimním a letním (Quercus petraea, Q. robur) a habrem obecným (Carpinus betulus). Dalším v oblasti hojně zastoupeným typem jsou bučiny s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), které se vyskytují zejména na svazích otevřenějších údolí. Většinou jde o porosty na kyselém podkladu. Na dnech zaříznutých údolí (dolů) se vyskytují smrčiny se svou specifickou flórou – např. s vrancem jedlovým (Huperzia selago) či sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea), většinou se však jedná o kulturní smrčiny bez typického podrostu. Extrazonální výskyt některých chladnomilných druhů a zvrat vegetačních stupňů je podmíněn klimatickými inverzemi v chladných úzkých údolích. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné voštiny, jeskyně a převisy skal v místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen minimum slunečního záření.

V nivě Pšovky jsou zastoupeny mokřady nejrůznějších typů – prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky a také řada tůní a rybníků. Plošně nejrozsáhlejší jsou olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. Pšovka není na většině toku regulována, v řadě míst meandruje a v některých úsecích protéká téměř celou nivou bez znatelného koryta. V korytě Pšovky je z nižších rostlin charakteristická ruducha Batrachospermum moniliforme, z vyšších rostlin se vyskytují ohrožené druhy rdest alpský (Potamogeton alpinus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), leknín bělostný (Nymphaea candida), v polohách s vodní hladinou v úrovni vegetace roste vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a na mokrých ostřicových a pcháčových loukách ve vegetaci svazu Caricion fuscae a Calthion prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Mokřady Pšovky jsou obývány unikátní faunou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují. Z vzácných měkkýšů žijících ve vodě je nutno zmínit např. oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) a hrachovku rýhovanou (P. tenuilineatum). Vrkoč útlý (Vertigo angustior) je v EVL znám z většiny otevřených ostřicových mokřadů a mokřadních luk v nivách Pšovky, Liběchovky a přítoků. Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) se V EVL vyskytuje v nivách Liběchovky a Pšovky v dostatečně zavodněných mokřadech (ostřicové mokřady, rákosiny, mokřadní olšiny atd.). Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Pavouk Mysmenella jobi je z Čech znám z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia moschata). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec Cobitis elongatoides, teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). V EVL se v Pšovce a některých nádržích vyskytují diploidní jedinci sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) a polyploidní jedinci s částí genomu i sekavce písečného (Cobitis taenia). Z dolního toku Pšovky je znám výskyt piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).Dalšími typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na prameništích. Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus).

V nivě Liběchovky se nachází řada mokřadních biotopů – prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky, řada menších tůní a také rybník v Rozprechticích. Na lokalitě Horní Liběchovka jsou dominantní vegetací acidofilní bučiny, významný podíl mají též boreokontinentální bory, dubohabřiny a borové doubravy. Na skalních výchozech se vyskytuje štěrbinová vegetace s kapradinami a maloplošně společenstva keříčků. V nivě jsou zastoupeny jasanovo-olšové luhy a tužebníková lada, v malé míře i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Na úpatí roklí se vyskytují prameniště, v hlubokých roklích fragmentárně i podmáčené smrčiny. U samoty Kluk se nacházejí také ovsíkové louky. V celé nivě Liběchovky jsou plošně nejrozsáhlejší olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. V některý nedávno vytvořených tůních se vyskytuje vegetace parožnatek. Koryto Liběchovky a jejích přítoků není regulováno, v řadě míst tok meandruje a v některých úsecích na horním toku protéká téměř celou nivou bez znatelného koryta. Nivu Liběchovky tvoří převážně mokřadní společenstva vysokých ostřic, rákosin a mokřadních luk třídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s převahou rákosu obecného (Phragmites australis). Na kosených plochách se kromě běžných druhů, k nimž patří přeslička bahenní (Equisetum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hrachor luční (Lathyrus pratensis) vyskytují i některé vzácné a chráněné druhy, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae a olšin svazu Alnion incanae. Také v těchto porostech nacházíme vzácné a chráněné druhy např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přesličku největší (Equisetum telmateia) i oba výše zmíněné chráněné druhy. V korytě protékající Liběchovky nacházíme např. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme a z dalších vodních rostlin např. potočnici zkříženou (Nasturtium x sterile). Mokřady jsou obývány výjimečnou faunou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují např. oblovka velká (Cochlicopa nitens), hrachovka říční (Pisidium amnicum) a h. rýhovaná (P. tenuilineatum) obývající ve velmi početné populaci potok. Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Snovačka Enoplognatha caricis a pavouk Mysmenella jobi jsou z Čech známi z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. Dalšími typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na prameništích.

Polabská černava je ukázkovým biotopem vápnitých slatin. Nejvlhčí místa na lokalitě osidluje společenstvo se vzácným Cladium mariscus, jde převážně o druhotná stanoviště na místě bývalé těžby slatiny. Na velkých plochách jsou vyvinuta vápnitá slatiniště s diagnostickou Carex davalliana, Pinguicula vulgaris a hojným výskytem vzácných šáchorovitých a orchidejovitých. Na slatiny na vyvýšeninách navazují bezkolencové louky na okrajích lokality s přechody do širokolistých suchých trávníků. Nově vytvořené tůňky ojediněle osídlila vegetace parožnatek. V nivě Pšovky se dále vyskytují kvalitní porosty pcháčových luk, které trpí expanzí rákosu, na nekosených částech se vyvíjí vegetace tužebníkových lad. Plochy v sv. části komplexu jsou více degradované a po odvodnění a pravděpodobném přeorání mají charakter psárkových luk, sušší místa na okraji nivy porůstají ovsíkové louky. Součástí komplexu je poměrně zachovaný údolní jasanovo-olšový luh, část bývalých luk byla v minulosti nevhodně osázena olší, břízou, jasanem, akátem a topoly.

Lokalitu "Na Pastvách" tvoří převážně nelesní, travnaté pozemky, které se v minulosti využívaly pro extenzivní pastvu. Na jižně exponovaných plochách převládají širokolisté suché trávníky. Často i v mozaice s opuštěnými ovocnými sady. Maloplošně se nacházejí úzkolisté suché trávníky a bodově (na skalních výstupech okolo železniční trati) i acidofilní vegetace efemér a sukulentů. V nejnižší poloze z. části se nalézá malá plocha údolního jasanovo-olšového luhu.

Na lesní lokalitě "U háječku" se z větší části nacházejí kulturní jehličnaté nebo smíšené lesy, na jižních svazích jsou ostrůvky přírodě blízkých, rozvolněných společenstev dubohabrového lesa (sv. Carpinion) s menšími plochami, kde je stromové patro prořídlé a v podrostu se nacházejí společenstva blízká širokolistým suchým trávníkům (sv. Bromion erecti). Cypripedium calceolus se vyskytuje na největší ploše prořídlého lesa s roztroušenou břízou a habrem velmi pestrým podrostem. Rostou zde druhy indikující sv. Bromion erecti a další, spíše xerofytní druhy rostlin (např. Carlina vulgaris, Salvia pratensis). V nerozvolněných částech dubohabřin je bohatě vyvinuté bylinné patro s Hepatica nobilis, Viola mirabilis, Melampyrum nemorosum, Cephalanthera damasonium apod.




 

Kvalita a význam:

Tok Liběchovky spolu s tokem Pšovky jsou nejvýznamnějším nalezištěm druhů Vertigo moulinsiana a Vertigo angustior v ČR. Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). V EVL se v Pšovce a některých nádržích vyskytují diploidní jedinci sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) a polyploidní jedinci s částí genomu i sekavce písečného (Cobitis taenia). Z dolního toku Pšovky je znám výskyt piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).
Niva Pšovky i niva Liběchovky jsou součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy. Horní Liběchovka je významným komplexem přírodě blízké vegetace na podkladu kyselých kvádrových pískovců. V nivě potoka se vyskytují některé ohrožené druhy (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii, Chrysosplenium oppositifolium). Ve skalních spárách roste Trichomanes speciosum, který zde má přibližně 100 lokalit. Lokalita je významná výskytem obojživelníků Salamandra salamandra, Triturus alpestris.

Polabská černava je unikátní velkoplošnou lokalitou společenstev vápnitých slatin. Z významných druhů se dále vyskytují např.: Schoenus ferrugineus, S.nigricans, Dactylorhiza incarnata, D. majalis, Orchis militaris, Tofieldia calyculata, Epipactis palustris, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris, Carex hostiana, Salix rosmarinifolia a Juncus subnodulosus. Lokalita slouží jako demonstrační výuková plocha. Z živočišných zástupců stojí za zmínku hojní obojživelníci a ptáci vázaní na rákosiny a vlhké louky. Lokalita je součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy "Liběchovka a Pšovka".

Lokalita "Na Pastvách" je bohatým nalezištěm xerotermního rostlinstva na hranici jeho rozšíření. Na travnaté pozemky se váží druhy Carex flacca, Stipa capillata, Bothriochloa ischaemum, Orthantha lutea, Astragalus cicer, Melampyrum arvense, Cirsium acaule, Trifolium montanum, Platanthera chlorantha, Ononis spinosa, Cirsium acaule. Na polohy s vystupujícími slínovci pak Gentianella amarella. V zářezu trati se vyskytuje Corynephorus canescens, Rosa gallica, Saxifraga tridactylites, Muscari comosum, Seseli osseum, Melica transsilvanica, Arabis hirsuta. Neudržované porosty zarůstají Calamagrostis epigejos a křovinami.

Lokalita "U háječku" je jednou ze dvou nalezišť druhu Cypripedium calceolus v CHKO Kokořínsko, v rámci České republiky se jedná o poměrně silnou populaci, která je perspektivní.  

Zranitelnost:

Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) může být zranitelný obnovní těžbou - doposud není jasné zda těžba (míněny jsou rozsáhlé holoseče) může mít vliv na porosty vláskatce, neboť při těžbě v těsné blízkosti lokalit může dojít ke změně mikroklimatu v těchto štěrbinách. Negativní vliv má rozdělávání ohňů ve větších jeskyních a tím vysušování stanoviště.

U nivy Liběchovky a Pšovky je nejvážnějším problémem změna vodního režimu - snížení zavodnění. To již probíhá na několika místech na dolních tocích pravděpodobně vlivem čerpání podzemní vody. Dále je to absence sečení na bývalých loukách, na řadě míst dochází přirozenou sukcesí k degradaci bezlesích stanovišť. Vliv sečení ale může být v případě některých živočichů i negativní, populace je třeba monitorovat a zjistit optimální způsoby sečení. Jednotlivé subpopulace sekavců mohou být izolovány příčnými objekty (hráze rybníků) a mokřady. Dále je nutné předcházet nevhodným úpravám koryta toku, odstraňování náplavů, velkému odlesnění a erozi.

Polabská černava je v posledních letech pravidelně kosena, odstraňují se nálety dřevin, bez údržby zůstávají méně hodnotné plochy za silnící v sv. části komplexu. Nevhodné jsou lesní výsadby na bývalých lukách, zčásti za použití nepůvodních dřevin. V jz. cípu lokality je situován objekt sádek. Největší ohrožení lokality představují změny hydrického systému, v posledních letech byl pozorován pokles hladiny spodní vody, negativní vliv může mít soustava vodárenských studní v nivě nad komplexem.

U lokality "Na Pastvách" jsou nelesní porosty jsou ohrožovány nedostatečným využíváním. Pro záchranu lučních společenstev je nutné kosení a prořezávání křovin.

Lokalita "U háječku" je ohrožena holosečným způsobem hospodaření, mezi další negativní faktory patří vyšší stupeň zastínění při zahušťování stromového patra, zarůstání lokality náletem dřevin nebo zahušťování bylinného podrostu.  

Management:

Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) na Kokořínsku nevyžaduje žádný speciální management. Otázkou zůstává jaký vliv má na druh odlesnění větších lesních celků v inverzních údolích s vyrovnaným klimatem.

Liběchovka a Pšovka vyžadují pravidelné sečení, ale takovým způsobem, který by minimalizoval negativní vlivy na různé druhy rostlin i živočichů. Je třeba zlepšit vodní režim (zejména pro Vertigo moulinsiana) - hlavně zavodněním, tvorbou nových mokřadů, stavbou rybích přechodů (bypassů) a vodních ploch napojených na tok (pro sekavce).

Na lokalitě Polabská černava je třeba pokračovat v současném managementu, tj. zejména v pravidelném kosení obou nejvýznamnějších biotopů vápnitých slatin a bezkolencových luk. U bývalých nebo méně kvalitních biotopů vápnitých slatin je třeba odstraňovat nálety a výsadby dřevin i porosty rákosu, aby došlo k obnově slatinné vegetace.

Lokalitu "Na Pastvách" je třeba pravidelně kosit a odstraňovat nálet dřevin.

Management lokality "U háječku" vyžaduje jen drobné probírky a prosvětlení stávajících porostů. V lesních porostech s výskytem druhu není možné provádět holosečný způsob hospodaření. Alespoň nejbližší porosty přilehlých kulturních lesů je žádoucí postupně přeměnit na přirozenou dřevinnou skladbu odpovídající stanovišti, neboť je možné, že by se druh mohl objevit i na dalších mikrolokalitách. Pokud by došlo po prosvětlení lesního porostu k přílišnému rozvoji konkurenčních bylin, bylo by třeba tento konkurenční tlak mírnit občasným odstraňováním stařiny, příp. obžínáním trsů střevíčníků pantoflíčku (Cypripedium calceolus) na vybraných místech.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 9679.7813
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.6966.9483
Z toho neprioritních naturových biotopů: 17.221667.72
Z toho ostatních přírodních biotopů: 40.183889.5747
Z toho X biotopů: 33.753267.5688
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.42450.00C/C/-Ne
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)0.04110.00B/A/-
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.38340.00C/C/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.38750.00A/B/AAno
V5 Vegetace parožnatek0.38750.00A/B/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 15.34640.15B/B/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.01250.00D/C/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty15.33390.15B/B/-
3260Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 0.09020.00A/A/-Ne
V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt0.09020.00A/A/-
4030Evropská suchá vřesoviště 16.45290.16B/B/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)11.21040.11B/B/-
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin5.24250.05B/A/-
5130Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 0.39640.00B/B/-Ne
T8.1A Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)0.39640.00B/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.19030.00B/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.19030.00B/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 21.07940.21B/B/BAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.50930.00B/B/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)20.57010.21B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)2.94960.03B/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: Pokračování současného managementu, tj. pravidelné kosení.
2.94960.03B/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 68.23480.70C/C/CAno
M7 Bylinné lemy nížinných řek1.29670.01C/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada66.93810.69C/C/C
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 112.17061.15C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky112.17061.15C/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.01860.00A/A/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.01860.00A/A/-
7210Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae 0.62230.00A/A/AAno
M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus)
Management: Bez zásahů, v případě potřeby obnovovat zazemňující se tůňky.
0.62230.00A/A/A
7230Zásaditá slatiniště 4.58830.04B/A/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště
Management: Pokračování současného managementu, tj. pravidelné kosení. Odstraňovat nálety a výsadby dřevin na místech bývalého výskytu slatin, kde se dá předpokládat snadná obnova biotopu.
4.58830.04B/A/A
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.0022.06A/A/-Ne
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.00200.00A/A/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 20.33190.21B/B/BAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin20.33190.21B/B/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)2.37990.02A/B/CAno
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého2.37990.02A/B/C
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.010.00B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 908.97549.39C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny908.97549.39C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 55.37340.57C/B/-Ne
L5.1 Květnaté bučiny55.37340.57C/B/-
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 4.71670.04B/B/-Ne
L5.3 Vápnomilné bučiny4.71670.04B/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 400.14814.13C/B/-Ne
L3.1 Hercynské dubohabřiny400.14814.13C/B/-
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 5.79620.05B/B/-Ne
L4 Suťové lesy5.79620.05B/B/-
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 2.77770.02C/B/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy2.77770.02C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 57.79090.59B/B/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty57.79090.59B/B/B
91H0Panonské šípákové doubravy 2.46990.02D/C/-Ne
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy2.46990.02D/C/-
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 0.2690.00A/A/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy0.26900.00A/A/-
91T0Středoevropské lišejníkové bory 16.11480.16B/A/-Ne
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory16.11480.16B/A/-
91U0Lesostepní bory 1.15570.01C/B/-Ne
L8.2 Lesostepní bory1.15570.01C/B/-
9410Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 13.40490.13B/B/-Ne
L9.2B Podmáčené smrčiny13.40490.13B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny20.35760.21B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů1.96990.02B/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny18.20150.18B/B
L1 Mokřadní olšiny39.60220.40A/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy79.60860.82B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)9.11510.09B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy16.08510.16B/B
L7.3 Subkontinentální borové doubravy3472.039035.86C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků105.53541.09B/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod36.86770.38B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.00909.29B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků3.34920.03B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic18.85980.19B/B
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců0.73650.00A/A
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd0.13750.00B/B
T1.3 Poháňkové pastviny8.94730.09B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky15.65440.16C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky31.39800.32C/B
T4.1 Suché bylinné lemy1.08630.01B/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy3.49710.03C/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd4.90230.05B/B
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)0.15980.00A/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty1.45540.01B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území55.00220.56
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole22.99510.23
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole18.73930.19
X4 Trvalé zemědělské kultury0.33880.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky57.61510.59
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla2.62690.02
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla107.13691.10
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy5.39810.05
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami2310.319623.86
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami274.31482.83
X10 Paseky s podrostem původního lesa93.80190.96
X11 Paseky s nitrofilní vegetací210.56052.17
X12 Nálety pionýrských dřevin86.18880.89
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla14.67450.15
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace7.85630.08
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
střevíčník pantoflíček145
Cypripedium calceolusBBCB
vláskatec tajemnýR
Trichomanes speciosumAABA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
piskoř pruhovanýP
Misgurnus fossilisCBCB
sekavecP
Cobitis taeniaABCA
vrkoč bažinnýP
Vertigo moulinsianaABCA
vrkoč útlýP
Vertigo angustiorBBCA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Bezdědice, Bosyně, Březinka u Kokořína, Dobřeň, Dolní Zimoř, Hleďsebe, Hostín u Mělníka, Chodeč u Mělníka, Chudolazy, Janova Ves, Jelenice u Mělníka, Jenichov, Jestřebice u Kokořína, Kanina, Kokořín, Lhotka u Mělníka, Libovice, Malý Újezd, Medonosy, Mělnická Vrutice, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nosálov, Olešno, Osinalice, Sedlec u Mšena, Sitné, Skuhrov u Mělníka, Střemy, Střezivojice, Šemanovice, Truskavna, Tupadly, Velký Borek, Vidim, Vysoká u Mělníka, Želízy

Kraj Ústecký kraj:

Brocno, Bylochov, Újezd u Chcebuze

Kraj Liberecký kraj:

Blatce, Deštná u Dubé, Dražejov u Dubé, Dubá, Houska, Korce, Kruh v Podbezdězí, Luka, Nedamov, Tubož, Vojetín, Zakšín, Žďár v Podbezdězí, Ždírec v Podbezdězí  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.