Homepage

CZ0214011 - Týřov - Oupořský potok

Rozloha: 1341.2204 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°48'40'' v.d., 49°58'10'' s.š.
Nadmořská výška: 244 - 516 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlé území vzniklé propojením 2 stávajících NPR (Velká Pleš a Týřov), ležící na pravém břehu středního toku řeky Berounky, mezi obcemi Skryje, Broumy a Branov. Lesní komplex v centrální části CHKO Křivoklátsko.  

Ekotop:

Geologie: Území je tvořeno převážně kambrickými horninami křivoklátsko-rokycanského pásma (andezity, ryolity, dacity a jejich tufy), místy břidlicemi jineckého souvrství. Okrajově splachovými a svahovými uloženinami, v údolí Oupoře pak písčitohlinitými potočními uloženinami. V oblasti Kouřimce jsou i proterozoické břidlice a pleistocenní říční písčité štěrky.
Geomorfologie: Celek Křivoklátská vrchovina, podcelek Zbirožská vrchovina, okrsek Vlastecká vrchovina. Celé území náleží ke Zbirožské vrchovině.
Reliéf: Povrch je velmi členitý, rozbrázděný několika zahloubenými údolími potoků, z nichž nejvýraznější je potok Oupoř, tekoucí západním směrem a oddělující tak jižní část oblasti. Převýšení je značné; nadmořská výška se pohybuje mezi 245–539 m. Nápadné jsou také skalní výchozy na hranách svahů a na vrcholech, nejvýraznější je masiv Týřovických skal, skalní stěna, orientovaná k západu, do údolí Berounky. V hlubokých údolích se zřetelně projevuje teplotní inverze. Nejvyšším bodem je Štulec (539 m n. m.).
Pedologie: Hlavním půdním typem jsou kambizemě. V nivě se vyskytují fluvizemě, u menších toků též gleje. Na extrémních svazích s plešemi se vyskytují maloplošně také rankery.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý soubor zachovalých bučin, suťových lesů, dubohabřin i teplomilných doubrav; společenstev skal, pohyblivých sutí a tzv. křivoklátských pleší. Členité území tvořené příkrými svahy na pravém břehu Berounky, stinnými hlubokými údolími jejích přítoků Oupoře a Prostředního potoka v kontrastu s vrcholy a skalními výchozy porostlými teplomilnými společenstvy (Velká i Malá Pleš, Týřovické skály, Vápenný a Vysoký vrch). Lesy mají z velké části (především v území obou NPR a jejich okolí) přirozenou druhovou a věkovou strukturu.  

Biota:

Rozsáhlý soubor zachovalých bučin, suťových lesů, dubohabřin i teplomilných doubrav; společenstev skal, pohyblivých sutí a tzv. křivoklátských pleší.
V popisované lokalitě převažují květnaté bučiny (L5.1) as. Tilio cordatae-Fagetum, na svazích suťové lesy (L4) as. Aceri-Carpinetum místy s tisem červeným (Taxus baccata). Doprovázeny jsou dubohabřinami (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum, kyselými bučinami (L5.4) as. Luzulo-Fagetum, i kyselými doubravami (L7.1) as. Luzulo albidae-Quercetum, na temenech svahů pak teplomilnými doubravami (L6.5) as. Sorbo-Quercetum; v extrémních podmínkách i reliktními bory (Cladonio-Pinetum). Údolím Oupoře prochází pás jasanovo-olšového luhu (L2.2) as. Stellario-Alnetum glutinosae.
Na skalních výchozech nacházíme mozaiku vegetace mělkých půd (T5.5) as. Jasiono montanae-Festucetum ovinae s efeméry a sukulenty (T6.1) as. Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis, druhy skalních štěrbin (S1.2) as. Woodsio ilvensis-Asplenietum septentrionalis i společenstva s kostřavou sivou (T3.1) as. Alysso saxatilis-Festucetum pallentis, spolu s teplomilnými křovinami (K4) Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae. Na prudkých svazích se vyskytují též pohyblivé sutě (S2) as. Senecioni sylvatici-Galeopsietum ladani.
U Kouřimecké rybárny je jeden ze vzácně zachovalých typů ovsíkových luk (T1.1) as. Potentillo albae-Festucetum rubrae).
Lesní společenstva v území se mění podle polohy od chladných suťových lesů na dnech údolí, přes dubohabřiny až k teplomilným a zakrslým doubravám, které na extrémních plochách přecházejí v lesostepi a skalní stepi. Mimo území obou NPR se pak nacházejí kulturní porosty. Lesní porosty se zachovanou druhovou a věkovou strukturou, s dostatečnou nabídkou starých stromů nabízejí vhodná stanoviště pro vzácného kovaříka fialového (Limoniscus violaceus). Potoky mají bystřinný charakter se střídáním rychle proudících úseků a tůní a jsou obývány faunou typickou pro pstruhové vody středních poloh. Výskyt pstruha obecného (Salmo trutta) a vranky obecné (Cottus gobio) je doplněn jelcem tlouštěm (Leuciscus cephalus), a periodickými migranty z řeky Berounky - mřenkou mramorovanou (Barbatula barbatula), jelcem proudníkem (Leuciscus leuciscus), parmou obecnou (Barbus barbus). Významným zástupcem bentických organismů je rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Oupořský potok je přirozeně proudící potok bez rybářského obhospodařování. V roce 2005 byly v NPR Týřov nalezeny dva evropsky významné mechorosty z přílohy II Směrnice o stanovištích dvouhrotec zelený (Dicranum viride), jehož výskyt byl zaznamenám na dvou místech (populace rostoucí celkem na 3 stromech čítala více než 130 cm2) a šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), který rostl na 1 ležícím trouchnivějícím kmeni.  

Kvalita a význam:

PK je charakterizován velkým množstvím společenstev – převážně lesních, ale významná jsou také křovištní např. Ribeso alpini-Rosetum pendulinae, společenstva otevřených sutí např. s Lunaria rediviva, vegetace skalních štěrbin s Woodsia ilvensis, množství teplomilných skalních společenstev a společenstva termofilních lemů např. s třemdavou bílou (Dictamnus albus).
Pro vědu je významné společenstvo Antherico-Callunetum na Týřovických skalách a Velké Pleši, jež zde bylo popsáno jako první nález v ČR (Kolbek 1985). Rovněž byla odtud pro vědu popsána nová subasociace Pulsatillo pratensis-Festucetum valesiacae thymetosum pulegioidis, která se jinde v ČR nevyskytuje.
Z bryologického hlediska je nejvýznamnější výskyt játrovky Riccia ciliifera na pleších.

Potok Oupoř – jedna z nejvýznamnějších a velmi zachovalých lokalit raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v ČR. Zachované lesy jsou dobrým útočištěm pro kovaříka fialového (Limoniscus violaceus), významné refugium xylofágního hmyzu.
NPR Týřov je významnou lokalitou mechu dvouhrotec zelený (Dicranum viride). Ačkoliv dosud nalezená populace mechu šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) není příliš velká a druh není na této lokalitě předmětem ochrany, jedná se o regionálně cennou lokalitu tohoto druhu.  

Zranitelnost:

Týřovické skály a Velká Pleš jsou pod silným negativním tlakem populace muflonů. Prakticky stále trvající okus a množství exkrementů má za následek změny ve struktuře téměř všech společenstev, v horším případě jejich vymizení (Kolbek 1996).
I lesní porosty jsou zranitelné díky vysokým stavům spárkaté zvěře. V posledních letech je navíc patrná deprese v obnově dubu, což je způsobeno širokým komplexem vlivů včetně zvěře. Dochází tak v rámci přirozených obnov k ústupu dubu na úkor spontánně prosperujících druhů (buk, jasan, habr).
Oblast, i když byla ve středověku výsadním královským lovištěm, nebyla ušetřena intenzivních hospodářských zásahů. Zejména od poloviny 18. stol. docházelo k rozsáhlým těžbám a přeměnám porostů. Většina dnešních porostů je nejméně druhou kulturou lesních porostů vychovávaných člověkem. Pasečný způsob hospodaření a hospodaření pařezinným způsobem se podílely na rozšíření biodiverzity území. Opuštění od uvedených způsobů hospodaření může mít vliv na rozsah a existenci některých stanovišť nebo rostlinných a živočišných druhů.
Louka u Kouřimecké rybárny (Potentillo albae-Festucetum rubrae) je dnes již reliktem tradičního hospodaření a zasluhuje nejvyšší ochrany. Nenávratné poškození druhové skladby by v tomto případě znamenalo hnojení, dosévání či orba.
Populace raka kamenáče by mohla být ohrožena regulací horní části a znečištěním dolní části Oupoře (zemědělství, obec Broumy, rybník ve střední části toku), predací raků norkem americkým.
V místech výskytu kovaříka nesmí být odstraňovány stromy s hostitelskými dutinami, stejně jako nelze radikálně prosvětlit okolní porost. Stavy černé zvěře by měly být udržovány na velmi nízké úrovni.  

Management:

Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens), nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)
- redukce populace mufloní zvěře. V případě expanze agresivních dřevin jejich odstraňování.
Mezofilní ovsíkové louky - kosit 1-2x ročně. Nehnojit!
Květnaté bučiny - většina současných bučin vznikla hospodařením a výchovou porostů. Je nutné zachovat kontinuitu vývoje porostů a využívat podrostního způsobu hospodaření i když nelze zcela vyloučit ani pasečný způsob obnovy. V rámci obnov je důležité brát ohled i na ostatní druhy dřevin, pro které jsou stanoviště bučin přirozená.
Hercynské dubohabřiny - porosty habrových doubrav jsou z části pařezinného původu a fyziologické stáří některých jedinců je i více než 200 let. Je tak snížena fruktifikace a ztížena přirozená obnova. Je pravděpodobné, že bude nutné obnovovat porosty uměle i přes to, že jde o lesy přirozeného charakteru. Vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře je nutné zajistit ochranu kultur a nadále regulovat stavy zvěře.
Suťové lesy - hospodaření v těchto lesích je extenzivní vzhledem k extrémním terénním a vláhovým podmínkám. Tam, kde jsou podmínky pro hospodaření přijatelné, je nutné volit šetrné technologie těžby a obnovy porostů (lanovkové terény, náseky, předsunuté kotlíky stinných dřevin apod.). Nutné je respektování všech dřevin včetně keřů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat populaci silně ohroženého tisu červeného.
Říční a typické údolní jasanovo-olšové luhy - porosty jsou většinou úzkou linií na dně potočišť. Část porostů PK je v ploše NPR a jde o bez zásahová území. Mimo NPR není hospodaření v těchto porostech vyloučeno, ale je většinou omezeno na údržbu břehových porostů. Pro zachování biotopu je nutné zamezit výsadbám čistých kultur smrku nejen na dně údolí, ale také v jejich těsné blízkosti v sevřených údolích.
Udržování klimaxových porostů s dostatkem stromů s dutinami zároveň zajistí existenci biotopu kovaříka.
Z pohledu raka kamenáče zachovat stávající charakter lokality. Havarijní stavy, které potencionálně ohrožují lokalitu (otravy vody) lze běžnými managementovými postupy ovlivnit jen velmi těžko. Z tohoto pohledu se jeví existence průtočného rybníka pod obcí jako pozitivní. Jeho intenzivnější rybochovné využívání by mohlo vést k zápornému ovlivnění ichtyofauny v potoce (např. masovější výskyt nepůvodních druhů, úhoř). Při případné rekonstrukci je třeba zamezit úniku sedimentů do potoka.
Dicranum viride – viz obecné zásady.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1341.2204
Z toho prioritních naturových biotopů: 18.48247.9486
Z toho neprioritních naturových biotopů: 48.51650.7095
Z toho ostatních přírodních biotopů: 11.80158.2995
Z toho X biotopů: 21.17284.0483
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
4030Evropská suchá vřesoviště 0.9530.07A/A/-Ne
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)0.95300.07A/A/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 2.05080.15B/C/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)
Management: Redukce populace mufloní zvěře.
2.05080.15B/C/B
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 1.70970.12A/C/CAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)
Management: Redukce populace mufloní zvěře. V případě expanze agresivních dřevin jejich odstraňování.
1.70970.12A/C/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.51520.18A/B/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých2.51520.18A/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.20920.01D/C/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.12490.00D/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.08430.00C/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 12.03320.89A/A/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Kosit 1-2x ročně. Nehnojit!
12.03320.89A/A/B
8150Středoevropské silikátové sutě 6.71720.50B/B/BAno
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin
Management: Redukce populace mufloní zvěře.
6.71720.50B/B/B
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0.96550.07D/C/-Ne
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin0.96550.07D/C/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 5.20750.38B/A/AAno
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Redukce populace mufloní zvěře.
5.20750.38B/A/A
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 86.62846.45C/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: viz. L.5.1
86.62846.45C/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 328.624124.50C/B/BAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Většina současných bučin vznikla hospodařením a výchovou porostů. Je nutné zachovat kontinuitu vývoje porostů a využívat podrostního způsobu hospodaření i když nelze zcela vylouči ani pasečný způsob obnovy. Vrámci obnov je důležité brát ohled i na ostatní druhy dřevin pro které jsou stanoviště bučin přirozená.
328.624124.50C/B/B
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 206.11215.36B/B/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny
Management: Porosty habrových doubrav jsou z části pařezinného původu a fyzioogické stáří některých jedinců je i více než 200 let. Je tak snížena fruktifikace a ztížena přirozená obnova. Je pravděpodobné, že bude nutné obnovovat porosty uměle i přes to, že jde o lesy přirozeného charakteru. Vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře je nutné zajistit ochranu kultur a nadále regulovat stavy zvěře.
206.112015.36B/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 228.262717.01B/A/AAno
L4 Suťové lesy
Management: Hospodaření v těchto lesích je extenzivní vzhledem k extrémním terénním a vláhovým podmínkám. Tam, kde jsou podmínky pro hospodaření přijatelné, je nutné volit šetrné technologie těžby a obnovy porostů (lanovkové terény, náseky, předsunuté kotlíky stinných dřevin apod.) Nutné je respektování všech dřevin včetně keřů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat populaci silně ohroženého tisu červeného.
228.262717.01B/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 16.66961.24B/A/BAno
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
Management: Porosty jsou většinou úzkou linií na dně potočišť. Část porostů PK je v ploše NPR a jde o bezzásahová území. Mimo NPR není hospodaření v těchto porostech vyloučeno, ale je většinou omezeno na údržbu břehových porostů. Pro zachování biotopu je nutné zamezit výsadbám čistých kultur smrku nejen na dně údolí, ale také v jejich těsné blízkosti v sevřených údolích.
16.66961.24B/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.08440.00C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny1.03240.07C/C
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.24290.09B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)74.76305.57A/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy69.20605.15B/A
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků1.09310.08A/A
M1.4 Říční rákosiny0.33880.02C/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek0.31680.02A/A
S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin1.44690.10A/A
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)1.99850.14A/A
T1.3 Poháňkové pastviny0.00300.00C/C
T1.4 Aluviální psárkové louky0.06970.00C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.00280.00D/C
T4.1 Suché bylinné lemy0.95310.07A/C
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd4.56260.34B/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.04360.00C/C
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta1.14190.08C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území6.27440.46
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.46530.03
X5 Intenzivně obhospodařované louky6.84450.51
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla2.17170.16
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami244.533018.23
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami3.39750.25
X10 Paseky s podrostem původního lesa5.48650.40
X11 Paseky s nitrofilní vegetací14.46701.07
X12 Nálety pionýrských dřevin0.35910.02
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.04930.00
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
dvouhrotec zelenýP
Dicranum virideCBCB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kovařík fialovýP
Limoniscus violaceusBBCA
rak kamenáč>100
Austropotamobius torrentiumBACA
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Branov, Broumy, Karlova Ves, Skryje nad Berounkou  

Prameny:

Kučera J., Müller F. & Plášek V.Mechorosty zaznamenané v průběhu 12. jarního setkání Bryologicko-lichenologické Sekce v CHKO Křivoklátsko. – Bryonora 35 (2005): 21-31.2005
 

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.