Homepage

CZ0214009 - Libické luhy

Rozloha: 1478.7352 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace - část, Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°10'41'' v.d., 50°6'16'' s.š.
Nadmořská výška: 181 - 185 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Velký lužní komplex rozložený po obou stranách řeky Labe mezi Poděbrady a Kolínem.  

Ekotop:

Geologie: Horninové podloží tvoří pleistocénní labské štěrkopísky, které náležejí převážně nejmladší údolní terase würmského stáří. V podloží kvartérních sedimentů jsou uloženy nepropustné křídové slínovce (spodní turon). Během holocénu došlo k usazení mocných povodňových hlinitopísčitých sedimentů, na dnech slepých ramen se tvoří hnilokaly a slatiny. Vzácně, při okrajích nivy, se vyskytují fosilní ostrůvky vátých písků, které vznikly koncem posledního glaciálu.
Geomorfologie: Celý komplex leží v holocénní nivě, která není morfologicky výrazně vymezena a kontinuálně přechází do rozsáhlé a ploché Nymburské kotliny. Niva dosahuje šiřky až 3 km, průměrná výška území je 187-190 m n. m.
Reliéf: Plochý reliéf vzniklý erozně akumulační činností nížinného toku. Výraznými krajinnými prvky jsou četné pozůstatky říčních ramen v různém stupni zazemnění.
Pedologie: Na povodňových hlinitopísčitých sedimentech holocénního stáří se průběžně vyvíjejí lužní půdy, na dnech zazemněných ramen se tvoří tmavé organozemě. Na písčitých elevacích se vzácně objevují ostrůvky arenických kambizemí.
Krajinná charakteristika: Pro území je typické velké množství zazemňujících se lesních tůní v různém stádiu vývoje, které se hadovitě vinou zachovalými lužními lesy. Uvnitř kompaktních lesních celků se vyskytují jen menší louky, větší luční celky se rozkládají až na okraji nivy. Dnešní tok Labe se vyznačuje malou meandrovitostí, která je dána jednak nízkou spádovou křivkou, ale především úpravami koryta, které započaly již v 17. století. Mohutnější změny krajiny nastaly až v průběhu 19. století, kdy docházelo k rozorávání mohutných lučních celků a k rušení rybničních soustav v okolí. Konečná regulace Labe probíhala na počátku 20. století a byla završena výstavbou jezů a plavebních komor.  

Biota:

Plošně nejrozšířenějším biotopem jsou lužní lesy. Převažují tvrdé luhy asoc. Querco-Ulmetum s typicky vyvinutým jarním aspektem, které na sušších místech přecházejí v dubohabřiny subasoc. Melampyro nemorosi-Carpinetum ulmetosum. Bohužel více než polovina porostů ztratila přirozený ráz a má charakter stejnověkých kultur dubu, jasanu a lípy, v horším případě stanovištně nepůvodních druhů topolů (Populus sp.), borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu červeného (Quercus rubra). Mokřadní olšiny se hojně vyskytují v místech zazemněných tůní a představují konečný člen sukcesní řady. Pouze maloplošně a nereprezentativně jsou zastoupeny měkké luhy. Náhradními společenstvy na místech přirozených luhů jsou vlhké louky. V méně reprezentativní formě (díky absenci kosení) se vyskytují uvnitř souvislých lesních celků, většinou na místech bývalých meandrů, velkoplošná a bohatě diverzifikovaná luční společenstva se uchovala ve velkých celcích na okraji nivy. Nalezneme zde pestrou škálu lučních porostů od vysokých ostřic (nejčastěji Caricetum gracilis) přes částečně zaplavované psárkové louky (Alopecuretum pratensis) a mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatheretum elatioris) až po xerofilní kostřavové trávníky na písku. Na několika lokalitách byly popsány zbytky druhově bohatých kontinentálních zaplavovaných luk svazu Cnidion venosi s rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion longifolium), jarvou žilnatou (Cnidium dubium), srpicí barvířskou (Serratula tinctoria) a žluťuchou žlutou (Thalictrum flavum) aj. Vodní vegetace je vázána jednak na toky Labe, Cidlinu a potok Bačovku, jednak na hojné izolované tůně. Ve velkých tocích převažuje poměrně chudá vegetace makrofyt s dominantním stulíkem žlutým (Nuphar lutea), břehy lemují říční rákosiny, které výše na břehu střídá mozaika vrbových křovin toků asoc. Salicetum triandrae a bylinných lemů nížinných řek asoc. Fallopio-Cucubaletum bacciferi. V Bačovce roste v Polabí běžná vegetace s dominantním potočníkem vzpřímeným (Berula erecta) řazená k pobřežní vegetaci potoků. Pestřejší rostlinstvo hostí tůně, hladinu obývají vodní makrofyta, nejčastěji okřehek (Lemna sp.) a růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum). Vzácně v některých tůních dosud rostou stulíky (Nuphar sp.) a voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae). Tůně od okrajů postupně zarůstají kvalitními rákosinami, ve kterých převažují rákos obecný (Phragmites australis), orobince (Typha sp.) a zblochan vodní (Glyceria maxima), na rákosiny mohou navazovat porosty vysokých ostřic. Jiná situace je u tůní zcela uzavřených zápojem lužního lesa. Hladina bývá buď bez vegetace či s okřehkem (Lemna sp.), makrofyta mělkých stojatých vod reprezentuje žebratka bahenní (Hottonia palustris), během léta většina těchto tůní vysychá a na dnech se vyvíjí vegetace eutrofních bahnitých náplavů s vůdčí haluchou vodní (Oenanthe aquatica).
Některé vodní plochy se jeví jako vhodné pro výskyt obojživelníků, vyskytuje se např. kuňka ohnivá (Bombina bombina). Stav stromových porostů umožňuje existenci xylofágních druhů hmyzu - roháče obecného (Lucanus cervus), páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Roháč obecný využívá veškeré porosty s přítomností dubu, převážně tedy tvrdé luhy. Páchník hnědý osídluje starší dutinové stromy v alejích, při okrajích lesních porostů a vhodné staré solitery ponechané při obnově lesních porostů. Lesák rumělkový se vyskytuje v lesních porostech i stromořadích nejčastěji v místech s vyšší přítomností topolů, kde se vyvíjejí larvy v lýku čerstvě odmřelých kmenů a větví. Využívá však i další druhy listnatých dřevin.  

Kvalita a význam:

Jedná se o největší a nejzachovalejší polabský luh. Jednotlivé biotopy zde dosahují nejenom výjimečné zachovalosti, nýbrž i dostatečných rozloh. Z významných druhů rostlin se dále vyskytují např.: hrachor bahenní (Lathyrus palustris), kruštík polabský (Epipactis albensis), česnek hranatý (Allium angulosum), ožanka čpavá (Teucrium scordium), Taraxacum sect. Palustria, šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), rdest uzlinatý (Potamogeton nodosus), starček poříční (Senecio fluviatilis) a ptačinec bahenní (Stellaria palustris). Přirozené lužní lesy jsou ideálním biotopem pro výskyt parazitických dřevních a saprofytických hub, ze vzácností lze zmínit pečárku oseckou (Agaricus osecanus), bohatě zastoupeny jsou lišejníky a mechy. Ze zvířeny je území významné především pro vodní měkkýše, korýše, např. vzácní: žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus), dřevní brouky: roháč obecný (Lucanus cervus), páchník hnědý (Osmoderma eremita), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a obojživelníky: kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), pro které se území díky velikosti jeví jako dlouhodobě perspektivní. Komplex si, díky ztížené obdělávatelnosti nivy, dokázal udržet vysoké přírodní hodnoty ač leží v centru raně středověké sídelní oblasti, v blízkosti se rozkládá snad jedno z nejznámějších hradišť u nás - slavníkovská Libice nad Cidlinou.  

Zranitelnost:

Globální vliv na celý přírodní komplex měla postupná regulace Labe, která byla završena v první pol. 20. století. Způsobila jednak celkové snížení hladiny podzemní vody, jednak snížení četnosti životadárných každoročních povodní. Přirozeným jevem je sukcese na zazemňujících meandrech, při níž dochází k ústupu některých vzácných druhů rostlin i živočichů (mj. zánik lokalit vhodných pro rozmnožování obojživelníků - kuňka obecná). Díky vysušování krajiny dochází k posunu vegetačních jednotek a mizení vybraných vzácných druhů. V lesích se velmi negativně projevuje stávající způsob hospodaření, který vlastně popírá a ničí funkci lužního pralesa. Je bezpodmínečně nutné, ponechat vybrané velké lesní celky zcela bez zásahů, mj. z důvodu zvětšení objemu mrtvé biomasy, což je zásadní podmínka výskytu vzácných saprofytických hub a xylofágního hmyzu (roháč obecný, páchník hnědý). V lesích docházelo k holosečím kvalitních porostů a následné výsadbě monokultur, někdy dokonce za použití stanovištně nepůvodních dřevin. Velké spojité luční celky byly rozorávány už od 19. století, ničivé míry bylo dosaženo ale až ve století dvacátém v souvislosti s regulací Labe a kolektivizací zemědělství. Proti eutrofizaci jsou lužní ekosystémy poměrně imunní, přesto se negativně projevují splachy z okolních polí a znečištění potoka Bačovky. Velkým nebezpečím pro území je pokračování stavby dálnice směrem na Hradec Králové. Nedojde při něm pouze k jednorázovému zničení biotopů, dálnice představuje významnou migrační bariéru. Lokálním ohrožením je rozšiřování plochy golfových hřišť na úkor kvalitních přírodních biotopů.  

Management:

Zamezit výsadbám nežádoucích druhů dřevin. Nejhodnotnější části lesních porostů ponechat samovolnému vývoji. Podpořit věkovou rozrůzněnost obhospodařovaných lesních porostů. Neodstraňovat mrtvé a odumírající stromy. Zachovat stávající louky, což mimo jiné znamená částečnou fragmentaci lesních porostů a větší plochu osluněných lesních okrajů (dřevokazní brouci, motýli). Je možné přistoupit k obnově vodních ploch, což by vhodně nahrazovalo absenci činnosti přirozeného toku řeky. K této činnosti však musí docházet až po detailním zhodnocení a takovým způsobem, aby se na území zároveň vyskytovaly plochy v různém sukcesním stádiu. Plochy určené zejména pro kuňku by měly být z větší části osluněné.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 1478.7352
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.527.7831
Z toho neprioritních naturových biotopů: 63.25935.3698
Z toho ostatních přírodních biotopů: 13.85204.8225
Z toho X biotopů: 21.83322.9348
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 5.9750.40B/B/CNe
T5.3 Kostřavové trávníky písčin5.97500.40B/B/C
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 40.18222.71B/B/AAno
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)0.83110.05A/A/A
V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)0.00580.00A/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: Po zvážení všech okolností je někdy možné přistoupit k šetrnému vyhrnování tůní.
39.34532.66B/B/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.06810.00C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.06810.00C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)7.86650.53C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky7.86650.53C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.31840.02C/B/BAno
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.31840.02C/B/B
6440Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 31.60632.13B/B/AAno
T1.7 Kontinentální zaplavované louky31.60632.13B/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 96.84496.54B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky96.84496.54B/B/B
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.29660.02A/A/-Ne
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů0.29660.02A/A/-
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 0.20780.01C/B/-Ne
L5.4 Acidofilní bučiny0.20780.01C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9.2150.62C/B/CNe
L3.1 Hercynské dubohabřiny9.21500.62C/B/C
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 7.78310.52B/B/CNe
L2.4 Měkké luhy nížinných řek7.78310.52B/B/C
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 742.78950.23B/B/BAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty
Management: Převod na druhově a strukturně přirozené porosty.
49.59933.35A/B/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
Management: Striktní ponechání přirozenému vývoji.
693.189746.87B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny1.30390.08B/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů6.52690.44A/A
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.21300.21A/A
L1 Mokřadní olšiny40.10782.71A/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod34.10752.30B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů1.04950.07A/A
M1.4 Říční rákosiny1.98760.13B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.98470.06A/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic61.86104.18B/B
T1.3 Poháňkové pastviny4.11880.27C/B
T1.4 Aluviální psárkové louky37.83482.55B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu11.07370.74B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.65030.04A/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.00300.00A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území2.41300.16
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole35.43572.39
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole8.03760.54
X4 Trvalé zemědělské kultury1.33270.09
X5 Intenzivně obhospodařované louky34.11572.30
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla9.52390.64
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla5.45790.36
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.60510.04
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami40.85782.76
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami46.55423.14
X10 Paseky s podrostem původního lesa43.57152.94
X11 Paseky s nitrofilní vegetací11.27280.76
X12 Nálety pionýrských dřevin3.59310.24
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla5.81430.39
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace74.34955.02
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kuňka ohniváP
Bombina bombinaCBCC
lesák rumělkovýC
Cucujus cinnaberinusBACA
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCBCA
roháč obecnýP
Lucanus cervusCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Choťánky, Kanín, Kluk, Libice nad Cidlinou, Nová Ves I, Oseček, Pňov, Poděbrady, Předhradí, Velký Osek, Veltruby  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.