Homepage

CZ0214008 - Lánská obora

Rozloha: 2999.5048 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 13°55'8'' v.d., 50°5'18'' s.š.
Nadmořská výška: 300 - 461 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Zalesněné území v oblasti Lánské pahorkatiny, JZ od obce Lány a SZ od vodní nádrže Klíčava, v severní části CHKO Křivoklátsko, potok Klíčava nad přehradní nádrží Klíčava a SZ cíp vodní nádrže Klíčava (5949, okres Beroun).
Území zahrnuje celou Lánskou oboru (rozkládající se jižně od Lán směrem ke Zbečnu) a její „výběžek“ (severozápadně proti toku Klíčavy pod Pilský rybník). Zahrnuje PR Svatá Alžběta (8 ha).  

Ekotop:

Geologie: Dominují proterozoické břidlice a droby spolu se spility a horninami se skluzovými závalky. Místy se vyskytují žilné ryolity, svahové (hlinité a hlinitokamenité), splachové (hlinité) i potoční (písčitohlinité) uloženiny. Na severním okraji zasahují arkózovité pískovce a slepence kladenského souvrství.
Geomorfologie: Lánská pahorkatina, okrsek Klíčavská pahorkatina. Nadmořská výška 240–470m.
Pedologie: Převažují kambizemě, kolem potoků fluvizemě s vložkami glejů.
Reliéf: Jedná se o mírně zvlněné území, rozbrázděné hluboce zaříznutými údolími potoků. Pahorkatina v okolí nádrže Klíčava s údolími vytvářenými přítoky – Klíčavou a Lánským potokem.
Krajinná charakteristika: Oblast je převážně lesnatá, bezlesí je omezeno na lesní paseky, exponované stráně a louky podél potoků. Bezlesí je částečně uměle udržováno. Vodní toky jsou drobné, rychle proudící potoky, na některých jsou vybudovány rybníky. Největší vodní tok – Klíčavský potok – tvoří západní hranici oblasti. Režim Lánské obory je podřízen chovu zvěře, některé plochy mají téměř parkový charakter s řídce rozmístěnými starými stromy. I v ostatních lesních porostech je patrný silný vliv vysokých stavů zvěře, lesy za hranicemi obory mají druhovou a věkovou strukturu silně pozměněnou.  

Biota:

Zachovalá společenstva bučin, dubohabřin i suťových lesů v mozaice s ploškami poháňkových pastvin a mnoha dalších biotopů.
Území vévodí květnaté bučiny (Tilio cordatae-Fagetum) spolu s dubohabřinami. Velmi často se jedná o staré porosty, ale díky vysokým stavům zvěře v oboře jsou druhově chudé, výrazně nitrifikované a prakticky bez keřového patra. Na prudkých svazích dominují suťové lesy, které zde často hostí diagnostické druhy bučin a dubohabřin: kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Roztroušeně se nalézají kyselé bučiny, vlhké acidofilní doubravy a luhy. Vlivem zvěře a následnou erozí se ve spodních partiích svahů častěji vytvářejí pohyblivé sutě.
Při horních hranách svahů se na několika výslunných stanovištích vytvořily suché trávníky mělkých i hlubších půd. Bývají zachovalé, udržovány volnou pastvou. Teplomilná keřová společenstva v nich většinou chybí, jen ojediněle se nalézá např. růže vinná (Rosa rubiginosa).
Větší luční komplexy jsou většinou pastviny, méně ovsíkové louky. Na místě bývalých bezkolencových doubrav se ojediněle vyskytují zbytky vlhkých bezkolencových luk, ale jen na jediném místě hostí kapradinu hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) (§3).
V oblasti je mnoho pramenných lesních stanovišť. Nejzachovalejší jsou v suťových lesích, jinde často slouží jako kaliště. Potoky tečou většinou lesními porosty suťových lesů, nebo olšin. Vodní nádrže a rybníčky na vodotečích jsou bez vegetace vlivem chovu ryb, nebo vypouštění a vyhrnování bahna.
V celé oboře je masově vysazován jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) pro krmení zvěře a v porostech se ze stejného důvodu objevují skupiny dubu červeného (Quercus rubra).
Lesní porosty s dostatečným zastoupením starších stromů a odumřelé dřevní hmoty hostí bohatá společenstva lesních druhů. Potoky mají bystřinný charakter, toky jsou obývány druhy a skupinami náročnějšími na přísun kyslíku. Lokalita potok Klíčava obývána početnou populací raka říčního (Astacus astacus) a méně početnou populací mlže hrachovky říční (Pisidium amnicum), významný je výskyt velevruba tupého (Unio crassus). Ichtyofauna je zastoupena významnými druhy: mihulí potoční (Lampetra planeri) a vrankou obecnou (Cottus gobio), dále pstruhem obecným (Salmo trutta), mřenkou mramorovanou (Barbatula barbatula), jelcem tlouštěm (Leuciscus cephalus) a druhy pocházejícími z nádrží na toku, zejména okoun říční (Perca fluviatilis). Louky a výslunné stráně jsou z velké části eutrofizovány, významným fenoménem mnoha bezlesých ploch jsou ponechané solitérní staré stromy, které jsou společně s rozvolněným charakterem stromových porostů velmi významné pro prioritní druhy dřevních a dutinových brouků: tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Limoniscus violaceus. Klíčavský potok je neregulovaný, přirozeného charakteru, v loukách meandrující, solitérní přestárlé duby a buky opět s tesaříkem velkým, zachovalé lesní porosty pro kovaříka a páchníka hnědého.  

Kvalita a význam:

Malou část území (8 ha) zaujímá rezervace Svatá Alžběta, která se nalézá uvnitř obory, ale proti zvěři je oddělena plotem. Díky němu se zde zachovaly pěkné suťové habřiny (Aceri-Carpinetum) a květnaté bučiny (Tilio-Fagetum) s bohatým bylinným podrostem s druhy řeřišničník Hallerův
(Cardaminopsis halleri), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (§3, 14 ks).
Severozápadní výběžek komplexu vně oborního plotu tvoří údolí potoka Klíčavy. Střídají se zde olšiny s velmi zachovalými vlhkými loukami s druhy rdesno hadí kořen (Bistorta major), ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) (§3), kosatec sibiřský (Iris sibirica) (§2), bledule jarní (Leucojum vernum) (§3, 4200 ks), vstavač kukačka (Orchis morio) (§2), vstavač osmahlý (Orchis ustulata) (§2), tolije bahenní (Parnassia palustris) (§3), všivec bahenní (Pedicularis palustris) (§2), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) (§2) a kozlík dvoudomí (Valeriana dioica). Na pravém svahu potoka přežívá jedna ze dvou existujících populací hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) (§1) v ČR! Spolu s ním se na lokalitě vyskytuje kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (§3, 48 ks).
V Lánské oboře jsou místy staré stromy, na nichž se mohou uchytit lišejníky a houby. Vyskytuje se zde lichenikolní houba Polycoccum minutulum, která odsud byla popsána a je známa v ČR na 10 lokalitách, dále Cornutispora lichenicola, ve světě s pouze 6 lokalitami včetně ČR. Z lišejníků tu je Chaenotheca phaeocephala, která je známa v ČR jen z jižních Čech a kališenka dřevní (Calicium trabinellum) – ve stř. Čechách jen v Lánské oboře, jinak vzácně v jižních Čechách.
Z mnoha vodních ploch v území je nejvýznamnější Kouglův rybník na levém přítoku potoka Klíčavy s druhy bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) (C2), r. vláskovitý (P. trichoides) (C2), bublinatka jižní (Utricularia australis). Na břehu se vyskytují porosty vysokých ostřic, nízkých ostřic a zrašelinělý pruh se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium).
Klíčavský potok patří k jedné z cca 10 nejvýznamnějších lokalit velevruba tupého (Unio crassus) v ČR, jedná se o lokalitu s největší známou hustotou v ČR. Solitérní duby v Lánské oboře slouží k vývoji silné populace tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita), území je také významnou lokalitou kovaříka Limoniscus violaceus. Lánská obora je vysoce významné refugium xylofágního hmyzu.  

Zranitelnost:

Většina území navrhovaného komplexu se nachází v Lánské oboře (veřejnosti nepřístupná). Tlak zvěře na přírodu je zde obrovský. Na druhé straně právě statut lesa zvláštního určení a speciální režim hospodaření v porostech obory je předpokladem pro zachování přestárlých porostů s nízkým zakmeněním a vysokým podílem stromů odumírajících a mrtvých.
Naopak údolí potoka Klíčavy mimo oboru je navrženo k vyhlášení MCHÚ. V současnosti je přímo ohrožován hlavní předmět navržení – populace hořečku ladního pobaltského a kruštíku modrofialového lesním hospodařením (výsadbou smrku).
Protože vodní nádrž Klíčava je využívána jako zdroj pitné vody, nepředpokládá se znečištění vodní sítě v oblasti.
Celkový význam a kvalitu současného stavu by mohla ohrozit změna způsobu hospodaření ve smyslu zvýšení zakmenění, zalesnění bezlesí a obnova přestárlých porostů, což jsou v současné době významné atributy biotopů Lánské obory.
Populace velevruba je zranitelná případným znečištěním a regulací Klíčavy (ale i jejich přítoků). Lokalita výskytu velevruba je izolována přehradní nádrží a sedimentační nádrží. Možným ohrožením úseku pod sedimentační nádrží může být změna struktury sedimentů.
Většina solitérně stojících starých stromů už dožívá, hrozí jejich rychlý úhyn. Torza stromů jsou však většinou ponechána až do rozpadu a na území obory se nacházejí i náhradní stanoviště. Způsob lesního hospodaření zde vybraným druhům xylofágního hmyzu vyhovuje, vysoké stavy zvěře sice zamezují přirozenému zmlazování, to je ale řešeno oplocením a individuální ochranou stromů. Území za hranicí Lánské obory je běžnými postupy lesnicky obhospodařováno.  

Management:

Porosty jsou často předržené pařeziny. Dřevinná skladba byla upravena výchovou a v současné době jsou porosty těžko obnovitelné vzhledem k suchým polohám, malé plodivosti matečných porostů a především pro vysoký tlak spárkaté zvěře. Pro zachování těchto stanovišť bude nutné v některých případech přistoupit k řízeným obnovám částí porostů.

Lokality jsou, a především byly pro Křivoklátsko typickým stanovištěm pro jedli. V rámci přírodních komplexů bude pěstování jedle podpořeno a současně také vytvářen prostor pro celou škálu původních dřevin, včetně keřového patra, které je technologiemi pěstování hospodářského lesa potlačováno. Tento záměr nebude možné realizovat v porostech oborního hospodářství, kde je pěstování jedle utopií. Je však nutné věnovat se dalším dřevinám stromového patra, především buku, klenu, mleči, jilmu, habru, dubu, lípě atd.
Z hlediska prioritních druhů brouků je třeba zachovat dostatek starých stromů s dutinami, nejlépe v rozvolněném porostu či solitérně rostoucích.
Pro velevruba tupého je důležité zachování přirozeného charakteru toku (bez regulací, migračních bariér pro ryby). Manipulace s vodní hladinou na výše položených rybnících by měla být prováděna tak, aby nedocházelo k vyplavování jemných sedimentů do koryta. Zároveň je třeba zamezit případnému rozorávání nebo plošnému odlesňování ploch v povodí, které by vedlo k erozi a zanášení toku.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 2999.5048
Z toho prioritních naturových biotopů: 9.53285.9718
Z toho neprioritních naturových biotopů: 44.951348.3243
Z toho ostatních přírodních biotopů: 14.73441.9989
Z toho X biotopů: 29.60888.0775
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 7.37750.24C/C/-Ne
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)0.90320.03A/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty6.47430.21C/C/-
3160Přirozená dystrofní jezera a tůně 0.00051.66C/B/-Ne
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní0.00050.00C/B/-
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.06920.00C/B/-Ne
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.06920.00C/B/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.55190.01C/B/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.55190.01C/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 4.40990.14C/B/-Ne
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.72100.02C/A/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.53070.05C/B/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých2.15820.07B/B/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 0.35940.01A/B/-Ne
T3.3C Úzkolisté suché trávníky - porosty s význačným výskytem vstavačovitých
Management: Sekat v červnu až červenci s ohledem na výskyt Orchis morio, Orchis ustulata - těm se při časné seči vyhnout, aby mohla dozrát semena, pozdější seč není vhodná pro Gentianella baltica, plochy zarůstající Calamagrostis epigeios kosit častěji - až 3 krát ročně, ideální by byla pastva (kozy, ovce - nikoliv skot) v pozdním létě a začátkem podzimu.
0.35940.01A/B/-
6230Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.75510.02D/C/-Ne
T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Sekat v červnu až červenci s ohledem na výskyt Orchis morio, Orchis ustulata - těm se při časné seči vyhnout, aby mohla dozrát semena, pozdější seč není vhodná pro Gentianella baltica, plochy zarůstající Calamagrostis epigeios kosit častěji - až 3 krát ročně, ideální by byla pastva (kozy, ovce - nikoliv skot) v pozdním létě a začátkem podzimu.
0.75510.02D/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)24.58740.81C/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky24.58740.81C/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 5.18340.17B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada5.18340.17B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 38.20551.27C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky38.20551.27C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.53520.01C/B/-Ne
R2.3 Přechodová rašeliniště0.53520.01C/B/-
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.16010.00C/B/-Ne
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště0.16010.00C/B/-
8150Středoevropské silikátové sutě 3.79180.12C/B/-Ne
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin3.79180.12C/B/-
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0.67770.02C/B/-Ne
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin0.67770.02C/B/-
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 4.21550.14C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin4.21550.14C/B/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)4.25760.14B/B/CAno
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého
Management: Bez managementu.
4.25760.14B/B/C
9110Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 168.12525.60B/B/BAno
L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Viz. L5.1.
168.12525.60B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 547.085318.23C/B/AAno
L5.1 Květnaté bučiny
Management: Většina vymapovaných jednotek je v rámci porostů bučin které vznikly dlouhodobou pěstební činností člověka. Udržení těchto porostů v dochovaném stavu je tedy závislé na péči o porosty. Přírodě blízký způsob podrostního hospodářství na principech trvale udržitelného hospodaření může zachování a rozvoj těchto porostů zajišťovat v dostatečném rozsahu.
547.085318.23C/B/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 459.752615.32C/B/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny
Management: Porosty jsou často předržené pařeziny. Dřevinná skladba byla upravena výchovou a v současné době jsou porosty těžko obnovitelné. Vzhledem k suchým polohám , malé plodivosti matečných porostů a především pro vysoký tlak spárkaté zvěře. Pro zachování těchto stanovišť bude nutné v některých případech přistoupit k řízeným obnovám částí porostů.
459.752615.32C/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 271.12479.03B/B/AAno
L4 Suťové lesy
Management: Lokality jsou, a především byly pro Křivoklátsko typickým stanovištěm pro jedli. V rámci přírodních komplexů bude pěstování jedle podpořeno a současně také vytvářen prostor pro celou škálu původních dřevin, včetně keřového patra, které je technologiemi pěstování hospodářského lesa potlačováno. Tento záměr nebude možné realizovat v porostech oborního hospodářství, kde je pěstování jedle utopií. Je však nutné věnovat se dalším dřevinám stromového patra, především buku, klenu, mleči, jilmu, habru, dubu, lípě atd.
271.12479.03B/B/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 80.2452.67C/B/BAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
Management: Běžný způsob hospodaření v doubravách.
80.24502.67C/B/B
91D0Rašelinný les 1.27730.04C/B/-Ne
L10.1 Rašelinné březiny1.27730.04C/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 11.54830.38C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty11.54830.38C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny15.54100.51C/B
L1 Mokřadní olšiny19.50670.65B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy42.69761.42B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)56.08231.86B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy27.23460.90C/B
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků0.75410.02C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod1.43770.04C/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů2.48230.08C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků5.55720.18B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic12.73300.42C/B
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace0.23010.00A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců7.17480.23B/B
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek1.33420.04B/B
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum)0.31740.01B/B
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd8.65990.28B/B
T1.3 Poháňkové pastviny112.86883.76B/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky14.45330.48B/B
T4.1 Suché bylinné lemy1.50550.05C/B
T4.2 Mezofilní bylinné lemy12.51730.41B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd43.05111.43B/B
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu55.86001.86D/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území4.43040.14
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole1.51600.05
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole9.08480.30
X5 Intenzivně obhospodařované louky24.14750.80
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla0.74610.02
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla12.33620.41
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami563.400418.78
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami64.85032.16
X10 Paseky s podrostem původního lesa6.06680.20
X11 Paseky s nitrofilní vegetací161.25805.37
X12 Nálety pionýrských dřevin4.64490.15
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla18.13990.60
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace17.45620.58
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
kovařík fialovýP
Limoniscus violaceusBBCA
páchník hnědýP
Osmoderma eremitaCCCC
tesařík obrovskýP
Cerambyx cerdoBBCA
velevrub tupýP
Unio crassusBBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Běleč, Lány, Lhota u Kamenných Žehrovic, Městečko u Křivoklátu, Ruda u Nového Strašecí, Zbečno  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.