Homepage

CZ0214007 - Káraný - Hrbáčkovy tůně

Rozloha: 348.0814 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°48'38'' v.d., 50°10'1'' s.š.
Nadmořská výška: 173 - 194 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lužní komplex na obou stranách Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem.
Tůně na levém břehu Labe mezi Přerovem nad Labem a Sedlčánkami.  

Ekotop:

Geologie: Geologické podloží tvoří opuky a a slínovce sv. křídy. Převážná část plochy komplexu leží v holocénní nivě vyplněné říčními hlinitopísčitými sedimenty, které nasedají na starší pleistocénní uloženiny, pouze na vyvýšeninách v západní části území vystupují přímo plestocénní štěrkopísky würmského stáří.
Geomorfologie: Území je součástí Středolabské tabule.
Reliéf: Území je součástí ploché Mělnické kotliny, průměrná nadmořská výška dosahuje 174 m.
Pedologie: Převažujícím půdním typem jsou nivní půdy (fluvizemě), okrajově půdy slatinné a na písčitých pahorcích chudé arenické kambizemě. V depresích v odstavených říčních ramenech sedimentují slatinné sedimenty.
Krajinná charakteristika: Mozaika přírodovědně velmi cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev vyvinutých v široké říční nivě.
Přirozenou osou území je tok řeky Labe, který byl na počátku 20. století regulován. Charakteristické a přírodovědně cenné jsou odstavené meandry, částečně vzniklé při regulaci, částečně přirozené starší, právě na tato místa je vázána hodnotná vodní a mokřadní vegetace. V jinak silně odlesněné oblasti se dochovalo několik lužních lesních celků, mezi největší patří Lipovka a větší les Netušil, menší plochu zaujímají louky, jejichž velká část byla po regulaci Labe rozorána.  

Biota:

Mozaika přírodovědně velmi cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev vyvinutých v široké říční nivě, která je biotopem některých živočišných skupin, jako obojživelníci, včetně čolka velkého (Triturus cristatus), či dřevního hmyzu - výskyt roháče obecného (Lucanus cervus).
V okolí tůní je vyvinuta celá hydrosérie od vodní makrofytní vegetace s dominantním stulíkem žlutým (Nuphar lutea) a vzácně s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a růžkatcem bradavčitým (Ceratophyllum submersum). Na vodní vegetaci se navazují rákosiny a společenstva vysokých ostřic. Při krajích tůní se vyskytují vysoké vrbiny doprovázené nitrofilní vegetací z části řazené k iniciálním měkkým luhům. Konečným sukcesním stádiem zazemňování slepých ramen jsou mokřadní olšiny (L1). Na březích kanalizovaného Labe se vyskytují říční rákosiny s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) v mozaice s rákosinami stojatých vod a vodní makrofytní vegetací s převládajícím stulíkem žlutým (Nuphar lutea). Nejvýznamnější luční lokalitou je porost na jihozápadním okraji lesa Netušil, dochovala se tu přechodná vegetace na pomezí bezkolencových luk, kontinentálních zaplavovaných luk a porostů ostřic. Z dalších lučních typů se vyskytují kvalitní kontinentální louky s jarvou žilnatou (Cnidium dubium), komoráčem oleškovým (Silaum silaus) a rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion longifolium), plošně nejrozsáhlejší jsou ovsíkové louky, které vznikly zřejmě polygeneticky z luk svazu Cnidion a Molinion, vlivem poklesu hladiny spodní vody a částečnou eutrofizací, maloplošně bylo zaznamenáno společenstvo Potentillo albae-Festucetum s diagnostickými druhy: mochna bílá (Potentilla alba), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Na plochách starších lad se vyvíjejí typy s charakterem luk ovsíkových, ovšem druhově ochuzené a s vyšším podílem ruderálů, typicky např.: s vratičem obecným (Tanacetum vulgare), žebřicí pyrenejskou (Libanotis pyrenaica). Na jižním okraji lesa Neužil na okraji silnice se vyskytuje malá degradující ploška vápnitých slatin s přežívající ostřicí Davallovou (Carex davalliana) a suchopýrem širokolistým (Eriophorum latifolium). Z lesních společenstev mají největší význam tvrdé luhy zastoupené především v lese Netušil (L2.3A), porosty v Lipovce se díky poloze na písčitých vyvýšeninách blíží spíše chudým dubohabřinám asoc. Tilio-Betuletum (L3.1).  

Kvalita a význam:

Soubor unikátních lokalit výskytu biotopů i rostlinných a živočišných druhů. Lokalita je všeobecně známa díky hydrobiologickým průzkumům. Za pozornost stojí zejména kontinentální zaplavované louky, na druhově nejbohatší louce u Sedlčánek kromě zmíněných rostou: kostival český (Symphytum bohemicum), komoráč oleškový (Silaum silaus), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kosatec sibiřský (Iris sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum) a ostřice rusá (Carex flava s.s.). Velkou ekologickou hodnotu mají zachovalé plošné výskyty luhů. V těsném sousedství komplexu na písčité pláži tůně Grádo roste vzácné spol. s tomkovice vonná (Hierochloe odorata) a jitrocel přímořský (Plantago maritima). Kromě rostlinstva se vyskytuje velký počet ohrožených zástupců obojživelníků (čolek velký), ptáků a zejména hmyzu. Refugium xylofágního hmyzu, zejména roháče obecného (Lucanus cervus), v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině.  

Zranitelnost:

Nejvýznamnějším činitelem, který zasáhl do zdejších biotopů, byla regulace Labe, kromě jednoznačně negativních jevů přinesla i drobná pozitiva spočívající ve vytvoření tůní. V lesích je negativním činitelem lesní hospodaření, které nerespektuje přirozenou druhovou skladbu, vznikají kultury jasanu, olše, vysazován byl topol kanadský (Populus canadensis). Pro vodní společenstva a populace obojživelníků je nebezpečím eutrofizace z blízkých polí a přirozené zazemňování tůní. Luční společenstva jsou z velké části pravidelně kosena a dobře prosperují, výjimkou je již několik let neudržovaná unikátní louka u Sedlčánek. Poměrně velkým problémem je hustá chatová zástavba v těsném okolí komplexu. Lodní doprava na Labi má na biotu celkem zanedbatelný vliv. Kladně na luční a lesní vegetaci působí periodické zaplavování vodou při zvýšených stavech hladiny Labe, ke kterému dochází především v jarním období tání.
Lokalita je ohrožena případnou aplikací pesticidů, populace roháče odstraňováním starého dřeva a populace čolků nevhodnou rybí obsádkou.  

Management:

Šetrný lesní management, dosažení přirozeného složení a struktury stromového patra, ponechání odumírajících stromů a mrtvého dřeva. Po detailním zhodnocení je možné přistoupit k obnovení některých tůní. Z hlediska obojživelníků se u některých vodních ploch jeví jako vhodné prosvětlení okolních porostů. Luční porosty je nutné pravidelně kosit.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 348.0814
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.267.8761
Z toho neprioritních naturových biotopů: 67.44234.7775
Z toho ostatních přírodních biotopů: 17.2360.0027
Z toho X biotopů: 12.8244.646
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.81880.23C/C/-Ne
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.81880.23C/C/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 10.58833.04C/C/AAno
V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)1.63560.46B/B/A
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty8.95272.57C/C/A
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.14350.32B/A/ANe
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.14350.32B/A/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.19210.34B/A/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.03970.01C/C/-
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.80670.23B/A/-
T1.8 Kontinentální vysokobylinná vegetace0.34570.09B/A/-
6440Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 6.37381.83B/B/AAno
T1.7 Kontinentální zaplavované louky6.37381.83B/B/A
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 32.45549.32C/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky32.45549.32C/B/B
7230Zásaditá slatiniště 0.27440.07B/B/CAno
R2.1 Vápnitá slatiniště
Management: Lokalitu je nutné celkově sanovat, odstranit nálety a výsadby dřevin a obnovit seč.
0.27440.07B/B/C
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 71.036920.40B/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny
Management: Ponechat bez zásahů.
71.036920.40B/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 7.87612.26B/B/BAno
L2.4 Měkké luhy nížinných řek
Management: Ponechat bez zásahů.
7.87612.26B/B/B
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 110.894331.85B/B/AAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty
Management: Ponechat bez zásahů.
60.123417.27B/B/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
Management: Šetrný lesní management, dosažení přirozeného složení a struktury stromového patra.
50.770914.58C/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů5.80011.66B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny3.73911.07A/A
L1 Mokřadní olšiny26.93777.73B/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.05360.01D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod18.06475.18B/B
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.01160.00B/B
M1.4 Říční rákosiny0.39660.11C/C
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.00400.00B/C
M1.7 Vegetace vysokých ostřic4.76751.36B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.21440.06B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty0.01340.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.15580.04
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole3.92961.12
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.98850.57
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla3.43390.98
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami2.09760.60
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami29.69168.53
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.49900.14
X12 Nálety pionýrských dřevin1.38680.39
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla1.46270.42
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.00050.00
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
čolek velkýP
Triturus cristatusCBCC
roháč obecnýP
Lucanus cervusBBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Káraný, Lysá nad Labem, Přerov nad Labem, Sedlčánky  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.