Homepage

CZ0214004 - Černý Orel

Rozloha: 226.7132 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°44'46'' v.d., 50°11'53'' s.š.
Nadmořská výška: 171 - 178 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Lesní komplex s přilehlou nivou Jizery mezi Sojovicemi a Káraným, 4,5 km severně od Čelákovic.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je budováno spodnoturonskými slínitými prachovci a pískovci České křídové pánve. Křídové horniny však vystupují vzácně pouze v zahloubeném korytu Jizery, na zbytku plochy jsou uloženy štěrkopísky pleistocénních jizerských a labských teras würmského a risského stáří. V rozšířené nivě pod Sojovicemi sedimentovaly holocénní nivní hlíny, vzácně se v opuštěných meandrech vyskytují slatiny.
Geomorfologie: Celek se nachází na rozhraní jednotek Středolabská tabule a Dolnojizerská tabule na plošině v rozmezí 170-180 m n. m.
Reliéf: Plochý reliéf na pleistocénních terasách v blízkosti soutoku Jizery a Labe, Jizera je na nespodnějším úseku svého toku zařízlá ve starších náplavech a netvoří nivu, ta se rozevírá až pod obcí Sojovice a dosahuje šíře necelých dvou kilometrů.
Pedologie: Na nivních sedimentech se utvořily bohaté nivní půdy, naproti tomu na terasových štěrkopíscích chudé arenické kambizemě.
Krajinná charakteristika: Zachovalá ukázka polabských lipových doubrav, tvrdých luhů a lučních porostů na dolním toku řeky Jizery. Krajina dolního toku Jizery si zachovala přirozený ráz. Dolní tok řeky je charakteristický a v rámci Čech unikátní převahou hrubě klastické sedimentace a poměrně častými povodněmi menšího rozsahu. Díky tomu se zachovává typická morfologie nivy s agradačními valy, břehovými nátržemi a analogiemi hrůdů, dlouhých úzkých vyvýšenin, na kterých během povodní sedimentuje hrubší materiál. Okolí soutoku má v porovnání se zbytkem Polabí vysokou lesnatost, která je dána jednak substrátem, který není vhodný pro zornění, jednak založením královské honitby na brandýském panství. Lokalitu modráska bahenního (Maculinea nausithous) tvoří vlhká louka v nivě Jizery.  

Biota:

Převažujícím lesním biotopem na terasových sedimentech jsou ochuzené hercynské dubohabřiny, fytocenologicky se jedná o Tilio-Betuletum. V porostech dominuje dub zimní s příměsí břízy a především lípy, která místy mohutně zmlazuje. Dubohabřiny mozaikovitě dle stanovištních podmínek přecházejí do suchých i vlhkých acidofilních doubrav. Na kontaktu s Jizerou dubohabřiny přecházejí v úzký pás tvrdého luhu. Na říční nivu jsou vázána kvalitní luční společenstva. V závislosti na mikroreliéfu je vyvinuta spojitá ekologická řada, která začíná na rákosinách a porostech vysokých ostřic, přes psárkové louky, místy s prvky kontinentálních luk zaplavovaných, vlhkých extenzivně obhospodařovaných, až k loukám ovsíkovým a typicky v této oblasti ke kostřavovým trávníkům písčin na nejvyšších částech nivy, na tzv. hrůdech. Psárkové louky dosahují optimálního vývoje, louky ovsíkové díky chudému substrátu a pravidelnému zaplavování mají netypický charakter, ovšem vysokou zachovalost, významný je vyšší podíl druhů přesahujících z kostřavových trávníků. Samotnou řeku lemují úzké pásy říčních rákosin v malebné mozaice s vrbovými křovinami náplavů, maloplošně se v depresích na okrajích lučních komplexů vyskytují druhotné měkké luhy s dominantními stromovitými vrbami.  

Kvalita a význam:

Chudé dubohabřiny se vyskytují v unikátním polabském vývoji, v porostech sice chybí většina hájových druhů, zato se vedle dominantní lipnice hajní (Poa nemoralis) objevuje bezkolenec (Molinia) a bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), ve stromovém patře lípa srdčitá (Tilia cordata). Nejcennější porosty chudých dubohabřin jsou chráněny v PR Černý orel. Luční společenstva jsou díky pravidelné údržbě dobře zachována, vedle typických psárkových luk jsou významné ovsíkové louky, z nichž některé mají charakter předintenzivních Potentillo-Festucetum se svízelem severním (Galium boreale) a smldníkem oleškovitým (Peucedanum oreoselinum). Lokalita je zajímavá i ze zoologického hlediska, v tůňkách na území PR se rozmnožují ohrožení obojživelníci a v zachovalých lesních porostech prosperují bohatá teplomilná hmyzí společenstva.
Na nivních loukách se vyskytuje modrásek bahenní (Maculinea nausithous).  

Zranitelnost:

Lesní komplex je bohužel velmi fragmentovaný, část porostů je silně degradována monokulturní výsadbou borovice lesní, pod kterou se v nižší úrovni udržuje lípa. Velkým zásahem do porostů v bezprostředním okolí komplexu bylo zřízení lesní velkoškolky odkud mohou unikat umělá hnojiva a pesticidy. Luční společenstva mají díky příznivé péči vysokou zachovalost, pozitivně se projevuje existence ochranného vodárenského pásma. Téměř každoročně je niva na jaře částečně zaplavována, povodně tu působí jako přirozený a krajinotvorný prvek. Lokálním ohrožením jsou rekreační objekty koncentrované podél toku Jizery.
Ohrožení představuje především absence managementu (sečení, pastvy), případně aplikace pesticidů, či další intenzifikace využívání.  

Management:

Kvalitní lesní porosty ponechat bez zásahu, v degradovaných obnovit přirozené složení a strukturu stromového patra.
Luční porosty - pravidelné kosení 2x ročně.
Lokalitu modráska bahenního kosit 1x ročně mozaikovým způsobem na dvě etapy s týdenním odstupem v 1.polovině června. Odstranění biomasy a vyloučení hnojení.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 226.7132
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.441.0084
Z toho neprioritních naturových biotopů: 61.40139.2087
Z toho ostatních přírodních biotopů: 10.6924.2573
Z toho X biotopů: 27.4562.2389
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.59560.26B/A/BAno
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.59560.26B/A/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.14440.06C/C/-Ne
M7 Bylinné lemy nížinných řek0.14440.06C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 38.106716.80B/B/AAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky38.106716.80B/B/A
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.04890.02C/C/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.04890.02C/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 79.547135.08C/B/BAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny
Management: Kvalitní porosty ponechat bez zásahu, v degradovaných obnovit přirozené složení a strukturu stromového patra.
79.547135.08C/B/B
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 7.83043.45C/C/BAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
Management: Místy snížit podíl borovice.
7.83043.45C/C/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1.00840.44C/C/-Ne
L2.4 Měkké luhy nížinných řek1.00840.44C/C/-
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 12.93565.70C/C/CNe
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
Management: Podpořit přirozené složení a strukturu stromového patra.
12.93565.70C/C/C

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů3.37621.48A/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.07920.03D/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.15740.06C/C
L7.4 Acidofilní doubravy na písku0.05310.02D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod1.42220.62C/A
M1.4 Říční rákosiny0.51410.22B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic1.37920.60A/A
T1.4 Aluviální psárkové louky16.84827.43B/A
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.00100.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.42670.18B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.25640.11
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole0.01920.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla7.28833.21
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami35.730615.76
X10 Paseky s podrostem původního lesa4.89572.15
X12 Nálety pionýrských dřevin1.93420.85
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.79480.35
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace11.31974.99
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
modrásek bahenníP
Maculinea nausithousCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Káraný, Otradovice, Sojovice  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.