Homepage

CZ0214002 - Karlické údolí

Rozloha: 524.9438 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°15'12'' v.d., 49°56'47'' s.š.
Nadmořská výška: 243 - 406 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Údolí Karlického potoka s navazujícími plošinami na severozápad od Dobřichovic, mezi obcemi Karlík, Lety, Mořinka, Mořina, Roblín a Vonoklasy .  

Ekotop:

Geologie: Geologický podklad území je velice pestrý a skládá se z horninových pruhů procházejících ve směru SV-JZ. V jižní části jsou příkré svahy údolí Berounky, jejichž geologickým podkladem jsou křemence a písčité břidlice ordovického stáří. Směrem sz. se horninový sled opakuje z důvodů zdvojení očkovským přesmykem v osadě Karlík. Přibližně uprostřed území prochází pruh bazických diabasových vyvřelin a černých břidlic, který odděluje klastickou, křemennou sedimentární část na jv. (ordovická souvrství) od vápenců a vápnitých břidlic na sz. pruhu (souvrství svrchního siluru a spodního a středního devonu). Náhlé rozšíření údolí pod obcí Dolní Roblín je způsobeno opět změnou geologického podkladu. Vápence jsou zde směrem k SZ vystřídány souvrstvím jílovitých břidlic (srbské souvrství). K významným kvarterním uloženinám území náleží kromě aluviální údolní nivy i recentně se srážící pěnovce (studenovodní travertin) na drobném pravostranném přítoku Karlického potoka.
Geomorfologie: JV okraj Pražské plošiny na hranici s Hořovickou pahorkatinou.
Reliéf: Údolí Karlického potoka s přiléhajícími břehy a navazujícími plošinami. Nadmořská výška 240–410 m n. m.
Pedologie: Hlavním půdním typem jsou rendziny a kambizemě. Maloplošně se v nivách vyskytují gleje.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlé území. Lesnatá část údolí Karlického potoka v jeho střední, krasové území protínající části. Dobře zachovalý soubor přirozených lesních společenstev a ostrůvků xerotermního bezlesí, které se pestře střídají podle členitého reliéfu a tomu odpovídajících půd a mikroklimatu.

Lokalita je vymezena pro biotopy a pro dva druhy s odlišnými nároky, každý druh se vyskytuje na jedné sublokalitě.
Jedna sublokalita - U třech mezníků - pro zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) - leží na horním konci mělkého údolíčka levostranného přítoku Karlického potoka. Horninovým podložím jsou spodnodevonské vápence, místy s hojným obsahem silicitů, ty však bývají pokryty jílovitými odvápněnými zvětralinami, které do značné míry stírají vliv podložních vápenců. Na svazích se vyvinuly rendziny, v depresích hnědé půdy lokálně oglejené.

Druhou sublokalitu - Peluňková stráň - pro včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) - představuje skalní výchoz vápenců na horní skalní hraně hluboce zaříznutého údolí Karlického potoka.  

Biota:

Karlické údolí probíhá převážně jihovýchodně severozápadním směrem, díky tomu mají protilehlé údolní stráně ostře kontrastující ekologické podmínky a tím i vegetaci. Severní svahy pokrývá vápnomilná bučina (Cephalanthero-Fagetum) s hlístníkem hnízdákem (Neottia nidus-avis) ap. V hlubokém zářezu s bočním potůčkem jsou tzv. „Stydlé vody“, jedna z mála dosud živých travertinových kaskád lesních pěnovcových pramenišť v Českém krasu. Jižní svahy hostí naopak teplomilná lesní společenstva. V dolní části svahů roste většinou suťový les - habrová javořina (Aceri-Carpinetum), v ní se objevují ostrůvky pohyblivé vápencové sutě a štěrbinové vegetace vápnitých skal a drolin. Horní výsušné části slunných svahů pokrývají velké porosty perialpidských bazifilních teplomilných doubrav (Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis). Dub šipák a dub zimní (Quercus pubescens, Q. petraea) doplňuje dřín (Cornus mas), zejména na hlubší půdě. V této poloze bývá hojná kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), kokořík vonný (Polygonatum odoratum) s příměsí nitrofilních druhů. V nejhořejší části svahu, kde vystupuje na povrch skalní podklad, přežívá hrachorová doubrava jako mezernatý porost keřových pokřivených forem dubů, kde na světlinách vystupují rostliny xerotermního bezlesí jako je ostřice nízká (Carex humilis), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), penízek horský (Thlaspi montanum), či vzácnější hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), či sasanka lesní (Anemone sylvestris). Skalních výchozy Pelyňkové stráně pokrývá komplex úzkolistých suchých trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou, vegetace efemérů a sukulentů, nízkých xerofilních křovin se skalníkem a perialpidských bazifilních teplomilných doubrav. Zde rostou další vzácné druhy, zejména včelník rakouský (Dracocephalum austriacum). Pokud na horní hranu navazují náhle plošiny s hlubokou jílovitou půdou, dub šipák je vystřídán dubem zimním. Tyto středoevropské bazifilní teplomilní doubravy (Potentillo-Quercetum) tvoří druhy střídavě vysychajících stanovišť jako je bukvice lékařská (Betonica officinalis), mochna bílá (Potentilla alba), ostřice horská (Carex montana), srpice barvířská (Serratula tinctoria) spolu s druhy acidofilními jako je kostřava ovčí (Festuca ovina), kručinka barvířská (Genista tinctoria). Mírně ukloněné svahy údolí, na půdách s vápencovým skeletem, porůstají hercynské dubohabřiny s prvosenkou jarní (Melampyro-Carpinetum primuletosum), druhově velmi bohaté. Keřové patro obohacují svída, ptačí zob, javor babyka, v bylinném patru teplomilnější hájové prvky jako je zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), kopretina chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), marulka klinopád (Calamintha clinopodium). Na okrajových částech území navazují na vápence kyselé břidlice a křemence. Na to reaguje vegetace – na slunných stráních rostou acidofilní teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum), na plošinách navazují suché acidofilní doubravy (Luzulo-Quercetum). Na plošině směrem k Vonoklasům je komplex úzkolistých a širokolistých suchých trávníků.

Na sublokalitě zvonovce jsou potenciální vegetací hercynské dubohabřiny, které na hřbítcích mohou nabývat znaků perialpidských bazifilních teplomilných doubrav. Velká část ploch byla přeměněna na jehličnaté kultury s dominancí smrku, borovice lesní a modřínu. Populace zvonovce roste v mladé kmenovině s převahou lípy, která se dá klasifikovat jako hercynská dubohabřina se sníženou reprezentativností.

Včelník roste ve štěrbinách vápencových skal ve společenstvu, kde se prolíná skalní vegetace s kostřavou sivou a úzkolisté suché trávníky, tedy prvky svazu Alysso-Festucion pallentis, Helianthemo cani-Festucion pallentis a Festucion valesiacae. Z bylinných druhů jsou přítomny např. druhy: ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), mochna písečná (Potentilla arenaria), kavyl Ivanův (Stipa pennata), netřeskovec výběžkatý pravý (Jovibarba sobolifera), sleziník routička
(Asplenium ruta-muraria), roztroušeně se tu vyskytují keřové druhy jeřáb břek (Sorbus torminalis), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), a nad skalními stěnami i dub pýřitý (Quercus pubescens) ve společenstvu perialpidské bazifilní teplomilné doubravy.

Ochranné pásmo je tvořeno suťovými lesy, perialpidskými bazifilními teplomilnými doubravami a hercynskými dubohabřinami.  

Kvalita a význam:

Na zastíněných vápencových skalách v údolí se nacházejí vzácné a ohrožené druhy mechorostů. Jsou to např. játrovky kýlnatka vápencová (Scapania calcicola), vápnomilka přerušovaná (Pedinophyllum interruptum) a mechy klaminka tupolistá (Anomodon rugelii) a trněnka aksamitová (Eurhynchium flotowianum). Přímo v potoce se potom jako součást travertinových kaskád hojně vyskytují mechorosty hrubožebrec proměnlivý (Palustriella commutata), pobřežnice Fabbroniova (Pellia endiviifolia), prutník hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum) nebo krasatka přeslenitá (Eucladium verticillatum). Výslunné skály nad údolím hostí řadu druhů rodu děrkavka (Grimmia) a jim příbuzný druh síťovenka poduškovitá (Coscinodon cribrosus).
Ze stopkovýtrusných kornatcovitých hub se vyskytuje např. velmi vzácný saprofytický kornatec francouzský (Cristinia gallica), z hřibovitých vzácný mykorizní hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri) aj.
Z bezobratlých je dobře prozkoumána především fauna měkkýšů. V reliktních stepních společenstvech tu žije skalní vápnomilný druh žitovka obilná (Granaria frumentum), zemní slepý druh bezočka šídlovitá (Cecilioides acicula) či na jediné lokalitě zrnovka žebernatá (Pupilla sterri). Ve vlhčích inverzních polohách a v okolí pěnovcových pramenišť se daří lesním druhům, jakými jsou třeba hladovka horská
(Ena montana), jehlovka hladká (Acicula polita) a soudkovka žebernatá (Sphyradium doliolum). Druhy lučních nivních společenstev jsou v současnosti v území silně na ústupu.
V podrobně sledované skupině listorohých brouků byl zjištěn výskyt různorodých ekologických skupin: žijí tu podhorské a horské druhy: Aesalus scarabaeoides, roháček bukový (Sinodendron cylindricum), zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis), polabské druhy: chroust mlynařík (Polyphylla fullo), listokaz kovový (Anomala dubia), Rhizotrogus aequinoctalis) a vedle toho ovšem i xerotermní krasové druhy, jako je Trox hispidus, výkalník pečlivý (Copris lunaris) nebo chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi). Z chráněných brouků zde byli zjištěni krajník hnědý (Calosoma inquisitor) a. k. pižmový (C. sycophanta), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), roháč obecný (Lucanus cervus) a zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa). Dále zde žije vzácný teplomilný krasec Anthaxia millefolii, vzácní tesaříci Rhopalopus spinicornis a Tetrops starkii, z čeledi mandelinkovitých pak vzácní dřepčíci Longitarsus languidus žijící na starčku přímětníku, L. longiseta na rozrazilu lékařském a L. minusculus vyvíjející se na čistci přímém.
Je zde možno najít 5 druhů obojživelníků, dosti hojně je zastoupen skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (Rana dalmatina), dříve se zde vyskytovala i rosnička zelená (Hyla arborea) (v současné době nebyla pozorována). Z plazů bylo zjištěno 6 druhů. Kriticky ohrožená ještěrka zelená (Lacerta viridis) má v Karlickém údolí jedinou současnou lokalitu v rámci CHKO Český kras. Bylo zde zaznamenáno hnízdění 85 druhů ptáků. Nejvýznamnější je zahnízdění dudka chocholatého (Upupa epops) v roce 1994, dřívější hnízdění ostříže lesního (Falco subbuteo) a hnízdění včelojeda lesního (Pernis apivorus), sluky lesní (Scolopax rusticola), výra velkého (Bubo bubo), pravděpodobné hnízdění lelka lesního (Caprimulgus europaeus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a s. malého (Dendrocopos minor), krutihlava obecného (Jynx torquilla), holuba doupňáka (Columba oenas), lejska šedého (Muscicapa striata) a l. černohlavého (Ficedula hypoleuca) a krkavce velkého(Corvus corax). Za zmínku stojí výskyt hraboše mokřadního (Microtus agrestis) v biotopu zamokřené nekosené louky (jediná lokalita v Českém krase) a myšky drobné (Micromys minutus).

V současnosti málo prosperující populace zvonovce čítá několik desítek v naprosté většině slabých jednolodyžných sterilních rostlin. První zmínka o lokalitě pochází z r. 1957, jde o herbářovou položku prof. Jiřího Manycha, který populaci dodnes pravidelně sleduje. Bez radikálního zásahu je lokalita odsouzena k zániku.

Pro včelník se jedná o jednu z osmi populací v Českém krasu (a jednu z devíti populací v České republice). Jedná se o malou, špatně prosperující populaci s nízkým počtem jedinců. V minulosti tu bylo provedeno posílení populace vysazenými jedinci. Podle kontroly v květnu 2003 zde přežívají 3 původní trsy a kromě toho se tu ujalo 5 vysazených rostlin.  

Zranitelnost:

Současné škodlivé vlivy:
- místy dřevinné složení neodpovídající přirozeným lesům s borovicí černou (Pinus nigra), smrkem ztepilým (Picea abies), modřínem opadavým (Larix decidua), douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii), jedlí obrovskou (Abies grandis), dubem letním (Quercus robur) a trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia),
- pastva mufloní, černé a srnčí zvěře,
- chatová rekreace - znečištění vody - skládky domovního odpadu,
- nahodilé odpadky podél turistických cest,
- nárůst zplodin a hluku z automobilové dopravy po silnici probíhající dnem údolí,
- po celém území hojný výskyt nepůvodní netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora), která výrazně ochuzuje složení přirozených bylinných podrostů,
- v poslední době se v rezervaci vyskytují i nepůvodní druhy muflon a psík mývalovitý.

Předpokládaná ohrožení v budoucnosti:
- nešetrné lesnické zásahy při přibližování dřeva - mohou způsobit ohrožení porostů a erozi v oblasti nad Stydlými vodami,
- zarůstání suchých trávníků a skalní vegetace,
- používání sazenic lesních dřevin jiných proveniencí,
- přehoustnutí lokality zvonovce náletem,
- jiné formy nebo smíšené formy mezidruhových vztahů v případě flóry,
- přemnožení černé zvěře,
- nárůst turistiky a individuální rekreace.

Původním stanovištěm zvonovce byl světlý okraj vysokého borového lesa, po smýcení lesa došlo k rozvoji populace. Vlivem následného zalesnění se stav neustále zhoršuje, rostlina je ohrožena primárně silným zástinem.

Vzhledem k nízkému počtu jedinců včelníku může být zdejší populace ohrožena nahodilými extrémními výkyvy počasí (jiné přírodní katastrofy na kartě Vlivy), zarůstáním dřevinami (kompetice), nízkou schopností obnovy ze semen (na kartě Vlivy uvedeno jako Jiné přírodní procesy).  

Management:

Zvonovec není schopen se na lokalitě dlouhodobě udržet bez zásahů člověka. Je nutné radikálně prosvětlit porost a trvale udržovat potřebné oslunění. Je vhodné vytipovat vhodná stanoviště v okolí a pokusit se o introdukci. Velmi potřebný je každoroční monitoring lokality sledující dlouhodobou dynamiku populace.
Včelník potřebuje odstraňování náletových dřevin, případné posilování populace vysazovanými napěstovanými jedinci.
T3.4 je třeba dlouhodobě kosit nebo pást.
V plánu péče se počítá s dlouhodobým nahrazováním jehličnanů v X9A a akátu v X9B za stanovištně vhodné dřeviny.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 524.9438
Z toho prioritních naturových biotopů: 12.0463.2222
Z toho neprioritních naturových biotopů: 49.98262.3892
Z toho ostatních přírodních biotopů: 23.63124.0816
Z toho X biotopů: 14.3375.2425
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
40A0Kontinentální opadavé křoviny 0.06560.01A/A/BAno
K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.)0.06560.01A/A/B
6110Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)0.01340.00A/A/-Ne
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.01340.00A/A/-
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 0.4550.08B/A/-Ne
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.42400.08B/A/-
T3.2 Pěchavové trávníky0.03100.00B/A/-
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 3.37420.64B/B/CAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých0.16190.03B/B/C
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)3.21230.61B/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 0.6730.12B/A/CAno
T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.67300.12B/A/C
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.25320.04B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.25320.04B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6.43441.22C/B/CAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky6.43441.22C/B/C
7220Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)0.27860.05D/C/BAno
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště0.27860.05D/C/B
8160Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 0.0260.00B/A/BAno
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin0.02600.00B/A/B
8210Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 0.40740.07B/A/AAno
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin0.40740.07B/A/A
8220Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.32680.06C/B/-Ne
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin0.32680.06C/B/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)2.80330.53B/A/BAno
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého2.80330.53B/A/B
8310Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0.010.00B/B/BAno
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti0.01000.00B/B/B
9130Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 24.60894.68B/A/CAno
L5.1 Květnaté bučiny24.60894.68B/A/C
9150Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 8.91221.69C/A/AAno
L5.3 Vápnomilné bučiny8.91221.69C/A/A
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 214.803840.91B/A/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny214.803840.91B/A/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 15.97443.04B/A/BAno
L4 Suťové lesy15.97443.04B/A/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 0.34890.06C/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty0.34890.06C/B/-
91H0Panonské šípákové doubravy 31.67886.03B/A/AAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy31.67886.03B/A/A
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 14.16352.69C/A/BAno
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy14.16352.69C/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů0.11930.02B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny6.84891.30A/A
K4C Nízké xerofilní křoviny - porosty bez skalníků a bez s mandloně nízké0.44440.08B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy1.41390.26B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)86.165916.41B/A
L7.1 Suché acidofilní doubravy26.21724.99B/B
T1.4 Aluviální psárkové louky0.04430.00C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky2.43850.46C/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.02200.00B/A
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.36720.06B/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.19080.03
X5 Intenzivně obhospodařované louky1.09350.20
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.32090.06
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami56.742610.80
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami9.51511.81
X11 Paseky s nitrofilní vegetací4.25340.81
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla3.12620.59
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
včelník rakouský8
Dracocephalum austriacumCCAC
zvonovec liliolistý60-100
Adenophora liliifoliaACBB
 

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Dobřichovice, Karlík, Lety u Dobřichovic, Mořina, Mořinka, Roblín, Trněný Újezd, Vonoklasy  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.