Homepage

CZ0212020 - Rečkov

Rozloha: 29.3347 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°54'16'' v.d., 50°29'54'' s.š.
Nadmořská výška: 224 - 252 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Mokřady v nivě Rokytky severozápadně od Nové Vsi u Bakova u osady Velký Rečkov.  

Ekotop:

Geologie a pedologie: Geologické podloží tvoří svrchnokřídové (střední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, na nichž jsou vyvinuty zvodnělé nivní sedimenty s převahou písčité složky. Většinu území tvoří zvodnělá saprická organozem, gleje a fluvizemě.
Geomorfologie: Z hlediska geomorfologického členění území náleží do celku Jizerské tabule, okrsku Bělská tabule.
Fytogeografie: Z hlediska fytogeografického členění území náleží do fytogeografického obvodu Českého termofytika, podokresu Rožďalovická tabule.
Krajinná charakteristika: EVL leží v nivě Rokytky, jejíž tok na většině území přirozeně meandruje a větví se. V jižní části do území zasahuje i tok Bělé. Zde bylo v minulosti vytvořeno nové vedlejší koryto Bělé, které má charakter značně zahloubeného a napřímého kanálu s valy zeminy na březích. Tím byla ovlivněna i nejspodnější část nivy Rokytky, jejíž koryto ústí do tohoto zahloubeného koryta mnohem níž pod terénem než původně. Tento zásah významně negativně ovlivnil vodní režim v jižní části území, kde došlo k poklesu hladiny podzemní vody.

Území patří do okruhu tzv. pískovcových údolí s plochým dnem, která tvoří součást pískovcového fenoménu. V horní části EVL na severu je niva na příčném profilu mírně konkávní. Je tvořena silně písčitými povodňovými hlínami, typickými pro nivy pískovcových oblastí. Potok je v nivě zahlouben. Ve střední části EVL teče potok v rovině se zcela plochou nivou, která je proto silně zvodnělá. Převažuje slatinná sedimentace. Slatina je někde jen mělká (0,3 m) a pod ní je písek nebo písčitá slatina (a případně ještě pohřbené slatinné horizonty). Druhým extrémem jsou místa s akumulací až 1,45 m slatinného subakvatického materiálu typu gyttja. Tento velmi pestrý profil mozaikuje v celé šíři nivy, bez ohledu na vzdálenost od potoka. Ukazuje to na bohaté meandrování nebo větvení toku se vznikem drobných stabilních tůněk i jen louží. V jižní části EVL je niva mírně konvexní, což odpovídá agradaci. Na levobřežním kraji nivy je zřetelné zvlhčení. Převládají zde povodňové hlíny, ale místy jsou opět akumulace slatiny nebo gyttji. Této kompozici odpovídá vegetace, ovšem s tím, že v jižní části dnes na velkých plochách expandovala nitrofilní vegetace i v místě slatinné akumulace.  

Biota:

Více než polovinu rozlohy EVL zaujímají mokřadní olšiny s podrostem ostřic a rákosu. Luční porosty se zachovaly ve střední a jižní části území. V důsledku absence hospodaření se však jedná převážně o porosty vysokých ostřic zarůstající tužebníkem jilmovým (Filipnedula ulmaria). Cennější jsou druhově bohatší porosty s ostřicí trsnatou (Carex caespitosa) a ostřicí latnatou (Carex paniculata). Nejcennější je mokřad v centrální částí území s mozaikou vegetace vápnitých slatinišť a nevápnitých mechových slatinišť. Na tyto biotopy je vázána celá řada zvláště chráněných druhů rostlin, například kruštík bahenní (Epipactis palustris), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a roste zde také popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), která se vyskytuje i v jiných typech mokřadních luk, rozvolněných rákosinách a ve světlejších olšinách. Poměrně dobře se jí daří na mokřadních a vlhkých loukách opuštěných po více let, dokud silně nezarostou rákosem nebo dřevinami. Většinou se s ní setkáváme na osluněných místech, ale snáší i mírný zástin. V Rokytce je dobře vyvinuta pobřežní vegetace potoků s potočníkem vzpřímeným (Berula erecta) a potočnicí zkříženou (Nasturtium x sterile).
Z význačných živočichů zde žije vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), který se vyskytuje v dostatečně zavodněných mokřadech (olšiny, slatiniště, porosty ostřic, rákosiny). Nejpočetnější populace v EVL se nachází v silně podmáčených rákosinách a mokřadních olšinách, kde není prováděn žádný management. Stav biotopu je v současné chvíli vyhovující.
Heuer a Víta (2012) uvádějí v potoce Rokytka na území EVL výskyt mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a vranky obecné (Cottus gobio).


 

Kvalita a význam:

Jedná se o lokalitu s nejpočetnější poupulací popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) v České republice, v území se vyskytuje několik velmi početných a vitálních mikropopulací, přítomny jsou jak velké a zřejmě staré trsy, tak i četné semenáčky, kterým se daří zejména v řídkých rákosinách.
V ostřicových porostech s vyšší vodní hladinou a v bažinných olšinách se vyskytuje vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), a to především ve stávající NPP a také v navazující části pod hrází směrem k Nové Vsi.
Biotopy vápnitých slatinišť a nevápnitých mechových slatinišť jsou v rámci EVL přítomny na jediné ploše ve střední části území a celkově oba tyto biotopy představují asi 3 procenta rozlohy EVL. Oba biotopy se vzájemně mozaikovitě prolínají a vytvářejí přechody. I přes dlouhodobou absenci hospodaření a následnou expanzi dřevin a rákosu se zachovaly v dobré kvalitě a přítomna je řada typických, vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. V posledních letech jsou tyto části koseny a lze předpokládat zlepšení stavu těchto biotopů.  

Zranitelnost:

K pomalému ústupu druhu dochází na mokřadních loukách, které se v minulosti kosily, a které nyní zarůstají rákosem a náletem dřevin. Díky celkové eutrofizaci prostředí dochází pravděpodobně i k zarůstání přirozených slatinných lokalit rákosem, které se musí také občasně sekat.  

Management:

Péče o popelivku spočívá především v sečení mokřadních luk, kterým se porosty udržují ve vhodné druhové skladbě, dále se zabraňuje rozvoji rákosu a zarůstání lokalit dřevinami. Pro udržení vhodných podmínek postačuje kosení v intervalu 1x ročně až 1x za 3 roky v období pozdního léta (srpen - září). Lokalitu je vhodné kosit mozaikovitě a pokosenou hmotu ponechat krátkou dobu (1-2 dny) ležet, aby vrkoč mohl zalézt do opadu. Část kosené plochy je možno ponechat do dalšího roku, je vhodné místa upřesnit aby nedošlo k hromadění stařiny na místě výskytu slatinných druhů. V jižní části lokality je potřebné zlepšit vodní režim, a to především odstraněním nevhodných regulací (příliš zahloubené boční koryto Bělé).  

Možné střety zájmu:

Střet zájmu může být termín kosení a jeho rozsah. S ohledem na potlačení rákosu a podporu slatinných druhů, může časný termín seče (červenec) negativní vliv na populace popelivky.
Naopak nekosení, které vyhovuje vrkoči, není vhodné pro slatinné louky s popelivkou, dochází z hromadění stařiny a postupné eutrofizaci.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 29.3347
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 19.345.6753
Z toho ostatních přírodních biotopů: 68.9820.2352
Z toho X biotopů: 11.673.4243
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.48951.66C/B/-Ne
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.48951.66C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.32154.50B/B/-Ne
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.32154.50B/B/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.19077.46A/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada2.19077.46A/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.32631.11C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.32631.11C/B/-
7140Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.66292.25A/A/AAno
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště0.66292.25A/A/A
7230Zásaditá slatiniště 0.66292.25A/A/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště0.66292.25A/A/A
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 0.02150.07C/C/-Ne
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy0.02150.07C/C/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
L1 Mokřadní olšiny13.020444.38B/B
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)0.05900.20C/C
L7.1 Suché acidofilní doubravy0.58061.97B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků4.384514.94A/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic2.19077.46A/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.03830.13
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.05750.19
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami3.269511.14
X10 Paseky s podrostem původního lesa0.05900.20
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
popelivka sibiřská180000
Ligularia sibiricaAAAA
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
vrkoč bažinnýC
Vertigo moulinsianaCBCB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Malá Bělá, Nová Ves u Bakova nad Jizerou  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.